31 C 73/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 449 056 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 377 381 Kč s 11,75% úroky z prodlení ročně od 26. 2. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit 71 675 Kč s 11,75% úroky z prodlení ročně od 26. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 107 087,42 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 18 867 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost, aby jí zaplatil 449 056 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že po úraze na horském kole dne , datum, byla u žalovaného 2x operována, přičemž po druhé operaci dne , datum, , kdy byl žalobkyni vsazen alogenní štěp mezi obratle, se u žalobkyně projevila úplná nehybnost a necitlivost dolních končetin a dolní poloviny trupu, jež se nepodařilo odstranit ani revizní operací, provedenou téhož dne. Ačkoliv byl alogenní štěp odstraněn, funkci míchy se již nepodařilo obnovit. Při operačním zákroku došlo k pochybení operatéra, proto žalobkyně vedla s žalovaným dlouholetý spor u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, o náhradu škody na zdraví. V označené věci byl dne , datum, vydán Městským soudem v Brně rozsudek č. j. , spisová značka, , kterým byla deklarována plná odpovědnost žalovaného za trvalé a neměnné poškození zdraví žalobkyně. Od data uplatnění posledních nároků na náhradu nákladů spojených s léčením žalované v předchozím soudním sporu uplynula delší doba, během které žalobkyně vynaložila další náklady na zdravotní péči, které jí vznikly v příčinné souvislosti s poškozeným zdravím, za které nese plnou odpovědnost žalovaný. Nárok na náhradu těchto nákladů uplatnila žalobou v tomto řízení, jedná se o náklady na pomůcky proti inkontinenci a prostředky proti zánětům močových cest (vložky, inkontinenční podložky, čaje, kapky a doplňky stravy), náklady na vyprazdňování (čípky Dulcolax a latexové rukavice), náklady na nové pláště kol invalidního vozíku a závěsný batoh, který tvoří příslušenství invalidního vozíku, náklady na rehabilitační cvičení s fyzioterapeutem a ergoterapeutem a částečné náklady na pořízení nového vozidla Škoda Kodiaq v souhrnné výši 449 056 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě náhrady uvedených nákladů, odmítl jejich úhradu s tím, že veškerou škodu na zdraví již žalobkyni zaplatil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uplatněné nároky žalobkyně odmítl s tím, že veškeré nároky, které souvisely s náhradou škody na zdraví žalobkyně, byly plně vypořádány v souladu s vydaným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Namítal, že nově uplatněné nároky žalobkyně by byly akceptovatelné pouze za předpokladu, pokud by došlo k výraznému a nepředvídatelnému zhoršení jejího již ustáleného zdravotního stavu, nově uplatněné nároky však nevznikly v souvislosti s jejím léčením. Dále uvedl, že je zásadní otázka, zda vynaložené náklady na potřeby žalobkyně je možné pořídit z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Pokud zdravotnický systém umožňuje plnou úhradu výkonů, pomůcek nebo léčiv, pak není důvodu, aby náklady na ně platil žalovaný. V tomto směru poukázal na možnost žalobkyně požádat zdravotní pojišťovnu o navýšení úhrad za potřebné pomůcky nebo výkony, nic z toho žalobkyně neučinila (například v případě kompresních punčoch), nadto ani nevyčerpala limit jak na inkontinenční pomůcky (vložky), které jsou lékařem předepisovány na poukaz, tak na fyzioterapii, ergoterapii nebo rehabilitaci. Výkony fyzioterapie, ergoterapie nebo rehabilitace by žalobkyně mohla realizovat i v jiném zařízení, než je , právnická osoba, , kde by mohla uvedené výkony čerpat na poukaz vystavený lékařem. K otázce vyprazdňování žalobkyně uvedl, že by si měla aplikovat nálevy, pak jí nevznikly náklady na čípky Dulcolax a na rukavice. Pokud by jí při vyprazdňování pomocí nálevu pomáhala třetí osoba, mohla by takovou pomoc třetí osobě hradit z příspěvků na péči, kterých je příjemcem. Nadto žalobkyni nic nebrání, aby si čípky určené k vyprazdňování nechala připravit v lékárně na předpis, přičemž opět žalobkyně neprokázala, že by požádala zdravotní pojišťovnu o navýšení či přiznání úhrady neproplácených léčiv. V případě nákladů na pořízení nových plášťů kol invalidního vozíku zdůraznil, že na trhu existují levnější varianty pneumatik a že žalobkyně zvolila tu nejdražší variantu, k batůžku jako příslušenství invalidního vozíku uvedl, že každý musí mít někde uloženy své osobní věci, v batohu nebo kabelce, není proto důvodu, aby náklady na batůžek žalobkyni hradil. Odmítl úhradu nákladů na čaje, kapky a doplňky stravy, které žalobkyně vynaložila v souvislosti se záněty močových cest, nejedná se o léčivé přípravky, ale o potravinové doplňky, jejichž účinnost není prokázána, v případě uroinfektu je na místě podávat žalobkyni antibiotika. Důrazně se ohradil proti nároku žalobkyně na úhradu nákladů na pořízení nového vozidla Škoda Kodiaq s argumentací, že se nejedná v žádném případě o pomůcku na péči, která by byla vitálně nezbytná a bez které by se žalobkyně nemohla zapojit do běžného života, nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že by bez osobního automobilu byla vyloučena jako paraplegik ze společnosti. Žalobkyně si mohla pořídit výrazně levnější vozidlo pouze pro svou osobu, zatímco si pořídila rodinný vůz s úpravou pohonu všech čtyř kol za cenu přesahující 1 milión korun, přičemž dům na strmém kopci se s manželem rozhodla postavit v době, kdy věděla, že její zdraví je nevratně poškozeno. Zastával názor, že náklad na pořízení automobilu je nárok vzniklý v souvislosti se ztížením společenského uplatnění v návaznosti na život s paraplegií, za což však žalobkyně byla již odškodněna.

3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobou došlou soudu dne 8.4.2004 se žalobkyně domáhala po žalovaném v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, úhrady náhradu škody na zdraví představující odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku a náhradu účelných nákladů spojených s léčením. Uvedené nároky požadovala zaplatit v důsledku škody na jejím zdraví, ke které došlo v souvislosti s útlakem míchy tělesem o rozměrech 9x11x3 mm, kdy došlo k pochybení operatéra při operačním zákroku. V této věci byl vypracován ústavní znalecký posudek, ze kterého mimo jiné vyplývá, že při výpočtu výše ztížení společenského uplatnění žalobkyně byl zohledněn chronický recidivující zánět močových cest. Dále bylo z posudku zjištěno, že , datum, byla u žalobkyně z důvodu inkontinence moči a recidivujících uroinfekcí provedena ileocystoplastika s kontinentní vesikostomií. Znalec , jméno FO, dne 12. 8. 2020 v této věci vypověděl, že urogenitální symptomy nastávají u paraplegie téměř vždy, i když k postižení míchy dojde v nižší oblasti. V této věci Městský soud v Brně rozhodl dne , datum, rozsudkem č. j. , spisová značka, . Z odůvodnění tohoto rozsudku v bodu 83 vyplývá, že soud shledal důvodný nárok žalobkyně na přiznání částky 269 280 Kč, kterou žalobkyně vynaložila v souvislosti s nákupem osobního vozidla. Mezi náklady léčení je totiž dle názoru soudu třeba podřadit nejen výdaje, které jsou spojeny s vlastním léčebným procesem, nýbrž i podobné náklady vynaložené v době kdy již vlastní léčení skončilo, avšak některé potíže přetrvávají a vznikají v souvislosti s nimi další výdaje. Žalobkyně je s ohledem na své zdravotní postižení a nutnost pohybu na invalidním vozíku odkázána mimo domov na dopravu osobním vozidlem. Osobní vozidlo je dopravním prostředkem, který ji pomáhá alespoň částečně kompenzovat její postižení a umožňuje jí aktivní zapojení do společenského života, proto soud shledal tento náklad jako účelně vynaložený. Rozsudek soudu I. stupně byl rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne , datum, potvrzen.

5. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 23. 2. 2021 vyúčtovala společnost , právnická osoba, . žalobkyni cenu za dva kusy plášťů označených jako 24 x 1 Marathon Plus Evo ve výši 1 690 Kč a cenu za práci ve výši 46 Kč. Celkem žalobkyně uhradila 1 736 Kč. Dle účtenky ze dne 3. 9. 2021 zaplatila žalobkyně za batoh Pantera, který je příslušenstvím jejího invalidního vozíku, částku 1 675 Kč. Z informačního listu k batůžku Panthera vyplývá specifikace tohoto batůžku a způsob jeho použití jako příslušenství k vozíku. Žalovaný do spisu založil cenovou nabídku pláště kola Standard k invalidnímu vozíku za cenu 214 Kč/ks, nabídku pláště kola PU za cenu 470 Kč/ks a současně nabídku pláště kola Schwalbe Marathon Plus Evolution 24“ za cenu 890 Kč/ks.

6. Z propouštěcí zprávy , Anonymizováno, vyplývá, že žalobkyni byla doporučena rehabilitace. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně trpěla infekcí močového ústrojí a bylo jí doporučeno po přeléčení zánětu rehabilitovat. Z propouštěcí zprávy žalobkyně vyplývá, že žalobkyně byla hospitalizována, Anonymizováno, od , datum, do , datum, a mimo jiné bylo žalobkyni doporučeno pokračovat denně ve cvičení dle návodu z léčebny a dojíždění na spádové rehabilitační oddělení. Ze zprávy , právnická osoba, z 28. 3. 2022 vyplývá, že pro žalovanou je vhodné zavedení rehabilitace, jak bylo plánováno. Informační strány , právnická osoba, . uvádí, že cvičení a fyzioterapie podporuje klienty po poškození míchy při návratu do běžného života a detailně pak rozvádí, které konkrétní úkony jsou v centru poskytovány. Dle zprávy , právnická osoba, z 5. 9. 2022 žalobkyně dochází pravidelně na rehabilitaci do centra, a to s frekvencí jednou týdně. V rámci cvičebními jednotky se s terapeutem zaměřují na pasivní protažení dolních končetin, nácvik stability sedů a uvolnění přetíženého svalstva. Vzhledem k povaze diagnózy (kompletní míšní léze) zůstává její zdravotní stav neměnný a je nutná pravidelná rehabilitace v rámci jeho udržování.

7. Ze zprávy , právnická osoba, z 14. 2. 2023 bylo mimo jiné zjištěno, že centrum poskytuje fyzioterapii a ergoterapii specificky zaměřenou na podporu lidí s postižením míchy. Obě tyto služby mohou být čerpány na předpis odborného lékaře na tzv. „poukaz“. Z kapacitních důvodů a z důvodu způsobu smluvních úhrad od zdravotní pojišťovny však může být počet hodin na poukaz klientů omezen. V případě, že klient potřebuje rehabilitaci kontinuálně a ve větším objemu, je doporučováno, aby si další potřebné hodiny rehabilitace zajišťoval jako samoplátce. Příspěvek na péči na tento účel nelze využít, nejedná se o využití příspěvku v souladu se zákonem o sociálních službách. Ze zprávy Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v , adresa, , z 25. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně je od ledna 2007 příjemkyní příspěvku na péči.

8. Z výpisu osobního účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně od roku 2020 pravidelně čerpala výkony jako je individuální základní ergoterapie, techniky měkkých tkání, nácvik všedních denních činností nebo individuální kinezioterapii.

9. Dle vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , lékařky žalovaného, ze dne 21. 9. 2022 jsou rehabilitační procedury jako LTV, ergoterapie apod. služby hrazené zdravotní pojišťovnou pacienta a je možné vystavení FT poukazu nebo doporučení rehabilitačních procedur po předchozím vyšetření rehabilitačním lékařem. Rehabilitační péče hrazená pojišťovnami není v nemocniční rehabilitačních zařízení typu URN omezována. Elektronická databáze registračních listů zdravotních výkonů pak zahrnuje seznam zdravotních výkonů, které jsou hrazeny z veřejného pojištění.

10. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 8. 2. 2022 vyúčtoval , právnická osoba, žalobkyni částku 1 500 Kč za cvičení s fyzioterapeutem a ergoterapeutem v lednu 2022. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 9. 2. 2021 vyúčtoval , právnická osoba, . žalobkyni 300 Kč za cvičení s fyzioterapeutem a ergoterapeutem v lednu 2021. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 16. 3. 2021 vyúčtoval , právnická osoba, žalobkyni 400 Kč za cvičení s fyzioterapeutem a ergoterapeutem v únoru 2021. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 12. 4. 2021 vyúčtoval , právnická osoba, 1 500 Kč za cvičení s fyzioterapeutem a ergoterapeutem v březnu 2021. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 18. 5. 2021 vyúčtoval , právnická osoba, žalobkyni 500 Kč za osobní asistenci v trvání pěti hodin v dubnu 2021. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 16. 11. 2021 vyúčtoval , právnická osoba, žalobkyni 600 Kč za cvičení s fyzioterapeutem a ergoterapeutem v říjnu 2021. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 7. 12. 2021 vyúčtoval , právnická osoba, žalobkyni 1 500 Kč za cvičení s fyzioterapeutem a ergoterapeutem v listopadu 2021. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 31. 12. 2021 vyúčtoval , právnická osoba, žalobkyni 900 Kč za cvičení s fyzioterapeutem a ergoterapeutem v prosinci 2021. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 8. 2. 2022 vyúčtoval , právnická osoba, žalobkyni 1 500 Kč za cvičení s fyzioterapeutem a ergoterapeutem v lednu 2022.

11. Dle zdravotního záznamu ze dne 26. 4. 2017 byl žalované poskytnut poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku, a to kompresní punčochy. Z ambulantní zprávy , Anonymizováno, z 12. 7. 2022 vyplývá, že žalobkyni byl poskytnut poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku, a to vložky Tena Lady Slim Mini plus. Dle poukazu na léčebnou a ortopedickou pomůcku ze dne 14. 4. 2022 byl žalobkyni vystaven poukaz na močový katétr SpeediCath, dne 11. 4. 2022 poukaz na vložky Tena Lady Slim Mini plus, dne 3. 6. 2021 poukaz na vložky Tena Lady Slim Mini plus, dne 3. 6. 2021 a dne 11. 4. 2022 poukaz na močový katétr SpeediCath a dne 11. 4. 2022 poukaz na vložky Tena Lady Slim Mini plus.

12. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR ve zprávě z 24. 1. 2023 soudu sdělila, že absorpční zdravotnické pomůcky pro inkontinentní pacienty jsou obecně hrazeny z pojištění, a to minimálně zčásti. Záleží však též na stupni inkontinence pacienta a na výši částky za měsíc, která je také limitována (většinou úhrada neobsáhne celou cenu těchto prostředků) a spoluúčast nemocného pacienta je fakticky od 5 % do 25 % od prvního kusu. Obecně jsou kompresní punčochy hrazeny 2 ks za rok. Magistralitera čípky s účinnou látkou bisacodyl mohou být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, ale záleží na konkrétním složení a druhu účinné látky. Je tedy třeba posuzovat konkrétní produkt. U prostředků s látkou bisacodyl lze obecně konstatovat, že se spíše bude jednat o produkty nehrazené vůbec či o částečnou úhradu. Je však třeba posuzovat konkrétní produkty. Obecně výkony odbornosti fyzioterapie a ergoterapie jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, nicméně jsou uvedeny u každého výkonu i podmínky a předpoklady, které musí být také naplněny, aby mohly být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Běžně nejsou potravinové doplňky jako Lichořeřišnice, Blokurima nebo brusinky obecně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Výjimkou, kterou je třeba zkoumat ad hoc, jsou případy, kdy jsou součástí speciální diety v rámci léčebného procesu. Tato situace ovšem může nastat pouze v případě, že takový léčebný postup vyžaduje stav pacienta a je zjištěn příslušným lékařem.

13. Z e-mailu Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR ze 7. 2. 2023 bylo mimo jiné zjištěno, že latexové rukavice nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, Dulcolax není hrazen ze zdravotního pojištění, sono gel není hrazen ze zdravotního pojištění, pouze v paušálu a v rámci uvedeného UZ vyšetření. Podložky jsou hrazeny ze zdravotního pojištění u třetího stupně inkontinence ve výši 75 % do počtu 30 ks za měsíc, vložky jsou hrazeny ze zdravotního pojištění u prvního stupně inkontinence, max. 150 ks měsíčně a 450 Kč za měsíc a pleny vložné, ty jsou hrazeny ze zdravotního pojištění u druhého stupně inkontinence 150 ks za měsíc ve výši 900 Kč za měsíc. Zde není možnost příspěvku z fondu prevence a rozšířené péče Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

14. Ze zprávy Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR z 5. 4. 2023 vyplývá, že vyšetřovací latexové nesterilní rukavice 100 ks nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění ani Dulcolax čípky ani Sonogel na ultrazvuk. Ohledně prostředků inkontinenční podložky, vložek MoliCare Lady 0,5 kapky a absorpčních vložek Depend ultra mini se jejich úhrada řídí platnými právními předpisy. Z databáze léků Státního ústavu pro kontrolu léčiv spadají přípravky Dulcolax do léčivých přípravků nehrazených z veřejného zdravotního pojištění.

15. Dle faktury č. , hodnota, ze dne 13. 1. 2021 zakoupila žalobkyně mimo jiné položky vložky MoliCare Lady 0,5 kapky za cenu 330 Kč. Z editační entity číselníku zdravotnických prostředků VZP bylo zjištěno, že absorpční vložky Molicare lady 0,5 kapky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění stejně tak i Maxis – kompresní punčochy mikro II.KT. Žalobkyně dále dle účtenky z lékárny dne 17. 12. 2020 zakoupila inkontinenční podložku za 300 Kč a dne 6. 8. 2021 kompresní punčochy za 451 Kč.

16. Ze zprávy o ambulantním vyšetření žalobkyně ze dne 21. 3. 2013 soud zjistil, že žalobkyně v té době trpěla zácpou. Z ambulantní zprávy , Anonymizováno, z 13. 7. 2021 vyplývá, že žalobkyně se dostavila na toto pracoviště kontrolu a že vyprazdňuje stolici pomocí čípku.

17. Dle ambulantní zprávy z 4. 6. 2013 vyplývá, že žalobkyně dobrala minulý týden antibiotika pro zánět močových cest. Z ambulantní zprávy z 7. 1. 2019 vyplývá, že žalobkyně trpěla uroinfektem. Z ambulantní zprávy , Anonymizováno, , ze dne 10. 8. 2021 vyplývá, že žalobkyně přibližně týden trpěla močovou infekcí. Z lékařské zprávy ze dne 1. 2. 2022 vyplývá, že žalobkyně tohoto dne trpěla již týden trvající uroinfekcí.

18. Z ambulantní zprávy , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, z 22. 9. 2022 vyplývá, že uvedený lékař podal na přání žalobkyně vyjádření, ve kterém mimo jiné uvedl, že žalobkyně je dlouhé roky při své péči ve stabilizovaném stavu a riziko zánětu močových cest je potlačováno užíváním potravinových doplňků (brusinky, lichořeřišnice, blokurima). Antibiotická léčba je rezervována jen na akutní případy a pak zánětů ledvin. Inkontinence moči, i když se provedenou operací výrazně zlepšila, není odstraněna zcela, takže vyžaduje trvalé užívání inkontinenčních pomůcek (vložek, podložek pod lůžka). K vypouštění moči používá jednorázové sterilní katétry. K defekaci čípky a rukavice k manuálnímu vybavování stolice. Vyslovil závěr, že z urologického hlediska je pro žalobkyni zavedena komplexní péče využívající dietní opatření, potravinové doplňky a zdravotnický materiál, vitálně důležitá.

19. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , ošetřující lékař žalobkyně, uvedl, že žalobkyně, přestože prodělala operace a léčbu a udržuje režim, má mnohem vyšší riziko zánětu ledvin než normální populace. To vyplývá z disfunkce močového měchýře a dolních močových cest. Současná medicína nedoporučuje dlouhodobé užívání antibiotik, protože na ně vzniká rezistence, antibiotika jsou rezervována na případy urosepsí, tzn., kdy zánět z ledvin pronikne do krve. Je proto nezbytné, aby k zánětům močových cest nedošlo a všechny prostředky, které snižují riziko bakteriurie, mohou riziko urosepsí potlačit. Třeba i potravinové doplňky, zvýšený příjem tekutin, čaje a různé jiné metody jsou součástí režimu, který je doporučován pacientům, aby udržovali. Potravinové doplňky není možné napsat na recept. Dodal, že pro žalobkyni je užívání potravinových doplňků prevencí urosepsí. Uvedl, že se v poslední době setkává s případy, kdy lidé zemřou na sepsi a není účinné antibiotikum, protože rezistence u antibiotik je obrovský problém. Dříve před 30 až 40 lety většina vozíčkářů umírala na selhání ledvin v důsledku zánětů a těchto komplikací.

20. Dle faktury č. , Anonymizováno, ze dne 11. 1. 2021 zakoupila žalobkyně u dodavatele , právnická osoba, latexové vyšetřovací rukavice za cenu 1 645 Kč a čípky Dulcolax za 356 Kč. Dle účtenky z , právnická osoba, ze dne 31. 5. 2021 zakoupila žalobkyně v této lékárně čtyři kusy čípků Dulcolax, jedno balení stálo 89 Kč, celkem uhradila 474 Kč. Dle účtenky z , právnická osoba, žalobkyně dne 5. 8. 2021 zakoupila čípky Dulcolax za 285 Kč a Blokurimu za 399 Kč. Dle účtenky z , právnická osoba, žalobkyně dne 28. 1. 2022 zakoupila Max D-mannose Cranberries drink za 349 Kč a lichořeřišnici za 165 Kč. Dle faktury č. , hodnota, ze dne 18. 8. 2021 zakoupil manžel žalobkyně u , právnická osoba, sono gel na ultrazvuk 500 ml za 62 Kč, latexové rukavice za 1 165 Kč, čípky Dulcolax za 355 Kč, Lichořeřišnici za 127 Kč, Megabrusinky za 212 Kč a Blokurimu za 349 Kč.21. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , primář urologie , právnická osoba, , ve svém vyjádření uvedl, že Dr. Popov, bylinné kapky Lichořeřišnice, Naturevia mega brusinky akut cps.15, Blokurima uro+ 2g d-manózy 30 sáčků, Blokurima long sáčky 30x 4g, Idelin urinal akut tablety, Cranberries drink, Lichořeřišnice extrakt, jsou potravinové doplňky, nikoli léčivé přípravky a jako takové ani nemohou sloužit k léčbě urologických infekcí. Jedná se o nadstandardní doplňky k samotné léčbě, která musí být v případě zánětu kauzální (antibiotika, chemoterapeutika) a v tom případě je plně hrazená z veřejného pojištění.

