33 C 174/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa svědkyně a žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa o výživné zletilého dítěte

I. Řízení ve věci uložení povinnosti platit výživné se ve vztahu k žalovanému č. 1 do částky 1 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 11. 2020 a ve vztahu k žalované č. 2 do částky 3 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 11. 2020, zastavuje.

II. Výživné žalovanému č. 1 pro žalobce určené naposledy rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 9. 5. 2007 č. j. Nc 5/2007-23, částkou 1 500 Kč měsíčně, se od 1. 11. 2020 zvyšuje na částku 3 000 Kč měsíčně, splatnou k rukám žalobce do 15. dne příslušeného kalendářního měsíce.

III. Žalovaný č. 1 je povinen zaplatit dluh na zvýšeném výživném za dobu od 1. 11. 2020 do 30. 4. 2022 v částce 27 000 Kč k rukám žalobce do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná č. 2 je povinna platit žalobci výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 11. 2020 vždy do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce k rukám žalobce.

V. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit dluh na výživném za dobu od 1. 11. 2020 do 30. 4. 2022 v částce 54 000 Kč k rukám žalobce do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by soud stanovil povinnost žalovaných platit žalobci výživné. Žalobu odůvodnil tím, že po rozvodu manželství byl svěřen do péče matky, která od listopadu 2020 s ním přerušila všechny kontakty, od té doby bydlí u své babičky (matky žalované), soudem jí nebyla stanovena žádná vyživovací povinnost, na jeho výživu mu ničím nepřispívá. Otci bylo stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně, tuto hradí pravidelně. On sám nemá žádné příjmy, aktivně se snaží najít brigádu. V současné době je vyučený jako elektromechanik pro zařízení a přístroje, dále bude pokračovat ve studiu maturitního oboru provozní elektrotechnika na škole Střední škola strojírenská a elektrotechnická v [obec]. Majetkové poměry rodičů mu nejsou známy. On sám žádný majetek nevlastní, jeho potřeby, jako je oblečení, školní pomůcky a potřeby mu pořídila babička. Přiznání výživného požaduje od listopadu 2020, kdy původně uplatňoval po žalovaném navýšení z částky 1 500 Kč měsíčně na 4 000 Kč ve vztahu k žalovanému, ve vztahu k žalované navrhoval přiznání výživného ve výši 6 000 Kč. V průběhu řízení vzal žalobu částečně zpět, kdy uplatňuje nárok na stanovení výživného pro žalovaného ve výši 3 000 Kč, pro žalovanou rovněž 3 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že má stanovené výživné na žalobce ve výši 1 500 Kč, které hradí pravidelně. Od ledna roku 2021 je v insolvenci, žalobci hradí výživné ve výši, co mu jeho finanční situace dovolí.

3. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že uznává svoji vyživovací povinnost vůči žalobci, není bohužel schopna přispět požadovanou částku. V současně době se ji podařilo sehnat práci na dohodu o pracovní činnosti, kdy ještě neví přesně výši platu. Má další vyživovací povinnost vůči dceři, kterou má ve střídavé péči. Navrhuje výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně. Počátkem roku 2021 si prošla rozvodovým řízením, zůstala se synem a dcerou sama v podnájmu. V té době se začala zhoršovat situace kolem pandemie covid 19, přišla o práci a její finanční situace se začala rapidně zhoršovat. Situaci řešila odchodem z pronajatého bytu, neboť neměla peníze na nájem, využila nabídky své matky a bydlela u ní i s dětmi. Soužití asi po třech měsících bylo neúnosné, musela si najít rychle bydlení, což se ji podařilo přes kamaráda. Nyní bydlí v pronajatém pokoji, kde platí 5 000 Kč měsíčně. Její matka sama nabídla žalobci bydlení. Dále uvedla, že na dceru výživné nepobírá, neboť byla stanovena střídavá péče. Žalobce po celou dobu žádné výživné nepožadoval, až nyní obdržela žalobu od soudu. Pracuje občas brigádně, kde si vydělá cca 10 000 Kč. Dle jejího názoru, syn měl vždy problémy s učením, měla rozhovor s učitelkou, která ji říkala, že maturitu žalobce nezvládne, a aby dva další roky studoval je podle jejího názoru zbytečná investice. Potvrdila, že je vyučenou prodavačkou.

4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Blansku č. j. Nc 5/2007-23 ze dne 9. 5. 2007 a rozsudku Okresního soudu v Blansku č. j. 12 C 60/2010-12 ze dne 8. 6. 2010 a rodného listu žalobce soud zjistil, že žalovaní jsou rodiči žalobce. Manželství žalovaných bylo pravomocně rozvedeno ke dni 9. 7. 2010. Soudem byla schválena dohoda uzavřená rodiči ohledně úpravy práv a povinností pro dobu po rozvodu, kdy tehdy nezletilý žalobce, byl svěřen do výchovy žalované. Žalovaný se zavázal přispívat na jeho výživu počínaje dnem 1. 12. 2006 částkou 1 500 Kč měsíčně. Z rodného listu [jméno] [příjmení], narozené dne 12. 3. 2011 soud zjistil, že matkou nezletilé [jméno] je žalovaná. Otcem dítěte je [jméno] [příjmení]. Z rodného listu [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce], narozeného dne 23. 11. 2018 soud zjistil, že otcem nezletilého [jméno] je žalovaný, matkou [jméno] [příjmení].

