33 C 134/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného t. č. ve anonymizováno 10 slov zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému vyklidit byt [číslo] o třech pokojích, kuchyni a příslušenství o výměře 83,50 m2, nacházející se v 5. nadzemním podlaží domu [adresa], č. or. 15 na ulici [ulice] v [obec], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 5 400 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k vyklizení bytu [číslo] nacházejícího se v 5. nadzemním podlaží domu [adresa], č. o. 15 na ulici [ulice] v [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti, s žalovaným uzavřel dne 27. 7. 2000 nájemní smlouvu na dobu neurčitou s účinností od 1. 7. 2000, kdy předmětem nájmu byl nájem půdní vestavby bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Přílohou nájemní smlouvy byl evidenční list pro výpočet měsíčních záloh na jednotlivé služby poskytované s užíváním bytu. V citované nájemní smlouvě smluvní strany prohlásily, že nájemce investoval do vybudování jemu pronajímaného bytu po dohodě s pronajímatelem finanční prostředky v uznané výši 1 252 500 Kč Dohodou si strany sjednaly zvláštní režim, tj. že uznané finanční náklady na vybudování bytové jednotky, budou postupně umořovány formou předplaceného nájemného, a že tedy po dobu umořování nebude žalovaný hradit pronajímateli nájemné. Konkrétní způsob výpočtu a doby umořování tak byl stanoven v příloze [číslo] k citované nájemní smlouvě. Nad rámec předplaceného nájemného měl ovšem žalovaný v souladu s nájemní smlouvou a evidenčním listem hradit žalobci služby poskytované s užíváním bytu a to formou měsíčních záloh. Za duben 2017 až duben 2021 žalovaný dluží žalobci na službách celkem částku 61 124 Kč bez příslušenství, kdy nehradil zálohy na služby. Vzhledem k tomu, že na službách za měsíce duben 2017 až prosinec 2019 celkem dlužil částku 37 952 Kč, byla mu dne 10. 1. 2020 poslána formou doporučeného dopisu výzva k plnění – předžalobní upomínka. Současně byl upozorněn na možnost dání výpovědi z nájmu bytu. Přes výzvu žalobce žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce mu tak dne 8. 6. 2020 dal výpověď z nájmu bytu z důvodu dlouhodobého porušování povinností nájemce, tato mu byla zaslána do datové schránky dne 16. 6. 2020. Žalovaný na výpověď z nájmu bytu nijak nereagoval, dluh neuhradil. Výpovědní lhůta počala běžet dne 1. 7. 2020 a uplynula dne 30. 9. 2020. Žalovaný přes výzvu žalobce předmětný byt nevyklidil.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby, uvedl, že žalovaný jako nájemce neobdržel řádné vyúčtování služeb, z toho důvodu mu nemohla být dána výpověď z nájmu bytu, tato je tak neplatná. Žalovanému rovněž nebyla předmětná výpověď doručena, pokud žalobce dokládá k důkazu doručení výpovědi – výpis z datové zprávy ze dne 16. 6. 2020, není vůbec z tohoto zřejmý obsah, jaká písemnost byla doručována.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z informací o pozemku [parcelní číslo], k. ú. [část obce], obec Brno a nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne 26. 7. 2000 soud zjistil, že žalobce jako vlastník budovy [adresa], č. o. 15 na ulici [ulice] v [obec], pronajal žalovanému půdní byt [číslo] ve výše uvedeném domě s účinností od 1. 7. 2000 na dobu neurčitou. Přílohou nájemní smlouvy byl evidenční list ze dne 14. 9. 2000, dle kterého byl žalovaný povinen hradit zálohy za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu ve výši 467 Kč měsíčně. Dle přílohy č. 3 k nájemní smlouvě byla mezi účastníky sjednána délka umořování uznaných finančních prostředků vynaložených na vybudování nové bytové jednotky s tím, že po dobu 22 roků a 8 měsíců, žalovaný nebude hradit nájemné. Přípisem ze dne 10. 1. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 37 952 Kč do 20. 1. 2020. Současně žalovaného upozornil, že pokud dluží nájemné za více než tři měsíce, je tato skutečnost důvodem k ukončení nájemního vztahu výpovědí. Z přípisu žalobce ze dne 8. 6. 2020 a doručenky datové zprávy s datem doručení 16. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce dal žalovanému výpověď z nájmu bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Jako výpovědní důvod uvedl, že na službách a na nedoplatcích za vyúčtování služeb dluží k datu výpovědi částku celkem 37 952 Kč. Výpověď byla dána v souladu s ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku s tříměsíční výpovědní dobou. Ve výpovědi byl dále žalovaný poučen o možnosti vznést proti výpovědi námitky a podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Přípisem ze dne 12. 4. 2021 s datem uložení 14. 4. 2021 (doručenka) žalobce vyzval žalovaného k vyklizení a předání předmětného bytu nejpozději do 30. 4. 2021.

4. Dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Dle odstavce 3 téhož zákonného ustanovení, vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

5. Dle ustanovení § 553 odst. 1 občanského zákoníku, o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

6. Po podřazení shora uvedených skutkových zjištění pod zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že nejsou dány podmínky pro vyhovění žaloby, kdy soud dospěl k závěru, že výpověď žalobce učiněná písemně 8. 6. 2020 je nicotná pro neurčitost. Vypovídá-li nájem pronajímatel, musí výpověď obsahovat kromě obecných náležitostí právního jednání, ze kterého musí být patrno, kdo ji činí a komu je adresována, nezaměnitelnou identifikaci nájemního vztahu, také zvláštní náležitosti a to výpovědní důvod a poučení nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. V listině ze dne 8. 6. 2020 označené jako„ výpověď z nájmu bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo], [obec]“ soud zjistil, že jako výpovědní důvod žalobce uvedl, že žalovaný dlouhodobě neplní povinnost nájemce, kdy neplatí pronajímateli měsíčně zálohy na služby poskytované s užíváním bytu a na službách a na nedoplatcích za vyúčtování služeb dluží k datu výpovědi částku v celkové výši 37 952 Kč. Žalobce ve výpovědi blíže nespecifikoval, za jaké konkrétní období žalovaný dluží měsíční zálohy na služby poskytované s užíváním bytu, a jaké konkrétní vyúčtování služeb žalobci neuhradil. Výpovědní důvod musí být ve výpovědi vymezen skutkově, musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, ze kterých lze usoudit na to, že výpovědní důvod byl naplněn. Nepostačí ve výpovědi obecně uvést, že nájemce porušil své povinnosti, aniž by bylo uvedeno, v čem konkrétně pronajímatel takové porušení spatřuje. Neobsahuje-li výpověď ze strany pronajímatele výpovědní důvod, popřípadě ho uvede tak obecně, že v podstatě je znemožněno nájemci prokázat neexistenci, popřípadě nepravdivost takového uváděného důvodu, jde o nicotnou výpověď pro neurčitost podle § 553 odst. 1 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že výpovědní důvod ze strany žalobce v listině označené jako„ výpověď z nájmu bytu“ není specifikován určitě a nezaměnitelně, takovýto nicotný úkon nemohl vyvolat účinky výpovědi a ukončení nájemního vztahu. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v odměně za právní zastoupení a to tři úkony právní pomoci (převzetí, vyjádření, účast u jednání) po 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 300 Kč.