32 C 98/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ;, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 Kč za dobu od 21. 7. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 1 000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou ze dne 29. 10. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím za neuhrazení nákladů spojených s namontováním technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil (bylo mu doručováno v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu sp.zn.

II. ÚS 1308/10 ze dne 30.6.2010), obě strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez jejího projednání. Závěr o skutkovém stavu soud učinil ten, že žalovanému byl dne 6. 7. 2020 namontován na vozidlo technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, neboť vozidlo stálo na místě, kde to není dovoleno. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu i výše. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se právního hodnocení týče, toto vychází z nařízení Rady územní celek č. 9/2009 ze dne 15. 9. 2009, § 17a zákona č. 553/1991 Sb., § 639, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Parkuje-li žalovaný na místě, kde to není dovoleno, je povinen zaplatit žalobci náklady na namontování technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Žalobce byl v této právní věci zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady ve výši 300 Kč dle § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za podání žaloby. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně částku 1 000 Kč je odůvodněn § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce je od povinnosti platit soudní poplatky osvobozen, a proto soud tuto povinnost uložil neúspěšnému žalovanému. Proti tomuto rozsudku není možno vzhledem k ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží) podat odvolání. Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.