6. Z potvrzení o studiu ze dne 26. 4. 2021 a 1. 9. 2020 soud zjistil, že ve školním roce 2020 2021 žalobce navštěvoval 3. ročník denního studiu na [ulice] škole [jméno] [příjmení] [jméno], ve školním roce 2021 /2022 navštěvuje třídu N1 v 1. ročníku formou denního studia na [ulice] škole strojírenské a elektrotechnické v [obec]. Z výučního listu ze dne 2. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce ukončil úspěšně vzdělávací program středního vzdělávání v oboru vzdělání elektromechanik pro zařízení a přístroje. Z vysvědčení o závěrečné zkoušce ze dne 2. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce závěrečnou zkoušku vykonal s prospěchem dobrým a chvalitebným. Z vysvědčení pro školní rok 2020 2021 vydaného Střední školou [jméno] [příjmení] [jméno] soud zjistil, že žalobce ve 2. pololetí dosahoval výborných výsledků, na vysvědčení měl pouze jednu známku chvalitebný. Z výpisu z vysvědčení za první pololetí na Střední škole strojírenská a elektrotechnická v [obec] ze dne 31. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce byl hodnocen vesměs známkami výborný a chvalitebný, ve dvou případech dobrý.

7. Ze zprávy Úřadu práce ČR – krajské pobočky v [obec] ze dne 4. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 18. 11. 2020 dosud, nepobírá žádné dávky státní sociální podpory ani pěstounské péče. Z nabídky volných míst vydaných Úřadem práce pro obec Brno soud zjistil, že v oboru prodavačka/pokladní by žalovaná mohla dosahovat výdělku ve výši 18 000 Kč až 31 000 Kč měsíčně, tj. cca v průměru 25 000 Kč hrubého měsíčně. Z této částky činí čistá mzda cca 21 000 Kč.

8. Z výdělkové zprávy žalovaného [právnická osoba] stavební a inženýrská činnost s.r.o. soud zjistil, že v období od 11/ 2020 do 12/ 2021 činil průměrný výdělek žalovaného cca 25 000 Kč čistého. Z detailu insolvenčního řízení žalovaného vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že ke dni 6. 1. 2021 bylo schváleno oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře.

9. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že tato je babičkou žalobce, žalovaná č. 2 je její dcerou. Svědkyně potvrdila, že žalobce u ní bydlí od října roku 2020, za celou dobu žalovaná na výživném pro žalobce ničeho neuhradila. Svědkyně potvrdila, že žalobce chodí do školy řádně, studium neměl nikdy přerušené. Kromě běžných nákladů mu platila brýle, nyní na brigádu potřebuje montérky, v době kovidové hradila léky. Na začátku školního roku mu kupovala nějaké knížky, sešity. Žalovaná žalobce po celou dobu nevyhledávala, naposledy ho viděla na [jméno] roku 2020, kdy mu přivezla [jméno] a současně si odvezla nějaké věci.

10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané. Žalobce je synem žalovaných. Žalobce uplatňuje výživné ve vztahu k žalované ve výši 3 000 Kč měsíčně, ve vztahu k žalovanému navýšení výživného z částky 1 500 Kč na 3 000 Kč měsíčně od 1. 11. 2020. Žalovanou za celou dobu na výživném žalobci ničeho nehradila, žalovaný platí výživné stanovené mu na základě soudem schváleného smíru, částku 1 500 Kč měsíčně. Žalobce byl svěřen po dobu po rozvodu manželství do péče matky, tato od listopadu 2020 s žalobcem neudržuje kontakt, žalobce od té doby bydlí u své babičky (matky žalované), která hradí jeho veškeré potřeby. Jak žalovaný, tak žalovaná mají další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Žalobce je studentem, kdy ve školním roce 2020 2021 řádně ukončil studium v oboru elektromechanik pro zařízení a přístroje, studijní výsledky měl výborné. Ve školním roce 2021 /2022 je studentem Střední školy strojírenské a elektrotechnické v [obec], denní studium, kdy navštěvuje denní studium nástavby, jeho výsledky jsou velmi uspokojivé, nemá žádné absence. V rozhodném období od listopadu 2020 dosud, žalovaný dosahuje průměrného výsledku cca 25 000 Kč měsíčně čistého. Žalovaná, vyučená jako prodavačka, by dle nabídky volných míst v oboru prodavačka/pokladní v městě Brně, mohla dosahovat průměrného výdělku cca 21 000 Kč čistého. Žalovaná je po celou dobu vedena na úřadu práce, na výživu žalobce od listopadu 2020 dosud ničeho nehradila.

