30 C 70/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Danou Daňkovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul . anonymizováno jméno příjmení příjmení proti žalovanému: ; název žalované , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem

I. Zamítá se žaloba, jíž měl soud nahradit projev vůle žalovaného uzavřít následující kupní smlouvu Kupní smlouva, kterou uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem [název žalované] se sídlem [adresa žalované] jež zastupuje [titul] [jméno] [příjmení], ředitel [příjmení] [jméno] korespondenční adresa: [adresa], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [IČO] (dále jen prodávající) na straně jedné a [celé jméno žalobce] [rodné číslo] trv. bytem [adresa žalobce] (dále jen kupující) na straně druhé

I. Prodávající má v podílovém spoluvlastnictví id. 1/4 (ve vztahu k celku) pozemků parc. [číslo] které jsou zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], kat. úz. [obec].

II. Prodávající touto smlouvou prodává kupujícímu a kupující od něj kupuje do výlučného vlastnictví id. 1/4 (ve vztahu k celku) pozemků parc. [číslo] o výměře 36 m2, [číslo] o výměře 48 m2 a [číslo] o výměře 115 m2, vše v kat. úz. [obec], kdy tyto pozemky jsou zastavěny silnicí I/50 v okrese [obec], a to za kupní cenu 37 768 Kč (slovy třicestsedmtisícsedmsetšedesátosmkorunčeských).

III. Kupní cenu ve výši 37 768 Kč se kupující zavazuje poukázat prodávajícímu na bankovní účet, jehož identifikaci sdělí písemné prodávající kupujícímu, a to do 60 dnů ode dne doručení vyrozumění o provedeném vkladu vlastnického práva dle této smlouvy do katastru nemovitosti kupujícímu. Kupující se zavazuje v zákonné lhůtě podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a v zákonné lhůtě tuto daň uhradit.

IV. Prodávající prohlašuje, že na převáděných nemovitých věcech neváznou žádné faktické ani právní vady, zejména zástavní právo, věcné břemeno, předkupní právo s účinky věcného práva, dluhy, daňové nedoplatky, práva třetích osob a že není omezen v disponování s předmětem převodu.

V. Vlastnické právo k předmětu převodu nabude kupující vkladem do katastru nemovitostí.

VI. Smluvní strany prohlašují, že skutečnosti uvedené ve smlouvě jsou pravdivé, smlouva je sepsána na základě jejich svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy. V ………… dne …………….. za prodávajícího [titul]. [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] ředitel závodu [obec] kupující

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 1 800 Kč, k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou původně k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 21. 2. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem, a to ideální 1/4 (ve vztahu k celku) pozemků parc. [číslo] o výměře 36 m2, [číslo] o výměře 48 m2 a [číslo] o výměře 115 m2, vše v kat. úz. [obec], kdy tyto pozemky jsou zastavěny silnicí I/50 v okrese [obec] (dále jen„ pozemky“), a to z důvodu, že bylo v rámci odkupu spoluvlastnického podílu na nemovitosti porušeno jeho předkupní právo.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žaloba není důvodná, předkupní právo žalovaného porušeno nebylo a i pokud by k tomu došlo, žaloba není důvodná, když žalobce již k datu rozhodnutí soudu není podílovým spoluvlastníkem, neboť jeho podíl byl z důvodu existence silnice I. třídy na pozemku vyvlastněn. Zároveň namítl, že i pokud by žalobci toto právo svědčilo, je uplatněno v rozporu s dobrými mravy a zároveň se jedná o zneužití práva, neboť žalobce se tohoto rozhodnutí domáhá jen z důvodu svého ekonomického zájmu.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce se stal na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu 006 EX 86/2011-238 Exekutorského úřadu Brno ze dne 14. 5. 2019 (právní moc k 19. 6. 2019, právní účinky zápisu 26. 6. 2019) vlastníkem ideální jedné poloviny následujících pozemků: parcelní [číslo] o výměře 36 m2, parcelní [číslo] o výměře 48 m2 a parcelní [číslo] o výměře 115 m2, zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [stát. instituce], [stát. instituce].

4. Nebylo sporu ani o tom, že ke dni 18. 7. 2019 byl proveden zápis vlastnictví pro žalobce pro pozemky a k tomuto datu byly dalšími spoluvlastníky následující osoby: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. S dvěma z těchto spoluvlastníků, a to paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřel žalobce dne 23. 8. 2019 kupní smlouvu a od každého z nich koupil jejich spoluvlastnický podíl, který byl ideální jedna osmina u každého z uvedených dvou spoluvlastníků. Právní účinky zápisu byly ke dni 26. 8. 2019, zápis byl proveden 17. 9. 2019. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [obec] vyplynulo, že k datu 23. 7. 2019 byl jako spoluvlastník ideální 1/2 pozemku parcelní [číslo] vše v k.ú. [obec] evidován žalobce. Současně byli spoluvlastníky každý 1/8 pan [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] a spoluvlastnicí z 1/4 paní [příjmení] [jméno].

5. Pokud se jedná o to, kdy žalobce zjistil, že je jako vlastník ideálně jedné čtvrtiny předmětných pozemků zapsán žalovaný, k tomuto se žalovaný nevyjádřil, nicméně nečinil spornou následnou komunikaci účastníků. Nebylo tedy sporu o tom, že žalobce dopisem ze dne 10. 12. 2019 vyzval žalovaného k odkupu předmětného podílu, tedy jedné čtvrtiny shora uvedených nemovitostí, s odůvodněním, že nebylo respektováno jeho předkupní právo jako podílového spoluvlastníka. Z toho důvodu vyzval žalobce žalovaného k uzavření kupní smlouvy, za cenu, za niž prodala [jméno] [příjmení] svůj podíl na předmětných pozemcích, to je za částku 37 768 Kč.

6. Mezi účastníky nebylo dále sporu o tom, že tuto výzvu obdržel žalovaný dne 13. 12. 2019. Na ni bylo reagováno ze strany žalovaného dopisem ze dne 18. 12. 2019 a bylo sděleno, že odkup předmětných pozemků je zajišťován subjektem [právnická osoba], [IČO], sídlem: [adresa] (dále také jen jako„ [právnická osoba]“) uvedená výzva byla této společnosti předána k řešení. Reakcí na tuto výzvu od [právnická osoba] datovanou dne 24. 1. 2020 je sděleno, že žalovaný nehodlá vyhovět výzvě žalobce na odkup podílu ideální jedné čtvrtiny pozemku s tím, že věří, že odkup podílu byl zákonný, když prodávající paní [příjmení] v kupní smlouvě výslovně prohlásila, že byla uplatněna všechna předkupní práva. Současně jak ve sdělení z 18. 12., tak ve sdělení z 24. 1. 2020 byl žalobce vyrozuměn, že na předmětných pozemcích se nachází stávající stavba silnice I. třídy č. 50 jež je ve vlastnictví České republiky a příslušnost hospodařit s ní má žalovaný a současně mu bylo sděleno, že je zapotřebí sjednotit vlastnictví pozemků a stavby.

7. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že žalovaný nabyl uvedenou jednu čtvrtinu předmětných výše uvedených pozemků na základě kupní smlouvy uzavřené s prodávající [jméno] [příjmení], narozenou 2. 2. 1942, dne 8. 8. 2019 a současně nebylo sporu o tom, že v článku IV. této kupní smlouvy je mimo jiné prohlášení prodávajícího, že předmět této koupě, tj. ideální podíl ke shora uvedeným pozemkům, byl prokazatelně nabídnut ke koupi spoluvlastníkům, zapsaným na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], přičemž o koupi spoluvlastníci neprojevili zájem. Z kupní smlouvy ze dne 8. 8. 2019 dále vyplynulo, že paní [jméno] [příjmení] převedla svůj spoluvlastnický podíl k ideální 1/4 k uvedenému datu na [název žalované] s tím, že kupující nabýval do vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit pro [název žalované], a to ideální 1/4 shora uvedených pozemků. Žalobce pouze sporoval, že by mu byl předmětný podíl prodávající [jméno] [příjmení] skutečně ke koupi nabídnut.

8. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že na předmětných pozemcích se nachází již existující stavba silnice, a to silnice I. třídy [číslo] přičemž tato stavba se zde nacházela ještě před nabytím vlastnictví žalobce k předmětným nemovitostem a tento o této skutečnosti věděl již v době, kdy vlastnictví k uvedeným nemovitostem nabýval. Sám nakonec uvedl, že podíl na těchto pozemcích kupoval jako investici s vidinou zisku z nájemného právě pro zastavěnost pozemků.

