33 C 257/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalovaného , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobce zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné zletilého dítěte

I. Žalovaná je povinna platit žalobci výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 8. 2021, vždy do každého 25. dne v měsíci.

II. Nedoplatek na výživném za období od 1. 8. 2021 do 31. 5. 2022 ve výši 59 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 36 445,20 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl o povinnosti žalované platit žalobci výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně od 1. 8. 2021. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je jeho matka, od června 2018 s ní nežije ve společné domácnosti, neboť jej bez vysvětlení poslala bydlet ještě jako nezletilého k otci. Od té doby se o ni zajímá jen velmi málo, v posledním roce vůbec. V současné době je studentem prvního ročníku Vysoké školy [anonymizována dvě slova] v [obec], [příjmení] a [anonymizováno] fakulty. Žije ve společné domácnosti s otcem, který zajišťuje jeho bydlení, stravu, přispívá na ošacení a podobně. Poté, co přestal bydlet s matkou, tato mu při studiu na střední škole zasílala 3 000 Kč dle svého uvážení. Studium následně přerušil. O svém obnoveném studiu matku informoval, tato mu zatím zaslala pouze 1 000 Kč. Jeho náklady spočívají v platbách za bydlení, odpady, TV, internet, strava, léky, drogerie, náklady na školu, pojištění, volnočasové aktivity a doprava. Jeho současný rozvrh mu neumožňuje si více přivydělávat, v současné době u otce pracuje na dohodu o provedení práce a drobné administrativní činnosti, kde si vydělává cca 4 000 Kč. Je majitelem osobního automobilu, na který mu půjčil peníze otec, které mu postupně splácí z brigády. Matka má vyživovací povinnost pouze k němu, pracuje u [obec] [anonymizováno], je majitelkou velkého bytu, automobilu a jako náhradu při rozvodu nedávno dostala vyrovnání ve výši 1 200 000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby, neboť má za to, že přiznání výživného je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná žalobce předala řádně do péče jeho otce z důvodu jejího zdravotního stavu a to dva měsíce před dovršením zletilosti žalobce a také z důvodu jeho nevhodného chování vůči žalované. Žalobce za uplynulé čtyři roky o žalovanou jako o matku neprojevil žádný zájem, pouze ji nevhodně atakuje, obviňuje a uráží. Poukázala na skutečnost, že žalobce je vlastníkem osobního automobilu, má příjmy z výdělečné činnosti a otec žalobce má vysoké příjmy z podnikání. Žalobce ji emailem sdělil, že získal opět statut studenta, požadoval částku 5 000 Kč jako výživné. Žalovaná mu sdělila, že tato částka není navržena dle jejích možností, schopností a majetkových poměrů a naopak, že žalobce je osobou samostatně výdělečně činnou, že podniká a je tedy schopen se samostatně živit.

3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.

4. Z rodného listu žalobce soud zjistil, že žalovaná je matkou žalobce. Z potvrzení o studiu ze dne 13. 9. 2021 a 24. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce je studentem [příjmení] a dřevařské fakulty [anonymizována dvě slova] v [obec], kdy se jedná o prezenční formu studia bakalářského studijního programu. Z osobního rozvrhu studenta – [celé jméno žalobce] soud zjistil, že výuka probíhá od pondělí do pátku každý den.

5. Z údajů veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalobce získal živnostenské oprávnění od 2. 11. 2020 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalobce k tomu uvedl, že podnikal jako pojišťovací zprostředkovatel, bylo to v období, kdy v roce 2020 nesložil maturitní zkoušku, v květnu 2021 šel na opakovaný termín, kdy maturitu úspěšně složil. V tomto období roku 2020 2021 měl brigády a pracoval na živnost. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalobce pro rok 2021 soud zjistil, že základ daně pro rok 2021 činil 217 300 Kč. Z výdělkové zprávy žalobce ze dne 21. 4. 2022 soud zjistil, že žalobce je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] na dohodu o provedení práce v období od 8/ 2021 do 4/2022 činil jeho průměrný výdělek 4 000 Kč.