22. Informativní leták pojišťovny informuje, jak řešit vyprazdňování stolice u pacientů užívajících močová spazmolitika pro zvýšenou aktivitu močového měchýře. Zejména detailně vysvětluje techniku nálevu.

23. Metodika zdravotní pojišťovny upravuje pravidla postupu pro zdravotní pojišťovny pro případy, kdy je pro výdej a úhradu předepisovaného zdravotnického prostředku vyžadováno předchozí schválení poukazu zdravotní pojišťovnou.

24. Opatření obecné povahy , Anonymizováno, Státního ústavu pro kontrolu léčiv ze dne 16. 4. 2020 sp. zn. , Anonymizováno, stanovilo výši a podmínky úhrady magistraliter jinde nezařazených a zrušilo stanovení výše a podmínky úhrady individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem kanabinoidů.

25. Fotografie místa bydliště žalobkyně dokládají, že cesta k jejímu domu vede do prudkého kopce.

26. Rozhodnutím Úřadu práce ČR - Krajské pobočky v , Anonymizováno, ze dne 11. 11. 2020 byla žalobkyni přiznána dávka pro osobu se zdravotním postižením, a to příspěvek na zvláštní pomůcku – „motorové vozidlo“ ve výši 200 000 Kč. Dále byla rozhodnutím Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne 11. 11. 2020 žalobkyni přiznána dávka pro osobu se zdravotním postižením, a to příspěvek na zvláštní pomůcku – „dodatečná úprava motorového vozidla; jedná se o úpravy vyžadující montáž, například ruční ovládání, usnadňování nastupování, nakládání vozíku“ ve výši 31 401 Kč. Z technického průkazu soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem vozidla r. z. , SPZ, , za které na základě faktury č. , Anonymizováno, ze dne 16. 10. 2020 uhradila prodejci , právnická osoba, . celkem 841 200 Kč, jednalo se o vůz tovární značky Škoda Kodiaq 2,0 TSI 140 kW style 4x4 7DSG. Dále žalobkyně na základě faktury č. , hodnota, uhradila dodavateli , právnická osoba, . částku 34 890 Kč za kryty pedálů a mechanické ovládání brzdy a plynu vlevo. Dle faktury č. , hodnota, ze dne 2. 10. 2020 následně uhradila žalobkyně dodavateli , jméno FO, za montáž a vyvážení pneumatik Matador a disku Dezent TA 7x18 částku 22 000 Kč.

27. Žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu vysvětlila, že používá vložky dvoje. Větší, které má v kalhotkách, a menší, které má v podbříšku, kde má malý otvor, kterým se může cévkovat. Vložky na poukaz bere podle potřeby. Vždycky si je objednala na kvartál, pokud vznikl nárok na další kvartál a věděla, že doma pořád ještě vložky má, tak tu svoji žádost o vystavení poukazu posunula o měsíc, o dva. Díky urologické operaci úniky moči má, ale už to není tak časté jako před ní. Vložky žádala pouze v případě, když je potřebovala. Pokoušela se kontaktovat lékaře s tím, aby ji předepsal oba druhy vložek, které užívá, a bylo jí odpovězeno, když si s pojišťovnou vyřídí příspěvek na jeden typ, tak druhý už vyřídit nejde. V minulosti se pokoušela nechat si připravit v lékárně alternativu s totožnou účinnou látkou čípků Dulcolax a měla i jedny předepsané, nicméně tyto čípky jí nevyhovovaly a nebyly pro ni vhodné. K rehabilitaci, kterou vykonává v , právnická osoba, uvedla, že to centrum přijímá pacienty na fyzioterapii nebo ergoterapii s poukazem pouze v omezeném množství. , právnická osoba, je pro ni naprosto nenahraditelné rehabilitační středisko, protože jako jediné se zaměřuje na spinální pacienty. , právnická osoba, zná její požadavky, ví, co zvládne, co nezvládne a nemůže jí třeba ublížit nevědomostí, a toto je pro ni rozhodující. Patrně by na poukaz na rehabilitaci nebo ergoterapii dosáhla, kdyby chtěla, ale musela by ho uplatnit jinde. Tento poukaz neznamená, že je plně hrazený pojišťovnou, doplatky jsou i v takovém případě. Dům na kopci si jako rodina pořídili v době, kdy věděla, že bude upoutána na vozík, protože pozemek vlastnil její manžel. Potřebovali postavit dům, který by byl uzpůsoben jejím požadavkům. Po úrazu potřebovali i z časových důvodů vyřešit bydlení žalobkyně, a protože už pozemek měli, začali tam stavět. Dodala, že díky automobilu má pocit, že je 100% začleněna do života. Denně jezdí do práce autem, má dcery, a přestože už jsou dospělé, když jsou nemocné, může je odvézt k doktorce, může jet s nimi na dovolenou. Pracuje na personálním oddělení, a proto práce z domu je prakticky nepřijatelná. Neví, jak by si bez auta dala počítač na klín, šanony, jídlo a jela na autobus, jak by najela na ostrůvek. Invalidní vozík ji pro plnohodnotné začlenění nestačí. V rámci bezbariérových budov ano, ale co se týká opuštění budovy a dostat se ven kamkoli, ať už je to dům nebo kdekoli místo ve městě, všude jsou kočičí hlavy, neprojede. Pokud si chce něco koupit, na klín si nákup nedá. Mohla by se pokusit dát si na klín malou přepravku, ale když chce vyjet i do mírného kopce, musí se na vozíku předklonit a pokud by tam byla bedýnka, tak to nejde. Nadhodit vozík, aby se dostala na obrubník, pokud by měla na klíně nákup, tak to není možné. Auto je pro ni naprostá nutnost, žádný nadstandard. Není možné sedět na vozíku celý den a jezdit na něm, měla by dekubity a navíc je to fyzicky náročné. Auto si zvolila dle svých potřeb. Bylo pro ni důležité, aby mělo náhon na všechna čtyři kola z důvodu počasí. Nedokázala by si sama nazout řetězy, ani by to nezvládla a potřebovala automatickou převodovku. Už toto je dost limitující a potom, pokud do auta nastupuje a vystupuje několikrát za den, potřebuje vozidlo, do kterého vozík za sebe snadno složí a nebude to další bariéra. Zkoušela i Škodu Karoq, ale tam nebyl dostatečný prostor za sedadlem pro vozík. Škoda Octavia by sice místo větší na vozík měla, ale zase byla tak strašně nízká, že nevylezla na vozík zpátky. Nadto na Škodu Kodiaq dostala od Škody úžasnou finanční slevu. Dostala i příspěvek z úřadu práce a tím se dostala na cenu auta méně jak poloviční. Z ceny vozidla odečetla i cenu za předchozí vozidlo, které prodala. Potravinové doplňky jsou pro ni zcela zásadní. Vždy, když začne mít pocit, že něco není v pořádku ohledně moči, začne užívat brusinky, blokurimu, více pije, drží se v teple a daří se jí udržet zdravotní stav v pořádku. Někdy se zánět časem rozjet může, zejména ve špatném počasí, ale pro ni je důležité to, že když cokoli cítí, že se děje něco nestandardního, okamžitě si nasadí potravinové doplňky a pozná tu změnu. Je si zcela jistá, že jí potravinové doplňky pomáhají. Užívá potravinové doplňky, které jí byly doporučeny lékařem. K otázce vyprazdňování formou nálevu se vyjádřila jednoznačně v tom směru, že ji v domácím prostřední není schopna realizovat. K otázce ceny plášťů kol jejího invalidního vozíku vysvětlila, že sice používá pláště kol dražší, nicméně jsou vysoce kvalitní a jejich provedení je odolné defektům, proto vydrží déle než pláště levnější.