9. Mezi účastníky nebylo dále sporu o tom, že žalovaný si v době odkupu předmětných pozemků nechal vyhotovit znalecký posudek na výši obvyklé ceny předmětných pozemků. Ke dni zhotovení znaleckého posudku, to je k 5. 6. 2019 činila celková cena předmětných pozemků 151 070 Kč a podíl pro prodávající [jméno] [příjmení] o velikosti ideální jedné čtvrtiny vzhledem k celku činil částku 37 768 Kč. Dále nebylo sporu ani o tom, že prodávající [jméno] [příjmení] byla ze strany žalovaného dne 25. 7. 2019 učiněna nabídka, kdy jí byl zaslán návrh kupní smlouvy pro převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny. Tento návrh jí byl doručen dne 1. 8. 2019 a dne 8. 8. 2019 došlo k uzavření kupní smlouvy, zápis změny byl proveden 2. 10. 2019 s právními účinky zápisu k 9. 9. 2019.

10. Pokud se jedná o odkup podílu od paní [jméno] [příjmení], o tento měl žalobce také zájem, nicméně této neučinil žádnou písemnou nabídku, tak jako zbývajícím dvěma spoluvlastníkům. uvedl, že s touto hovořil osobně, kdy uvedené nepřímo dokládá dopis adresovaný další spoluvlastnici, paní [jméno] [příjmení] ze dne 11. 7. 2019, kde tuto skutečnost žalobce výslovně zmiňuje, žádný listinný ani jiný důkaz k tomuto svému tvrzení nemá, když [jméno] [příjmení] již k datu 27. 11. 2019 zemřela, což dokládá výpis z centrální evidence obyvatel. Dopis žalobce ze dne 11. 7. 2019 pak pouze dokládá, že žalobce se obrátil na paní [jméno] [příjmení] jakožto spoluvlastnici 1/8 předmětných pozemků s tím, že v této listině uvádí, že má zájem o koupi i druhé poloviny předmětných pozemků s tím, že je zde i uvedeno, že již hovořil s další spoluvlastnicí paní [jméno] [příjmení] a panu [jméno] [příjmení] zaslal taktéž shodný přípis projevující zájem o odkup jejich spoluvlastnických podílů.

11. Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 18. 11. 2019 byl ze strany zmocněnce žalovaného [právnická osoba] žalobci zaslán návrh kupní smlouvy na převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti třech čtvrtin. Tento mu byl spolu s průvodním dopisem doručen dne 25. 11. 2019.

12. Dále nebylo sporu mezi účastníky, že dne 28. 1. 2020 byl žalobci od zmocněnce žalovaného zaslán dopis, v němž mu bylo sděleno, že žalovaný nabyl předmětné pozemky od paní [jméno] [příjmení] v dobré víře, neboť tato prohlásila, že byla učiněna nabídka předkupníkovi, a z tohoto důvodu k výzvě k odkupu nehodlá žalovaný vyhovět. Současně mu bylo sděleno, že je řešen komplexně majetkoprávní vypořádání stávající stavby silnice za účelem sjednocení vlastnictví pozemků a silnice v souladu s ustanovením § 17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích a nebylo sporu o tom, že žalobci toto sdělení bylo doručeno dne 3. 2. 2020.

13. Také nebylo sporu o tom, že dne 20. 2. 2020 bylo žalobci zasláno upozornění na blížící se uplynutí akceptační lhůty pro uzavření kupní smlouvy o převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideálních třech čtvrtin s tím, že současně mu bylo sděleno, že pokud nedojde k uzavření předmětné kupní smlouvy, může být využito institutu vyvlastnění, což bylo žalobci doručeno dne 2. 3. 2020. Následně pak žalobce přípisem ze dne 3. 3. 2020 sdělil, že byla podána žaloba o nahrazení projevu vůle na uzavření smlouvy o převodu vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny na shora uvedených pozemcích, přičemž se jedná o toto řízení.

