32 C 128/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 206 097,63 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 206 097,63 Kč s úrokem ve výši 17 814,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 2 576,64 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 200 775,63 za dobu od 3.9.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 200 775,63 Kč za dobu od 3.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 65 356 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. O nákladech opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením. Žalobce se žalobou ze dne 5. 10. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 206 097,63 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel s žalovanou smlouvu, na jejímž základě žalované poskytl úvěr ve výši 273 000 Kč s tím, že tato částka bude splacena v 95 měsíčních splátkách po 3 958 Kč. Žalovaná však řádně a včas neplatila a žalobce proto přistoupil k zesplatnění úvěru. Bydliště žalované nebylo lze zjistit, a to ani za součinnosti rumunských soudů, a proto byl žalované ustanoven opatrovník, kterému se také nepodařilo žalovanou kontaktovat. Opatrovník proto ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná dne 1. 11. 2017 uzavřela s žalobcem smlouvu o úvěru (smlouva o úvěru včetně splátkového kalendáře + všeobecné obchodní podmínky + sazebník + standardní informace o spotřebitelském úvěru + úvěrové podmínky), na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr (interní účetní doklady). Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované (čestné prohlášení). Dopisem ze dne 16. 6. 2021 žalobce zesplatnil dluh žalované (výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne 16. 6. 2021 včetně dodejky). Ke dni 2. 9. 2021 činil celkový dluh žalované 226 215,93 Kč (historický výpis s uvedením jména žalované dle stavu ke dni 2. 9. 2021). Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu (výzva ze dne 16. 6. 2021 + dodejka). Pokud jde o pravomoc českých soudů, tato vyplývá z ustanovení čl. 17 nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná je sice rumunské státní příslušnosti, avšak zdržovala se na území České republiky, když ostatně zde i uzavřela předmětnou smlouvu (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Nd 25/2014). Soud postupoval dle českého práva v souladu s ustanovením čl. 6 nařízení Řím

I. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Po provedení důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na jejímž se žalobce jako úvěrující zavázal poskytnout žalované v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná coby úvěrovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit. Žalovaná však vyčerpanou částku nezaplatila, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu, úvěrové poplatky a úroky dohodnuté v předmětné smlouvě, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle § 1968 NOZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., když prvním dnem prodlení je den po splatnosti dlužné částky dle sjednaných splátek, resp. následně po odstoupení od smlouvy (zesplatnění). Výše úroku pak je v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění od 24. 4. 2020. Úvěrovaný je povinen zaplatit dlužný peníz ze smlouvy o úvěru, přičemž úvěrujícímu náleží též úrok a úrok z prodlení. Pokud jde o úvěruschopnost žalované dle ustanovení § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., nejde o poskytnutí úvěru osobě, která nebyla žalobci známa, nýbrž osobě, která měla u žalobce další finanční produkty. Nelze proto učinit závěr, že by toto zkoumání bylo nedostatečné. Soud má tedy za to, že žalobce postupoval s náležitou péčí (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení spočívají v soudním poplatku ve výši 8 244 Kč, pěti úkonech právní pomoci po 4 940 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., pěti režijních paušálech po 300 Kč dle §13 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí, předžalobní výzva, dvakrát podání soudu, účast u jednání). Celkem tedy včetně 21% DPH dle § 137 o.s.ř. 65 356 Kč O nákladech opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozhodnutí.