31 C 117/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci žalobců:a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované o 52 412,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 52 412,99 Kč s 0,5% úroky z prodlení denně z částky 52 412,99 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 39 885,30 Kč k rukám jejich právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jim 52 412,99 Kč se smluvními úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně od 16. 6. 2025 do zaplacení. žalobu odůvodnili tím, že uzavřeli s žalovanou dne , datum, smlouvu o nájmu prostor sloužícího podnikání, a to na nájem kancelářských prostor a sídla firmy na dobu určitou od , datum, do , datum, . Uvedenou smlouvou se žalovaná mimo jiné zavázala platit na účet žalobců měsíčně ke dni splatnosti nájemného zálohu za teplo ve výši 5 400 Kč. V souvislosti s dodávkou tepla bylo dále dohodnuto, že roční vyúčtování bude provedeno přepočtením spotřeby dle vytápěné plochy kotlem včetně chodby a bude přepočteno na cenu dle cen dodávek tepla dle dohody navýšenou smluvním koeficientem 1,2 pro spotřebu plynu na měřeném úseku s tím, že případný přeplatek na zálohách či nedoplatek za poskytnuté služby je ta která smluvní strana povinna vrátit druhé smluvní straně nejpozději ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy žalobci předloží vyúčtování žalované, a to žalobcům na jejich účet. Pro případ prodlení s placením jakékoliv platby dle této smlouvy si smluvní strany sjednaly úroky z prodlení ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobci učinili předmětem sporu nárok na zaplacení nedoplatku vyúčtování dodávky tepla za období od 28. 6. 2022 do 12. 6. 2023 ve výši 52 412,99 Kč, který jim žalovaná přes výzvu k úhradě nezaplatila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že předložené vyúčtování tepla za období od 28. 6. 2022 do 12. 6. 2023 je neúplné, nepřezkoumatelné a neumožňuje verifikaci. Tato listina postrádá jednoznačnou vazbu na konkrétní a čitelné daňové/fakturační doklady dodavatele a kompletní rozpis výpočtu. Předložená stránka „Příloha k faktuře za plyn“ je těžko čitelná, neúplná, a neumožňuje kontrolu výpočtu ani jednotkových cen. Bránila se argumentací, že vyúčtování včetně relevantních podkladů jí nebylo doručeno a nebylo jí odsouhlaseno. Samotné tvrzení, že vyúčtování za rok 2022 jí mělo být zasláno v roce 2025 dokládá, že nebylo v čase vyúčtování spotřeb energií řádně provedeno a vyúčtováno. Podle nájemní smlouvy se nedoplatek stává splatným až po předložení vyúčtování, nicméně tvrzené doručení vyúčtování dne 16. 5. 2025 není prokázáno, není tedy splatné. Mezi původním vyúčtováním realizovaným fakturou č. , hodnota, pozdějším dobropisem č. , hodnota, je zjevný rozpor, žalobci srozumitelně nevysvětlili důvody ani metodiku korekce. Nepřezkoumatelné vyúčtování nemůže založit povinnost k úhradě. Dále namítala, že smluvní ujednání o splatnosti nájemného je nejasné a v části odporuje zákonu. Uplatněný smluvní úrok 0,5 % denně označila za zjevně nepřiměřený a v rozporu s dobrými mravy, a proto neplatný, případně hodný moderace na úroveň zákonného úroku z prodlení. Jedná se o ujednání odporující zásadě poctivého obchodního styku.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Dne , datum, byla mezi oběma žalobci jako pronajímateli a žalovanou jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání. Předmětem smlouvy se stal pronájem nemovitostí ve vlastnictví žalobců na adrese , adresa, , a sice pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova, stavba občanského vybavení č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, . Předmětem nájmu se staly konkrétně prostory sloužící podnikání, které se nacházejí v 1. nadzemním podlaží severního křídla levé části shora uvedené budovy sestávající se z chodby, tří samostatných místností a sociálního zázemí o celkové ploše 132 m² a dále samostatné kanceláře o ploše 49,51 m² bez sociálního zařízení. Dle čl. IV bodu 1 byla nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, . Měsíční nájemné bylo v čl. V bodu 1 smlouvy sjednáno ve výši 22 000 Kč měsíčně a DPH v zákonné výši. Dle čl. V bodu 4 se nájemné stalo splatné měsíčně vždy k 25. dni v měsíci předem. Dle čl. VII bodu 1 se nájemce dále zavázal platit paušální zálohu na vhodné a stočné bez vyúčtování ve výši 1 300 Kč měsíčně a dále zálohu na teplo ve výši 5 400 Kč měsíčně, zálohu na elektrickou energii ve výši 2 900 Kč měsíčně a poplatek za využití kontejnerů ve výši 600 Kč za rok. Dle čl. VII bodu 2 písm. b) smlouvy je roční vyúčtování tepla provedeno přepočtením spotřeby dle vytápěné plochy kotlem, dle cen dodávek tepla, s navýšeným smluvním koeficientem 1,2 pro spotřebu plynu na měřeném úseku. Případný přeplatek na zálohách či nedoplatek za poskytnuté služby je ta která smluvní strana povinna vrátit druhé smluvní straně nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy pronajímatelé předloží vyúčtování nájemci. Dle čl. X bodu 2 této smlouvy si strany sjednaly pro případ prodlení s placením jakékoliv platby dle této smlouvy úroky z prodlení ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení.