6. Z výdělkové zprávy žalované ze dne 23. 3. 2022 soud zjistil, že tato je zaměstnána u [stát. instituce], její průměrný výdělek za období od 8/ 2021 až [číslo] činil cca 38 000 Kč měsíčně. Z usnesení Městského soudu v Brně č. j. 55 C 50/2019-200 ze dne 14. 7. 2021 soud zjistil, že v rámci vypořádání společného jmění [jméno] [celé jméno žalobce] a žalované, byl schválen smír, dle kterého ze zaniklého společného jmění účastníků do výlučného vlastnictví žalované byla přikázána jednotka [číslo] – byt, včetně spoluvlastnických podílů, nacházející v [obec], k. ú. [část obce], dále spoluvlastnický podíl na dílně nebo provozovně vymezené v budově [adresa], nacházející se v [obec], k. ú. [část obce] a další pozemky nacházející se v k. ú. [obec]. Dále tímto smírem byla schválena dohoda o tom, že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] (otec žalobce), je povinen zaplatit žalované na vypořádání podílu částku ve výši 1 200 000 Kč. Z výpisu z účtu otce žalobce soud zjistil, že žalované byla částka 1 200 000 Kč (2x 600 000 Kč) uhrazena dne 2. 9. 2021 a 3. 9. 2021.

7. Z přípisu žalobce ze dne 27. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce informoval žalovanou o tom, že opět získal statut studenta, požádal žalovanou o to, aby mu přispívala na studium a živobytí v částce 5 000 Kč. Z přípisu žalované ze dne 23. 9. 2021 jako reakci na výzvu žalobce, tato tomuto sdělila, že požadovaná částka 5 000 Kč není navržena dle jejích možností a schopností a jejích majetkových poměrů a jeho odůvodněnými potřebami, neboť je ji známo, že je výdělečně činný, dále uvedla, že tento návrh považuje za jednání v rozporu s dobrými mravy, kdy ji obvinil z lhaní a lží, uvedl, že se k němu chová zavržením hodným způsobem. V dalších přípisech žalované ze dne 26. 9. 2021 a 13. 10. 2021 žalovaná zaujala takové stanovisko, že odmítá platit žalobci výživné, poukázala na skutečnost, že sama studovala, skládala státnice, přitom se starala o děti a celou domácnost. Dále uvedla, že pokud má každý měsíc platit výživné, zajímají ji výsledky, účast a rozvrh hodin a přednášek, včetně účasti na nich a zájem o školu každý tento měsíc, jinak vzhledem ke špatným zkušenostem, nemá důvod uznávat nárok žalobce a už vůbec ne ve stanovené výši.

8. Z připojeného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 72 C 215/2018 a to konkrétně z žaloby, zpětvzetí žaloby, podání žalované ze dne 13. 12. 2020, usnesení ze dne 30. 12. 2020 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 15 Co 87/2021-118 soud zjistil, že dne 19. 11. 2018 podal žalobce návrh ke zdejšímu soudu, dle kterého se domáhal stanovení výživného na jeho osobu proti žalované – matce, počínaje dnem 1. 8. 2018 ve výši 4 000 Kč. Žalobce vzal s ohledem na mimosoudní vyřešení celého sporu žalobu zpět a řízení bylo usnesením ze dne 30. 12. 2020 zastaveno, kdy žalobce byl povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 6 534 Kč, když žalovaná uvedla, že mezi účastníky nedošlo k žádné dohodě ohledně ujednání o nákladech řízení, rovněž mezi účastníky nebyla uzavřena jakákoliv jiná dohoda. K odvolání žalobce pak Krajský soud v Brně rozhodl tak, že se usnesení soudu prvého stupně v napadeném výroku ohledně nákladů řízení mění tak, že se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

9. Z přípisu žalobce ze dne 24. 9. 2021 a podacího lístku ze dne 15. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval o zasílání výživného ve výši 5 000 Kč.

10. Ostatní důkazy již soud nehodnotil, neprováděl navržené důkazy žalovanou jako je výslech svědka – otce žalobce, vyžádání si veškerých dokladů o příjmech otce a jeho účetnictví, rovněž tak ustanovení znalce na vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění osobního automobilu ve vlastnictví žalobce, pro nadbytečnost, neboť by jejich provedení na rozhodnutí soudu nemohlo ničeho změnit.

11. Na základě výše provedeného dokazování lze shrnout, že byl zjištěn následující skutkový stav věci. Žalobce je synem žalované, počínaje studijním rokem 2021, tento zahájil studium na [příjmení] a [anonymizováno] fakultě [anonymizováno] univerzity v [obec], kdy se jedná o prezenční formu studia. Rozvrh žalobce je rozdělen tak, že každý den v týdnu absolvuje přednášky, semináře. Při studiu žalobce pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kdy jeho měsíční příjem činí 4 000 Kč. Žalovaná jako matka žalobce je výdělečně činná, její měsíční příjem činí cca 38 000 Kč. Od podání žaloby žalovaná přispěla na výživné žalobci toliko částkou 1 000 Kč. V rámci vypořádání společného jmění manželů (rodičů žalobce), tato získala do výlučného vlastnictví mimo jiné, bytovou jednotku, pozemky a především částku 1 200 000 Kč na vypořádání podílu, která ji byla již vyplacena. Žalovaná nemá jinou vyživovací povinnost. Z výše uvedených listin rovněž vyplývá, že vztahy mezi účastníky jsou napjaté, což se projevilo již v době, kdy žalobce při studiu na střední škole žádal stanovení výživného žalované, kdy tato žaloba byla vzata zpět. Rovněž tak následná korespondence, kdy žalobce oznámil žalované, že zahájil studium na vysoké škole, vypovídá o tom, že vztahy mezi účastníky jsou velmi napjaté.

12. Dle ustanovení § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

13. Dle ustanovení § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Dle ustanovení § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

15. Po zhodnocení provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je opodstatněný v celém rozsahu. Při stanovení výživného žalované soud vycházel nejenom z výdělku, kterého dosahuje, rovněž tak vycházel z jejích majetkových poměrů, kdy tato je majitelkou bytu, dalších nemovitostí, a zejména, kdy v roce 2021 obdržela v rámci vypořádacího podílu částku 1 200 000 Kč. Žalovaná po celou dobu od podání žaloby žalobci výživné řádně nehradila, zaplatila pouze částku 1 000 Kč. Žalovaná nemá další vyživovací povinnost, její příjem činí cca 38 000 Kč měsíčně. Pokud žalobce pracuje na dohodu o pracovní činnosti při studiu, dosahuje výdělku 4 000 Kč měsíčně, nelze mít za to, že je osobou, která je schopna se sama živit. Na tom nic nemění a ta skutečnost, že je vlastníkem automobilu, na který mu půjčil finanční prostředky jeho otec. Výše výživného, jak byla soudem stanovena, je rovněž v souladu s materiálem Ministerstva spravedlnosti nazvaným„ Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudu v otázkách výživného na nezaopatřené děti,“ dle něhož by výživné pro děti ve věku od 18 let, mělo činit 19 % až 25 % čistého příjmu výživou povinného rodiče. 19 % z příjmu žalované činí cca 7 000 Kč. Stanovené výživné je tak pod spodní hranicí procentní sazby a v podstatě zohledňuje i tu skutečnost, že žalobce je částečně výdělečně činný, kdy pracuje v omezeném rozsahu s ohledem na vysokoškolské studium a jeho studijní rozvrh.

16. Za období od 1. 8. 2021 do 31. 5. 2022 vznikl žalované dluh na výživném pro žalobce ve výši 59 000 Kč (10x 6 000 Kč = 60 000 Kč, odečtena částka 1 000 Kč, kterou žalovaná na výživném uhradila). S ohledem na majetkové a výdělkové poměry žalované soud stanovil lhůtu k úhradě dlužného výživného do 15 dnů od právní moci rozsudku.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v odměně za právní zastoupení a to za tři úkony právní pomoci po 9 740 Kč (převzetí, 2x účast u jednání) dle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (puktum 360 000 Kč = 6 000 x 12 x 5), dále 3x režijní paušál po 300 Kč + DPH ve výši 21 %.