33 C 279/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Cahlíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 74 704,70 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 74 704,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 704,70 Kč od 24. 12. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 14. 5. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 74 704,70 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost , Anonymizováno, (dále jen „věřitel“), na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 8. 2023 poskytl žalovanému úvěr ve výši 74 704,70 Kč, žalovaný však dosud žalobci dlužnou částku nevrátil. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději do data 23. 12. 2023, svou povinnost však do dnešního dne nesplnil. Pohledávka byla následně postoupena na žalobce. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů, a to všeobecných obchodních podmínek věřitele, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2020, včetně příloh, úvěrové smlouvy bez data vyhotovení, úvěrové smlouvy v anglickém jazyce bez data vyhotovení, Loan application info, data from ledger, výpisu z úvěru, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2024, výzvy k úhradě ze dne 20. 1. 2024, včetně podacího lístku, standardních informací o spotřebitelském úvěru a standardních informací o spotřebitelském úvěru v angličtině, soud zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobce předložil soudu žalovaným nepodepsaný návrh smlouvy o úvěru, na základě které měl poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým limitem 50 000 Kč a částkou prvního čerpání 14 000 Kč, které měl žalovaný splácet spolu s úrokem ve výši 146,949 % ročně a poplatky formou měsíčních splátek ve výši 13 % z čerpané částky nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání.

5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno dne 20. 1. 2024.

6. Z listiny data from ledger vyplývá, že mělo být vybráno celkem 50 000 Kč a mělo být zaplaceno 50 000 Kč. Z dokumentu ale nevyplývá, kým a jakým způsobem mělo být vybráno a kým a jakým způsobem mělo být zaplaceno. Informace o výběru vyplývají i z výpisu z úvěru, ale ani v tomto dokumentu nejsou uvedeny informace o způsobu výběru a kým byla částka vybrána.

7. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 20. 1. 20248. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.

9. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Dle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím uživatelského účtu, resp. webové stránky byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil a svou činností na smlouvu připojil svůj, byť prostý, elektronický podpis. Smlouva není žalovaným nijak podepsána. Soud tak neměl prokázanou existenci jakéhokoliv smluvního vztahu mezi účastníky. Ke splnění povinnosti důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen.

14. V obecné rovině je při plnění z neexistující smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byly pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy platně postoupeny (ust. § 1879 OZ), vzniklo právo na vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžitých prostředků. Z žádného z provedených důkazů však nevyplývá, že by právě žalovanému byly jakékoliv peněžní prostředky skutečně poskytnuty. V žádném dokumentu, který obsahuje údaje o poskytnutých peněžních prostředcích není uvedeno, jakým způsobem a komu byly peněžní prostředky poskytnuty. Z dokumentu data from ledger navíc není jasné, zda případně poskytnuté prostředky nebyly již zaplaceny. Ke splnění povinnosti důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen.

15. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.).

16. Žalobci tak nevzniknul nárok na zaplacení úvěru a příslušenství z úvěru, ale ani na vydání bezdůvodného obohacení, když neprokázal, že by se žalovaný na jeho úkor nějak bezdůvodně obohatil. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobu plném rozsahu zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.