5. Dle protokolu o převzetí nebytových prostor žalovaná jako nájemkyně převzala , datum, předmět nájmu do užívání.

6. Zálohovou fakturou VS , var. symbol, ze dne , datum, vyúčtoval žalobce b) žalované zálohu na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné za červenec 2022 v souhrnné výši 8 093 Kč.Zálohovou fakturou VS , var. symbol, ze dne , datum, vyúčtoval žalobce b) žalované zálohu na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné za srpen 2022 v souhrnné výši 8 093 Kč.Zálohovou fakturou VS , var. symbol, ze dne , datum, vyúčtoval žalobce b) žalované zálohu na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné za září 2022 v souhrnné výši 8 093 Kč.Zálohovou fakturou VS , var. symbol, ze , datum, vyúčtoval žalobce b) žalované zálohu na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné za říjen 2022 v souhrnné výši 8 093 Kč.Zálohovou fakturou VS , var. symbol, ze dne , datum, vyúčtoval žalobce b) žalované zálohu na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné za listopad 2022 v souhrnné výši 8 093 Kč.Zálohovou fakturou VS , var. symbol, ze dne , datum, vyúčtoval žalobce b) žalované zálohu na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné za prosinec 2022 v souhrnné výši 8 093 Kč.Zálohovou fakturou VS , var. symbol, ze dne , datum, vyúčtoval žalobce b) žalované zálohu na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné za leden 2023 v souhrnné výši 8 093 Kč.Zálohovou fakturou VS , var. symbol, ze dne , datum, vyúčtoval žalobce b) žalované zálohu na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné za únor 2023 v souhrnné výši 8 093 Kč.Zálohovou fakturou VS , var. symbol, ze dne , datum, vyúčtoval žalobce b) žalované zálohu na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné za březen 2023 v souhrnné výši 8 093 Kč.

7. Žalobci vystavili žalované vyúčtování dodávky tepla za období od , datum, do , datum, , ve kterém uvedli, že faktura, daňový doklad č. , hodnota, byla chybně vystavena na částku 133 036,48 Kč plus DPH, tedy na částku 146 340,12 Kč včetně DPH. Nicméně nájemce upozornil na nesrovnalosti ve vyúčtování ze dne 28. 7. 2023, tedy na zřejmou chybu ve vystavené faktuře. Doložené vyúčtování bylo předloženo pouze na částku 84 466,36 Kč plus DPH, tedy na částku 92 912,99 Kč včetně DPH, z této částky byly odečteny uhrazené zálohy ve výši 40 500 Kč a pronajímatel dle upravené fakturace požaduje úhradu nedoplatku ve výši 52 412,99 Kč včetně DPH, jedná se o rozdíl mezi fakturou , Anonymizováno, a fakturou , Anonymizováno, . Pronajímatelé požádali o dodržení splatnosti do 10 dnů od doručení této výzvy. Z vyúčtování dodávky tepla za období od , datum, do , datum, dále vyplývá, že v přízemí budovy v severním křídle byli celkem tři nájemníci, kdy paní , jméno FO, užívala 77 m², paní , jméno FO, 36 m² a žalovaná užívala celkem , hodnota, m². Celková spotřeba dle fakturace od E.ON činila 114 209,44 Kč s tím, že spotřeba byla v souladu se smlouvou navýšena o smluvený koeficient sjednaný ve smlouvě na částku 137 051,33 Kč. Dle doručenky do datové schránky bylo opravné vyúčtování dodávky tepla za období od 28. 6. 2022 do 12. 6. 2023 doručeno žalované do datové schránky dne 16. 5. 2025.

