31 C 58/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci žalobce: ; anonymizováno proti žalované: ; jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 1.920 Kč s příslušenstvím - náklady na odtah vozidla

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 920 Kč s 8,25% úroky z prodlení od 9. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč k rukám jeho právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 1 920 Kč s příslušenstvím. Podanou žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] bylo odtaženo vozidlo [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo], jehož vlastníkem je žalovaná. Náklady za odtah předmětného vozidla činily 1 920 Kč, přičemž žalovaná neuhradila ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a) o. s. ř. soud k projednání věci nenařizoval jednání. Z mandátní smlouvy č. 1/2000 ze dne 10. 3. 2000 vč. dodatku č. 13, Pověření primátora města Brna č. j. KP/223 ze dne 19. 2. 2001, z výpisu z usnesení Rady města Brna R4/113 ze dne 25. 8. 2005 vč. přílohy č. 3, výpisu z centrální evidence vozidel – karta vozidla r. z. [anonymizováno] [číslo], z protokolu o odtažení a protokolu o převzetí vozidla [číslo] z předsoudní výzvy k zaplacení nákladů odtahu vozidla ze dne [datum] včetně doručenky vzal soud za prokázané, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin bylo z křižovatky ulic [příjmení] [anonymizováno] a [obec] v [obec] odtaženo vozidlo [anonymizováno] barvy [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo], neboť bylo překážkou silničního provozu. Vozidlo převzala dne [datum] v [anonymizováno]: [údaj o čase] hodin [jméno] [příjmení], [datum narození]. Provozovatelem vozidla je žalovaná. Náklady za odtah byly vyčísleny ve výši 1 920 Kč, která se skládala z poplatku za odtah ve výši 1 487,60 Kč, parkovného za jeden den ve výši 99,17 Kč a DPH ve výši 333,23 Kč. Žalovaná byla povinna dlužnou částku uhradit na účet specifikovaný v protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] vč. VS a SS. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě ceny za odtažení vozidla ve výši 1 920 Kč, a to do 5 pracovních dní ode dne doručení této výzvy. Žalovaná byla upozorněna na skutečnost, že pokud tak neučiní, bude žalobce dlužnou částku vymáhat soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s. p., zásilka byla připravena k vyzvednutí dne [datum], odesílateli se vrátila zpět dne [datum], dodatečná lhůta k plnění uplynula dne [datum]. Soud zhodnotil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce provedl v souladu s ust. § 45 odst. 4 zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, odtah [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [číslo], jehož provozovatelem byla ke dni provedení odtahu, tj. [datum], žalovaná, která byla proto byla povinna v souladu s citovaným ustanovením hradit náklady spojené s odtahem vozidla ve výši 1 920 Kč. Výše nákladů na odtah byla stanovena usnesením Rady města Brna č. R4/113 ze dne 25. 8. 2005. I když byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky, ničeho neuhradila, a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 920 Kč. Soud žalované rovněž uložil povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ode dne následujícím po splatnosti dlužné částky tj. od 9. 7. 2020 (den následující po odtahu), do zaplacení. Výše úroků z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř., kdy soud úspěšnému žalobci, který prokázal, že nejméně 7 dnů před zahájením řízení vyzval žalovanou k plnění, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Náklady vynaložené na zastupování žalobce advokátem neshledal soud jako účelně vynaložené. Předmětem sporu bylo zaplacení nákladů na odtah vozidla. Po právní i skutkové stránce se nejednalo o případ složitý a vybočující z mezí běžně agendy žalobce. K této problematice se vyjadřoval rovněž Ústavní soud České republiky. Dle jeho názoru„ u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy beztoho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastupování advokátem nákladem účelně vynaloženým“ (Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 23. 11. 2010, sp. zn.

III. ÚS 2984/09-1). Soud se s tímto názorem ztotožňuje. Jelikož žalobce netvrdil a neprokazoval, že neměl dostatečný odborný aparát k ochraně svých zájmů v řízení před soudem, nelze mu náhradu nákladů na zastupování advokátem přiznat. Na žalobce soud nahlížel jako na účastníka nezastoupeného. Žalobci byla v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. přiznána náhrada za 2 úkony (výzva k plnění, žalobní návrh) ve výši 100 Kč za úkon. Dále byla žalobci přiznána náhrada soudního poplatku.