33 C 14/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Cahlíkem ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v nároku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v nároku na zaplacení:- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 602,74 Kč- úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč od 6. 4. 2024 do 29. 4. 2024,- úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 25 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 193,90 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 14. 11. 2024 po částečném zpětvzetí se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“), na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 9. 2023 poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, žalovaný však dosud žalobci dlužnou částku nevrátil. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí do 30. 10. 2023 společně s poplatky. Žalobce dále nárokuje úrok z prodlení, který částečně kapitalizoval za období od 31. 10. 2023 do 4. 4. 2024 na částku 1 602,74 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce dne 2. 2. 2026 vzal žalobu částečně zpět v nároku na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. V souladu s § 96 odst. 1 až 4 o.s.ř. soud rozhodl o částečném zpětvzetí tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru č. , hodnota, , dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , výpisu z běžného účtu za období 24. 8. 2023 až 25. 9. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 5. 2024, společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2024, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023, potvrzení o provedení transakce ze dne 5. 4. 2024, výzvy ze dne 17. 10. 2024, včetně podacího archu, obchodních podmínek , právnická osoba, , výpisu z OR společnosti , právnická osoba, , výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 včetně příloh a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2024 včetně podacího archu, soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobce předložil soudu žalovaným fyzicky nepodepsaný návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, které měl žalovaný splatit spolu s úrokem ve výši 279,83 % ročně do 9. 10. 2023. Následně mělo dojít k uzavření dodatků smlouvy, na základě které měl být žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl žalovaný splatit spolu s úrokem ve výši 138,81 % ročně do 30. 10. 2023. Na konci smlouvy se nachází jméno žalovaného a údaje o datu a času odeslání potvrzovacího kódu. Tyto informace se nacházejí i na dodatku č. , hodnota, smlouvy. Na dodatku č. , hodnota, se údaje o kódu již nenacházejí. Dle výpisů z běžného účtu byly žalovanému poskytnuty peněžité částky 6 000 Kč dne 9. 9. 2023, 1 500 Kč dne 25. 9. 2023 a 17 500 Kč dne 21. 9. 2023. Pohledávka za žalovaným byla dle společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2024, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023, potvrzení o provedení transakce ze dne 5. 4. 2024, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 včetně příloh postupně postoupena nejdříve na společnost , právnická osoba, a následně na žalobce. Věřitel vyzval žalovaného k uhrazení dlužných částek nejdříve oznámením o postoupení ze dne 15. 4. 2024 se splatností do 10 dnů od doručení. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 16. 4. 2024.

6. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle us.t § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím internetu resp. potvrzovací platby byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil a svou činností na smlouvu připojil svůj, byť prostý, elektronický podpis a smlouvu akceptoval. Smlouva není žalovaným fyzicky podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení osoby, která měla jméno žalovaného na konec smlouvy ke smlouvě připojit (Z podpisu nevyplývá, jak byl k dokumentu připojen a kdo ho tam připojil, smlouva hovoří o odeslání kódu, avšak sama žádný kód neobsahuje, verifikační platba sice provedena byla, ale ta nebyla nijak připojena ke smlouvě, k dodatkům nebyla žádná verifikační platba provedena). Důvod pochybovat o podpisu smlouvy vzbuzuje rovněž skutečnost, že na dodatku č. , hodnota, již nejsou ani informace o verifikačním kódu. Žalobce na výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání jeho tvrzení o uzavření smlouvy žádné další důkazní prostředky neoznačil.