8. Z faktury společnosti E. ON energie, a.s. č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že touto fakturou vyúčtovala společnost E.ON energie, a.s. žalobci , jméno FO, odběr plynu na adrese , adresa, za období od , datum, do , datum, v souhrnné výši 1 538 601,90 Kč, zaplacené zálohy činily 1 361 160 Kč a nedoplatek činil 177 441,90 Kč.

9. Fakturou VS , var. symbol, ze dne 7. 8. 2023 vyúčtovali žalobci žalované cenu dodávky tepla a plynu za období od , datum, do , datum, ve výši 133 036,48 Kč. Od uvedené částky odečetli zaplacené zálohy v souhrnné výši 40 500 Kč, celkem k úhradě pak zůstala částka 105 840,12 Kč. Fakturou VS , var. symbol, ze dne , datum, vyúčtovali žalobci žalované cenu dodávky tepla a plynu za období od , datum, do , datum, , kdy dobropisovali částku ve výši -133 036,48 Kč a současně vyúčtovali cenu dodávky ve výši 84 466,36 Kč. K doplatku zůstala částka 53 427,13 Kč.

10. Předžalobní upomínkou ze 17. 6. 2025 vyzvali oba žalobci žalovanou k úhradě částky 52 412,99 Kč, včetně DPH do 7 dnů ode dne dodržení obdržení této výzvy. Dle datové zprávy byla předžalobní upomínka žalované doručena 17. 6. 2025.

11. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: mezi žalobci jako pronajímateli a žalovanou jako nájemcem byla dne , datum, uzavřena Smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání. Na základě této smlouvy žalovaná užívala v období od , datum, prostor sloužící k podnikání ve vlastnictví žalovaných na adrese , adresa, o celkové výměře 181,51 m2. Žalovaná se touto smlouvou zavázala mimo jiné platit na účet žalobců měsíčně ke dni splatnosti nájemného (tedy do 25. dne v měsíci předem) zálohu za teplo ve výši 5 400 Kč. Roční vyúčtování tepla bylo v souladu se smlouvou provedeno přepočtením spotřeby dle vytápěné plochy kotlem včetně chodby a bylo přepočteno na cenu dle cen dodávek tepla dle dohody navýšenou smluvním koeficientem 1,2 pro spotřebu plynu na měřeném úseku. Případný přeplatek na zálohách či nedoplatek za poskytnuté služby se smluvní strany zavázaly vrátit druhé smluvní straně nejpozději ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy žalobci předloží vyúčtování žalované, a to žalobcům na jejich účet. Žalobci dne 16. 5. 2025 doručili do datové schránky žalované opravené vyúčtování dodávky tepla za období od 28. 6. 2022 do 12. 6. 2023, kterým žalovanou vyzvali k úhradě nedoplatku ve výši 52 412,99 Kč. Do vyúčtování dále uvedli, že žalovaná v uvedeném období zaplatila zálohy v souhrnné výši 40 500 Kč, celková spotřeba dodávky tepla činila dle fakturace dodavatele 114 209,44 Kč, kdy tato částka byla navýšena v souladu se smlouvou koeficientem 1,2 na hodnotu 137 051,33 Kč. Celková vytápěná plocha činila 294,51 m2, na žalovanou připadla vytápěná plocha o rozloze 181,51 m2, proto má za dodávku tepla zaplatit 84 466,36 Kč bez DPH, tedy 92 912,99 Kč včetně DPH, od této částky byly odečteny zaplacené zálohy v souhrnné výši 40 500 Kč, k úhradě tak zůstala částka 52 412,99 Kč. Proti tomuto opravenému vyúčtování žalovaná nepodala námitky, jeho nesprávnost tvrdila až ve své obraně proti žalobě.

12. Podle § 2303 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanského zákoníku“, je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

13. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném od 1. 1. 2023, dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobci jako pronajímateli a žalovanou jako nájemcem byla dne 30. 9. 2021 platně uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání dle § 2302 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy se žalobci zavázali žalované předat do užívání smlouvou určené prostory, tomuto závazku žalobců odpovídal smluvní závazek žalované za užívání předmětu nájmu platit sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním prostor, které jsou určeny v článku VII bodu 1. smlouvy. Žalobci svůj závazek splnili dne 31. 8. 2021, tato skutečnost byla prokázána protokolem o převzetí nebytových prostor.

15. Žalobci učinili předmětem řízení nárok na zaplacení nedoplatku vyúčtování dodávky tepla za období od , datum, do , datum, ve výši 52 412,99 Kč. Žalovaná se nebránila tvrzením, že by nedoplatek zaplatila, ale namítala nesprávnost tohoto vyúčtování a že se nedoplatek dosud v důsledku jeho nedoručení nestal splatným.

16. K této argumentaci žalované soud uvádí, že otázka placení záloh na teplo je smluvně mezi účastníky řízení upravena smlouvou, jejím článkem VII. bodem 1. a 2. písm. b). Uvedená ustanovení smlouvy ukládají žalované smluvní povinnost platit zálohy na teplo ve výši 5 400 Kč měsíčně vždy ke každému 25. dni v měsíci předem (viz čl. V bod 4. smlouvy), to znamená, že záloha na teplo za např. měsíc říjen 2022 se stala splatnou dne 25. září 2022. Dle názoru soudu na uvedených smluvních ujednáních týkajících se splatnosti záloh není nic nejednoznačného, jak žalovaná tvrdí. Dále byl mezi účastníky řízení ve smlouvě podrobně upraven způsob výpočtu ceny spotřebovaného tepla, kdy byl sjednán koeficient navýšení dodavatelem vyúčtované spotřeby a takto získaná hodnota měla být rozpočítána poměrně na vytápěnou plochu, kterou žalovaná jako nájemce užívala. Splatnost přeplatku nebo nedoplatku vyúčtování byla smlouvou stanovena na 30 dnů od doručení vyúčtování žalované. Tyto otázky byly podrobně upraveny ve smlouvě o nájmu ze dne 30. 9. 2021. Na otázky, které ve smlouvě výslovně upraveny nejsou a týkají se základních obsahových náležitosti vyúčtování, které jsou žalovanou namítány, lze za použití § 2303 občanského zákoníku přiměřeně a analogicky aplikovat zákon č. 67/2013 Sb.

17. K námitce žalované, že vyúčtování dodávky tepla za období od , datum, do , datum, je nepřezkoumatelné, neúplné, a tedy nesprávné, proto se nestalo splatné, soud uvádí, že náležitosti vyúčtování tepla nejsou ve smlouvě o nájmu prostoru sloužícího podnikání ze dne 30. 9. 2021 výslovně upraveny, proto soud za pomoci § 2303 občanského zákoníku přiměřeně analogicky vychází z § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Současně soud uvádí, že za vyúčtování dodávky tepla za období od 28. 6. 2022 do 12. 6. 2023 považuje nedatovaný dopis žalobců obsahující samotné vyúčtování a nikoli fakturu č. , hodnota, ani pozdější dobropis č. , hodnota, , protože tyto dva daňové doklady soud považuje za zcela nesrozumitelné. Nicméně nedatovaný dopis žalobců, kterým vyzvali žalovanou k úhradě nedoplatku za dodávku tepla za období od , datum, do , datum, ve výši 52 412,99 Kč, soud považuje za vyúčtování, které obsahuje všechny základní obsahové náležitosti vyjmenované v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Konkrétně lze z vyúčtování zjistit skutečnou výši nákladů na dodávku tepla od dodavatele: 114 209,44 Kč, celkovou výši přijatých měsíčních záloh ze strany žalované za službu: 40 500 Kč, navýšení výše nákladů na dodávku tepla koeficientem 1,2: 137 051,33 Kč, celková vytápěná plocha, která byla užívána třemi nájemci: 294,51 m2, na žalovanou připadla vytápěná plocha o rozloze: 181,51 m2. Pak je výpočet ceny dodávky tepla pro žalovanou zcela přezkoumatelný, protože snadným výpočtem lze zjistit, že na žalovanou připadá s ohledem na vytápěnou plochu částka k úhradě ve výši 84 466,36 Kč bez DPH, tedy 92 912,99 Kč včetně 10% DPH. Po odečtení zaplacených záloh ve výši 40 500 Kč vznikl žalované nedoplatek ve výši 52 412,99 Kč, který je povinna žalobcům zaplatit. Pro úplnost soud dodává, že z textu vyúčtování je zřejmé, že se jedná o opravné vyúčtování, které bylo změněno k námitkám žalované. Toto opravné vyúčtování bylo žalované doručeno do datové schránky dne 16. 5. 2025, kdy zástupce žalobců předložil soudu u jednání doručenku datové zprávy, kterou bylo prokázáno, že žalované byla tohoto dne doručena oprava vyúčtování i dobropis k neuhrazené faktuře. V návaznosti na smluvní ujednání stran splatnosti tohoto opraveného vyúčtování obsažené v článku VII. bodu 2. smlouvy se pak opravené vyúčtování dodávky tepla za období od 28. 6. 2022 do 12. 6. 2023 stalo splatné dne 15. 6. 2025.

18. Vyúčtování dodávky tepla za období od 28. 6. 2022 do 12. 6. 2023 se stalo splatné, protože bylo žalované řádně doručeno do datové schránky dne 16. 5. 2025 a současně žalovaná proti tomuto vyúčtování neuplatnila žádné námitky. Za analogické aplikace zákona č. 67/2013 Sb., ve znění novely provedené zákonem č. 424/2022 Sb., účinné od 1. 1. 2023 (zákon neobsahuje žádná přechodná ustanovení, proto se podle něj postupuje od data jeho účinnosti, pozn. soudu), lze uzavřít, že se presumuje správnost tohoto vyúčtování, protože žalovaná proti němu ve lhůtě stanovené zákonem (smlouva lhůtu k podání námitek výslovně neřeší) neuplatnila žádné námitky a současně vyúčtování obsahuje všechny základní obsahové náležitosti vyjmenované v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Nesprávnost vyúčtování poprvé žalovaná namítala až ve vyjádření k žalobě ze dne 3. 2. 2026.

19. Žalovaná dále v řízení namítala, že výše sjednaného smluvního úroku z prodlení 0,5 % z dlužné částky denně je v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem. K námitce žalované o nemravnosti výše sjednané sazby smluvního úroku z prodlení soud uvádí, že podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku je úprava úroku z prodlení dispozitivní. Umožňuje smluvně sjednat jeho výši a pro případ, že výše úroku z prodlení sjednána nebude, stanoví, že se za ujednanou považuje výše určená nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ostatně i z důvodové zprávy k občanskému zákoníku vyplývá, že právní úprava prodlení vychází z pojetí v obchodním zákoníku a co do myšlenkového základu ji přejímá (srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 89/2012 Sb., zvláštní část k § 1968 až 1979). Platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547 občanského zákoníku, a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné podle § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Tento korektiv tedy zjevně lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka. Postavení dlužníka jako podnikatele jej přitom takové ochrany nezbavuje.

20. V případě výše úroků z prodlení sjednané podle § 1970 občanského zákoníku je tedy třeba posuzovat soulad takového ujednání s dobrými mravy vzhledem ke všem okolnostem, které ke sjednání takového úroku z prodlení vedly a jež existovaly v době uzavření smlouvy. Nestačí tedy vyjít pouze ze závěrů jiného rozhodnutí soudu, či ze srovnání smluvené sazby úroku z prodlení se sazbou stanovenou nařízením vlády, neboť obecně (bez přihlédnutí k okolnostem projednávané věci) nelze stanovit paušální „hraniční sazbu nemravnosti“ úroků z prodlení.

21. Sazba úroku z prodlení stanovená nařízením vlády, jež se považuje za ujednanou v případě, že výše úroku z prodlení nebyla stranami sjednána, sice prezentuje určitou představu zákonodárce o tom, jaká výše úroku z prodlení je obecně způsobilá plnit jeho funkci sankčně-motivační a reparační (kompenzační), tj. přimět dlužníka ke včasné úhradě dlužné částky a případně alespoň částečně nahradit újmu, jež věřiteli jejím včasným neuhrazením vzniká (srov. § 1971 občanského zákoníku), je však zjevné, že s ohledem na různorodost smluvních vztahů taková představa zákonodárce nemusí vždy odpovídat jejich konkrétní realitě a z rozličných důvodů mohou být sjednávány úroky z prodlení v jiné výši. Pouze takové ujednání o výši úroku z prodlení výrazně se odchylující od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jenž by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí, ale má zneužívající (šikanózní) charakter, lze posoudit jako ujednání rozporné s dobrými mravy. Výrazná (mnohonásobná) odchylka sjednané výše smluvního úroku z prodlení od sazby stanovené nařízením vlády tedy může být signálem rozporu takového ujednání s dobrými mravy, sama o sobě však (bez posouzení relevantních okolností jejího sjednání) takový rozpor ještě neznamená.

22. S ohledem na různorodost smluvních vztahů nelze předem obecně určit veškeré okolnosti, k nimž by měl soud při posouzení souladu konkrétního ujednání o úrocích z prodlení s dobrými mravy přihlížet, lze však vymezit určitý okruh okolností, které by soud zpravidla neměl opomenout při posouzení, zda se konkrétní ujednání o výši úroku z prodlení příčí dobrým mravům. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že lze z povahy věci, vzhledem k tomu, že jde o posuzování souladnosti či rozporu ujednání s dobrými mravy, přihlédnout jen k těm okolnostem, které existovaly v době, kdy k tomuto ujednání došlo (tj. v době uzavření smlouvy). Primárně je přitom třeba hodnotit důvody, které vedly ke sjednání výše úroku z prodlení, a to ve vztahu k plnění jeho funkcí v konkrétní věci. Právě skutečnost, zda konkrétní výše úroku ještě plní sankčně-motivační či kompenzační funkci, určuje, zda ji lze považovat za adekvátní či zda se již příčí dobrým mravům. Bude tedy namístě se zabývat například rizikovostí obchodu vzhledem k předchozímu chování dlužníka či k jeho tehdy aktuální situaci, neboť jinou výši úroku z prodlení lze akceptovat v případě bezproblémového prověřeného dlužníka, kterého není třeba příliš motivovat k řádnému plnění, oproti případu dlužníka, který byl v minulosti často v prodlení se svými závazky. Rozhodnou okolností může být též rámcový rozsah očekávatelných škod na straně věřitele v případě, že dlužník řádně a včas nesplní, neboť v případě vyšších hrozících škod lze akceptovat vyšší úrok z prodlení než v případě, kdy při prodlení dlužníka na straně věřitele žádné vyšší škody nebylo možné očekávat. Lze přitom přihlédnout i k tomu, jaký byl předpoklad vývoje škod během času (zda byla očekávatelná škoda jednorázová či postupně se navyšující), a též k tomu, jaký význam měl případný nesplacený dluh pro věřitele a jaká byla míra pravděpodobnosti vzniku takových předpokládaných škod (například vzhledem ke zkušenostem z dřívější obchodní praxe věřitele či vzhledem k jeho celkové ekonomické situaci). Relevantní může být též další obsah posuzované smlouvy a skutečnost, zda současně s úroky z prodlení byla sjednána i jiná sankce za prodlení plnící obdobné funkce (například smluvní pokuta) či zda byla pohledávka věřitele zajištěna a jakým způsobem. Nezanedbatelné mohou být i obchodní zvyklosti stran a samotné okolnosti sjednávání, tedy například skutečnost, zda již byla obdobná výše úroků z prodlení mezi stranami sjednávána v minulosti a zda takovou výši vzhledem ke své vlastní obchodní praxi považoval za adekvátní sám dlužník. Důležitou okolností mohou být též majetkové poměry účastníků v době uzavření smlouvy a případně též vědomost o jejich očekávaných budoucích poměrech. V případě drobných podnikatelů může plnit sankčně-motivační funkci jiná výše úroku z prodlení než v případě velkých finančně zajištěných společností, naopak v případě menších podnikatelů může i nižší hrozící škoda způsobit značné následky na jejich činnosti, kterým může hrozba úroku z prodlení zamezit. Při úvahách o tom, zda je sjednaná výše úroku z prodlení ještě souladná s dobrými mravy, lze také zohlednit skutečnost, že ve vztazích mezi podnikateli, kteří vystupují jako profesionálové, je obecně vnímání hranice jednání, které již není z pohledu dobrých mravů akceptovatelné, odlišné od vztahů nepodnikatelských, typicky od vztahů spotřebitelských.

23. S ohledem na výše uvedené odůvodnění soud uzavírá, že sjednaná výše smluvního úroku z prodlení 0,5 % denně může obstát jako morálně konformní, taková sazba může být platná, pokud nebyla sjednána zneužívajícím způsobem. Výrazná odchylka od zákonného úroku sama o sobě nestačí k neplatnosti, je nutné hodnotit konkrétní podmínky sjednání, zejména je třeba se zabývat kupříkladu tím, zda byla sazba sjednána transparentně a bez zneužití postavení věřitele, zhodnotit povahu a rizikovost závazku, profesionalitu účastníků (podnikatelé mají vyšší očekávanou míru odbornosti), zda úrok plní sankční a motivační funkci, nebo už má šikanózní povahu. Žalovaná se ve svém vyjádření k žalobě omezila na sdělení, že výši sjednané sazby úroků z prodlení považuje za rozpornou se zásadami poctivého obchodního styku a s dobrými mravy, avšak už neuvádí proč. S ohledem na absenci žalované u jednání soud nemohl zjistit, pro kterou z právně významných skutečností žalovaná sjednanou výši sazby úroků z prodlení považuje za nemravnou, žalovaná nemohla být vyzvána k doplnění skutkových tvrzení v uvedeném směru a soud neměl dán směr, kterým by měl vést posuzování nastolené otázky. Námitku žalované, že sjednaná výše úroků z prodlení byla v předmětné smlouvě sjednána v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, soud proto posoudil jako nedůvodnou.

24. S ohledem na výše uvedené odůvodnění soud uzavírá, že vyúčtování dodávky tepla za období od , datum, do , datum, je správné a splatné, žalované proto v souladu s uzavřenou smlouvou o nájmu prostoru sloužícího podnikání ze dne , datum, je povinna nedoplatek ve výši 52 412,99 Kč žalobcům zaplatit spolu se sjednanými úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky dle § 1970 občanského zákoníku (I. výrok tohoto rozsudku).

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli ve věci plně úspěšní, mají proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:i) zaplaceným soudním poplatkem 2 097 Kč;ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 5 úkonů právní služby po 3 220 Kč (tarifní hodnota 52 412,99 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba, účast u jednání dne 4. 2. 2026 a dne 16. 3. 2026) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 5 úkonů právní služby po 3 220 Kč sníženou o 20 % dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za zastoupení druhé osoby (tarifní hodnota 52 412,99 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba, účast u jednání dne 4. 2. 2026 a dne 16. 3. 2026) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iv) pěti režijními paušály po 450 Kč k těmto úkonům dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;v) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 558,30 Kč;celkem tedy 39 885,30 Kč (II. výrok tohoto rozsudku).