28. Dne 8. 2. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě částky 449 056 Kč ve lhůtě do 25. 2. 2022. Dle doručenky byla předžalobní výzva doručena žalovanému 9. 2. 2022. Dopisem ze dne 23. 2. 2022 reagoval žalovaný na předžalobní výzvu žalobkyně tak, že její nároky odmítnul.

29. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne , datum, žalobkyně utrpěla úraz, při operačním zákroku,, Anonymizováno, který byl vykonán u žalovaného, došlo k pochybení operatéra, v důsledku kterého se u žalobkyně projevila úplná nehybnost a necitlivost dolních končetin a dolní poloviny trupu. Žalobkyni byl v rámci řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, přiznán nárok na náhradu škody na zdraví představující odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku a náhradu účelných nákladů spojených s léčením. V současné době u žalobkyně jako u osoby upoutané na invalidní vozík přetrvává vysoké riziko vzniku zánětů močových cest, kterému žalobkyně na radu ošetřujícího lékaře čelí mimo jiné užíváním potravinových doplňků, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a za které uhradila v roce 2021 celkem 1 601 Kč. Žalobkyně je v důsledku svého poškozeného zdraví inkontinentní, proto používá inkontinenční pomůcky (vložky, inkontinenční podložky), za které uhradila v roce 2021 celkem 630 Kč. Žalobkyně současně používá malé vložky, kterými kryje otvor v podbřišku určený k cévkování, tyto vložky čerpá na poukaz vystavený lékařem a jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně se vyprazdňuje pomocí čípků Dulcolax, v domácím prostředí není schopna aplikovat nálevy, k vyprazdňování používá latexové rukavice a sonogel. Uvedené položky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, žalobkyně za ně zaplatila v roce 2021 celkem 4 342 Kč. Žalobkyně jako osoba upoutaná na invalidní vozík potřebuje kompresní punčochy, které čerpá na poukaz vystavený lékařem, nicméně její osobní spotřeba je vyšší než množství odebrané na poukaz, proto musela v roce 2021 zakoupit další kompresní punčochy za cenu 451 Kč. Žalobkyně zakoupila nové pláště kol na svůj invalidní vozík za 1 736 Kč a batoh, který je příslušenstvím invalidního vozíku, za 1 675 Kč. Pro žalobkyni jsou nezbytné rehabilitace, fyzioterapie a ergoterapie v , právnická osoba, za tyto výkony žalobkyně uhradila v roce 2021 a v roce 2022 celkem 7 200 Kč. Žalobkyně nezbytně k plnému začlenění do pracovního a společenského života potřebuje osobní vozidlo, v roce 2020 si pořídila vůz tovární značky Škoda Kodiaq 2,0 TSI 140 kW style 4x4 7DSG za cenu 841 200 Kč, dále uhradila 34 890 Kč za kryty pedálů a mechanické ovládání brzdy a plynu vlevo a 22 000 Kč za montáž a vyvážení pneumatik. Na pořízení vozidla jí byl poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku – „motorové vozidlo“ ve výši 200 000 Kč a příspěvek na zvláštní pomůcku – „dodatečná úprava motorového vozidla; jedná se o úpravy vyžadující montáž, například ruční ovládání, usnadňování nastupování, nakládání vozíku“ ve výši 31 401 Kč.

30. Podle § 449 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 1992 (dále jen „občanský zákoník“), při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.

31. Podle § 449 odst. 2 občanského zákoníku, náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.

32. Podle § 450 věta první občanského zákoníku, z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila; přihlédne přitom také k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena.

33. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

34. S ohledem na skutečnost, že k nevratnému poškození zdraví žalobkyně došlo přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je nezbytné nároky žalobkyně uplatněné žalobou v řešené věci posoudit v souladu s § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 449 odst. 1 a 3 zákona č. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

35. Žalovaný se žalobě bránil mimo jiné argumentací, že nároky uplatněné touto žalobou nelze žalobkyni přiznat z důvodu, že § 449 občanského zákoníku na stav žalobkyně nedopadá, protože její zdravotní stav je ustálený, nicméně žalobou jsou uplatněny nároky na úhradu nákladů, které slouží k péči o její osobu, nikoli ke zlepšení jejího zdravotního stavu. Odpověď na uvedený argument žalovaného poskytuje rozsudek NS ČR ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 31 Cdo 1778/2014, který uvádí, že „Nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodné události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá, a rovněž skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při životních úkonech poškozeného či zajištění chodu jeho domácnosti, které poškozený vzhledem k trvalým následkům poškození zdraví nemůže sám vykonávat. Zajišťují-li péči o poškozeného osoby blízké, je nárok dán tehdy, jestliže rozsah jejich činnosti převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené bezplatné péči.“ Ve světle citovaného rozhodnutí je argumentace žalovaného zužující a neudržitelná. V řešené věci však bylo současně nezbytné zjistit, zda cena na pořízení pomůcky, služby, výkonu, přípravku nebo věci je kryta z veřejného zdravotního pojištění, zda se jedná o účelně vynaložený náklad a v případě, že žalobkyně je příjemcem příspěvku na péči, zda příspěvek není určen k úhradě některých z uplatněných nároků žalobkyně.

36. Soud dále uvádí, že nepovažuje za důvodnou námitku žalovaného, že všechny nároky žalobkyně na náhradu škody na zdraví již byly uspokojeny v souladu s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2020 č. j. , spisová značka, . Podle citovaného rozsudku byly odškodněny nároky žalobkyně na náhradu škody na zdraví představující odškodnění bolesti, ztížení společenského uplatnění, ztráty na výdělku a náhradu účelných nákladů spojených s léčením, zatímco v tomto řízení žalobkyně žádá uhradit náklady na udržení jejího stabilizovaného zdravotního stavu, tedy náklady na péči o její osobu, které jí vznikly v průběhu let 2020 – 2022 a které by jí nebyly vznikly, pokud by žalovaný nevratným způsobem nepoškodil její zdraví.

37. V řízení bylo prokázáno ústavním znaleckým posudkem, že žalobkyně trpí v důsledku přerušení míchy spastickým močovým měchýřem, který není schopen zadržovat moč pod nízkým tlakem a dochází tak ke svévolnému úniku moči. Žalobkyně je proto nucena používat inkontinenční pomůcky jako jsou vložky a inkontinenční podložky. V tomto řízení uplatnila nárok na úhradu 1 balení vložek MoliCare Lady 0,5 kapky za cenu 330 Kč a inkontinenční podložky za 300 Kč, nákup byl prokázán účtenkou z lékárny. V řízení bylo současně prokázáno, že vložky MoliCare Lady 0,5 kapky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, nicméně účastnickým výslechem žalobkyně vyšlo najevo, že žalobkyně potřebuje 2 druhy vložek a ošetřujícím lékařem jí bylo sděleno, že na poukaz může čerpat pouze jeden typ vložek. Žalobkyně proto na poukaz čerpá malé vložky Tena Lady Slim Mini plus, tato skutečnost byla v řízení prokázána jednotlivými poukazy a velké vložky MoliCare Lady 0,5 kapky je nucena hradit sama. S ohledem na prokázanou inkontinenci žalobkyně má soud za to, že náklady na inkontinenční pomůcky jsou účelně vynaložené. Soud považuje za nepřípadné, pokud žalovaný žalobkyni klade k tíži, že nevyčerpala objem vložek, který by na poukaz čerpat mohla. K této otázce se žalobkyně vyjádřila v rámci své účastnické výpovědi tak, že čerpá vložky na poukaz vždy dle své potřeby, vložky mají datum expirace a pokud by je nespotřebovala, musely by být likvidovány. Současně nelze žalobkyni klást k tíži, že jednala dle sdělení ošetřujícího lékaře ohledně možnosti čerpat pouze jeden typ vložek na poukaz a druhý typ vložek si zakoupila.