11. Dle ustanovení § 910 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Dle ustanovení § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Dle ustanovení § 913 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

14. Po zohlednění skutkových zjištění a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že v projednávané věci, pokud žalobce uplatňuje stanovit žalovaným výživné každému ve výši 3 000 Kč, je žaloba důvodná v celém rozsahu. Při určení výživného otci soud dospěl k závěru, že od doby posledního rozhodnutí soudu o výživném (rok 2007) vůči žalobci, došlo ke změně poměrů, které odůvodňují změnit dosavadní rozhodnutí o výši výživného žalovaného pro žalobce. Touto změnou poměrů je především ta skutečnost, že od poslední úpravy uplynulo téměř 15 let, v době stanovení výživného byl žalobce žákem základní školy. V současné době žalobce studuje nástavbu, kdy úspěšně ukončil závěrečné zkoušky – viz výuční list ze dne 2. 7. 2021, nyní studuje tak, aby získal v oboru maturitní vysvědčení. V souvislosti s tím, se potřeby žalobce zvýšily oproti době, kdy tento navštěvoval základní školu a to konkrétně na nákladech v souvislosti se studiem a v oblasti uspokojování jeho životních potřeb (náklady na stravu, ošacení, apod.). Tyto náklady z větší části v současné době supluje babička žalobce. Soud proto s účinností od 1. 11. 2020 dle návrhu žalobce zvýšil výživné žalovaného pro žalobce a to na částku 3 000 Kč měsíčně. Při určení zvýšeného výživného žalovaného pro žalobce soud vycházel z jeho výdělku, který činí cca 25 000 Kč měsíčně, takovému příjmu pak odpovídá výše výživného pro žalobce 4 750 Kč až 6 250 Kč. Takto stanovené výživné je též v souladu s materiálem Ministerstva spravedlnosti z roku 2010 nazvaným„ Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudu v otázkách výživného na nezaopatřené děti,“ podle něhož by výživné pro dítě ve věku žalobce, mělo činit 19 % až 25 % průměrného měsíčního příjmu žalovaného. Stanovené výživné tak, jak uplatňoval žalobce ve výši 3 000 Kč je pod spodní hranicí procentní sazby, soud proto žalovaného zavázal ke zvýšenému výživnému ve výši 3 000 Kč měsíčně. Pokud se žalovaný bránil tím, že v současné době v důsledku probíhajícího insolvenčního řízení, není schopen tuto částku hradit, je nutno přihlédnout k tomu, že plnění zákonné vyživovací povinnosti k dítěti má přednost před oddlužením žalovaného jako otce. Pohledávky výživného ze zákona jsou v insolvenčním řízení pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a v jeho průběhu se uspokojí v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku (§ 169 odst. 1 písm. e), odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb.). Pokud se žalovaný brání tím, že k oddlužení došlo v důsledku jeho dluhů, soud k této skutečnosti nemůže přihlédnout, neboť postavení výživného ve vztahu k ostatním otcovým dluhům je přednostní. Další postup v insolvenčním řízení bude na insolvenčním soudu.

15. Při určení výše výživného žalované pro žalobce soud vycházel z výdělku, kterého by mohla žalovaná dosahovat. Žalovaná je vyučená prodavačka, není zaměstnána, nevykonává jinou výdělečnou činnost, je vedena na úřadu práce, nepobírá žádné dávky. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že v městě Brně je dostatečný počet volných pracovních míst, které by žalovaná s ohledem na své vzdělání mohla vykonávat. Pokud by žalovaná využila nabídku volných pracovních míst, mohla by obdržet mzdu cca 21 000 Kč měsíčně čistého. Takovému příjmu pak odpovídá výše výživného pro žalobce v částce 3 000 Kč měsíčně, kterou žalobce uplatňuje. Takto stanovené výživné je též v souladem s materiálem Ministerstva spravedlnosti z roku 2010, dle něhož výživné pro dítě ve věku žalobce mělo činit 19 % až 25 % průměrného měsíčního příjmu žalované, tj. od 3 998 Kč do 5 250 Kč. Stanovené výživné je pod spodní hranicí procentní sazby, soud proto žalobě vyhověl a výživné s účinností od 1. 11. 2020 stanovil, jak shora ve výroku IV. uvedeno.

16. Za období od 11. 11. 2020 do 30. 4. 2022 žalovanému vznikl na zvýšeném výživném pro žalobce dluh ve výši 27 000 Kč. Žalovaný po celou dobu řádně hradil stanovené výživné ve výši 1 500 Kč, dluh tak sestává z částky 1 500 Kč za 18 měsíců.

17. Pokud jde o žalovanou, tato na výživném žalobci ničeho nehradila, za období od 1. 11. 2020 do 30. 4. 2022, této vznikl dluh ve výši 54 000 Kč (18 měsíců x 3 000 Kč).

18. S ohledem na osobní, majetkové a výdělkové poměry obou žalovaných, soud umožnil těmto, aby dluh zaplatili ve lhůtě do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.).

19. V rozsahu zpětvzetí soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., zastavil.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl ve vztahu k žalovanému č. 1 z větší části úspěšný, ve vztahu k žalované č. 2 byl úspěšný co do 50 %, s ohledem na částečné zpětvzetí, žalobce se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku VI. uvedeno.