32 C 30/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného bytem adresa, obec, anonymizována dvě slova zastoupenému opatrovníkem příjmení jméno příjmení advokátkou, sídlem adresa, obec o zaplacení částky 15 313 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 15 313 Kč s úrokem z prodlení z částky 15 313 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 26.5.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. O nákladech opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, když jejich výše bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobou doručenou soudu dne 12.5.2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 15 313 Kč s příslušenstvím. Žalobce v návrhu uvedl, že je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem zdravotnictví, kdy jeho hlavní činností je poskytování základní, specializované a léčebně preventivní a diagnostické péče, a to jak ve formě ústavní tak formě ambulantní. Žalobce dne 6.5.2017 poskytl žalovanému ve svém zařízení zdravotní péči, přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný není účasten na zdravotním pojištění, je povinen uhradit poskytnutou zdravotní péči žalovaný. Žalobce vystavil žalovanému fakturu číslo ze dne 11.5.2017, splatnou dne 25.5.2017 na částku 15 313 Kč. Žalovaný na tuto fakturu doposud nic neuhradil.

2. Usnesením ze dne 25.5.2021, č.j. 32 C 30/2020-39, ustanovil zdejší soud žalovanému opatrovníka příjmení jméno příjmení, z důvodu neznámého pobytu žalovaného a k ochraně jeho zájmů.

3. Opatrovník žalovaného k žalobě uvedl, že nárok za klienta neuznává, neboť není zřejmé, že zdravotní péče byla poskytnuta právě žalovanému, přičemž samotná faktura není důkazem k prokázání tohoto tvrzení.

4. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy byly zjištěny následující skutečnosti.

5. Z faktury číslo bylo zjištěno, že žalobce vystavil žalovanému fakturu na částku 15 313 Kč, splatnou dne 25.5.2017, za poskytnuté zdravotní služby.

6. Z upomínky ze dne 6.11.2017 bylo zjištěno, že žalobce upomínal žalovaného k úhradě vyfakturované částky. Žalobce však nepředložil k této upomínce žádnou doručenku ani jiný doklad o odeslání a doručení.

7. Ze zdravotní dokumentace žalovaného a individuálního účtu žalovaného bylo zjištěno, že dne 6.5.2017 byl do zdravotnického zařízení žalobce přivezen rychlou záchrannou službou pacient, identifikovaný jako celé jméno žalovaného, bytem adresa, anonymizováno, kdy mu byla poskytnuta lékařská péče specifikovaná v kartě pacienta.

8. Dle ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

10. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že dne 6.5.2017 převzal žalobce do zdravotnického zařízení pacienta, který uvedl jméno příjmení jméno. Uvedená osoba však nebyla nijak ztotožněna ani občanským, řidičským či cestovním průkazem. Nelze tak mít postaveno na jisto, že uvedená zdravotnická péče byla opravdu poskytnuta žalovanému. Také pokud jde o vystavenou fakturu, tato sama o sobě nepředstavuje důkaz o poskytnutí uvedené zdravotní péče, není zřejmé, že by žalovanému tato faktura byla předána či doručena. Sám žalobce také uvedl, že nemá k dispozici žádné doklady o doručení upomínky či faktury.

11. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť na základě provedených důkazů nelze učinit závěr, že vyúčtovaná zdravotní péče byla poskytnuta v tvrzeném rozsahu právě žalovanému.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byl plně úspěšný žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků.

13. Dle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu. V tomto případě byl žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu ustanoven opatrovník, soud proto bude o jeho nákladech rozhodovat v samostatném usnesení.

14. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto případě byl procesně neúspěšný žalobce, kdy je tak v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. povinen uhradit státu náklady řízení, které stát hradil. S ohledem na uvedené bude proto následně rozhodnuto o náhradě nákladů státu, a to v rámci samostatného rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.