31 C 36/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , IČO: osobní údaje žalobce anonymizováno ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; právnická osoba - stavby, s.r.o., IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 49.465 Kč s příslušenstvím - faktura

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 49 465 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 19. 10. 2017 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 979 Kč, k rukám jeho právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 49 465 Kč s úroky z prodlení a 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Svůj návrh odůvodnil tím, že na základě jeho nabídky [číslo] ze dne [datum], která byla žalovaným přijata, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo. Předmětem smlouvy o dílo se stal závazek žalobce provést na svůj náklad a nebezpečí dodávku a aplikaci samonivelační stěrky [příjmení] v prostorách nacházejících se na adrese [adresa]. Dne [datum] vystavil zálohovou fakturu [číslo] se splatností 27. 9. 2017 znějící na částku 50 000 Kč, kterou žalovaný uhradil. Dílo bylo řádně provedeno, dokončeno a předáno žalovanému 2. 10. 2017. Dne 4. 10. 2017 vystavil fakturu [číslo] se splatností 18. 10. 2017 znějící na částku 49 465 Kč, kterou byla vyúčtována cena díla v celkové výši 99 464,50 Kč a po odečtení již zaplacené zálohy 50 000 Kč zůstala k úhradě částka 49 465 Kč, kterou žalovaný neuhradil. Zdůraznil, že dílo bylo žalovanému předáno řádně, ve kvalitě, ve které si je objednal. Žalovaný mu nevytkl vady díla při předání, ani neuplatnil nároky z odpovědnosti za vady díla. Žalovaný uvedl v emailu z 18. 1. 2018, že dílo vykazuje vady, nicméně vady díla vytknul až v reakci na vymáhání nezaplaceného zbytku ceny díla. Nejedná se tedy o včasné uplatnění vad díla a nebyla žádána náprava vad díla.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že žalobce neprovedl dílo v odpovídající kvalitě, proto nemohl žalovaný dílo převzít. Žalobce prováděl dílo pro žalovaného jako subdodavatel na objednávku pro společnost [právnická osoba], která v důsledku vady díla ukončila s žalovaným spolupráci. Investorem byl upozorněn, že dílo nebylo provedeno v odpovídající kvalitě, a proto nebylo investorem převzato. Kontrolou investora bylo zjištěno, že na podlaze vznikly nerovnosti, odchylka rovinnosti podlahy byla na jednom metru až 15 mm, takto provedené dílo nebylo možné předat. Investor dílo nepřevzal a odmítl uhradit takto nekvalitně provedené práce. Vada díla byla neopravitelná, vznikly mu s odstraňováním vady vícenáklady, protože o víkendu byli zaměstnanci žalovaného posláni provést opravu, tedy přebroušení nerovnosti, nicméně opravit tak veliké nerovnosti nebylo možné. Navíc na stavbě zůstalo velké množství nivelační stěrky, která měla být při nivelaci použita. Žalovaný žalobce na nerovnost na podlaze upozornil emailem.

3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

4. Z nabídky [číslo] ze dne 22. 9. 2017 soud zjistil, že žalobce jako dodavatel nabídl žalovanému zhotovení aplikace samonivelační stěrky [příjmení] o hmotnosti 6000 kg na rozloze 350 m2, včetně dopravy a manipulace za 99 250 Kč. Žalobce zaslal cenovou nabídku žalovanému emailem z 22. 9. 2017, emailem téhož dne žalovaný cenovou nabídku přijal a závazně dílo objednal.

5. Zálohovou fakturou [číslo] ze dne 26. 9. 2017 žalobce vyúčtoval žalovanému zálohu na nivelaci podlahy v [obec] ve výši 50 000 Kč, záloha se stala splatnou 27. 9. 2017. Emailem ji žalobce zaslal žalovanému a žalovaný dne 26. 9. 2017 odpověděl, že ji zaplatil.

6. Fakturou [číslo] ze dne 4. 10. 2017 vyúčtoval žalobce žalovanému cenu díla za aplikaci samonivelační stěrky dle objednávky ve výši 99 464,50 Kč, po odečtení uhrazené zálohy 50 000 Kč zůstala k úhradě částka 49 465 Kč, která se stala splatnou 18. 10. 2017.

7. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaný objednával u žalobce lití podlah, spolupráce mezi účastníky probíhala dlouhodobě. Svědek je zaměstnancem žalovaného, pracuje na pozici technického dozoru nebo stavbyvedoucího. Předmětem závazku žalobce bylo provedení nivelační stěrky, bylo dohodnuto, že se podlaha odlije na podklad, který tam je. Svědek místo realizace díla před dokončením díla žalobcem opustil, přítomen byl přibližně u 1/3 lití podlahy, viděl, že práce probíhá v pořádku, a proto odjel. Předání díla proběhlo telefonicky mezi svědkem a panem [příjmení] tak, že na dálnici, přibližně na úrovni [obec], mu bylo telefonováno, že žalobce je hotov. Svědek se podivil, že by tak velké množství podlahy bylo odlito za hodinu. Tímto záležitost skončila. Po předání díla zůstalo velké množství nivelační hmoty na místě realizace díla, tomu se svědek divil. Tři nebo čtyři dny po realizaci podlahy mu volal technický dozor investora, že podlahu nepřebere, protože ve středové části je nerovnost. Celou zakázku s investorem domlouval svědek a záleželo mu na ní, a proto nerovnost podlahy řešil sám. S investorem proto řešil nápravu spočívající v dohodě, že žalovaný vlnu odbrousí. Svědek si z vlastní iniciativy půjčil stroj a vydal se na místo s kolegou, aby vadu díla napravil. Vady díla s žalovaným řešil, tlumočil mu názor investora, kterému stačilo odstranit nerovnosti, nicméně žalobce časově nebyl k dispozici, a svědek potřeboval situaci řešit ihned, protože mu navazovaly další stavby a další profese, které si najal investor. Svědek potvrdil, že ještě v lednu byla vůle žalobci za dílo zaplatit, pokud by byla cena zaplacena ze strany investora. Nicméně to se nestalo.

8. Fotografie zachycuje svědka pana [jméno] [příjmení], jak v nebytových prostorách brousí strojem podlahu.

9. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je zaměstnancem žalovaného, pracuje na pozici stavebního technika. Ohledně díla uvedl, že byl v [obec] vyřešit se svědkem panem [jméno] [příjmení] nerovnosti na podlahách. V autě měli stroj a jeli to zbrousit. Zbrousit nerovnosti se nepodařilo. 10. [jméno] [příjmení], jednatel žalobce jako účastník řízení uvedl, že jeho kolega pan [jméno] [příjmení] počítal, jakým způsobem má být nivelační stěrka aplikována, počítal to podle metrů a dané výšky podlahy, která tam měla být. Uvedl, že žalobce vypočítal dostatečné množství nivelační stěrky, nicméně toto množství nebylo možné aplikovat v jednom kroku. Proto upozornili žalovaného, že aby byla podlaha perfektní, jak má být, bylo by třeba nivelovat dvakrát. Toto pan [příjmení] odmítl, protože na to nebyl čas. Nebyl časový prostor udělat druhou vrstvu nivelační stěrky. Zbylé dvě palety nivelační stěrky měl pan [příjmení] zájem použít do nějakých svých dalších zakázek, žalobce je měl dle dohody ponechat na místě. Uvedl, že svědek pan [příjmení] při předání díla přítomen nebyl, předání proběhlo neformálně po telefonu a svědek se byl další den na dílo podívat. Z místa realizace díla pak nehlásil, že by byl shledán nějaký problém. Posléze pan [příjmení] žalobce upozornil na to, že na jednom místě byl hrb. Nato se ho jednatel ptal, jestli má ten hrb opravit a zbrousit, svědek [příjmení] řekl ne, že je to menší věc a že si to udělají sami. Výhrady proti kvalitě díla začaly být namítány až poté, co žalobce začal řešit zaplacení zbytku ceny díla právní cestou. Do té doby při telefonických rozhovorech mu bylo vždy svědkem sděleno, že investor dílo nezaplatil, a proto on to nezaplatí žalobci. 11. [jméno] [příjmení], jednatel žalobce jako účastník řízení uvedl, že předmětem díla byl závazek žalobce provést přípravu podkladu nivelační stěrky v [obec]. Poté, co byla proměřená rovinatost podkladu v nebytových prostorách, kde měla být podlaha realizována, oznámili svědku [jméno] [příjmení], že není možné provést vylití podlahy napoprvé, na to byl několikrát upozorněn. Jeho odpověď však byla taková, že na to nemají čas, ať podlahu žalobce vylije a oni si případně podlahu dodělají. Varianta druhé stěrky tedy schválena nebyla z časových důvodů. Předání díla proběhlo způsobem, že pan [příjmení] se v průběhu provádění prací na místě pohyboval, nicméně před dokončením prací potřeboval někam odjet a při dokončení díla přítomen nebyl. Diskuze o předání díla proběhla po telefonu a všechno bylo v pořádku. V následující emailové komunikaci bylo ze strany žalovaného sděleno, že investorovi neschválili půjčku, a proto byly platby pozdrženy, ale všechno je v pořádku a žalovaný doplatek ceny díla doplatí. Vady díla byly ze strany žalovaného namítány až ve chvíli, kdy žalobce poslal desátkou výzvu k úhradě faktury. Žalovaný neuplatnil žádné nároky z odpovědnosti za vady, nic po žalobci nechtěl. Žalobce nebyl vyzván k opravě.

12. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je zaměstnanec žalobce, pracoval na realizaci nivelační stěrky v [obec].

13. Emailem ze dne [datum] se jednatelka žalovaného tázala žalobce, zda se může podívat na fakturu, kterou ji poslal, protože jí manžel ze stavby hlásil, že nebyla použita všechna nivelační hmota, která je na faktuře uvedena. Nato žalobce žalovanému odpověděl, že dohoda byla taková, že manžel si zbytek nivelace ponechává.

14. Emailem z 13. 11. 2017 žalobce vyzval žalovaného k uhrazení faktur, které jsou po splatnosti, následně vyzval žalovaného k úhradě faktur po splatnosti emailem ze dne 7. 2. 2018, 15. 2. 2018, 12. 3. 2018, 22. 3. 2018, 9. 4. 2018, 16. 4. 2018, 19. 4. 2018, 23. 4. 2018, 2. 5. 2018 a 11. 5. 2018.

15. Z emailové komunikace ze dne 18. 1. 2018 vedené mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] sdělil panu [příjmení] omluvu za nezaplacení faktury a dále uvedl, že ho mrzí, že žalobce do zakázky vtáhli, kdyby věděl, že se má situace takto, tak by zakázku nerealizovali. Dodal, že žalovaný čeká na proplacení 135 000 Kč, což i pro něho není malá částka, podnikat nějaké právní kroky nemělo vůči společnosti [právnická osoba] význam, protože tato se zaplacení nebránila, spíše měla sama problém s penězi. Současně přeposlal žalobci emailovou komunikaci z [datum], která byla vedena mezi investorem [právnická osoba] a panem [příjmení], ve které [jméno] [příjmení] za investora sdělil panu [příjmení] návrh na zaplacení prací na ulici [anonymizováno] a skutečnost, že stále čekal na uvolnění prostředků z banky. Nato sdělil dne [datum] pak [příjmení] panu [příjmení], že takový přístup zákazníka ještě nezažil a že měl i jiné faktury po splatnosti, některé ze srpna 2017. Odpovědí byl email z 23. 1. 2018, ve kterém pan [příjmení] panu [příjmení] slíbil okamžitou úhradu faktury ze srpna a omluvu za prodlení. Ohledně [obec] připustil, že šlápnul vedle, že byl to podraz od pana [příjmení]. Dodal, že [právnická osoba] mu dluží čtyři měsíce od vystavení faktury 120 000 Kč a upozornil žalobce, že po něm zůstala dvoucentimetrová vlna na ploše 2 x 2 m, která ho stála sobotní výjezd, půjčení stroje a dalšího zaměstnance, náklady téměř za 10 000 Kč. Po celodenním broušení se nedalo nerovnost odbrousit. [ulice] dozor investora ho pak upozornil, že za tohoto stavu mu zakázku nemůže přebrat.

16. Z fotokopie obálky a dodejky, kterou žalobce žalovanému doručoval písemnost, bylo zjištěno, že si žalovaný písemnost v úložní době nevyzvednul a doručovaná písemnost se dne [datum] vrátila žalobci zpět.

17. Dle podacího lístku právní zástupce žalobce doručoval žalovanému dne [datum] výzvu před podáním žaloby ze dne [datum], kterou vyzval žalovaného k úhradě 49 465 Kč.

18. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o sutkovém stavu: žalovaný akceptoval nabídku žalobce [číslo] ze dne [datum] na zhotovení aplikace samonivelační stěrky [příjmení] o hmotnosti 6000 kg na rozloze 350 m2 na adrese [adresa]. Žalobce dílo realizoval tak, že vylil jednu vrstvu nivelační stěrky, k vylití druhé vrstvy nivelační stěrky, která byla nezbytná pro bezvadné provedení díla, na žádost žalovaného pro nedostatek času nedošlo. Dílo bylo žalobcem žalovanému předáno zcela neformálně, telefonicky. Při předání díla, resp. ani den poté při jeho prohlídce žalovaným nebyla ze strany žalovaného žalobci kvalita díla vytčena, nebyly sděleny žádné výhrady. O tom, že na podlaze je nerovnost, byl žalobce informován žalovaným až poté, co byla tato vada díla žalovanému vytčena investorem, společností [právnická osoba] Žalovaný vůči žalobci v souvislosti se zjištěním vady spočívající v nerovnosti podlahy neuplatnil žádná práva ze zjevné vady díla, situaci řešil broušením podlahy sám, zaplacení zbytku ceny díla se nebránil a její neplacení zdůvodňoval platební neschopností investora. Písemně upozornil žalobce na vady díla spočívající v nerovnosti podlahy až emailem ze dne 23. 1. 2018, vady díla žalobci sice vytknul, nicméně opět neuplatnil po žalobci žádný nárok z odpovědnosti za vady. [příjmení] ceny díla ve výši 49 465 Kč přes výzvu neuhradil.

19. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „občanského zákoníku“, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

20. Dle § 2594 odst. 1 občanského zákoníku, zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

21. Dle § 2594 odst. 2 občanského zákoníku, překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.

22. Dle § 2594 odst. 4 občanského zákoníku, zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

23. Dle § 2604 občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

24. Dle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

25. Dle § 2605 odst. 2 občanského zákoníku, převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

26. Dle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

27. Dle § 2618 občanského zákoníku, soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

28. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že v řízení byla mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo dle § 2589 odst. 1 občanského zákoníku v ústní formě akceptací nabídky žalobce [číslo] ze dne 22. 9. 2017 žalovaným. Obsah smlouvy o dílo je prokázán právě nabídkou žalobce [číslo] ze dne 22. 9. 2017, stal se jím závazek žalobce aplikovat samonivelační stěrku [příjmení] o hmotnosti 6000 kg na rozloze 350 m2 na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] a tomu odpovídající závazek žalovaného dílo převzít a zaplatit za jeho provedení žalobci 99 250 Kč. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] ve spojení s účastnickými výpověďmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo v řízení prokázáno, že nivelační stěrka byla žalobcem aplikována pouze v jedné vrstvě a že dílo bylo žalobcem žalovanému předáno zcela neformálně, telefonicky, přičemž žalovaný si dílo prohlédl fyzicky až následující den po předání. Za této situace soud považuje dílo ve smyslu § 2604 občanského zákoníku za provedené.

29. V řízení bylo výpovědí svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a fotografií, která zachycuje svědka [jméno] [příjmení], jak brousí podlahu, prokázáno, že dílo vykazovalo vadu zjevnou spočívající v nerovnosti povrchu podlahy. Současně bylo prokázáno, že žalovaný přistoupil k odstranění vady díla sám, bez toho, aby její existenci žalobci oznámil bez zbytečného odkladu poté, kdy ji zjistil. Nejenže žalovaný existenci vady zjevné žalobci bez zbytečného odkladu neoznámil a po převzetí díla nerovnost podlahy žalobci nevytknul, za zásadní zjištění považuje soud skutečnost, že žalovaný po celou dobu trvání závazkového vztahu mezi účastníky neuplatnil žádné právo z vadného plnění po žalobci. Soud proto uzavírá, že považuje dílo žalobcem žalovanému za řádně předané, byť zcela neformálním způsobem, se kterým však žádný z účastníků neměl potíž, bez vytčení vady zjevné spočívající v nerovnosti podlahy. I kdyby soud vzal za prokázané tvrzení svědka [jméno] [příjmení], že telefonicky oznámil existenci zjevné vady díla jednateli žalobce poté, co byl na vadu upozorněn technickým dozorem investora, pak tato skutečnost nemá na právní posouzení věci žádný vliv za situace, kdy současně žalovaný neuplatnil po žalobci žádné právo ze zjevné vady díla, tedy žalobci nesdělil, zda žádá situaci řešit např. slevou z ceny díla nebo odstraněním vady, apod.

30. Za dané situace by tak bylo zcela nadbytečné zabývat se v řízení řešením otázky tvrzeného nevhodného pokynu žalovaného na aplikaci pouze jedné vrstvy nivelační stěrky ve smyslu § 2594 občanského zákoníku nebo včasností oznámení zjevné vady díla ve smyslu § 2605 odst. 2 občanského zákoníku.

31. Pro úplnost soud poukazuje na chování účastníků po neformálním předání díla, zejména na chování žalovaného, který až do ledna 2018 žalobce prostřednictvím emailové komunikace ubezpečoval, že cenu díla doplatí, jakmile dostane zaplaceno od investora, otázka práva žalovaného z vadného plnění nebyla nijak řešena.

32. S ohledem na skutečnost, že žalobci vznikl dle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku nárok na zaplacení ceny díla jeho provedením, soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl (I. výrok). Žalobce má nárok na zaplacení zbytku sjednané ceny za dílo ve výši 49 465 Kč včetně úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo] ze dne 4. 10. 2017. Dále má žalobce právo na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 1 979 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč (tarifní hodnota 49 465 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba, písemné podání ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) pěti režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; celkem tedy 18 979 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.