38. S inkontinencí žalobkyně úzce souvisí i riziko vzniku zánětů močových cest. Příčinná souvislost mezi vznikem zánětu močových cest žalobkyně a poškozeným zdravím žalobkyně v důsledku konání žalovaného byla prokázána ústavním znaleckým posudkem, výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ve spojení s jeho vyjádřením ze dne 22. 9. 2022. Skutečnost, že k zánětům močových cest u žalobkyně docházelo a stále dochází, byla prokázána jednotlivými lékařskými zprávami, účastnickou výpovědí žalobkyně a výslechem a vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, . Za významné soud považuje sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, , že u osob upoutaných na invalidní vozík je naprosto zásadní omezit užívání antibiotik, aby se u nich nevyvinula resistence na antibiotika, v důsledku které by mohli i zemřít na selhání ledvin v důsledku zánětů močových cest. Za dané situace, pokud žalobkyně soudu sdělila, že za ty dlouhé roky už na sobě pozná, že něco není s její močí v pořádku, protože je zakalená, a v počátečním stádiu zánětu močových cest dokáže ve snaze vyhnout se užívání antibiotik zánět zažehnat pomocí doplňků stravy dle doporučení lékaře, pak soud nemá důvodu popsaný postup boje s opakovanými záněty močových cest považovat za nesprávný nebo neúčelný. Na tomto závěru nemění nic skutečnost, že doplňky stravy, které žalobkyně k boji proti opakovaným zánětům močových cest užívá, nejsou léčivými přípravky a jejich léčebné účinky nejsou prokázány příslušným výzkumem. Významné je, že žalobkyně vnímá pozitivně účinky uvedených potravinových doplňků na její zdraví. Pokud žalovaný argumentuje vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , primáře urologie žalovaného, že léčba zánětu močových cest musí být kauzální formou antibiotik a v tomto případě je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, soud uvádí, že , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , není ošetřujícím lékařem žalobkyně, nadto pokud by každý opakující se zánět močových cest žalobkyně byl řešen cestou užívání antibiotik, mohla by se u ní časem vyvinout resistence na antibiotika, což je nežádoucí jev. Soud proto uzavírá, že v řízení byla prokázána příčinná souvislost mezi opakovaným vznikem zánětů močových cest žalobkyně a jejím poškozeným zdravím v důsledku konání žalovaného, dále bylo prokázáno, že na doporučení lékaře a po dlouhodobé zavedené praxi žalobkyni významným způsobem při boji proti zánětům močových cest pomáhají potravinové doplňky, pak se jedná o účelně vynaložené náklady v souvislosti s péčí o její osobu, které by nemusela vynakládat, pokud by k poškození jejího zdraví nedošlo. Výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, bylo v řízení prokázáno, že potravinové doplňky nemůže žalobkyni předepsat na recept. Žalobkyně v řízení prokázala, že v roce 2021–2022 za potravinové doplňky zaplatila 1 601 Kč.

39. Náklady, které žalobkyni rovněž vznikají v souvislosti s péčí o její osobu v důsledku žalovaným zapříčiněné paraplegie, jsou pomůcky, které potřebuje pro své vyprazdňování. Jedná se o čípky Dulcolax, latexové rukavice a sonogel. V řízení bylo prokázáno, že uvedené položky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, tato skutečnost vyplynula jak z jednotlivých zpráv Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, tak z databáze léků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Žalobkyně za uvedené pomůcky zaplatila v roce 2021-2022 celkem 4 342 Kč. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že není schopna v domácím prostředí aplikovat metodu nálevu při vyprazdňování a proč, současně uvedla, že v minulosti jí byly předepsány přípravky na vyprazdňování, které byly připravovány v lékárně na lékařský předpis, nicméně tyto přípravky byly pro ni nevyhovující, nemohla je používat. Soud má za to, že otázka vyprazdňování je zcela osobní záležitostí žalobkyně, která si zvolila způsob vyprazdňování, který jí dlouhodobě vyhovuje. Soud proto považuje námitky žalovaného, že by se žalobkyně měla vyprazdňovat pomocí nálevů a pokud sama této techniky není schopna, pak by mohla použít příspěvek na péči na platbu asistence třetí osoby u takového úkonu, za hranicí slušnosti a empatie. Nadto i technika nálevu může s sebou nést náklady, které by žalobkyně musela hradit a určovat žalobkyni, na co má použít příspěvek na péči, je nemístné.

40. Žalobkyně je v důsledku poškozeného zdraví odkázána na užívání invalidního vozíku, u kterého vyvstala potřeba výměny opotřebených plášťů jeho kol. V řízení bylo prokázáno, že za nové pláště kol invalidního vozíku a jejich výměnu žalobkyně zaplatila 1 736 Kč. Tyto náklady soud považuje za účelně vynaložené, přičemž se neztotožnil s námitkou žalovaného, že žalobkyně zvolila k výměně nadstandardně drahé pláště kol. Žalobkyně v řízení uvedla, že pláště kol, které zakoupila, jsou sice dražší, nicméně jsou kvalitní a trvanlivé, odolné proti defektu. Za dané situace je věcí žalobkyně, jaké pláště kol zvolila, jejich užití odůvodnila a není vyloučeno, že pokud by zvolila variantu nejlevnější, potřebovala by je měnit častěji v důsledku jak rychlého opotřebení, tak možného vzniku defektu.

41. Stran batohu Panthera, který je příslušenstvím invalidního vozíku a dle jeho specifikace je speciálně uzpůsoben k zavěšení na zádovou opěrku invalidního vozíku, soud uvádí, že ohledně této položky neshledal nárok žalobkyně důvodný. Je nepochybné, že žalobkyně tento batoh nezbytně potřebuje k uložení osobních věcí, nicméně zde soud přisvědčil námitce žalovaného, že každý člověk potřebuje batoh, tašku nebo kabelku, do které uloží své osobní věci. V důsledku poškozeného zdraví je žalobkyně zcela omezena na výběru takové tašky či kabelky na osobní věci, nemůže si zvolit kabelku dle vlastního vkusu a toto omezení je nemajetkovou újmou, kterou je nucena nést, nicméně náklady na pořízení batohu (tašky, kabelky) jsou náklady, které by musela vynaložit i v případě, že by poškozené zdraví neměla.

42. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v důsledku upoutání na invalidní vozík používá kompresní punčochy. Z editační entity číselníku zdravotnických prostředků VZP (která není zdravotní pojišťovnou žalobkyně, pozn. soudu) bylo zjištěno, že kompresní punčochy jsou v počtu 2 ks ročně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně soudu sdělila, že kompresní punčochy na poukaz čerpá, toto tvrzení bylo prokázáno příslušným poukazem, avšak spotřebu kompresních punčoch má vyšší, protože punčochy je třeba zejména v letním období často prát, proto byla nucena další zakoupit. V řízení bylo prokázáno, že dne 6. 8. 2021 koupila kompresní punčochy za 451 Kč. Tento náklad soud považuje za účelně vynaložený, kompresní punčochy jsou nezbytné k udržení stávajícího zdravotního stavu žalobkyně a pokud žalobkyně uplatnila náklad na pořízení jednoho kusu kompresních punčoch nad rámec množství hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, pak takovou potřebu odůvodnila a soud nepovažuje uvedené množství za nepřiměřené.

43. V řízení bylo jednotlivými lékařskými zprávami prokázáno, že žalobkyni byla lékaři za účelem udržení zdravotního stavu doporučena rehabilitace (ergoterapie, fyzioterapie). Současně bylo výpisem z osobního účtu žalobkyně prokázáno, že žalobkyně od roku 2020 pravidelně čerpala výkony jako je individuální základní ergoterapie, techniky měkkých tkání, nácvik všedních denních činností nebo individuální kinezioterapii. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že cvičení v , právnická osoba, je pro udržení jejího zdravotního stavu nenahraditelné, jedná se o specializované centrum, protože jako jediné se zaměřuje na spinální pacienty. Pacienty toto centrum přijímá na fyzioterapii nebo ergoterapii s poukazem pouze v omezeném množství, tato skutečnost byla prokázána zprávou , právnická osoba, z 14. 2. 2023, a s ohledem na skutečnost, že žalobkyně potřebuje rehabilitaci kontinuálně a ve větším objemu, je zapotřebí, aby si další potřebné hodiny rehabilitace zajišťovala jako samoplátce, proto je žalobkyně nucena uvedené výkony hradit. Soudu tak podrobně k námitce žalovaného vysvětlila a prokázala, z jakého důvodu nevyčerpala všechny výkony rehabilitace a ergoterapie, na které by mohla mít z veřejného zdravotního pojištění nárok. Soud se zabýval otázkou, zda je možné na čerpané výkony rehabilitace, ergoterapie nebo fyzioterapie využít příspěvek na péči a dospěl k negativnímu závěru. Právní úprava, kterou se příspěvek na péči řídí, je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dle citovaného zákona je příspěvek na péči určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu potřebují pomoc při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. V daném případě , právnická osoba, žalobkyni neposkytuje sociální služby, ale služby zdravotnické, proto nelze příspěvek na péči na úhradu rehabilitace, ergoterapie ani fyzioterapie využít. Soud nepovažoval za důvodné námitky žalovaného, že žalobkyně by mohla na poukaz čerpat výkony rehabilitace, ergoterapie nebo fyzioterapie v jiném zařízení. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi podrobně vysvětlila, proč je pro ni cvičení v , právnická osoba, tolik důležité. Významné je, že toto cvičení udržuje optimální zdravotní stav žalobkyně a prospívá jí, z lidského hlediska pak nelze klást žalobkyni k tíži, že má odstup k případnému čerpání výkonů přímo u žalovaného, který jí nezvrtaným způsobem fatálně poškodil zdraví. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila za cvičení v , právnická osoba, celkem 7 200 Kč, tyto náklady soud považuje za účelně vynaložené náklady v souvislosti s udržením optimálního zdravotního stavu žalobkyně, které by jí nebyly vnikaly, pokud by nedošlo k poškození jejího zdraví žalovaným.

44. Žalobkyně v tomto řízení uplatnila nárok na úhradu částečných nákladů na pořízení osobního vozidla. Ve své účastnické výpovědi podrobně popsala důvody, proč je pro ni osobní vozidlo nepostradatelné a současně důvody, proč si vybrala právě toto vozidlo. Ve věci vedené u Městského soudu v Brně bylo rozhodnuto dne , datum, rozsudkem č. j. , spisová značka, , ve kterém je v bodu 83 uvedeno, že soud shledal důvodný nárok žalobkyně na přiznání částky 269 280 Kč, kterou žalobkyně vynaložila v souvislosti s nákupem osobního vozidla. Soud odůvodnil přiznání uvedeného nároku tím, že žalobkyně je s ohledem na své zdravotní postižení a nutnost pohybu na invalidním vozíku odkázána mimo domov na dopravu osobním vozidlem. Osobní vozidlo je dopravním prostředkem, který jí pomáhá alespoň částečně kompenzovat její postižení a umožňuje jí aktivní zapojení do společenského života, proto soud shledal tento náklad jako účelně vynaložený. Soud v této věci, zejména po provedení důkazu účastnickým výslechem žalobkyně, nemá důvodu se od právního hodnocení důvodnosti nároku na úhradu nákladů na pořízení vozidla ve věci vedené u Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, odchýlit. Soud poukazuje na rozsudek NS ČR ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 31 Cdo 1778/2014, který dopadá i na situace, kdy nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje též skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při životních úkonech poškozeného. Dá se shrnout, že osobní vozidlo znamená pro žalobkyni nejen dopravní prostředek, ale je to též prostředek, který jí poskytuje zásadní pomoc při běžných životních úkonech jako je cesta do zaměstnání, odvoz dětí k lékaři, nákupy apod., bez osobního vozidla by žalobkyně nebyla schopna tyto životní úkony vykonat. Žalobkyně v řízení prokázala, že vynaložila na pořízení vozidla částku 898 090 Kč, nicméně po odečtení hodnoty poskytnutých příspěvků a ceny za prodané předchozí vozidlo v řízení uplatnila nárok na úhradu 431 689 Kč. Je třeba uvést, že žalobkyni byl přiznán nárok na náhradu nákladů léčení ve výši 269 280 Kč za pořízení vozidla, které si žalobkyně zakoupila před cca 20 lety. Žalobkyně od této doby žádnou další náhradu nákladů na pořízení vozidla po žalovaném nežádala. Pro úplnost soud dodává, že částka výši 269 280 Kč za pořízení vozidla byla rozsudkem č. j. , spisová značka, žalobkyni přiznána v rámci nároku na náhradu nákladů spojených s léčením, nikoli jako nárok vzniklý v souvislosti se ztížením společenského uplatnění v návaznosti na život s paraplegií, proto argument žalovaného, že za ztížení společenského uplatnění již byla žalobkyně odškodněna, není na místě. Rovněž jako nepřípadné hodnotí soud námitky žalovaného v tom směru, když klade řečnické otázky, zda každý paraplegik nutně potřebuje vozidlo. Odpověď zní, že určitě ne, každý paraplegik vozidlo ke svému životu nepotřebuje, ale zrovna žalobkyně svou účastnickou výpovědí prokázala, že ona ano.

45. Soud se podrobně zabýval námitkami žalovaného, že je nepřiměřené, pokud si žalobkyně pořídila rodinný vůz s úpravou pohonu všech čtyř kol za cenu přesahující 1 milión korun, přičemž dům na strmém kopci se s manželem rozhodla postavit v době, kdy věděla, že její zdraví je nevratně poškozeno. Soud dospěl k závěru, s ohledem na tuto vznesenou námitku je na místě nárok na úhradu nákladů na pořízení vozidla moderovat v souladu s § 450 věta první občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně spolu s manželem přistoupila ke stavbě bezbariérového rodinného domu v době, kdy věděla, že její zdraví je nevratně poškozeno. Tuto skutečnost považuje za důvod zvláštního zřetele hodný, aby byla náhrada škody přiměřeně snížena. Nic nebránilo žalobkyni a jejímu manželovi pořídit si pozemek, který by nebyl dostupný po strmém svahu, ale takový, kde by žalobkyně nepotřebovala vozidlo s pohonem všech 4 kol, aby se dostala domů. Lze předpokládat, že uvedené řešení by bylo časově náročnější, nicméně by do budoucna nemusely vzniknout a vznikat zvýšené náklady na pořízení vozidla s pohonem všech 4 kol. Soud uzavírá, že zhodnotil poměry na straně žalobkyně a dospěl k závěru, že svým rozhodnutím postavit bezbariérový dům na kopci přispěla k vyšší míře nákladů na pořízení vozidla, které nelze po žalovaném spravedlivě žádat. Soud dále zvažoval, jak určit výši částky, aby snížení náhrady škody bylo přiměřené. Dle názoru soudu by náhrada škody měla být snížena o částku, která odpovídá rozdílu mezi hodnotou vozidla s pohonem všech 4 a hodnotou vozidla bez pohonu všech 4 kol. Soud určil, že takový rozdíl má hodnotu 70 000 Kč dle § 136 o. s. ř., přičemž nahlédl do ceníku společnosti Škoda Auto, a. s., nicméně konkrétní zjištění v rozsudku uvedena nejsou, protože ceník nebyl proveden k důkazu. Za dané situace soud shledal důvodný nárok žalobkyně na náhradu nákladů spojených s léčením – nákladů na pořízení vozidla v rozsahu částky 361 689 Kč. Uvedenou částku soud považuje za zcela přiměřenou i vzhledem k době, která uplynula od předchozího uplatnění nároku na úhradu nákladů spojených s pořízením předchozího vozidla.

46. Soud ve věci neprovedl dokazování k důkaznímu návrhu žalovaného dotazem na Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR, zda žalobkyně v roce 2020, 2021 a 2022 překročila limity stanovené vyhláškou č. 134/1998 Sb. pro využití zdravotních výkonů fyzioterapie a ergoterapie, případně žádala o jejich navýšení dle zákona č. 48/1997 Sb., protože v řízení bylo prokázáno, že , právnická osoba, má omezené možnosti příjmu pacientů na poukaz, jeho kapacita mu to neumožňuje a žalobkyně realizuje tyto výkony právě v uvedeném centru, proto by výsledek dokazování byl bez významu pro tuto věc.

47. Soud dále neprovedl k návrhu žalovaného důkaz dotazem na SUKL, zda magistraliter – čípky s účinnou látkou bisacodyl vydané na lékařský předpis, jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, protože jednak bylo databází léků SUKL prokázáno, že přípravky Dulcolax spadají do léčivých přípravků nehrazených z veřejného zdravotního pojištění, zprávou Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR ve zprávě z 24. 1. 2023 bylo prokázáno, že u prostředků s látkou bisacodyl lze obecně konstatovat, že se spíše bude jednat o produkty nehrazené vůbec či o částečnou úhradu a jednak soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvedl, že je osobní věcí žalobkyně, jaký způsob vyprazdňování preferuje. Pokud žalobkyně uvedla, že čípky připravované v lékárně na recept jí nevyhovovaly a nemohla je užívat, pak je výše uvedený dotaz bezpředmětný.

48. Soud dále neprovedl důkaz dotazem na Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR, zda v případě, že to vyžaduje pacientův zdravotní stav, může být podána žádost o úhradu položek Dulcolax, latexové rukavice a sonogel podle zákona č. 48/1997 Sb. a zda je možné, aby bylo takové žádosti vyhověno, dále, zda taková žádost o navýšení úhrady za uvedené položky byla ze strany žalobkyně podána, protože žalobkyně sama uvedla, že takovou žádost nepodala a pak, z e-mailu Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR ze 7. 2. 2023 bylo zjištěno, že latexové rukavice, Dulcolax ani sono gel není hrazen ze zdravotního pojištění, uvedené dokazování by bylo duplicitní.

49. Soud dále neprovedl důkaz dotazem na Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR, zda žalobkyně žádala z důvodu zdravotních indikací v roce 2020, 2021 a 2022 o navýšení úhrady za kompresní punčochy dle zákona č. 48/1997 Sb., protože sama žalobkyně uvedla, že žádnou takovou žádost nepodávala.

50. Soud rovněž neprovedl důkaz dotazem na Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR, jaké množství inkontinenčních pomůcek, konkrétně vložek, žalobkyně čerpala oproti vystavenému poukazu v roce 2020, 2021 a 2022, jaké jsou limity pro počet (ks/rok) a finanční částka (za rok) u uvedených pomůcek pro inkontinenci, jíž žalobkyně trpí, a zda tyto byly v uvedených obdobích zcela vyčerpány, protože tento důkaz soud považoval za nadbytečný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně čerpá poukazy na vložky Tena Lady Slim Mini plus v rozsahu, který odpovídá její osobní potřebě, a i kdyby měla nárok čerpat množství vyšší, nemá důvodu takto činit a „zaskládat si dům vložkami“, jak u jednání uvedla, které by pak musela pro uplynutí expirace likvidovat.

51. S ohledem na výše uvedené odůvodnění soud shledal nárok žalobkyně důvodný v rozsahu částky 377 381 Kč. Tato částka se skládá nákladů na pořízení latexových rukavic za cenu 1 645 Kč a 1 165 Kč, čípků Dulcolax za 356 Kč, 474 Kč, 285 Kč a 355 Kč, sono gelu za 62 Kč, Blokurimy za 399 Kč a 349 Kč, D-mannose Cranberries drinku za 349 Kč, lichořeřišnice za 165 Kč a 127 Kč, Megabrusinky za 212 Kč, vložek MoliCare Lady 0,5 kapky za cenu 330 Kč, inkontinenční podložky za 300 Kč, kompresních punčoch za 451 Kč, plášťů kol za 1 736 Kč, úhrady za cvičení v , právnická osoba, ve výši 7 200 Kč a nákladů na pořízení vozidla ve výši 361 689 Kč (I. výrok). Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 8. 2. 2022 ve lhůtě do 25. 2. 2022, dne 26. 2. 2022 se proto dostal do prodlení s úhradou náhrady škody a žalobkyně tak má dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

52. Žaloba byla zamítnuta v rozsahu částky 71 675, kdy žaloba nebyla shledána důvodnou co do úhrady nákladů za batoh Panthera ve výši 1 675 Kč a z důvodů snížení náhrady škody ve výši 70 000 Kč za náklady na pořízení vozidla (II. výrok).

53. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 84 % uplatněných nároků, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 68 % (rozdíl mezi jejím procesním úspěchem a neúspěchem). Dle názoru soudu jsou náklady řízení žalobkyně představovány:i) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 12,5 úkonů právní služby po 10 100 Kč (tarifní hodnota 449 056 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba, replika ze dne 2. 6. 2022, účast u jednání dne 12. 9. 2022, doplnění skutkových tvrzení ze dne 10. 10. 2022, doplnění skutkových tvrzení ze dne 11. 10. 2022, účast u jednání dne 16. 11. 2022, účast u jednání dne 1. 2. 2023, vyjádření žalobkyně ze dne 2. 3. 2023, účast u jednání dne 24. 4. 2023, závěrečný návrh žalobkyně a účast u vyhlášení rozsudku dne 24. 5. 2023 – ½ úkonu právní služby) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;ii) třinácti režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iii) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 27 331,50 Kč;celkem tedy 157 481,50 Kč, žalobkyně má nárok na náhradu 68 % jejích nákladů řízení tedy na 107 087,42 Kč. (III. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobkyní, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.

54. Výrok soudu o povinnosti žalovaného zaplatit část soudního poplatku ve výši 18 867 Kč (IV. výrok) je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy žalobkyně byla v řízení od poplatku osvobozena a soud jejímu návrhu částečně vyhověl, pak je žalovaný podle výsledku řízení povinen zaplatit poplatek nebo jeho odpovídající část. Poplatek za řízení by činil 22 456 Kč, žalovaný byl neúspěšný co do 84 % předmětu řízení, je proto povinen zaplatit 84 % z této částky, tedy 18 867 Kč.