33 C 222/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Cahlíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 67 215,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 530 Kč od 13. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v nároku na zaplacení:- částky ve výši 3 159,14 Kč- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 835,23 Kč,- kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 2 002,74 Kč,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 509 Kč od 28. 1. 2025 do 12. 3. 2025,- úroku z úvěru ve výši 14,75 % ročně z částky 18 509 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 159,14 Kč od 13. 3. 2025 do zaplacení,- úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 15 350 Kč od 13. 3. 2025 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 778 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 778 Kč od 13. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se v nároku na zaplacení:- částky ve výši 39 928,34 Kč- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 108,75 Kč,- kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 6 498,10 Kč,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 48 706,34 Kč od 28. 1. 2025 do 12. 3. 2025,- úroku z úvěru ve výši 14,75 % ročně z částky 48 706,34 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 39 928,34 Kč od 13. 3. 2025 do zaplacení,- úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 10 778 Kč od 13. 3. 2025 do zaplacení,zamítá.

V. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou na soud dne 23. 6. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 67 215,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Věřitel na základě této smlouvy žalované poskytl finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Svoje povinnosti však řádně a včas neplnila, splátky ve sjednané výši neplatila a věřitel přistoupil k vyčíslení dluhu. Dále žalovaná uzavřela s věřitelem smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Věřitel na základě této smlouvy žalované poskytl finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Svoje povinnosti však řádně a včas neplnila, splátky ve sjednané výši neplatila a věřitel přistoupil k vyčíslení dluhu. Své pohledávky za žalovanou pak smlouvou o postoupení pohledávek postoupil na žalobce.

2. Žalovaná se k nároku žalobce nevyjádřila.

3. Z předložených listinných důkazů, a to zákaznické karty ze dne 16. 5. 2022, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 5. 2022, zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 16. 5. 2022, tabulky umoření smlouvy č. , hodnota, , zákaznické karty ze dne 30. 11. 2022, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 11. 2022, zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 30. 11. 2022, tabulky umoření smlouvy č. , hodnota, , smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025 včetně podacího lístku ze dne 27. 2. 2025, informace o zpracování osobních údajů ze dne 27. 1. 2025, výzvy k plnění ze dne 16. 4. 2025 včetně podacího lístku, rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 31. 7. 2020, č. j. , spisová značka, a výpisu z OR žalobce ze dne 12. 12. 2022 soud zjistil následující skutkový stav:

4. Dne 16. 5. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy věřitel žalované poskytnul částku 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 67 395 Kč s úrokovou sazbou 86 % ročně, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 12 126 Kč a pojistným ve výši 3 096 Kč, tj. celkem 144 317 Kč, ve 24 měsíčních splátkách ve výši 6 005 Kč. Na dluh ze smlouvy o úvěru žalovaná uhradila 49 222 Kč, jak plyne z tabulky umoření.

5. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dne 16. 5. 2022 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, středoškolské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, jako bydlení uvedla, že je vlastník. Měsíční příjem ke dni žádosti o úvěr činil 27 199 Kč a další příjmy domácnosti 25 000 Kč. Měsíční výdaje byly odhadnuty částkou 2 500 Kč a interní splátky částkou 2 364 Kč. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovanou byly předchůdcem žalobce ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.

6. Dne 30. 11. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy věřitel žalované poskytnul částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 12 586 Kč s úrokovou sazbou 68,80 % ročně, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 372 Kč a pojistným ve výši 2 862 Kč, tj. celkem 40 320 Kč, ve 18 měsíčních splátkách ve výši 2 240 Kč. Na dluh ze smlouvy o úvěru žalovaná uhradila 4 650 Kč, jak plyne z tabulky umoření.

7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dne 30. 11. 2022 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, jako bydlení uvedla, že je nájemník. Měsíční příjem ke dni žádosti o úvěr činil 24 230 Kč a další příjmy domácnosti 15 000 Kč. Měsíční výdaje byly odhadnuty částkou 2 000 Kč a interní splátky částkou 8 369 Kč. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovanou byly předchůdcem žalobce ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 byly pohledávky s účinností k 27. 1. 2025 postoupeny na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována přípisem ze dne 27. 1. 2025, kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu do 10 dnů od doručení přípisu. Přípis byl podaný k poštovní přepravě dle podacího lístku dne 27. 2. 2025.

9. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2025 žalobce upozornil žalovanou na výši dluhu a vyzval ji k úhradě. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 16. 4. 2025, jak vyplynulo z podacího lístku.

10. Z ostatních důkazních prostředků nebyly zjištěny žádné další rozhodné skutečnosti.

11. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

12. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle ust. § 86 odst. 2 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Dle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Neplatnost smlouvy jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o úvěru.

20. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce, resp. jeho předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

21. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2023, č. j. , spisová značka, , odkazuje na případy, kdy se žalovaný jako dlužník po splacení značné části úvěru či dokonce celého úvěru účelově domáhá vyslovení neplatnosti úvěrové smlouvy pro nezkoumání úvěruschopnosti věřitelem a nikoliv na případy, kdy soud z úřední povinnosti zkoumá, zda byla zkoumána úvěruschopnost dlužníka, který splatil menší část úvěru a došlo k zesplatnění úvěru pro neplacení úvěru. Závěry tohoto rozsudku se tak na daný případ neaplikují.

22. V posuzované věci žalovaná sdělila předchůdci žalobce informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ani z žádosti o úvěr a listin předložených žalobcem nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany předchůdce žalobce dostatečně zjišťovány, ověřovány a následně hodnoceny. Žalovaná byla v době žádosti o úvěr zaměstnána na pozici uklízečka s příjmem 27 199 Kč resp. 24 230 Kč. Uvedla další výdaje ve výši 25 000 Kč, resp. 15 000 Kč, které věřitel nijak neověřoval. Ohledně výdajů nezjišťoval předchůdce žalobce ničeho (náklady na bydlení, další výdaje žalované na osobní potřeby, volnočasové aktivity, pojistné, ceny za telekomunikační služby nebo výdaje). Ostatně o tom svědčí i skutečnost, že výdaje žalované byly stanoveny na částku 2 500 Kč, resp. 2 000 Kč, tedy částce pod úrovní životního minima jednoho člověka. Další pochybnosti vyvolává skutečnost, že žalovaná během několika měsíců mezi jednotlivými úvěry degradovala své vzdělání ze středoškolského na učňovské a své bydlení z vlastního na nájemní, aniž by věřitel jakkoliv tyto rozdíly adresoval.

23. Předchůdce žalobce tedy postupoval formálně a do žádosti o úvěr uvedl údaje sdělené žalovanou bez toho, aniž by dostatečně ověřil její výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do žádostí k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě, čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. , spisová značka, , a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. , spisová značka, ).

24. Pokud žalobce tvrdil, že věřitel dle nějakých dokumentů údaje žalované ověřil (např. pracovní smlouvou, výplatními páskami apod.), byl věřitel dle ust. § 78 odst. 1 ZoSU povinen tyto dokumenty uchovat a měl by je mít k dispozici.

25. Žalobce byl soudem v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. vyzýván k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně ověřování úvěruschopnosti žalované ze strany věřitele. Žalobce však tvrzení nedoplnil a důkazy neoznačil. Soud tak při svém rozhodování vycházel z dosud zjištěného skutkového stavu.

26. Předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dostatečně neověřil příjmy a výdaje žalované a nemohl proto řádně posoudit, jaké jsou skutečné volné měsíční prostředky žalované a zda tedy žalovaná bude schopna hradit splátky. Za této situace neměl být úvěr žalované vůbec poskytnut, a to i kdyby deklarované výdaje odpovídaly realitě, o čemž lze mít při obecné znalosti cen energií či nákladů spojených s bydlením a stravou důvodnou pochybnost.

27. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byly pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy platně postoupeny, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 15 350 Kč (poskytnutá jistina ve výši 20 000 Kč ponížená o úhradu žalované 4 650 Kč) resp. 10 778 Kč (poskytnutá jistina ve výši 60 000 Kč ponížená o úhradu žalované 49 222 Kč). V rozdílu mezi přiznanou a nárokovanou částkou spolu s úrokem z prodlení z tohoto rozdílu soud žalobu zamítnul ve výroku II. resp. IV.

28. V části nároku žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 002,74 Kč, resp. 6 498,10 Kč a dále úroku ve 14,75 % ročně z částky 18 509 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, resp. úroku ve 14,75 % ročně z částky 48 706,34 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení soud žalobu rovněž zamítl, neboť ujednání o úrocích vychází z absolutně neplatných smluv o úvěru.

29. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání. V daném případě lze za první doručenou výzvu k plnění považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě do 10 dnů od doručení. Oznámení bylo žalované zasláno 27. 2. 2025, doručeno jí mohlo být nejdříve třetího dne po odeslání. Žalovaná je tak od 13. 3. 2025 v prodlení.

30. Žalobci proto vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z přiznaných částek od 13. 3. 2025 do zaplacení. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 835,23 Kč, resp. 5 108,75 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 509 Kč od 28. 1. 2025 do 12. 3. 2025, resp. úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 48 706,34 Kč od 28. 1. 2025 do 12. 3. 2025 soud nárok žalobce naopak zamítl, neboť žalovaná se do 13. 3. 2025 nedostala do prodlení s úhradou dlužných částek. Žalobce ve své žalobě nárokoval úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně. V rozdílu mezi úrokem 14,75 % ročně a úrokem 12 % ročně tak soud nárok zamítnul. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.

31. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I. a III. tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II. a IV. zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Ve sporu úspěšnější žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal.