31 C 106/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 170 999 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 170 999 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 7. 9. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 70 752,20 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu 170 999 Kč s úroky z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako pronajímatel uzavřel se společností , právnická osoba, jako nájemcem smlouvu o nájmu prostor sloužícího k podnikání, předmětem této smlouvy se stal mimo jiné sklad v bytovém domě na adrese , adresa, . Následně dne 1. 2. 2020 společnost , právnická osoba, jako skladovatel uzavřela se společností , právnická osoba, . jako ukladatelem smlouvu o skladování, na základě této smlouvy se skladovatel zavázal převzít od ukladatele zboží – látky a tyto skladovat ve výše zmíněném skladu. Dne 21. 12. 2020 došlo v důsledku ucpané kanalizace v domě na adrese , adresa, k přetečení odpadní vody a k poškození uskladněných látek ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, ., která byla pro tato rizika u žalobce pojištěna pojistnou smlouvou č. , Anonymizováno, . V důsledku popsané pojistné události č. , Anonymizováno, žalobce zaplatil poškozené společnosti , právnická osoba, . částku ve výši 170 999 Kč, tímto na něj přešlo právo na náhradu újmy, za výše popsanou újmu odpovídá žalovaný jako pronajímatel.Žalovaný s žalobou nesouhlasil, potvrdil tvrzení žalobce, že na základě smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 28. 1. 2020 ve znění pozdějších dodatků, která byla uzavřena mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , přenechal smlouvou určené prostory k užívání nájemci. Ten dne 1. 2. 2020 uzavřel smlouvu o skladování se společností , právnická osoba, . Odmítl svou odpovědnost za vzniklou újmu, protože ve smlouvě o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 28. 1. 2020 byl výslovně určen způsob využívání pronajatého prostoru k administrativním účelům. Nájemce proto jednal v rozporu se smlouvou o nájmu, pokud tyto prostory využil k účelu jinému než k administrativní činnosti, nájemce neměl právo provozovat v předmětu nájmu jinou činnost než tu, která vyplývala z účelu nájmu. Dle jeho názoru byl nájemce z pozice řádného hospodáře povinen rozpoznat rizika případné škody a případné riziko oznámit pronajímateli. Pokud nájemce žádné riziko nespatřil a žádnou vadu, kterou by dle jeho povinností měl oznámit pronajímateli neoznámil, tak ani samotný pronajímatel neměl dostatečné prostředky k tomu, aby zabránil škodní události, jakou je ucpaná kanalizace. Náznaky a indicie k tomu, že je kanalizace ucpaná, měl z první ruky přímo nájemce, který měl případné vady oznámit pronajímateli, aby ten vadu urychleně odstranil. Zdůraznil, že nájemce byl povinen zvažovat i zájmy pronajímatele a chránit pronajatou věc jako svou vlastní, zavázal se, že o předmět nájmu bude řádně pečovat, udržovat jej v řádném a čistém stavu a chránit jej před škodou, proto je ze vzniklé škody odpovědný právě on a nikoli žalovaný.Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 28. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný jako pronajímatel uzavřel se společností , právnická osoba, jako nájemcem smlouvu o nájmu prostor sloužícího k podnikání. V článku 1 této smlouvy žalovaný prohlásil, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 457 m2, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, v k. ú. , adresa, , zapsaného na LV. Č. , Anonymizováno, . Žalovaný smlouvou přenechal nájemci k užívání obchodní jednotku a bytovou jednotku o velikosti 2 + 1 využívanou k administrativním účelům. Obě smluvní strany považovaly takto vymezený předmět nájmu za určitý s ohledem na jeho faktické stavební uspořádání. Smlouva byla uzavřena s účinností od 1. 2. 2020 na dobu neurčitou. V článku 5 smlouvy se nájemce zavázal předmět nájmu užívat k sjednanému účelu, řádně o něj pečovat, udržovat jej v řádném a čistém stavu, chránit jej před škodou a zabezpečovat vlastním nákladem jeho drobné opravy a běžnou údržbu. Dále se zavázal oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu oprav nad rámec běžné údržby a umožnit mu provedení těchto oprav. Dne 6. 3. 2020 byl mezi stranami smlouvy uzavřen dodatek č. 1 k této smlouvě, kterým došlo k úpravě výše sjednaného nájemného.Dne 1. 2. 2020 společnost , právnická osoba, jako skladovatel uzavřela se společností , právnická osoba, . jako ukladatelem smlouvu o skladování, na základě této smlouvy se skladovatel zavázal převzít od ukladatele zboží – látky a tyto skladovat ve skladu na adrese , adresa, .Z oznámení škodní události č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že pojištěná společnost , právnická osoba, . oznámila žalobci, že dne 21. 12. 2020 došlo ke škodě ve skladu na adrese , adresa, z důvodu přítomnosti vody ve skladu, tímto došlo k poškození zboží.Dle zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých provedl technik žalobce dne 22. 12. 2020 prohlídku skladu v 1. nadzemním podlaží na adrese , adresa, , do zápisu uvedl, že v místnosti je cítit zápach a je patrná vlhkost podlahy, uskladněné látky jsou na paletách, některé jeví známky nasáknutí kapalinou.Fotografie skladu v bytovém domě na adrese , adresa, zobrazují stav skladu látek po přetečení odpadní vody, detailně zejména poškozené látky: jejich umístění, polohu, měření vlhkosti a odvoz ze skladu. Fotografie, které zobrazují pohled na budovu na , adresa, , dokládají, že obchodní jednotka, která se stala předmětem smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 28. 1. 2020 byla užívána jako prodejna látek.Dopisem ze dne 31. 12. 2020 vyzval poškozenou společnost , právnická osoba, . k dodání dokumentů k vyřízení této škodní události. Faktury vystavené společnostmi , právnická osoba, č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č., hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , , právnická osoba, č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a , právnická osoba, č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, pro kupujícího , právnická osoba, . dokládají množství a cenu poškozených látek., jméno FO, , stěhování – doprava, vystavil dne 20. 1. 2021 společnosti , právnická osoba, . příjmový pokladní doklad na 3 500 Kč za odvezení látek do spalovny. Z dokladu o převzetí odpadu vyplývá, že společnost , právnická osoba, . dne 20. 1. 2021 převzala 0,32 tun organického odpadu od původce společnosti , právnická osoba, . Dle protokolu o likvidaci spálením ze dne 20. 1. 2021 bylo tohoto dne spáleno 0,32 tun látek určených k likvidaci, původcem tohoto odpadu byla společnost , právnická osoba, . Společnost , právnická osoba, . vystavila dne 20. 1. 2021 příjmový doklad za převzetí spalitelného odpadu na částku 1 210 Kč.Dopisem ze dne 11. 2. 2021 společnost , právnická osoba, . žalobci sdělila, že vlastníkem objektu na adrese , adresa, je , tituly před jménem, , jméno FO, a že příčinou zatečení odpadní vody byla ucpaná kanalizace tohoto objektu.Dopisem ze dne 24. 2. 2021 žalobce společnosti , právnická osoba, . oznámil, že bylo ukončeno šetření pojistné události a že pojistné plnění bylo na základě šetření pojistitele stanoveno po odečtení dohodnuté spoluúčasti ve výši 1 000 Kč od celkové částky pojistného plnění na 170 999 Kč bez DPH. Z provozního systému žalobce vyplývá, že na základě pojistné smlouvy č. , Anonymizováno, z titulu pojistné události č. , Anonymizováno, žalobce zaplatil dne 25. 2. 2021 poškozené společnosti , právnická osoba, . pojistné plnění ve výši 170 999 Kč na účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, .Dopisem ze dne 1. 3. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě regresní pohledávky ve výši 170 999 Kč do 1. 4. 2021, žalovaný regresní nárok odmítl se sdělením, že nemá uzavřenou nájemní smlouvu se společností , právnická osoba, . a že neodpovídá za věci ve vlastnictví nájemců, které se nachází v pronajatých prostorách.Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaný, který je vlastníkem objektu na adrese , adresa, , přenechal k užívání na základě smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 28. 1. 2020 společnosti , právnická osoba, obchodní jednotku a bytovou jednotku o velikosti 2+1 nacházející se v tomto objektu. Obchodní jednotka sloužila jako prodejna látek a bytová jednotka o velikosti 2+1 sloužila s účinností od 1. 2. 2020 jako sklad, ve kterém byly uskladněny látky ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, . Dne 21. 12. 2020 došlo ve skladu k zatečení odpadní vody, příčinou této havárie byla ucpaná kanalizace v objektu na adrese , adresa, . V důsledku zatečení odpadní vody do skladu došlo k poškození zde uložených látek, které byly následně zlikvidovány spálením ve spalovně. Vlastníku látek, společnosti , právnická osoba, ., vznikla majetková újma, která byla zčásti kryta pojistným plněním žalobce, který dne 25. 2. 2021 vyplatil poškozené společnosti pojistné plnění ve výši 170 999 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě regresního nároku žalobcem výzvou ze dne 1. 3. 2021 do 1. 4. 2021.Dle § 2302 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanského zákoníku“, ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.Dle § 2304 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce nemá právo provozovat jinou činnost nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu, než jak to vyplývá z účelu nájmu nebo z jiného ujednání stran, anebo z toho, co bylo možné důvodně očekávat při uzavření smlouvy, pokud by tato změna působila zhoršení poměrů v nemovité věci nebo by nad přiměřenou míru poškozovala pronajímatele nebo ostatní uživatele nemovité věci.Dle § 2304 odst. 2 občanského zákoníku, ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud se v důsledku změny poměrů na straně nájemce jeho činnost v některém ohledu změnila jen nepodstatně.Dle § 2820 odst. 1 občanského zákoníku, vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.Dle § 2900 občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.Dle § 2937 odst. 1 občanského zákoníku, způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.V řízení nebylo sporné, že žalovaný je vlastníkem objektu na adrese , adresa, . Žalovaný jako vlastník a pronajímatel uzavřel dne 28. 1. 2020 se společností , právnická osoba, dle § 2302 odst. 1 občanského zákoníku smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Předmětem nájmu se stala obchodní jednotka, která sloužila jako prodejna látek, a bytová jednotka 2+1, která sloužila jako sklad látek. V článku 1 smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání je určen účel užití bytové jednotky, dle smlouvy měla být nájemcem užita k administrativní činnosti. K argumentaci žalovaného, že nájemce jednal v rozporu se smlouvou o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, protože užil bytovou jednotku 2+1 k uskladnění látek (ve vlastnictví třetí osoby) a ne k administrativní činnosti, proto jeho jednání nemůže požívat právní ochrany, soud uvádí následující: nájemce byl v pronajatém prostoru oprávněn provozovat činnost, která by měla vyplývat nejen ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, ale i z toho, co mohl pronajímatel očekávat při uzavření smlouvy. Jestliže nájemce , právnická osoba, užíval na základě smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání s účinností od 1. 2. 2020 obchodní jednotku za účelem prodeje látek, mohl pronajímatel při uzavření této smlouvy důvodně očekávat, že nájemce bude v dalším pronajatém prostoru (bytová jednotka o velikosti 2+1) provozovat ty činnosti, které s prodejem látek úzce souvisí, tedy že látky bude mít v pronajatých prostorách uskladněny. Bez dohody s žalovaným by nájemce , právnická osoba, mohl provozovat jinou činnost (tj. změnit činnost), popř. změnit podmínky či způsob výkonu provozované činnosti jen tehdy, pokud by taková změna byla dle § 2304 odstavce 2 občanského zákoníku nepodstatná. Prakticky to znamená, že by dle § 2304 odstavce 1 občanského zákoníku nezpůsobila zhoršení poměrů v nemovitosti, např. nedošlo by ke zvýšení hlučnosti, prašnosti, zhoršení hygieny, k provozu mimo obvyklou denní dobu apod. a nezpůsobila by nad přiměřenou míru poškozování žalovaného (např. zvýšeným opotřebováváním věci) nebo ostatních uživatelů nemovité věci. V zásadě by šlo o nejrůznější případy obtěžování činností nájemce. Nic z toho žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval. Soud proto uzavírá, že nájemce , právnická osoba, nepřekročil meze článku 1 smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 28. 1. 2020, když užil bytovou jednotku 2+1 k uskladnění látek v intencích smlouvy o skladování ze dne 1. 2. 2020 za situace, kdy obchodní jednotka byla užívána jako prodejna látek.V řízení bylo dále prokázáno, že dne 21. 12. 2020 došlo v bytové jednotce 2+1, užívané jako sklad látek, k zatečení odpadní vody a tím k vzniku majetkové újmy na uskladněných látkách. Příčinou této škodní události byla ucpaná kanalizace objektu na adrese , adresa, . Příčina havárie byla prokázána šetřením žalobce v rámci řešení pojistné události č. , Anonymizováno, . Žalovaný příčinu havárie nečinil spornou, bránil se však tvrzením, že je to nájemce, kdo nese odpovědnost újmu, která vznikla v důsledku zatečení odpadní vody do skladu látek. Odpovědnost nájemce dovozoval z článku 5 smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 28. 1. 2020, dle kterého bylo povinností nájemce o předmět nájmu pečovat s péčí řádného hospodáře a žalovaného případně upozornit na možná rizika, této povinnosti však nájemce nedostál. Dle názoru soudu je na zjištěný skutkový stav na místě aplikovat postup dle § 2937 občanského zákoníku, kdy nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Osobou povinnou k náhradě je ten, kdo měl mít nad věcí dohled. Není rozhodující, zda jej skutečně vykonával, nýbrž zda byl povinen tak činit. Žalovaný jako vlastník nemovité věci by se mohl povinnosti k náhradě újmy ubránit, pokud by prokázal, že nezanedbal náležitý dohled nad nemovitostí, tj. že vykonával vlastnická práva řádně, avšak že s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem nemohl ucpání kanalizace v nemovitosti předvídat a ani mu zabránit. Požadavky na vlastníka patří do oblasti náležitého dohledu nad stavem jeho majetku a článek 5 smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 28. 1. 2020 sám osobě nestačí k tomu, aby byla dovozena povinnost nájemce mít nad věcí, resp. kanalizací v objektu na adrese , adresa, , náležitý dohled. Žalovaný v tomto směru netvrdil na svou obranu vůbec nic, nijak se nevyjádřil k otázce, zda vykonával náležitý dohled nad nemovitostí, např. jak často a v jakém rozsahu prováděl kontrolu kanalizace, ani neuvedl, v které části kanalizace došlo k jejímu ucpání, zda se tak vůbec stalo v úseku budovy, která souvisí s předmětem nájmu. Dle názoru soudu je proto dle § 2937 občanského zákoníku odpovědnost žalovaného za újmu vzniklou zatečením odpadní vody dne 21. 12. 2020 do skladu látek dána.K procesní aktivitě žalovaného v průběhu sporu soud pro úplnost dodává, že ve věci bylo nařízeno jednání na 26. 9. 2022, u tohoto jednání soud neformálně s účastníky projednal spor a sdělil jim svůj předběžný právní názor na věc, jednání nakonec nebylo zahájeno a účastníkům byl poskytnut prostor pro neformální vyřešení sporu. K tomu však nedošlo, ve věci bylo nařízeno jednání na 14. 4. 2023, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil. Přestože žalovaný znal názor soudu na řešenou věc a věděl, které skutečnosti by musel tvrdit a následně prokázat, aby se žalobě ubránil, zůstal v řízení zcela neaktivní.Výše újmy, která společnosti , právnická osoba, . zatečením odpadních vod do skladu na uskladněných látkách vznikla, byla prokázána šetřením škodní události č. , Anonymizováno, . Dopisem žalobce ze dne 24. 2. 2021 ve spojení s výstupem z jeho provozního systému bylo prokázáno, že žalobce dne 25. 2. 2021 poškozené společnosti , právnická osoba, . zaplatil pojistné plnění ve výši 170 999 Kč, tímto na žalobce přešlo dle § 2820 odst. 1 občanského zákoníku právo vymáhat náhradu způsobené újmy. Žalovaný výši újmy způsobené v důsledku škodní události ze dne 21. 12. 2020 nečinil spornou. S odkazem na výše uvedené odůvodnění soud shledal regresní nárok žalobce v celém rozsahu důvodný a žalobě vyhověl (I. výrok). Společně s částkou 170 999 Kč soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z této částky. Žalovaný byl žalobcem vyzván k náhradě újmy dopisem ze dne 1. 3. 2021, ve kterém mu byla stanovena lhůta k úhradě do 1. 4. 2021, proto se žalovaný dostal do prodlení s úhradou újmy již dne 2. 4. 2021. Žalobci dále náleží náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:i) zaplaceným soudním poplatkem 6 840 Kč;ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 6 úkonů právní služby po 7 940 Kč (tarifní hodnota 170 999 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba, replika k odporu, účast u jednání dne 26. 9. 2022 a dne 14. 4. 2023) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iii) šesti režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iv) cestovným právního zástupce žalobce vlakem k jednání dne 26. 9. 2022 ve výši 507 Kč a cestovným právního zástupce žalobce vlakem k jednání dne 14. 4. 2023 ve výši 473 Kč;v) náhradou za ztrátu času v trvání 24 půlhodin po 100 Kč dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 2 400 Kč,vi) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 11 092,20 Kč;celkem tedy 70 752,20 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.