14. Mezi účastníky pak dále nebylo sporu o tom, že proběhlo vyvlastňovací řízení, v rámci něhož došlo k vyvlastnění předmětných třech čtvrtin, jež byly dříve ve vlastnictví žalobce. K vyvlastnění došlo na základě rozhodnutí o vyvlastnění ze dne 21. 10. 2020 s tím, že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 11. 2020, což nakonec dokládá i vyrozumění o nabytí právní moci z 12. 11. 2020. Uvedené tři čtvrtiny předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalobce byly vyvlastněny za účelem zajištění vlastnického práva k dotčeným pozemkům ve prospěch vyvlastnitele, tedy České republiky, jako vlastníka existující stavby silnice I. třídy I/50. Pokud se jedná o náhradu za toto vyvlastnění, tato činila částku 253 725 Kč, a to dle znaleckého posudku č. 8351-095/ 2020 ze dne 13. 7. 2020, když pro uvedené vyvlastňovací řízení byl přímo žalobcem nechán zpracován nový znalecký posudek. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že proti tomuto rozhodnutí o vyvlastnění se žalobce neodvolal a jak uvedeno toto nabylo v právní moci 10. 11. 2020, což vyplynulo i z předmětného rozhodnutí o vyvlastnění ze dne 21. 10. 2020.

15. Mezi účastníky nebylo sporu ani o předchozím průběhu v rámci vyvlastňovacího řízení, kdy dopisem ze dne 19. 6. 2020 byl žalobce o zahájení vyvlastňovacího řízení vyrozuměn, přičemž jak již shora uvedeno, k vyvlastnění došlo na základě shora uvedeného rozhodnutí.

16. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v současné době je jako jediný vlastník předmětných pozemků v katastru nemovitostí evidována Česká republika s právem hospodaření pro [název žalované]. Stav k datu 27. 11. 2019 dokládá výpis z katastru nemovitostí, z něhož je patrno, že v uvedené době ohledně pozemků byli podílovými spoluvlastníky pan [celé jméno žalobce] ze ¾ a Česká republika z ¼, a to s právem hospodaření pro [název žalované].

17. Pokud se jedná o další navržené listinné důkazy týkající se postupu advokátní kanceláře, v níž žalobce působí, tak jeho působení v dané kanceláří [příjmení] [příjmení] je soudu z úřední činnosti známo, soud je i známo, nicméně pokud se jedná o postup namítaný stranou žalovanou, tedy že tato advokátní kancelář účelově podává žaloby vůči žalovanému za situace, kdy zašle předžalobní výzvu a ihned po uplynutí lhůty 7 dní, jež je pro žalovaného nereálná, dle soudu nemá toto vliv na projednávanou věc, a proto listiny vztahující se k této skutečnosti soud pro nadbytečnost neprovedl.

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud nejprve uvádí, že skutková stránka sporu nebyla v podstatě sporná (mimo otázku toho, zda došlo k naplnění nabídky předkupu pro žalobce jako již tehdejšího jediného podílového spoluvlastníka), k prokázání této jediné sporné skutečnosti byl vyzván žalovaný, a tento ač soudem poučen o následcích dle ust. § 118a o.s.ř. uvedenou skutečnost neprokázal. Žalovaným namítaná proklamace prodávající [jméno] [příjmení] v kupní smlouvě není způsobilá prokázat, že k nabídce skutečně reálně došlo, tím méně – s ohledem na změnu vlastníků v krátkém čase, že došlo k nabídce vůči žalobci, avšak uvedené nakonec nebylo pro následné právní posouzení věci (s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti) relevantní.

19. V projednávané věci totiž došlo k tomu, že poté, co žalovaný nabyl v rozporu s ust. § 1124 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění v době uzavření předmětné kupní smlouvy tj. k 8. 8. 2019 (dále jen„ o.z.“), dle něhož převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké a nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů, následně došlo k vyvlastnění spoluvlastnického podílu žalobce o velikosti ¾. Nyní je tedy výlučným vlastníkem celé nemovitosti (jak sporných pozemků, tak i stavby na pozemcích se nacházející) žalovaný. V době, kdy žalobce tuto žalobu podával, byla situace odlišná v tom směru, že žalobce byl podílovým spoluvlastníkem ¾ pozemků, avšak k datu rozhodování soudu již žalobce není podílovým spoluvlastníkem pozemků ani z části. Po úspěšném vyvlastňovacím řízení již je vlastníkem celé nemovitosti (pozemků) žalovaný a došlo tak ke sjednocení vlastnictví pozemků a stavby, jež nakonec zákon preferuje a předpokládá. Za dané situace soud dospěl k závěru, že žalobci již jeho předkupní právo k datu rozhodování soudu nenáleží. Je sice pravdou, že v době odkupu žalovaným došlo k jeho porušení (když žalovaný neprokázal, že by prodávající [jméno] [příjmení] skutečně učinila nabídku žalobci) a žalobce by tak v obecné rovině nárok na žalobou uplatněný nárok měl, avšak jak již uvedeno soud rozhoduje dle skutkového stavu v době vyhlášení rozsudku (viz ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. dle něhož soud rozhoduje dle stavu, který tu je v době vydání rozsudku) a k tomuto datu mu již z povahy věci tento nárok nepřísluší. Smyslem zákonného předkupního práva spoluvlastníků je možnost oprávněného subjektu z předkupního práva (tedy spoluvlastníka) zabránit změně v okruhu spoluvlastníků společné věci tím, že podíl sám odkoupí, čímž je chráněn proti nežádoucímu vnikání cizích osob do společenství. Tento předpoklad za současného stavu věci již naplněn není. Důsledkem vyhovění žalobě by tak byla pouze ta skutečnost, že by následně došlo opět k vyvlastnění této ideální ¼, když dle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), je uvedená silnice I/50 veřejně prospěšnou stavbou a s ohledem na tuto skutečnost by mělo dojít ke sjednocení vlastnictví silnice a vlastnictví pozemků pro ČR, s příslušností hospodařit pro žalovaného. Pokud žalobce poukazoval, že institut vyvlastnění je velmi zásadní a musí být proveden legitimním způsobem, lze uvést, že k uvedenému ohledně jeho ¾ spoluvlastnického práva již pravomocně došlo a nelze tak předpokládat, že by nebylo úspěšně uplatněno i ohledně zde projednávané ¼ pozemků.

20. Nakonec žalobce sám uvedl, že již v době nabytí nemovitosti o zastavění pozemků stavbou silnice I. třídy věděl a jako osoba pohybující se v rámci své práce v advokátní kanceláři specializující se na danou problematiku tak měl nepochybně povědomí o následném možném postupu v podobě pro něj příznivější situace inkasování nájemného od státu, ale musel si být vědom i rizika případného vyvlastnění (byť uváděl, že nikoli). Nakonec si ani proti uvedenému vyvlastňovacímu rozhodnutí nepodal odvolání. Je tedy zjevné, že byl s tímto postupem srozuměn, pouze předložil v rámci vyvlastňovacího řízení jím zadaný znalecký posudek na cenu nemovitostí (jež byla vyšší, než co bylo určeno znaleckým posudkem žalovaného) a tento zvýšenou cenu akceptoval a žalobci vyplatil odměnu za vyvlastněné nemovitosti ve výši vyšší ceny uvedené v žalobcem předloženém znaleckém posudku. Pokud tedy žalobce uvádí, že mu jde především o to, aby žalovaný změnil svou praxi a uznal své pochybení, této argumentaci soud neuvěřil. Nakonec to byl žalovaný, kdo se chtěl dohodnout a pro případ zpětvzetí žaloby byl ochoten uhradit žalobci i část soudního poplatku, jež by mu nebyla soudem vrácena. I z uvedeného je tak zřejmé, že žalovaný si byl vědom svého tehdejšího pochybení a chtěl jej narovnat tak, aby žalobce ničeho finančně netratil. Žalobce tak soud nepřesvědčil, že jsou jeho pohnutky principiální (jak tvrdil), kdy z jeho postupu je zjevné, že hlavním motivem jeho jednání je snaha získat ekonomický profit. Pokud by mu totiž byla převedena předmětná ¼ nemovitostí za cenu 37 768 Kč, následně by v rámci vyvlastnění získal nepochybně vyšší hodnotu, kdy již v rámci vyvlastňovacího řízení v roce 2020 by za tento podíl získal částku 84 575 Kč (vycházeje z ceny v jím předloženém znaleckého posudku) a je obecně známou skutečností, že cena nemovitostí jde stále nahoru.

21. Soud tedy dospěl k závěru, že i pokud by náleželo žalobci právo na nahrazení projevu vůle, jak se jej domáhal (k čemuž v rámci výše uvedeného právního posouzení nedospěl), v daném případě by se jednoznačně jednalo o rozhodnutí rozporné s dobrými mravy (viz. ust. § 2 odst. 3 o.z.) a s ohledem na tento konkrétní skutkový stav soud posoudil jednání žalobce i jako jednání zjevně zneužívající práva, jež dle ust. § 8 o.z. nepožívá právní ochrany. Zde soud zohlednil jak způsob a dobu nabytí (tedy, že žalobce nebyl dlouhodobým spoluvlastníkem, jemuž např. byly předmětné pozemky vráceny v restituci, či je zdědil apod.), tak i okolnost, že žalobce věděl o zastavěnosti předmětné nemovitosti silnicí I. třídy a s tímto motivem (zisk z nájemného) i podíl na pozemcích kupoval, dále že ihned po koupi svého podílu skupoval další spoluvlastnické podíly ostatních spoluvlastníků s vidinou zisku nájemného (či případně bezdůvodného obohacení) po státu z důvodu zastavěnosti pozemků silnicí I. třídy, kdy sám uvedl, že ke koupi přistoupil z důvodu investičního záměru. Sledovat investiční záměr ve skutečnosti, že budu po státu požadovat nájemné využívaje skutečnosti mající původ v minulosti (zastavění pozemků soukromých vlastníků státem bez předchozího odkupu či vyvlastnění v případě nesouhlasu), je již samo o sobě spekulativní jednání. Domáhat se následně převodu svého podílu z titulu nerespektování předkupního práva státem i v následně nastalé situaci (tedy i v době, kdy již spoluvlastníkem není) tak (i pokud by žalobci předmětné právo příslušelo) soud zhodnotil jako jednání jak rozporné s dobrými mravy, tak i zneužívající práva, jež nepožívá ochrany. Soud zde navíc posoudil, že žalovaný byl oproti žalobci v dobré víře, když prodávající [jméno] [příjmení] v kupní smlouvě prohlásila, že nabídka učiněna byla. Naopak postup žalobce v dané věci je od počátku spekulativní a v tomto svém jednání pokračuje i nadále. Nejde zde o ochranu práv spoluvlastníka v tom směru, že dojde ke scelení vlastnického práva k celku či zmenšení počtu spoluvlastníků, ale jde zde jen o zájem žalobce získat od státu majetkový prospěch za chybné postupy v minulosti.

22. Nakonec ve snaze zabránit takovýmto postupům došlo k novelizaci ust. § 1124 odst. 1 o.z., kdy aktuálně zní tak, že bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. Je zjevné, že novelizace dopadá právě na takovéto situace (záměrný odkup spoluvlastnických podílů, jež předkupním právem chráněn není) a tím spíše je pak argumentace žalobce o snaze docílit systémové nápravy naprosto nevěrohodná a o to více vynikne jeho (jím popíraný) ekonomický zájem na věci. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalovanému přísluší náhrada nákladů řízení celkem v částce 1 800 Kč jako nezastoupenému účastníku, a to s ohledem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu. Jelikož žalovaný je státní příspěvkovou organizací a jako u takové u ní lze předpokládat dostatečné materiální a personální vybavení k zastupování u soudu, kdy soud současně posuzoval, zda předmět tohoto řízení neodůvodňoval zastoupení advokátem, avšak dospěl k závěru, že případ odkupu pozemků na kterých se nacházejí komunikace I. třídy, a s tím souvisejících sporů se nevymyká běžné agendě žalovaného, s níž nepochybně žalovaný v souvislosti se svou činností přichází do styku a za dané situace dospěl soud k závěru, že není důvod odchýlit se od nálezové judikatury Ústavního soudu.

24. Soud proto přiznal žalovanému odměnu jako nezastoupenému účastníku, tedy ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. 300 Kč za každý úkon, a to za následující úkony: dvě vyjádření ve věci, účast u tří jednání a jednání s protistranou (zde soud nevyzýval k doložení tohoto jednání, když uvedené mimosoudní jednání bylo mezi stranami nesporné, nakonec odměnu za něj požadoval i žalobce). Pokud byl požadován úkon příprava a převzetí věci, zde nelze takovýto úkon nezastoupenému účastníku z povahy přiznat. Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.