33 C 263/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částky 975 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 975 000 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 122 502,10 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 975 000 Kč z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 12. 2017, kdy žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 1 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit předmětnou zápůjčku nejpozději do 30. 6. 2018. Žalovaný uhradil celkem částku 301 500 Kč, kterou žalobce započítal na jistinu ve výši 225 000 Kč a na úroky, které byly sjednány ve výši 4 %, částku 76 500 Kč. Dlužnou částku žalovaný i přes výzvu žalobce neuhradil.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby, vznesl kompenzační námitku do výše 470 000 Kč, kdy žalobci byly v období roku 2018 až 2020 vyplaceny finanční prostředky ve výši minimálně 771 500 Kč formou plateb, což doložil výpisem z bankovního účtu, dále hotovostně, k čemuž navrhl svědecké výpovědi zaměstnanců žalovaného. Zbývající částku 470 000 Kč obdržel žalobce formou hotovostních plateb, v případě, že by žalobce tyto finanční prostředky nepřijal jako částečné vrácení zápůjčky, jedná se o bezdůvodné obohacení na jeho straně. Dalším podáním upřesnil, že ze strany žalovaného prostřednictvím zaměstnanců byla žalobci předána [celé jméno svědka] hotově dne 7. 2. 2018, částka ve výši 18 000 Kč, dne 15. 3. 2018 částka ve výši 18 000 Kč, dne 28. 5. 2018 částka ve výši 54 000 Kč, dne 3. 7. 2018 částka ve výši 18 000 Kč, dne 10. 7. 2018 částka 18 000 Kč, dne 26. 9. 2018 částka ve výši 36 000 Kč, dne 7. 11. 2018 částka 18 000 Kč, dne 11. 12. 2018 částka 18 000 Kč, dne 1. 3. 2019 částka 54 000 Kč, dne 26. 3. 2019 částka 18 000 Kč, dne 29. 4. 2019 částka 18 000 Kč, dne 4. 6. 2019 částka 18 000 Kč, dne 6. 9. 2019 částka 36 000 Kč, dále žalobci předala v hotovosti finanční částku [celé jméno svědkyně] a to dne 28. 11. 2019 částku 18 000 Kč, dne 22. 1. 2020 částku 35 000 Kč, dne 6. 3. 2020 částku 30 000 Kč, dne 11. 6. 2020 částku 30 000 Kč, a dále [celé jméno svědka] předal žalobci dne 7. 5. 2020 částku 15 000 Kč.

3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, ve které žalobce vystupoval jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel, soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 1 200 000 Kč převodem na účet žalovaného. Žalovaný jako vydlužitel se zavázal splatit žalobci výše uvedenou částku nejpozději do 30. 6. 2018. Úrok ze zápůjčky byl sjednán ve výši 4 % Smlouva byla uzavřena dne 14. 12. 2017. Z potvrzení o převedení tuzemské odchozí platby ze dne 5. 1. 2018 a výpisu z účtu žalovaného ze dne 5. 1. 2018 soud zjistil, že z účtu žalobce byla na účet žalovaného dne 5. 1. 2018 připsána částka 1 200 000 Kč s popiskem„ smlouva o půjčce ze dne 14. 12. 2017.“ 4. Z výpovědi svědků [příjmení] [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] soud zjistil, že tito byli v rozhodném období, tj. od 7. 2. 2018 do 11. 6. 2020 zaměstnanci žalovaného. Žádný ze svědků nepotvrdil tvrzení žalovaného, že by žalobci předávali v hotovosti finanční prostředky. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že byl zaměstnán u žalovaného, potvrdil, že v několika případech předal žalobci finanční hotovost, nevzpomíná si však, kdy to bylo a v jaké výši.

5. Z výpisu z účtu žalobce a shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalovaný na předmětnou zápůjčku plnil převodem na účet žalobce celkem částku 301 500 Kč.

6. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 18. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky. Žalovaný u jednání potvrdil, že předmětnou výzvu obdržel.

7. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Dle ustanovení § 2393 odst. 1 občanského zákoníku, neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy.

10. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, kdy v tomto závazkovém vztahu žalobce vystupoval jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel. Žalobce své povinnosti vyplývající z tohoto závazkového vztahu splnil, když žalovanému sjednanou částku ve výši 1 200 000 Kč, poskytl, což bylo prokázáno výpisem z účtu žalovaného o došlé platbě ze dne 5. 1. 2018. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný na předmětnou zápůjčku plnil celkem částku 301 500 Kč. Žalobce platby žalovaného započetl na jistinu ve výši 225 000 Kč a ve výši 76 500 Kč započetl platby žalovaného na sjednané úroky za období od 6. 1. 2018 do 3. 1. 2020, kdy přesný výpočet specifikoval v podání ze dne 5. 10. 2021. Pokud jde o obranu žalovaného, že tento nad rámec částky 301 500 Kč plnil v hotovosti ve výši 470 000 Kč, kdy prostřednictvím svých zaměstnanců žalobci předával částky specifikované v podání ze dne 20. 10. 2021, tato tvrzení žalovaného v rámci obrany nebyla prokázána navrženými svědky. Soud proto k obraně žalovaného nepřihlédl a žalobě v celém rozsahu vyhověl, žalovaného zavázal k úhradě částky 975 000 Kč.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 39 000 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to za pět úkonů právní pomoci po 12 220 Kč, jeden úkon ve výši ½, tj. 6 110 Kč, 6x režijní paušál po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %.