31 C 27/2020
č. j. 31 C 27/2020-146
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142 § 148 § 151
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 507 § 1013 § 1016 § 1067 § 2910 § 2926
- Vyhláška o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, 189/2013 Sb. — § 5
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1 § 2
- o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, 254/2019 Sb. — § 28
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného a žalované žalované: ; 2. celé jméno žalované bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 57 996 Kč s příslušenstvím
I. Návrh žalobce, aby mu byli žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit 56 643 Kč, se zamítá.
II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci 1 353 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit prvnímu žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 3 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 2 897 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VI. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 188 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VII. Řízení se o návrhu žalovaných, aby byla žalobci uložena povinnost vyvarovat se narušování občanského soužití, zastavuje.
VIII. Řízení se o návrhu žalovaných, aby byla žalobci uložena povinnost zaplatit jim újmu ve výši 50 000 Kč a 25 000 Kč, zastavuje.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud oběma žalovaným uložil povinnost, aby mu zaplatili 57 996 Kč. Svého nároku se domáhal z titulu náhrady majetkové újmy, kterou mu žalovaní způsobili tím, že v únoru 2017 provedli výrazné, nevzhledné a poškozující odřezání koruny borovice, která roste na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [část obce], tento pozemek má žalobce ve společném jmění s jeho manželkou. Borovice se nachází v levé části označeného pozemku, který sousedí s pozemkem parc. č. [číslo] k. ú. [obec] [část obce], který mají ve společném jmění manželů žalovaní. Ocenění majetkové újmy a stavu borovice provedl ing. [příjmení] ve svém odborném posouzení.
2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Za nesporná označili tvrzení žalobce o vlastnictví pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] [část obce] a parc. č. [číslo] k. ú. [obec] [část obce]. Uvedli, že předmětná borovice byla na jejich žádost odborně ořezána firmou v horní části stromu v rozsahu, ve kterém zastiňovala střešní panely jejich domu č. p. 817e. K ořezání borovice přistoupili poté, co žalobce ani jeho manželka nereagovali na jejich výzvu ze dne 18. 9. 2016 k odstranění stínících větví. Vyzvali ing. [příjmení], aby provedl odborné posouzení stavu borovice, ing. [příjmení] dospěl k závěru, že žádná újma žalovanými provedeným ořezem stromu žalobci nevznikla. Byl to naopak žalobce, kdo provedl razantní ořez větví ve střední části borovice. Žalovaní v rámci své obrany uplatnili proti žalobci kompenzační námitku, v souvislosti s obranou proti žalobě vynaložili 1 500 Kč na odborné posouzení ing. [příjmení], 184 Kč na poštovné, 6 000 Kč na vyhotovení dokladů obhajoby, dále uhradili 1 600 Kč [právnická osoba] s.r.o. za ořez stromu a vypočítali snížený výkon fotovoltaické elektrárny na 9 792 Kč.
3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav.
4. Dopisem z 18. 9. 2016 se oba žalovaní obrátili na žalobce a jeho manželku ve věci borovice rostoucí na pozemku žalobce a jeho manželky v těsné blízkosti společné hranice s pozemkem žalovaných, západně od domu žalobce. V dopise žalovaní uvedli, že u paty dřeviny je její vzdálenost cca 45 cm od skutečné hranice pozemku, nad plotem se naklání k pozemku žalovaných a v horní části dokonce přesahuje hranici jejich pozemku. Upozornili, že dřevina jim silně stíní v dopoledních hodinách, brání v podnikání, velká část jejích větví přesahuje společnou hranici a rozpíná se nad pozemkem žalovaných. Kořeny zasahují do porostu žalovaných, směřují pod chodník a základy jejich domu č. p. 817e. Protože tato dřevina způsobuje žalovaným vážnou újmu a významným způsobem omezuje jejich vlastnické právo v užívání jejich pozemku, požádali žalobce a jeho manželku o odstranění větví a kořenů předmětné dřeviny přesahující na pozemek žalovaných do 31. 12. 2016. Současně sdělili, že pokud tak nebude učiněno nebo bude provedeno nedostatečně, zajistí šetrné odstranění větví a kořenů přesahující hranici jejich pozemku, a to v době vegetačního klidu. Současně vyzvali žalobce a jeho manželku ke zvážení odstranění celé dřeviny. Tento dopis byl žalovaným podán k poštovní přepravě dne 20. 9. 2016, adresován byl žalobci a poštovné činilo 61 Kč, jak bylo zjištěno z poštovního podacího lístku. Tento dopis byl rovněž podán k poštovní přepravě dne 20. 9. 2019 žalovanou, adresován byl manželce žalobce a poštovné činilo 76 Kč, jak bylo zjištěno z podacího lístku.
5. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že borovice zasahovala na pozemek žalovaných, před ořezem větve borovice přesahovaly hodně nad střechu domu žalovaných. Protože soused nereagoval na výzvy žalovaných k odřezání, provedl ruční řez směrem k baráku žalovaných. Pamatoval si, že ořezával suché větve na kmeni k domu a dbal, aby strom zůstal životaschopný. Vyloučil, že by poškodil terminál stromu. Řez prováděl hned v blízkosti u kmene. V době ořezu se mu strom jevil jako přiměřeně vitální. Provedl ořez přibližně 3-4 horních větví, které byly nad střechou žalovaných. Dle pokladního příjmového dokladu z 6. 2. 2017 žalovaný zaplatil [právnická osoba] s.r.o. 1 600 Kč za provedení ořezu horních částí borovice přesahující nad pozemek [číslo].
6. Z kopie katastrální mapy je zřejmá vzájemná poloha pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] [část obce] a parc. č. [číslo] k. ú. [obec] [část obce]. Fotografie zobrazují předmětnou borovici. Barevné fotografie zachycují detail ořezané borovice, zejména zbytky větví, které byly u kmenu ponechány, jedná se o ořez provedený samotným žalobcem. Současně jsou vidět detaily ořezu, které provedla odborná firma na žádost žalovaných. Barevné fotografie též zobrazují porost rdesna, které se pne po celé ploše plotu, který tvoří hranici mezi označenými pozemky účastníků. Rdesno rovněž obepíná i nějaký strom (borovici). Vytyčovací náčrt zobrazuje umístění předmětné borovice na pozemku žalobce a jeho manželky u hranice pozemku žalovaných.
7. Ing. [jméno] [příjmení] vypracoval na základě zadání žalobce odborné posouzení [číslo] 2017, ve kterém vyslovil závěr, že újma, která vznikla na borovici zásahem žalovaných, dosahuje výše 57 996 Kč. Dovodil, že k datu vypracování odborného posouzení (2. 4. 2017), je nutné její odstranění pokácením, aby se uvolnil prostor pro zbylou zdravou sousední borovici.
8. Výzvou z 2. 12. 2019 právní zástupce žalobce vyzval oba žalované k úhradě částky 57 996 Kč z důvodu, že žalovaní v únoru 2017 neoprávněně odstranili větve na vzrostlé borovici a tímto zásahem došlo k poškození stromu, újma byla vyčíslena na částku 57 996 Kč. Ve výzvě je dále uvedeno, že v důsledku závažného poškození dřeviny bude žalobce nucen strom dle zjištění a doporučení Ing. [jméno] [příjmení] zcela odstranit.
9. Dopisem z 3. 1. 2020 oba žalovaní vyzvali právního zástupce žalobce, aby jim poslal originál plné moci s ověřeným podpisem žalobce a posudek Ing. [příjmení] [číslo] 2017. Bez těchto základních dokladů považovali výzvu k úhradě škody z 2. 12. 2019 za bezpředmětnou. Dle poštovního podacího lístku byla odpověď na předžalobní výzvu ze dne 2. 12. 2019 právnímu zástupci žalobce podána k poštovní přepravě dne 6. 1. 2020 a úhrada za poštovné činila 47 Kč.
10. Ing. [jméno] [příjmení] provedl na základě zadání žalovaných dne 7. 1. 2020 odborné posouzení [číslo] ve kterém vyslovil závěr, že strom je stále životaschopný a není jej třeba kácet ze zdravotního důvodu. Dále uvedl, že co do estetického vzhledu a přirozeného tvaru koruny sice ořezem utrpěl převážně z pohledu od domu žalovaných, ti však podporují jeho zachování. Z faktury [číslo] dodavatele Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že paní žalované vyúčtoval cenu ve výši 1 500 Kč za posudek [číslo] cena se stala splatnou 31. 1. 2020. Dle ručně připojené informace na originále této faktury byla částka dne 14. 1. 2020 uhrazena.
11. Dne 11. 3. 2021 soud provedl šetření na místě samém a zjistil, že na kmenu předmětné borovice jsou v jeho střední části zbytky po větvích, které uřezal žalobce. Učinil tak proto, že strom byl obepnut rdesnem a žalovaní si stěžovali, že jim rdesno vadí a že jim strom stíní, zbytky větví ponechal u kmene jako schůdky. Z pohledu na předmětný strom z pozemku žalovaných je patrné, že v horní části stromu, přibližně v jeho horní první třetině jsou větve ze strany žalovaných ořezány a to těsně u kmene, je patrné, že v koruně stromu je strom rovněž ořezán a je ponechána jedna velká větev směřující do pozemku žalobce.
12. Ing. [jméno] [příjmení] vypracoval znalecký posudek [číslo] ve kterém uzavřel, že pokud provedl zásah do borovice žalobce, pak z hlediska zdravotního stavu borovice neutrpěla zásadní újmu. Řezné rány nebyly příliš velké a ani množství odstraňovaných větví nebylo pro strom zásadní, jeho život ohrožující. Z estetického hlediska byla však borovice zásahem žalobce ovlivněna zásadněji. Selektivním odstraňováním větví, zejména jednostranným, a také ponecháním pahýlů a suchých větví utrpěla už tak nevalná estetika potlačeného jedince. Ohledně zásahu žalovaných ze dne 6. 2. 2017 dospěl k závěru, že při tomto zásahu bylo odstraněno několik větví ve vrcholové partii koruny, přibližně 3-4 kusy. Řezy byly prováděny také na západní přivrácené straně k sousední parcele [číslo]. Řezné rány na tomto ořezu jsou větší. Ze zdravotního hlediska ani při tomto ořezu strom neutrpěl fatální újmu. Řezné rány jsou sice větší, ale i tak nedošlo k tak nevhodnému zásahu, aby bylo nutné strom odstranit. Z estetického hlediska však strom utrpěl, jednostrannost jeho koruny byla dále umocněna. Rozdíl ceny zájmové dřeviny před ořezem firmou dne 6. 2. 2017 a po něm je 4 637 Kč O tuto částku se snížila hodnota stromu.
13. Z výše provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobce a jeho manželka mají v SJM pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] [část obce], jehož součástí je borovice, která roste v bezprostřední blízkosti sousedního pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [obec] [část obce], který mají ve společném jmění manželů žalovaní. Žalobce provedl ořez větví tohoto stromu v jeho střední částí, aby odstranil rdesno, které se po kmeni pnulo, na kmeni ponechal zbytky větví jako schůdky. Dopisem žalovaných ze dne 18. 9. 2016 byli žalobce a jeho manželka vyzváni k odstranění větví předmětné borovice v její horní části z důvodu, že stínily na fotovoltaické panely umístěné na střeše domu žalovaných. Žalobce ani jeho manželka na výzvu ze dne 18. 9. 2016 nereagovali, proto žalovaní pověřili odborným ořezem větví [právnická osoba] s.r.o., ořez stromu provedl dne 6. 2. 2017 svědek [jméno] [příjmení], který z horní části borovice odstranil 3 – 4 větvě, které přesahovaly nad pozemek žalovaných a stínily střechu domu žalovaných. Ze zdravotního hlediska borovice neutrpěla fatální újmu ani po zásahu žalobce ani žalovaných, po ořezu provedeném na žádost žalovaných dne 6. 2. 2017 se hodnota borovice z estetického hlediska snížila o částku 4 637 Kč.
14. Podle § 1067 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanského zákoníku“, strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný.
15. Podle § 507 občanského zákoníku, součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé.
16. Podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
17. Podle § 1016 odst. 2 občanského zákoníku, neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
18. Podle § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
19. Podle § 2926 občanského zákoníku, kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.
20. V řešené věci je nesporné a bylo současně prokázáno, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [část obce], který má žalobce ve společném jmění s jeho manželkou, roste borovice, která ve smyslu § 1067 občanského zákoníku náleží žalobci a jeho manželce. Kopií katastrální mapy, vytyčovacím náčrtem a fotografiemi ve spojení s místním šetřením bylo prokázáno, že tato borovice roste v blízkosti hranice s pozemkem žalovaných parc. [číslo] k. ú. [obec] [část obce]. Výslechem svědka [jméno] [jméno] bylo prokázáno, že větve horní části borovice přesahovaly nad pozemek žalovaných a stínily střechu domu žalovaných, na které jsou umístěny fotovoltaické panely. Soud proto uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že předmětná borovice působila stínění pozemku žalovaných parc. [číslo] k. ú. [obec] [část obce] a to v míře, že byl snížen výkon fotovoltaických panelů umístěných na střeše domu žalovaných, tímto byli žalovaní omezeni v obvyklém užívání pozemku. Ve smyslu § 1016 odst. 2 občanského zákoníku přesahy kořenů a převisy větví stromu na sousedův pozemek je soused oprávněn šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit. V řešené věci horní větvě borovice nad pozemek žalovaných přesahovaly, vrhaly na něj stín a působily žalovaným majetkovou újmu převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Právo souseda šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit převisy větví občanský zákoník podmiňuje tím, že vlastník byl o odstranění kořenů nebo větví stromů požádán a v přiměřené době tak neučinil. Této zákonné podmínce stanovené v § 1016 odst. 2 občanského zákoníku žalovaní dostáli, v řízení bylo prokázáno, že žalobce a jeho manželku vyzvali k odstranění větví dopisem ze dne 18. 9. 2016, na tuto výzvu žalobce ani jeho manželka nereagovali. Pokud žalovaní následně za dané situace přistoupili k ořezu horních větví borovice prostřednictvím [právnická osoba] s.r.o., konali tak v souladu se zákonem. Žalovaní rovněž respektovali období vegetačního klidu borovice (měsíc únor), kdy vhodnou roční dobou lze dle § 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení a ekologických funkcí dřeviny, zpravidla rozumět období vegetačního klidu dřevin, tj. období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.
21. Soud poukazuje na skutečnost, že„ stojící“, neoddělené stromy od pozemku nejsou ve smyslu § 507 občanského zákoníku samostatnými věcmi, nýbrž součástí pozemku jako věci hlavní, v konkrétním případě je proto předmětná borovice součástí pozemku žalobce a jeho manželky parc. [číslo] v k. ú. [obec] [část obce]. Pokud by byla provedeným zásahem žalovaných do borovice dne 6. 2. 2017 snížena její hodnota, v konečném důsledku by došlo k újmě na nemovité věci (pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [část obce]) žalobce a jeho manželky a žalovaní by ve smyslu § 2926 občanského zákoníku nesli odpovědnost za tuto újmu. Soud zdůrazňuje, že citovaná právní úprava § 2926 občanského zákoníku výslovně zmiňuje oprávněnost provádění prací, čímž vyniká objektivní charakter povinnosti nahradit škodu, žalovaní by proto nesli odpovědnost za snížení hodnoty nemovité věci žalobce a jeho manželky v důsledku jimi provedených prací bez ohledu na porušení právní povinnosti a na zavinění.
22. V řešené věci bylo proto nezbytné vyřešit odbornou otázku, zda oprávněným zásahem žalovaných do borovice dne 6. 2. 2017 došlo k jejímu poškození, tedy v konečném důsledku ke vzniku újmy na nemovité věci žalobce a jeho manželky. Žalobce svou skutkovou verzi o vzniku a výši újmy na jeho nemovité věci prokazoval odborným posouzením ing. [příjmení], žalovaní svou skutkovou verzi o neexistenci vzniku škody jejich zásahem do borovice prokazovali odborným posouzením ing. [příjmení]. K uvedeným listinným důkazům soud uvádí, že se svou povahou jedná o soukromé listiny a nikoli o znalecké posudky, protože ani jedno odborné posouzení neobsahuje doložku znalce dle § 127a o. s. ř., že si je znalec vědom následků vědomě nepravdivého posudku. Soud na absenci uvedené doložky účastníky v průběhu řízení opakovaně upozorňoval a za situace, kdy žádali jmenované inženýry vyslechnout jako znalce, je vyzýval, aby tuto doložku doplnili. Nestalo se tak, proto jmenovaní inženýři nemohli být jako znalci k důkazu slyšeni a soud návrhy na jejich výslech zamítl. Z uvedeného důvodu soud za účelem vyřešení sporné odborné otázky ustanovil znalce ing. [celé jméno znalce], o jehož závěry zcela opřel své rozhodnutí v řešené věci. Ing. [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku vyslovil závěr, že po ořezu provedeném na žádost žalovaných dne 6. 2. 2017 se hodnota borovice z estetického hlediska snížila o částku 4 637 Kč. Znalec stvrdil závěry formulované svým výslechem u soudu, soud zdůrazňuje, že nemá pochyb o správnosti a úplnosti tohoto znaleckého posudku. K námitce žalobce, že znalecký posudek ing. [celé jméno znalce] neobsahuje po formální stránce náležitosti, soud uvádí, že náležitosti znaleckého posudku jsou stanoveny v § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Dle názoru soudu byly zákonné náležitosti v případě posudku ing. [celé jméno znalce] beze zbytku splněny. Znalec zodpověděl na zadání soudu úplně, posudek je pravdivý a přezkoumatelný. Co do formálních náležitostí posudek obsahuje titulní stranu (strana 1), zadání (v příloze posudku), výčet podkladů (strana 2), nález (strana 2), posudek a odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku (strana 2 – 5), závěr (strana 6 – 8), přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku, znaleckou doložku (strana 8) a otisk znalecké pečeti. K použitým podkladům znalec u výslechu uvedl, že vycházel z obecně známých arboristických standardů, které nejsou právně závazné, avšak jsou obecně uznávané a je to jediný hmatatelný podklad, podle kterého se v současné době dá posuzovat zdravotní stav stromu.
23. Dle znaleckého posudku ing. [celé jméno znalce] vznikla zásahem žalovaných do borovice dne 6. 2. 2017 na nemovité věci žalobce a jeho manželky dle § 2926 občanského zákoníku újma ve výši 4 637 Kč. Žalovaní vznesli proti žalobě kompenzační námitku, kterou soud shledal částečně odůvodněnou. Vycházel přitom z § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého měli žalobce a jeho manželka zákonnou povinnost zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Jak bylo uvedeno výše, žalobce a jeho manželka trpěli růst vzrostlé borovice v bezprostřední blízkosti hranice s pozemkem žalovaných, přes písemnou výzvu žalovaných neodstranili přesahující větve přes hrabici pozemku žalovaných a nezamezili stínění borovicí na střechu domu žalovaných.
24. Za dané situace proto dle názoru soudu existují základní předpoklady dle § 2910 občanského zákoníku pro vznik povinnosti žalobce a jeho manželky k náhradě způsobené škody žalovaným. V řízení bylo prokázáno protiprávní jednání žalobce a jeho manželky spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti zdržet se stínění pozemku žalovaných (§ 1013 odst. 1 občanského zákoníku), v důsledku porušení této zákonné povinnosti vznikla žalovaným škoda spočívající ve vynaložení peněžních prostředků na sjednání nápravy a současně v souvislosti s obranou proti této žalobě: v řízení bylo prokázáno, že žalovaní zaplatili za poštovné za výzvu k odstranění přesahujících větví a za obranu proti žalobě 184 Kč, dále uhradili 1 600 Kč [právnická osoba] s.r.o. ořez borovice, ke kterému byl ze zákona povinen žalobce a jeho manželka a nakonec uhradili ing. [příjmení] za odborné posouzení stavu borovice 1 500 Kč. Ohledně uvedených částek v souhrnné výši 3 284 Kč (184 Kč + 1 600 Kč + 1 500 Kč) soud shledal kompenzační námitku žalovaných důvodnou a od vzniklé újmy na nemovité věci žalobce a jeho manželky ve výši 4 637 Kč odečetl uplatněnou kompenzační námitku žalovaných ve výši 3 284 Kč. Tímto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 1 353 Kč. Proto byla žaloba v rozsahu částky 56 643 Kč (57 996 Kč – 1 353 Kč) zamítnuta (I. výrok) a naopak žalobě bylo vyhověno co do částky 1 353 Kč (II. výrok).
25. Soud neshledal důvodnou kompenzační námitku žalovaných v rozsahu požadavku na úhradu 6 000 Kč na vyhotovení dokladů obhajoby a 9 792 Kč za snížený výkon fotovoltaické elektrárny. Ohledně uvedených položek soud oba žalované dle 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil, že jsou povinni uvést, jaké konkrétní náklady obhajoby jim vznikly a v jaké výši, tedy jak dospěli k sumě 6 000 Kč a současně jak k vyčíslené ekonomické ztrátě dospěli (výpočet), z čeho konkrétně vycházeli při výpočtu ztráty. Dále byli poučení, že pro prokázání doplněných skutkových tvrzení jsou povinni označit důkazy. Žalovaní na výzvu soudu reagovali sdělením, že požadovaná skutková tvrzení ani důkazy k jejich prokázání doplňovat nebudou. Soud proto uzavřel, že v rozsahu kompenzační námitky co do požadavku na úhradu 6 000 Kč na vyhotovení dokladů obhajoby a 9 792 Kč za snížený výkon fotovoltaické elektrárny žalovaní neunesli břemeno tvrzení o tom, z čeho se položky skládají, resp. jakým způsobem k výpočtu dospěli a ani neunesli břemeno důkazní o výši kompenzační námitky.
26. Výrok o povinnosti žalobce nahradit žalovanému náklady řízení (III. výrok) je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci procesní neúspěch pouze v nepatné části, žalobce žalobou uplatnil nárok na úhradu částky 57 996 Kč, žaloba byla shledána důvodnou pouze v rozsahu částky 1 353 Kč, proto žalovanému náleží náhrada nákladů řízení v celém rozsahu. Žalovaný nebyl v tomto řízení zastoupen právním zástupcem, má proto nárok na náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud přiznal žalovanému právo na paušální náhradu nákladů řízení za následujících 11 úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.: vyjádření ve věci samé ze dne 28. 4. 2020, vyjádření ve věci samé ze dne 14. 2. 2021, příprava a účast na jednání dne 3. 3. 2021, příprava a účast u jednání na místě samém dne 11. 3. 2022, příprava a účast u jednání dne 17. 1. 2022, příprava a účast u jednání dne 12. 10. 2022 a účast u vyhlášení rozsudku dne 3. 11. 2022. Výše paušální náhrady činí 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem činí náklady řízení žalovaného 3 300 Kč.
27. Výrok o povinnosti žalobce nahradit žalované náklady řízení (IV. výrok) je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci procesní neúspěch pouze v nepatné části, žalobce žalobou uplatnil nárok na úhradu částky 57 996 Kč, žaloba byla shledána důvodnou pouze v rozsahu částky 1 353 Kč, proto žalované náleží náhrada nákladů řízení v celém rozsahu. Žalovaná nebyla v tomto řízení zastoupena právním zástupcem, má proto nárok na náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud přiznal žalované právo na paušální náhradu nákladů řízení za následujících 11 úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.: vyjádření ve věci samé ze dne 28. 4. 2020, vyjádření ve věci samé ze dne 14. 2. 2021, příprava a účast na jednání dne 3. 3. 2021, příprava a účast u jednání na místě samém dne 11. 3. 2022, příprava a účast u jednání dne 17. 1. 2022, příprava a účast u jednání dne 12. 10. 2022 a účast u vyhlášení rozsudku dne 3. 11. 2022. Výše paušální náhrady činí 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem činí náklady řízení žalovaného 3 300 Kč.
28. Výrok o povinnosti žalobce zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které platil (V. výrok), je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. U žalobce nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, žalobce zaplatil 5 000 Kč zálohu na znalecký posudek. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení 57 996 Kč, úspěšný byl co do částky 1 353 Kč, jeho procesní úspěch ve věci činí 2,33 %, je proto povinen zaplatit státu 97,67 % nákladů řízení. Náklady státu představuje znalečné v souhrnné výši 8 085 Kč, 97,67 % z této částky činí 7 897 Kč, po odečtení již žalobcem uhrazené zálohy zbývá žalobci zaplatit 2 897 Kč.
29. Výrok o povinnosti žalovaných zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které platil (VI. výrok), je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. U žalovaných rovněž nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaní měli ve věci procesní úspěch co do 97,67 % předmětu řízení, proto jsou povinni zaplatit státu 2,33 % nákladů řízení. Náklady státu představuje znalečné v souhrnné výši 8 085 Kč, 2,33 % z této částky činí 188 Kč.
30. Žalovaní v rámci své obrany proti žalobě uplatnili vzájemným návrhem nárok, aby byla žalobci uložena povinnost vyvarovat se narušování občanského soužití a nárok, aby byla žalobci uložena povinnost zaplatit jim újmu ve výši 50 000 Kč a 25 000 Kč. Před zahájením jednání dne 3. 3. 2021 žalovaní soudu sdělili, že na uvedených nárocích netrvají. Protože byly oba vzájemné návrhy vzaty zpět před zahájením prvního jednání, nebylo souhlasu žalobce s jejich zpětvzetím dle § 96 odst. 4 o. s. ř. zapotřebí. Soud proto oba návrhy dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil (VII. a VIII. a výrok). Pro úplnost soud dodává, že procesní zavinění za zastavení řízení ohledně vzájemných návrhů žalovaných nesou žalovaní, nicméně žalobci náhrada nákladů za ně nenáleží, protože právní zástupce žalobce ani žalobce nevynaložili na obranu žalobce proti vzájemným návrhům žalovaných vůbec žádné náklady řízení: nevyjadřovali se k nim, nevedlo se k vzájemným návrhům žádné dokazování.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.