33 C 102/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2. anonymizována dvě slova země , IČO sídlem adresa žalované o vyloučení movité věci z výkonu rozhodnutí

I. Z exekuce vedené Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem Exekutorského úřadu Brno, se sídlem [obec a číslo] v [obec], proti povinné [celé jméno vedlejší účastnice] vedené pod sp. zn. 030 EX 3391/09 nařízené Městským soudem v Brně pod č. j. 105 Nc 854/2009-4 ze dne 4. 5. 2009, se vylučuje motorové vozidlo [anonymizováno 7 slov].

II. Žalovaný č. 1 je povinen zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné náklady řízení ve výši 10 534 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

1. Žalobci se svojí žalobou domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud vyloučil z výkonu rozhodnutí movitou věc a to motorové vozidlo tovární značky [anonymizováno], [registrační značka] a to z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Brno pod sp. zn. 030 EX 3391/09 ve prospěch oprávněného [právnická osoba], dále pod sp. zn. 030 EX 2209/17 ve prospěch oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova], a dále ve věci vedené pod sp. zn. 030 EX 9208/17, kdy jak vyplynulo z listinných důkazů, tato exekuce je vedena ve prospěch oprávněného [země] - [anonymizována dvě slova] [země]. Před zahájením jednání vzali žalobci žalobu částečně zpět a to v případě, kdy se domáhali vyloučení věci z výkonu rozhodnutí vedené pod sp. zn. 030 EX 9208/17. V této části soud žalobu částečně zastavil. V průběhu řízení pak žalobci s žalovaným č. 2, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kdy se žalobci domáhali vyloučení movité věci z řízení vedené pod sp. zn. 030 EX 2209/17, uzavřeli smír. Předmětem řízení tak zůstalo vyloučení movité věci z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Brno pod sp. zn. 030 EX 3391/09 ve prospěch oprávněného [právnická osoba] Žalobu odůvodnili tím, že výzvou zaslanou Exekutorským úřadem Brno, Mgr. [jméno] [příjmení], datovanou dne 12. 3. 2020 č. j. 030 EX 3391/09-447, ve věci exekuce vedené ve prospěch oprávněného [právnická osoba], proti povinné [celé jméno vedlejší účastnice], byl žalobce vyzván k vydání vozidla označeného jako [anonymizováno], [registrační značka] s tím, že povinná byla na základě nařízené exekuce omezena v nakládání s majetkem, v důsledku čehož nemohlo dojít k převodu vlastnického práva k osobnímu automobilu od pana [celé jméno žalobce], vzhledem k tomu, že tento drží osobní automobil neoprávněně. Žalobci podali návrh na vyškrtnutí movité věci ze soupisu, pověřený soudní exekutor návrh zamítl. V žalobě dále uvedli, že osobní automobil byl zakoupen a převzat na základě kupní smlouvy ze dne 2. 7. 2019, kdy byl nabyt na základě řádného právního titulu v dobré víře, v technickém průkazu jako vlastník – majitel osobního automobilu, byl uveden pan [jméno] [příjmení]. Při registraci osobního automobilu dne 19. 8. 2019 nebyla žalobcům sdělena skutečnost, že by osobní automobil byl postižen exekucí. S ohledem na skutečnost, že technický průkaz byl popsán z důvodu počtu předchozích převodů, byl vystaven nový technický průkaz, na kterém byl zapsán jako vlastník [celé jméno žalobce]. Vozidlo zakoupili s velkým počtem závad, v nepojízdném stavu, toto vozidlo opravili a po téměř sedmi měsících prodali, kdy dne 10. 2. 2020 byl zapsán jako vlastník vozidla, pan [jméno] [příjmení]. Tento však od kupní smlouvy odstoupil a dne 26. 2. 2020 došlo na registru vozidel k opětovnému zapsání žalobce, jako vlastníka vozidla. Žalobci koupili vozidlo v dobré víře, nabyli jej od třetí osoby odlišné od povinné, žalobcům není znám přesný počet majitelů a doba vlastnictví, matně si vybavují, že v technickém průkaze byli vyznačení čtyři předchozí vlastníci před žalobci a z toho důvodu muselo dojít k výměně technického průkazu. Exekutor klade žalobcům za vinu, že si nezjistili v centrální evidenci exekucí, že je vedena proti povinným exekuce a tato nezjištění jde k jejich tíži. Žalobci zdůrazňují, že předmětné vozidlo nabyli v dobré víře od osoby, která nebyla osobou povinnou, z toho důvodu navrhují, aby bylo žalobě vyhověno.

2. Žalovaný č. 1 se k žalobě písemně nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z návrhu na nařízení exekuce pro 1 000 Kč s příslušenstvím ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinné [celé jméno vedlejší účastnice] a usnesení Městského soudu v Brně č. j. 105 Nc 854/2009-4 ze dne 4. 5. 2009 soud zjistil, že byla nařízena exekuce na majetek povinné [celé jméno vedlejší účastnice] dle vykonatelného rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2009 č. j. 104 C 978/2008-15 k uspokojení pohledávky oprávněného [právnická osoba] Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [příjmení] [příjmení], Exekutorský úřad Brno. Z protokolu o soupisu movitých věcí povinného sepsaného Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem dne 7. 3. 2017 soud zjistil, že pod položkou [číslo] bylo soudním exekutorem sepsáno motorové vozidlo [anonymizováno 6 slov].

5. Z lustrace vozidel vyhotoveného Magistrátem města Brna, odborem dopravně správních činností soud zjistil, že jako vlastník předmětného vozidla je od 26. 2. 2020 veden [celé jméno žalobce]. Z této karty soud dále zjistil, že jako vlastník vozidla byla k datu 9. 2. 2017 vedena [celé jméno vedlejší účastnice] a to do data 9. 10. 2017. Následně od data 9. 10. 2017 do 19. 8. 2019 byl veden jako vlastník vozidla pan [jméno] [příjmení]. Od data 19. 8. 2019 do 10. 2. 2020 byl veden jako vlastník vozidla [celé jméno žalobce], následně od 10. 2. 2020 do 26. 2. 2020 byl veden jako vlastník [jméno] [příjmení] a následně od 26. 2. 2020 dosud je jako vlastník veden žalobce, [celé jméno žalobce]. Z osvědčení o registraci vozidla, části II. soud zjistil, že jako vlastník vozidla [registrační značka], je od data 26. 2. 2020, žalobce [celé jméno žalobce]. Dne 19. 8. 2019 byl vystaven duplikát technického průkazu za původně popsaný.

6. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla uzavřené mezi [jméno] [příjmení], jako prodávajícím a [celé jméno žalobce], jako kupujícím, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] prodal dne 2. 7. 2019 předmětné vozidlo jako nepojízdné za 37 000 Kč, [celé jméno žalobce]. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne 15. 1. 2020 soud zjistil, že [celé jméno žalobce] prodal předmětné vozidlo [jméno] [příjmení] za částku 59 000 Kč, kdy vozidlo bylo vedeno po technické kontrole bez vážných závad. Dne 15. 2. 2020 [jméno] [příjmení] od předmětné kupní smlouvy odstoupil. Z protokolu č. CZ [číslo] o měření emisí vozidla ze dne 5. 8. 2019 a protokolu č. CZ [číslo] o technické prohlídce ze dne 5. 8. 2019 soud zjistil, že vozidlo vyhovuje a je pro další provoz způsobilé.

7. Z usnesení ze dne 27. 4. 2020 č. j. 030 EX 2209/17-162 soud zjistil, že soudní exekutor Mgr. [příjmení] [příjmení], zamítl návrh žalobce na vyškrtnutí movité věci – motorového vozidla značky [anonymizována dvě slova] 4F, [registrační značka] ze soupisu movitých věcí č. j. 030 EX 2209/17-16 provedený dne 14. 3. 2017.

8. Dle ustanovení § 267 o.s.ř., právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

9. Dle ustanovení § 44a odst. 1 exekutorského řádu, nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění vynakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování správy majetku. Právním jednáním, který povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za neplatné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastává od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznese námitku neplatnosti.

10. Dle ustanovení § 1111 občanského zákoníku, získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1009 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

11. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že je vedeno exekuční řízení proti povinné [celé jméno vedlejší účastnice] u Exekutorského úřadu Brno, Mgr. [příjmení] [příjmení], soudní exekutor, pod sp. zn. 030 EX 3391/09 ve prospěch oprávněného [právnická osoba] Vyrozumění o zahájení exekuce bylo povinné doručeno proti podpisu dne 2. 6. 2009, od tohoto data povinné [celé jméno vedlejší účastnice] tak počal běžet zákaz nakládání se svým majetkem (takzvané inhibitorium). V průběhu exekučního řízení byl proveden soupis movitých věcí a to dne 7. 3. 2017, přičemž do tohoto soupisu bylo pod položkou [číslo] pojato motorové vozidlo značky [anonymizováno], [registrační značka] [celé jméno vedlejší účastnice] byla jako vlastník předmětného vozidla vedena dle karty vozidla 1AC7345 v období od 9. 3. 2017 do 9. 10. 2017. Následně vozidlo bylo prodáno [jméno] [příjmení], který byl veden od 9. 10. 2017 do 19. 8. 2019 jako vlastník vozidla. V řízení bylo prokázáno, že na základě kupní smlouvy ze dne 2. 7. 2019 prodal [jméno] [příjmení] žalobci, [celé jméno žalobce] předmětné vozidlo za 37 000 Kč. Po zhodnocení výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobci nabyli předmětné vozidlo v dobé víře a to na základě kupní smlouvy, tedy na základě řádného nabývacího titulu, který žalovaný nijak nerozporoval. Předmětem kupní smlouvy bylo ojeté (nepojízdné) vozidlo, kdy kupní cena byla 37 000 Kč. Vozidlo bylo nabyto od osoby odlišné, než povinné [celé jméno vedlejší účastnice]. Pokud jde o dobrou víru, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 240/2019, kdy při posuzování dobré víry je nutné především to, zda při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnosti konkrétního případu po každém subjektu požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že převádějící subjekt není oprávněn vlastnické právo převést. Podle toho, jakou míru zavinění je třeba nabyvateli přičíst, by měl i on sám vyvinout jistou přezkumnou aktivitu ke zjištění toho, zda je převodce vlastníkem nebo jinak oprávněným k převodu věci. Chce-li nabyvatel být považován za poctivého nabyvatele, je to přímo jeho povinností (investigativní povinnost). Investigativní povinnost nabyvatele by však měla být vnímána jako obecná povinnost, spíše by se měla uplatnit v případech, kde je zvýšená pravděpodobnost, že převodce nemusí být vlastníkem. Žalobci opírali svoji dobrou víru o údaje obsažené v technickém průkazu vozidla. Z tohoto vyplynulo, že v něm byl zapsán jako vlastník vozidla [jméno] [příjmení], tedy osoba odlišná od osoby povinné, a dále že v důsledku přepisu vozidla na žalobce, byl vystaven nový technický průkaz za technický průkaz již popsaný. Tyto skutečnosti nemusely nutně u žalobce při uzavírání kupní smlouvy vyvolat pochybnosti o původu vozidla, zda převodce je oprávněn vozidlo převést. Vozidlo bylo zakoupeno jako vozidlo staršího data výroby, nepojízdné, jehož cena byla relativně významná, s tím, že jinou míru opatrnosti lze očekávat při koupi vozidla v hodnotě stovek tisíc, pak jinou míru při koupi vozidla v hodnotě jednotek tisíc. Soud posuzoval i otázku, zda žalobci využili všechny dostupné prostředky k tomu, aby se přesvědčili, že prodávající je skutečně oprávněný převést vlastnictví k předmětnému vozidlu, a že tedy byly skutečně v dobré víře. Jak dospěl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 5330/2015, registr silničních vozidel není veřejným seznamem. Žalobci tak nemohli mít objektivní vědomí o tom, že by [jméno] [příjmení] nabyl automobil od někoho, kdo tak nemohl učinit, a proto nebylo důvodu, aby vynakládali jakoukoliv oddělenou investigativní činnost. Jelikož zákon neukládá povinnost evidovat probíhající exekuci v registru silničních vozidel, pak by žalobci ani v případě, že by pátrali po kompletních údajích o vozidlu v tomto registru, vědomost o exekučním postihu nenabyli. Vědomost o exekuci vedenou na [celé jméno vedlejší účastnice], by přitom nezískali ani v případě nahlédnutí do centrální evidence exekucí, neboť osobní automobil nekupovali od [celé jméno vedlejší účastnice] (povinné), ale od [jméno] [příjmení]. Po žalobcích nelze spravedlivě požadovat, aby vlastní investigativní činností zjišťovali, zda není vedena exekuce i na dřívější majitele osobního automobilu. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl, jak shora ve výroku I. uvedeno.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšným žalobcům náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 000 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to za 2 úkony právní pomoci po 2 400 Kč při zastupování dvou osob (§ 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) snížena o 20 % při tarifní hodnotě 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 2x režijní paušál po 300 Kč + DPH ve výši 21 %.