33 C 216/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení věcí nemovitých z exekučního řízení

I. Řízení se ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovaným zastavuje.

II. Žalobkyni b) bude po právní moci rozsudku vrácena na zaplaceném soudním poplatku částka 4 000 Kč z účtu Městského soudu v Brně.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhá vyloučení nemovité věci – budova s č. ev. 50 – stavba pro rodinnou rekreaci postavená na pozemku [parcelní číslo] (pozemek jiného vlastníka, [list vlastnictví]) v obci a k. ú. [obec], okres [okres] z exekuce nařízené usnesením Městského soudu v Brně ze dne 18. 3. 2020 č. j. [číslo jednací] prováděné soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, se sídlem [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], se zamítá.

IV. Žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou povinné zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 4 356 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyň na vyloučení nemovité věci specifikované ve výroku II z exekuce nařízené usnesením Městského soudu v Brně ze dne 18. 3. 2020 č. j. [číslo jednací] prováděné soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov (dále jen„ exekuce“).

2. Žalobu žalobkyně odůvodnily tím, že dotčená nemovitá věc v minulosti spadala do společného jmění manželů, tedy žalobkyně a) a povinného [jméno] [příjmení], proti kterému je vedena exekuce. Manželství žalobkyně a) a povinného bylo dne 6. 1. 2009 rozvedeno a dne 26. 1. 2012 nastala zákonná právní domněnka vypořádání společného jmění manželů tak, že každý je vlastníkem ½ nemovité věci. Následně dne 12. 1. 2018 povinný daroval svou ½ nemovité věci žalobkyni b). Dne 18. 3. 2020 byla nařízena exekuce na majetek povinného [jméno] [příjmení], a to na základě exekučního titulu tvořeného notářským zápisem č. j. [spisová značka], [spisová značka] sepsaného dne 7. 1. 2019, vč. pokračování ze dne 15. 1. 2019 č. j. [spisová značka], [spisová značka]. Nemovitá věc byla postižena exekučním příkazem č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 3. 2020 s tím, že se tento exekuční příkaz vztahoval na celou nemovitou věc spadající do společného jmění manželů žalobkyně a) a povinného, neboť tento stav byl stále zapsán v katastru nemovitostí. Dle žalobkyně došlo ke změně vlastnictví nemovité věci z režimu společného jmění manželů na podílové spoluvlastnictví bývalých manželů zákonnou domněnkou, ačkoli tento změněný stav nebyl zaznamenán v katastru nemovitostí. Stejně tak došlo ke změně vlastnictví ideální ½ nemovité věci z povinného na žalobkyni b) na základě darovací smlouvy. Návrh žalobkyně a) na zastavení exekuce byl soudním exekutorem zamítnut, proto žalobkyně podaly k soudu žalobu na vyloučení nemovité věci z exekuce.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a nárok žalobkyň neuznal. Považuje za správný postup soudního exekutora, který exekučním příkazem postihl celou nemovitou věc spadající do společného jmění manželů, neboť takto je vlastnictví nemovité věci stále evidováno v katastru nemovitostí. Soudní exekutor nemůže iniciovat změnu zápisu v katastru nemovitostí. S ohledem na princip materiální publicity svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu, což platí i v případě, že jednající ví o nesouladu zapsaného stavu a stavu skutečného.

4. Při jednání dne 24. 5. 2021 vzala žalobkyně b) žalobu zpět.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

6. Z obsahu připojeného spisu MS v Brně sp zn. [spisová značka]: návrhu na provedení exekuce na č. l. 3, notářský zápis NZ [číslo] ze dne 7. 1. 2019 sepsaný JUDr. [jméno] [příjmení] na č. l. 7, oprava návrhu na nařízení exekuce na č. l. 44 a pověření soudního exekutora ze dne 18. 3. 2020 na č. l. 47 soud zjistil, že na základě exekučního titulu tvořeného notářským zápisem týkajícím se závazku povinného [jméno] [příjmení] vůči věřiteli [právnická osoba] byla na základě návrhu oprávněného [právnická osoba] Městským soudem v Brně nařízena exekuce k umoření pohledávky 136 187,51 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 1 000 Kč a pověřen výkonem exekuce byl JUDr. [jméno] [příjmení].

7. Z obsahu připojeného spisu MS v Brně sp zn. [spisová značka]: návrhu na částečné zastavení exekuce s návrhem na odklad exekuce ze dne 15. 4. 2020 na č. l. 49 a exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne 26. 3. 2020 na č. l. 62 bylo zjištěno, že soudní exkutor za účelem vymožení dluhu povinného postihl nemovitou věc specifikovanou ve výroku II tohoto rozsudku spadající do společného jmění manželů povinného a žalobkyně a). Žalobkyně a) podala návrh na částečné zastavení exekuce, který byl odůvodněn tím, že je výlučnou vlastnicí nemovité věci na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů.

8. Z obsahu připojeného spisu Městského soudu v Brně sp zn. [spisová značka]: usnesení o příklepu ze dne 11. 11. 2020 č. j. [číslo jednací] a odvolání povinného ze dne 19. 11. 2020 soud zjistil, že dotčená nemovitá věc byla příklepem prodána v dražbě vydražiteli [jméno] [příjmení]; usnesení o příklepu napadl povinný odvoláním.

9. Z rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne 5. 5. 2021 soud zjistil, že usnesení o příklepu, kterým byla prodána nemovitá věc, bylo odvolacím soudem potvrzeno.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], [list vlastnictví] soud zjistil, že nemovitá věc byla ke dni 6. 5. 2021 stále evidována v režimu společného jmění manželů.

11. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 1. 2009 č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že manželství povinného [jméno] [příjmení] a žalobkyně a) bylo ke dni 2. 3. 2009 pravomocně rozvedeno.

12. Z usnesení o příklepu vydaného [exekutorský úřad], soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], pod č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 11. 2020 s vyznačenou doložkou právní moci ke dni 19. 5. 2021 a vyrozumění [exekutorský úřad], soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] o právní moci usnesení Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne 5. 5. 2021 bylo zjištěno, že nemovitá věc, kterou žalobkyně požadovaly vyloučit z exekučního řízení, byla na základě pravomocného příklepu soudního exekutora prodána vydražiteli [jméno] [příjmení].

13. S ohledem na zpětvzetí žaloby žalobkyní b) při jednání dne 24. 5. 2021, před zahájením jednání ve věci samé, rozhodl soud v souladu s § 96 odst. 1 až 4 o. s. ř. o zastavení řízení ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovaným.

14. Na základě takto zjištěného stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Dle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle části třetí tohoto zákona.

16. Podle § 1114 o. z. rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnické právo nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá vlastnického práva dnem právní moci rozhodnutí.

17. Dle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

18. V průběhu tohoto řízení byla nemovitá věc, kterou žalobně a) nadále žádá vyloučit z exekuce prodána soudním exekutorem třetí osobě na základě usnesení příklepu ze dne 11. 11. 2020 č. j. [číslo jednací]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 5. 2021 a tohoto data se vlastníkem nemovité věci stal vydražitel [jméno] [příjmení]. Nemovitá věc, kterou žalobkyně a) žádá vyloučit z výkonu exekuce tak nadále předmětem exekuce není. Soud tudíž nemůže požadavku na její vyloučení z exekuce v době, kdy je rozsudek vyhlašován, již vyhovět bez ohledu na to, zda by jinak byl či nebyl naplněn důvod pro vyloučení nemovité věci z exekuce. S ohledem na tuto skutečnost soud žalobu ve výroku III zamítl.

19. Výrok o vrácení soudního poplatku se opírá o § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žaloba byla ve vztahu k žalobkyni b) vzata zpět před zahájením jednání.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá ve vztahu k žalobkyni a) o § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení a ve vztahu k žalobkyni b) o § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť z procesního hlediska to byla žalobkyně b), kdo zavinil zastavení řízení. Náklady řízení žalovaného spočívají v nákladech právního zastoupení podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí věci a vyjádření k žalobě), 2x režijního paušálu po 300 Kč, podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% z nákladů právního zastoupení. Celkem soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalovanému částku 4 356 Kč, kterou jsou žalobkyně povinny zaplatit rukou společnou a nerozdílnou.