31 C 156/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci žalobce: ; anonymizováno proti žalovanému: ; jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 1 920 Kč s příslušenstvím - náklady na odtažení vozidla

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 920 Kč s 8,25% úroky z prodlení od 3. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč k rukám jeho právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 920 Kč s příslušenstvím. Podanou žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] bylo odtaženo vozidlo tovární značky Škoda Fabia, r. z. [anonymizováno] [číslo], jehož vlastníkem je žalovaný. Náklady za odtah předmětného vozidla činily 1 920 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a) o. s. ř. soud k projednání věci nenařizoval jednání. Z mandátní smlouvy č. 1/2000 ze dne 10. 3. 2000 vč. dodatku č. 13, Pověření primátora města Brna č. j. KP/223 ze dne 19. 2. 2001, z výpisu z usnesení Rady města Brna R4/113 ze dne 25. 8. 2005 vč. přílohy č. 3, kupní smlouvy ze dne1. 3. 2019, z protokolu o odtažení a protokolu o převzetí vozidla [číslo] z předsoudní výzvy k zaplacení nákladů odtahu vozidla vzal soud za prokázané, že dne 2. 8. 2020 v 13: 07:44 hodin bylo ulice [ulice a číslo] v [obec] odtaženo vozidlo červené barvy [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo], neboť bylo překážkou silničního provozu. Vozidlo následně převzal [jméno] [příjmení], [datum narození], a to dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hodin. Provozovatelem vozidla je žalovaný. Náklady za odtah byly vyčísleny ve výši 1 920 Kč, která se skládala z poplatku za odtah ve výši 1 487,60 Kč, parkovného za jeden den ve výši 99,17 Kč a DPH ve výši 333,23 Kč. Žalovaný byl povinen dlužnou částku uhradit na účet specifikovaný v protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] vč. VS a SS. Výzvou ze dne 18. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě cena za odtažení vozidla ve výši 1 920 Kč do 5 pracovních dní ode dne doručení této výzvy. Žalovaný byl předžalobní výzvou upozorněn na skutečnost, že pokud tak neučiní, bude žalobce dlužnou částku vymáhat soudní cestou. Soud zhodnotil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce provedl v souladu s ust. § 45 odst. 4 zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, odtah [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo], jehož provozovatelem byl ke dni provedení odtahu, tj. 2. 8. 2020, žalovaný, který byl proto povinen v souladu s citovaným ustanovením hradit náklady spojené s odtahem vozidla ve výši 1 920 Kč. Výše nákladů na odtah byla stanovena usnesením Rady města Brna č. R4/113 ze dne 25. 8. 2005. I když byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky, ničeho neuhradil, a proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 920 Kč. Soud žalovanému rovněž uložil povinnost zaplatit žalobci příslušenství pohledávky, a to úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ode dne následujícím po splatnosti dlužné částky tj. od 30. 7. 2020 (den následující po odtahu), do zaplacení. Výše úroků z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř., kdy soud úspěšnému žalobci, který prokázal, že nejméně 7 dnů před zahájením řízení vyzval žalovaného k plnění, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Náklady vynaložené na zastupování žalobce advokátem neshledal soud jako účelně vynaložené. Předmětem sporu bylo zaplacení nákladů na odtah vozidla. Po právní i skutkové stránce se nejednalo o případ složitý a vybočující z mezí běžně agendy žalobce. K této problematice se vyjadřoval rovněž Ústavní soud České republiky. Dle jeho názoru„ u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy beztoho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastupování advokátem nákladem účelně vynaloženým“ (Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 23. 11. 2010, sp. zn.

III. ÚS 2984/09-1). Soud se s tímto názorem ztotožňuje. Jelikož žalobce netvrdil a neprokazoval, že neměl dostatečný odborný aparát k ochraně svých zájmů v řízení před soudem, nelze mu náhradu nákladů na zastupování advokátem přiznat. Na žalobce soud nahlížel jako na účastníka nezastoupeného. Žalobci byla v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. přiznána náhrada za 2 úkony (výzva k plnění, žalobní návrh) ve výši 100 Kč za úkon. Dále byla žalobci přiznána náhrada soudního poplatku.