14. Nutnost blíže zkoumat prosté elektronické podpisy vyplývá již z jejich povahy – jakýchkoliv dat připojených ke smlouvě, které účastník používá k podpisu. Obecně písemnost smlouvy vyžaduje smlouvu sepsanou na fyzickém podkladu, který je pak stvrzen účastníky podpisem. Obsah smlouvy je pak (v teoretické rovině) neoddělitelný od podpisů. Na obdobném principu funguje kvalifikovaný elektronický podpis, který přes státem uznanou certifikační autoritu identifikuje osobu, která podpis na určitý dokument připojila, a zaručuje integritu dat a podpisu (že se podepsaná data od podpisu nezměnila). Nároky na smlouvu uzavřenou prostředky elektronické komunikace by měly pro fikci písemnosti dle ust. § 561 odst. 1 OZ pak dle názoru soudu splňovat alespoň obdobnou propojenost „podpisu“ účastníků a elektronického dokumentu. Jedině pak lze alespoň v rámci rozumných možností zaručit zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby zároveň (v informatickém názvosloví authentication a identificiation). Opsání kódu ze sms toto vzájemné propojení nevytváří, neboť tento kód může jakákoliv osoba umístit na jakýkoliv jiný konec elektronického dokumentu bez jakékoliv možnosti ověřit, kdo jej tam připojil (obdoba napsání jména na fyzické smlouvě na psacím stroji) a zda následně tento dokument nebyl změněn (je obecnou známostí, že většina elektronických dokumentů je přes editor změnitelná, pokud není jakkoliv chráněná před změnou např. zakódováním). Z nařízení eIDAS rovněž vyplývá, že by i u prostého elektronického podpisu měl být zvolen způsob, který podepisující používá k podepisování – tedy dle výkladu soudu běžně se tímto způsobem podepisuje. Soud se nedomnívá, že sms kód generovaný žalobcem a nikoliv žalovaným, který by žalovaný opsal žalobci a žalobce na jeho základě připojil k neurčitému počtu dokumentů jméno a příjmení žalovaného, splňuje podmínku běžného používání tohoto způsobu žalovaným jako podpisu.

15. Kopie občanského průkazu, sms, inkaso, zaslání platby z účtu žalovaného ani emaily jednoznačně nemohou určit, kdo byl jednající osobou, která sms, email či občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv zvolený věřitelem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby, která smlouvu měla přepsáním sms kódu stvrdit, pokud to tato osoba sama netvrdí. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy16. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části skutečně poskytnuté jistiny ve výši 25 000 Kč, neboť předestřené smlouvy nebyly ze strany žalovaného řádně podepsány (akceptovány) a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětných smluv. Věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky bez právního důvodu. Žalobci tak vznikl dle § 2993 OZ za použití § 1879 OZ nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 25 000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl pouze v části poskytnuté jistiny a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 25 000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce prokazatelně vyzval žalovaného k uhrazení celé dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2024 se splatností do 10 dnů od doručení. Oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 16. 4. 2024 a dle ust. § 573 OZ mohlo být doručeno nejdříve 19. 4. 2024. Žalovaný se tak ocitnul v prodlení dne 30. 4. 2024. Od tohoto data žalobci náleží úrok z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. V rozdílu mezi nárokovaným úrokem z prodlení a přiznaným úrokem pak soud žalobu ve výroku III. zamítnul.

17. S ohledem na neprokázání existence výše uvedených smluv se soud dále nezabýval otázkou ohledně případné absolutní neplatnosti smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) či alespoň absolutní neplatnosti některých ujednání smlouvy pro rozpor s dobrými mravy (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18) či pro úroky ve výši rozporné s dobrými mravy (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1993/2001), která by dle obsahu tvrzení žalobce ohledně podmínek sjednání smluv mohla přicházet v úvahu.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Do neúspěchu žalobce pro úkony učiněné před částečným zpětvzetím bude započítáno toto částečné zpětvzetí, když se v tomto zpětvzetí jedná o neúspěch žalobce.

19. Účelně vynaložené náklady žalobce spočívají v soudním poplatku v částce 1 156 Kč a v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT). Hodnota jednoho úkonu učiněného do podání žaloby a do 31. 12. 2024 dle § 14b AT činí 300 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon nárok i na paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony do podání žaloby – přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci - žaloba, výzva k plnění. Hodnota jednoho úkonu učiněného po podání žaloby, od 1. 1. 2025 a po částečném zpětvzetí dle § 7 AT činí 2 100 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon nárok i na paušál po 450 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil jeden úkon po podání žaloby – účast u jednání. Jiné úkony žalobce nenárokoval.

20. Pro úkony přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci - žaloba, výzva k plnění byl žalobce úspěšný z 71,2 % (k neúspěchu žalobce se přičetlo částečné zpětvzetí na č.l. 21 spisu). Žalobci tak vzniknul nárok na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 42,4 % z částky 1 200 Kč, tedy 509 Kč po zaokrouhlení.

21. Pro soudní poplatek a úkon účast na jednání byl žalobce úspěšný z 89,9 % (od nároku žalobce bylo odečteno částečné zpětvzetí na č.l. 21 spisu). Žalobci tak vzniknul nárok na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 79,8 % z částky 3 706 Kč, tedy 2 957 Kč po zaokrouhlení.

22. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 727,90 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 4 193,90 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o přestupku a žalovaných.