32 C 26/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Sedláčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka , advokátem sídlem Anonymizováno o zaplacení 50 526,54 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 49 526,54 Kč s úrokem ve výši 4 606,05 Kč a s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 49 526,54 Kč za dobu od 15. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 526,54 Kč za dobu od 15. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 33 432,30 Kč, do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám České republiky – Městského soudu v Brně.

III. O nákladech opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 8. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 50 526,54 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytl kreditní kartu s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Žalovaný však řádně a včas neplatil a žalobce proto přistoupil k zesplatnění úvěru. Žalovanému byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník, který namítal, že žalovaný uvedenou smlouvu nepodepsal, i pokud by se tak stalo, nemohl porozumět textu smlouvy, nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost a požadované bankovní poplatky jsou skrytou smluvní pokutou.

2. Rozsudkem ze dne 26. 2. 2024 bylo žalobě převážně vyhověno (výrok I.), když žaloba byla částečně zamítnuta toliko co do částky 1 000 Kč představující smluvní pokutu (výrok II.). Proti vyhovujícímu výroku podal opatrovník žalovaného odvolání s tím, že nebyly náležitě zohledněny jeho námitky.

3. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2025 byl rozsudek ze dne 26. 2. 2024 co do výroku I. a souvisejícího výroku o nákladech řízení zrušen. Odvolací soud uvedl, že se soud nevypořádal s důkazními návrhy (výslech , jméno FO, a , jméno FO, ), týkajícími se podpisu smlouvy o úvěru ke kreditní kartě a protokolu o převzetí karty s tím, že důkazní břemeno ohledně podpisu těchto dokumentů nese žalobce. Taktéž bylo deklarováno, že je nutné se zabývat tím, zda žalovaný rozuměl právnímu úkonu v pro něj cizím jazyce. Rovněž tak měla být zkoumána úvěruschopnost žalovaného a jaké plnění bylo žalovanému poskytnuto. Pokud jde o doručování listiny o okamžité splatnosti kreditní karty, i zde bylo poukazováno na důkazní břemeno žalobce, neboť toliko z dokladu o odeslání zásilky nelze usuzovat na její doručení.

4. Následně bylo nařízeno jednání na 15. 9. 2025, kterého se žalobce nezúčastnil a nemohl tak být poučen dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. ohledně prokázání podpisu dokumentů žalovaným (smlouva o úvěru a dokument o převzetí karty), porozumění smlouvě a doručení listiny o okamžité splatnosti žalovanému. Opatrovník vzal své důkazní návrhy co do výslechu svědků , jméno FO, a , jméno FO, zpět s tím, že procesní aktivitu ponechává na žalující straně, které svědčí důkazní břemeno.

5. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že dne 22. 7. 2019 byla s právním předchůdcem žalobce sepsána smlouvu o úvěru (návrh na uzavření smlouvy + souhlas se zpracováním údajů + obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet + všeobecné obchodní podmínky + ceník produktů a služeb + údaje o klientovi v anglickém jazyce), na jejímž základě byla vydána kreditní karta (protokol o převzetí kreditní karty). Z běžného účtu u právního předchůdce žalobce byly průběžně čerpány finanční prostředky (mimořádný výpis z účtu od 1. 1. 2000 do 6. 1. 2021). Právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného (přípis ze dne 23. 1. 2024 + prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti + pracovní smlouva žalovaného + dodatek k pracovní smlouvě + protokol o ověření). Právní předchůdce žalobce informoval o okamžité splatnosti kreditní karty (výzva ze dne 19. 3. 2020 + přehled podacích čísel). Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (smlouva ze dne 29. 8. 2018 + prohlášení o pravosti podpisu), došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s. (smlouva ze dne 30. 12. 2020 + příloha ke smlouvě s uvedením jmenného seznamu + prohlášení o pravosti podpisu). Postoupení pohledávky bylo oznamováno (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 25. 1. 2021 + přehled podání). Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce pod původním označením , Anonymizováno, , právnická osoba, . (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2021 + prohlášení o pravosti podpisu na listině + seznam pohledávek). Postoupení pohledávky bylo oznamováno (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2021 + seznam odeslaných oznámení o postoupení). Byla zasílána předžalobní výzva k úhradě (předžalobní výzva ze dne 8. 4. 2021 + seznam odeslaných výzev). Kreditní karta byla aktivně využívána s konečným záporným zůstatkem 55 132,59 Kč (souhrnný výpis z účtu kreditní karty).

6. Pokud jde o pravomoc českých soudů, tato vyplývá z ustanovení čl. 17 nařízení Brusel I bis, neboť žalovaný je sice indické státní příslušnosti, avšak zdržoval se na území České republiky, když ostatně zde i uzavřel předmětnou smlouvu (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Nd 25/2014). Soud postupoval dle českého práva v souladu s ustanovením čl. 6 nařízení Řím I. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Po provedení důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Žalobce presumoval, že jeho právní předchůdce s žalovaným uzavřel smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na jejímž se žalobce jako úvěrující zavázal poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný coby úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit.

9. V návaznosti na rozhodnutí odvolacího soudu je však nutno uzavřít, že v řízení nebylo prokázáno, že by smluvní dokumenty byly podepsány žalovaným. Dále nebylo by prokázáno, že by smlouva byla uzavřena v jazyce, kterému žalovaný rozuměl. Především však nebylo prokázáno, že žalovaný převzal kreditní kartu, tedy že ji měl ve své moci a disponoval s ní. Jak je uvedeno výše, žalobce nemohl být poučen o svém důkazním břemenu vzhledem k neúčasti u jednání a soudu nezbylo než uzavřít, že smlouva o úvěru uzavřena nebyla.

10. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy a převzetí kreditní karty žalovaným, nebyla blíže zkoumána úvěruschopnost žalovaného dle ustanovení § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaný převzal kreditní kartu, nebylo lze uvažovat o bezdůvodném obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 a násl. o. z., neboť bez prokázání převzetí kreditní karty nelze bez dalšího uvažovat o tom, že to byl žalovaný, kdo z kreditní karty čerpal finanční prostředky.

11. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl plně úspěšný ve věci, a proto má žalobce povinnost k úhradě nákladů na jeho zastoupení k rukám České republiky, Městského soudu v Brně v návaznosti na rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2021 sp. zn. 74 Co 18/2021, jež je zveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek vydávané Nejvyšším soudem pod číslem 44, rok 2022.

12. S ohledem na výše uvedené proto soud tímto usnesením rozhodl o přiznání nákladů ustanovenému opatrovníkovi ve výši 33 432,30 Kč, a to za přípravu a převzetí zastoupení po 3 140 Kč dle § 7 advokátního tarifu (vyhl. č. 1771996 Sb.) účinného do 31. 12. 2024, vyjádření ve věci samé ze dne 18. 1. 2024 po 3 140 Kč dle § 7 advokátního tarifu účinného do 31.12.2024, třikrát nahlížení do spisu po 3 140 Kč (19. 9. 2023, 11. 1. 2024 a 16. 2. 2024), účast při jednání dne 26. 2. 2024 po 3 140 Kč dle § 7 advokátního tarifu účinného do 31.12.2024, podání odvolání dne 12. 4. 2024 po 3 140 Kč dle § 7 advokátního tarifu účinného do 31.12.2024, účast u jednání dne 15. 9. 2025 po 3 100 Kč (co do 1 000 Kč nebylo rozhodnutí ze dne 26. 2. 2024 stiženo odvoláním) dle § 7 advokátního tarifu účinného od 1.1.2025. Dále pak k nákladům náleží 7x režijní paušál po 300 Kč, tj. 2 100 Kč, dle § 13 odst. 3, 4 advokátního tarifu účinného do 31.12.2024, 1x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 3, 4 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025. Vše navýšeno o DPH dle § 140 odst. 2 o. s. ř. O nákladech opatrovníka k úhradě ze strany státu bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozhodnutí.