30 C 33/2021
č. j. 30 C 33/2021-31
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 151 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 744 § 745 § 746 § 1970 § 2295 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; anonymizováno proti žalované: ; 1) jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa žalovanému: ; 2) jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 46 873 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaní 1), 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 46 873 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kde se žalobce domáhal úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 9. 2018 do 9. 7. 2020 ve výši 9 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 10. 2018 do 9. 7. 2020 ve výši 9 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 1. 2019 do 9. 7. 2020 ve výši 9,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 038 Kč od 1. 2. 2019 do 9. 7. 2020 ve výši 9,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 3. 2019 do 9. 7. 2020 ve výši 9,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 4. 2019 do 9. 7. 2020 ve výši 9,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 5. 2019 do 9. 7. 2020 ve výši 9,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 6. 2019 do 9. 7. 2020 ve výši 9,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 11. 2019 do 9. 7. 2020 ve výši 10 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 12. 2019 do 9. 7. 2020 ve výši 10 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 1. 2020 do 9. 7. 2020 ve výši 10 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 1. 3. 2020 do 9. 7. 2020 ve výši 10 % ročně a dále co do úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 0,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 0,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 038 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 985 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení ve výši 1,75 % ročně.
III. Žalovaní [číslo]) a 2) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 2 076 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 7. 2020 po žalovaných zaplacení společně a nerozdílně částky 46 873 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdil, že žalobce je vlastníkem bytového domu v [obec], ulice [ulice] č. or. 114, [adresa]. Na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2017 byla žalovaná [číslo] nájemcem bytu [číslo] od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2018, kdy nájemní vztah zanikl uplynutím doby nájmu. Společně s žalovanou [číslo] užíval byt i žalovaný [číslo] kterému z titulu manžela vzniklo společné právo nájmu dle § 744 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaní dluží žalobci na nájemném a zálohách za služby za měsíce srpen 2018, září 2018, prosinec 2018, částečně leden 2019, únor 2019, březen 2019, duben 2019, květen 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019 a únor 2020 celkově 46 873 Kč [obec] výše měsíčního nájemného činí 2 782 Kč, zálohy na služby 760 Kč měsíčně. Žalovaní uhradili částečně 947 Kč na dlužné nájemné za měsíc leden 2019, kdy dlužná částka za tento měsíc činí pouze 3 038 Kč.
2. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti. Z přehledu čísel popisných a orientačních domů svěřených žalobci soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] [okres] zajišťuje mimo jiné správu domu [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. [příjmení] předmětného bytového domu je Statutární město Brno dle předloženého listu vlastnictví [číslo] pro obec Brno, katastrální území Komárov. Dle článku 28 statutu města Brna žalobce jako městská část v samostatné působnosti vykonává správu předmětné nemovitosti, jak vyplývá z přílohy [číslo] statutu Města Brna. Z předložené nájemní smlouvy soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou [číslo]) byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2018. Nájemné činilo 2 782 Kč měsíčně. Podle evidenčního listu ze dne 19. 9. 2017 podepsaném žalovanou [číslo]) nájemné za vybavení činilo 443 Kč měsíčně a částka ve výši 760 Kč bylo za služby, celkem 3 985 Kč. Žalobce dále k důkazu předložil vyúčtování služeb za rok 2019 a přehled dlužných plateb. Žalobce vyzval žalované k zaplacení ve lhůtě 10 dní předžalobní výzvou ze dne 17. 6. 2020, tato výzva byla doručena fikcí dne 29. 6. 2020 a byla zde stanovena lhůta k plnění 10 dní, tedy do 9. 7. 2020. Soud z výpisu z centrální evidence obyvatel zjistil, že žalovaná [číslo] žalovaný [číslo] uzavřeli manželství dne 19. 3. 2005 a jejich manželství trvalo i v období od srpna 2018 do února 2020.
4. Dle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
7. Podle ustanovení § 744 o.z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.
8. Podle ustanovení § 745 odst. 1 o.z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.
9. Podle ustanovení podle § 746 odst. 1 o.z. mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.
10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud proto žalobě v převážném rozsahu vyhověl a zavázal žalované, aby společně a nerozdílně uhradili žalobci dlužnou částku, jež je svou podstatou nárokem na vydání bezdůvodného obohacení žalovaných na úkor žalobce ve smyslu ust. § 2991 a nsl. o.z. Soud vzal za prokázáno, že nájemní smlouva uzavřená dne 11. 9. 2017 mezi žalobcem a žalovanou 1) uplynula dne 31. 8. 2018 a byt byl následně užíván bez právního důvodu. Žalovaná částka pak představuje dlužných 3 985 Kč měsíčně za nájemné a služby za měsíce srpen 2018, září 2018, prosinec 2018, únor 2019, březen 2019, duben 2019, květen 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019 a únor 2020. Za měsíc leden 2019 žalobce nárokuje pouze 947 Kč. Částka 3 985 Kč odpovídá výši dle evidenčního listu za trvání předcházejícího nájemního vztahu a je tedy v souladu s ust. § 2295 o.z. Celková dlužná částka pak činí 46 873 Kč. Soud vzal rovněž za prokázáno, že žalovaná 1) uzavřela dne 19. 3. 2005 se žalovaným 2) manželství, které trvalo po měsíce, za které žalobce po žalovaných nárokuje bezdůvodné obohacení. Žalovanému 2) tedy svědčilo podle ustanovení § 745 odst. 1 o.z. společné nájemní právo k bytu. Žalovaní byli proto podle § 746 odst. 1 o.z. zavázáni hradit žalobci v souvislosti s nájemním vztahem do 31. 8. 2018 společně a nerozdílně za nájemné a služby. Uplynutím nájemní smlouvy tak vznikla žalované 1) a žalovanému 2) solidární povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení za užívání bytu bez právního důvodu. Soud proto zavázal žalované k úhradě částky 46 873 Kč společně a nerozdílně žalobci. V souladu s předžalobní výzvou měli žalovaní zaplatit žalobci částku uplatněného žalobou do 10 dnů od doručení, přičemž výzva byla doručena žalovaným fikcí, a to uplynutím úložní doby, ve které si mohli zásilku na poště vyzvednout, tj. 29. 6. 2020. Splatnost nároku uplatněného žalobou nastala 9. 7. 2020. Žalovaní zůstali v řízení zcela nečinní, netvrdili, že by žalobci nárokované částky již zaplatili nebo že by jejich povinnost žalobci zaplatit neexistovala nebo jinak zanikla. Příslušenství nároku je představováno úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě v převážné části vyhověl, když žalobu zamítl pouze co do požadavku žalobce na přiznání zákonného úroku z prodlení od předpokládaných dat splatnosti jednotlivých splátek nájemného dle ukončené nájemní smlouvy do dne předcházejícímu datu skutečné splatnosti nároku. Soud současně zamítl žalobu co do rozdílu mezi zákonnou sazbou ve výši 8,05 %, na kterou má žalobce nárok a sazbami požadovanými žalobcem s ohledem na rozdílný závěr o datu prodlení. Splatnost bezdůvodného obohacení je totiž zásadně na výzvu a touto byla předžalobní výzva, když ust. § 2295 o.z. řeší výši bezdůvodného obohacení, nikoli jeho splatnost. Za této situace soud vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu tak, že žalobci nepřiznal odměnu za zastupování advokátem. Soud své rozhodnutí opíral o nález Ústavního soudu ČR sp.zn. II.ÚS 2396/09, jenž odpovídá i nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 23.11.2010, sp.zn. III. ÚS 2984/09. U žalobce tedy lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení k tomu, aby mohl a byl schopen v dostatečné míře hájit svá práva a zájmy, navíc v takto jednoduchých věcech, bez toho, aby musel využívat služeb advokátů a náklad právního zastoupení tak nelze považovat za účelně vynaložený. Konkrétní hotové výdaje žalobce nebyly doloženy.
12. Soud proto na žalobce nahlížel jako na nezastoupeného účastníka a přiznal mu podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.„) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 076 Kč, když jeho neúspěch se dá hodnotit jako nepatrný. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 876 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 100 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 o.s.ř. provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejího § 2 odst. 1.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.