33 C 247/2020

Plný text

Městský soud v  obec rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení příslušenství

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 326 Kč za období od 24. 9. 2019 do 23. 9. 2020 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2 215 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svojí žalobou původně domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 326 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojistného. V žalobě dále uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 8. 12. 2013 pojistnou smlouvu o pojištění motorových vozidel [číslo].

2. Po podání žaloby žalovaný uhradil žalobci dne 23. 9. 2020 částku 326 Kč, tj. jistinu, na jeho účet a žalobce tak podáním ze dne 27. 10. 2020 vzal žalobu ohledně jistiny částečně zpět. Nadále požaduje po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 326 Kč od 24. 9. 2019 do 23. 9. 2020 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. V rozsahu učiněného částečného zpětvzetí soud řízení usnesením č. j. 33 C 247/2020-19 ze dne 26. ledna 2021, částečně zastavil dle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na úhradu příslušenství, jak je uvedeno ve výrok I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.

4. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy o pojištění motorových vozidel [číslo] ze dne 8. 12. 2013 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Dle smlouvy se žalovaný zavázal k úhradě pojistného ve výši 2 610 Kč se čtvrtletní splatností. Počátek pojištění byl stanoven ode dne 9. 12. 2013. Z pojistky k pojistné smlouvě [číslo] ze dne 3. 12. 2014 soud zjistil, že ze strany právního předchůdce žalobce došlo k úpravě pojistného na částku 2 405 Kč. Z přípisu právního předchůdce žalobce ze dne 9. 10. 2019 - zánik pojistné smlouvy soud zjistil, že právní předchůdce žalobce sdělil žalovanému, že pojistná smlouva ke dni 23. 9. 2019 zanikla. Z výzvy k plnění ze dne 7. 8. 2020 a k tomu podacího archu ze dne 11. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky a současně mu oznámil, že došlo ze strany právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], k postoupení pohledávky na nového věřitele, tj. na žalobce.

6. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, kdy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením pojistné smlouvy, kdy žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy, kdy za dobu pojistného krytí ničeho na pojistném nezaplatil, žalobci tak vzniklo právo na úhradu poměrné části pojistného v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, bylo nutno posuzovat daný závazkový vztah dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., neboť se jednalo o právní poměr vzniklý mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným před 1. 1. 2014.

7. Nárok žalobce na úhradu příslušenství pohledávky je odůvodněn ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy žalovaný se se svým plněním dostal do prodlení, pojistné splatné ke dni 9. 9. 2019 neuhradil včas, když došlo k jeho úhradě dne 23. 9. 2020. Žalobce uplatňuje úrok z prodlení ode dne 24. 9. 2019. Jeho nárok je tak dán. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a nárok žalobce na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč je dán v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě příslušenství, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to za tři úkony právní pomoci po 200 Kč, 3x režijním paušálu po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b, a dále v odměně ve výši 300 Kč (částečné zpětvzetí žaloby) a režijním paušálu ve výši 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %, tj. celkem 2 215 Kč.