33 C 291/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Cahlíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 15 912 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v nároku na zaplacení:- v částce ve výši 5 912 Kč,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 3. 2024 do 20. 10. 2024,zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 533 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 20. 10. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 15 912 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 2. 2024 poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný však dosud žalobci dlužnou částku nevrátil. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí společně s poplatky do 18. 3. 2024. Žalobce kromě jistiny dále nárokuje poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 752 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 160 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů, a to úvěrových podmínek žalobce, emailu ze dne 3. 9. 2024, fotokopie OP, REPI kredit report ze dne 19. 2. 2024, EUCB bez data vyhotovení, výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 11. 2023 do 12. 2. 2024, oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 19. 2. 2024, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 2. 2024, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 2. 2024 a výzvy k úhradě ze dne 3. 9. 2024, soud zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobce předložil soudu žalovaným fyzicky nepodepsaný návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které měl poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 475,84 Kč a úrokem ve výši 276,16 Kč do 28 dnů od odeslání finančních prostředků. Ve smlouvě je dále ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím autorizačního kódu. Stejný kód se nachází na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobce disponuje fotografií žalovaného s občanským průkazem bez data pořízení. Z REPI reportu vyplývá, že žalovaný měl mít k datu 8. 2. 2024 úvěr ve výši 5 000 Kč se splatností k 9. 3. 2024 ve výši 5 975 Kč. Z EUCB vyplynulo, že žalovaný u žalobce o větší množství půjček, které byly zamítnuty. Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že za dané období měl počáteční zůstatek 834,73 Kč a končený zůstatek 28,53 Kč. Žalovaný prováděl obrovské množství transakcí se sázkovými společnostmi. Dle oznámení o provedení příkazu byla na účet žalovaného zaslána dne 19. 2. 2024 částka 10 000 Kč. Žalobce měl vyzvat žalovaného k uhrazení dlužných částek emailem, který je datovaný 3. 9. 2024, jehož součástí měla být předžalobní výzva stejného data.

5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.

6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím klientské zóny byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil a svou činností na smlouvu připojil svůj podpis. Nebylo prokázáno, že by žalovaný založil jakýkoliv účet u žalobce. Smlouva není žalovaným podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení osoby, která měla kód ke smlouvě připojit, ani kdo kód vytvořil, případně jak se dostal do sféry žalovaného. Důvod pochybovat o podpisu smlouvy vzbuzuje rovněž skutečnost, že úplně stejný kód se nachází na podpisové doložce předsmluvních informací, a nejedná se tak o unikátní kód použitý k jednomu podpisu. Ke splnění povinnosti důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen.

12. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , spisová značka, ). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.).

13. Nutnost blíže zkoumat prosté elektronické podpisy vyplývá již z jejich povahy – jakýchkoliv dat připojených ke smlouvě, které účastník používá k podpisu. Obecně písemnost smlouvy vyžaduje smlouvu sepsanou na fyzickém podkladu, který je pak stvrzen účastníky podpisem. Obsah smlouvy je pak (v teoretické rovině) neoddělitelný od podpisů. Na obdobném principu funguje kvalifikovaný elektronický podpis, který přes státem uznanou certifikační autoritu identifikuje osobu, která podpis na určitý dokument připojila, a zaručuje integritu dat a podpisu (že se podepsaná data od podpisu nezměnila). Nároky na smlouvu uzavřenou prostředky elektronické komunikace by měly pro fikci písemnosti dle ust. § 561 odst. 1 OZ pak dle názoru soudu splňovat alespoň obdobnou propojenost „podpisu“ účastníků a elektronického dokumentu. Jedině pak lze alespoň v rámci rozumných možností zaručit zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby zároveň (v informatickém názvosloví authentication a identificiation). Opsání kódu ze sms nebo jiného zdroje a jeho uvedení na začátku elektronického dokumentu toto vzájemné propojení nevytváří, neboť tento kód může jakákoliv osoba umístit na jakýkoliv jiný konec elektronického dokumentu bez jakékoliv možnosti ověřit, kdo jej tam připojil (obdoba napsání jména na fyzické smlouvě na psacím stroji) a zda následně tento dokument nebyl změněn (je obecnou známostí, že většina elektronických dokumentů je přes editor změnitelná, pokud není jakkoliv chráněná před změnou např. zakódováním). Z nařízení eIDAS rovněž vyplývá, že by i u prostého elektronického podpisu měl být zvolen způsob, který podepisující používá k podepisování – tedy dle výkladu soudu běžně se tímto způsobem podepisuje. Soud se nedomnívá, že případný sms kód generovaný žalobcem a nikoliv žalovaným, který by žalovaný opsal žalobci a žalobce jej připojil k neurčitému počtu dokumentů, splňuje podmínku běžného používání tohoto způsobu žalovaným jako podpisu.

14. Kopie občanského průkazu, sms, inkaso, zaslání platby z účtu žalovaného ani emaily jednoznačně nemohou určit, kdo byl jednající osobou, která sms, email či občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv zvolený žalobcem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby, která smlouvu měla přepsáním sms kódu stvrdit. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků, a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy.

15. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části skutečně poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč, neboť předestřená smlouva nebyla ze strany žalovaného řádně podepsána (akceptována) a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětné smlouvy. Žalobce poskytl žalovanému dne 19. 2. 2024 peněžní prostředky. Žalovaný do dnešního dne tuto částku žalobci nevrátil – břemeno tvrzení a důkazní bylo v tomto případě na straně žalovaného, který zůstal ve sporu neaktivní. Žalobci tak vznikl dle § 2993 OZ nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 10 000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl pouze v části poskytnuté jistiny a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tvrdil, že vyzval žalovaného k uhrazení celé dlužné částky výzvou ze dne 3. 9. 2024, avšak z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že byl email či samotnou výzvu žalobce žalovanému skutečně zaslal. Předložený email neobsahuje žádná data ani metadata, která by vypovídala o dni, kdy byl email zaslán. Žalovaný se tak ocitnul v prodlení nejdříve dnem po podání žaloby, tedy dne 21. 10. 2024. Od tohoto data žalobci náleží úrok z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. Co se týče nároku na poplatek, úrok z úvěru, či smluvní pokutu, soud žalobu zamítnul, když, jak je výše uvedeno, nebylo prokázáno, že by byla smlouva uzavřena a nebylo tak prokázáno, že by žalobci nárok na zaplacení těchto částek vzniknul.

17. S ohledem na neprokázání existence výše uvedených smluv se soud dále nezabýval otázkou ohledně případné absolutní neplatnosti smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ) či alespoň absolutní neplatnosti některých ujednání smlouvy pro rozpor s dobrými mravy (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18) či pro úroky/poplatek ve výši rozporné s dobrými mravy (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), která by dle obsahu tvrzení žalobce ohledně podmínek sjednání smluv mohla přicházet v úvahu.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Plná náhrada nákladů řízení žalobce by byla představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou právního zástupce žalobce dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 4 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 252 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 2 252 Kč. Žalobce byl úspěšný z 61,84 % (jistina a kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku) a žalovaný tak byl úspěšný z 38,16 % předmětu řízení. Žalobci tak náleží 23,68 % z 2 252 Kč. S ohledem na uvedené tak soud přiznal žalobci náklady řízení ve výši 533 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 advokátního tarifu, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o úvěru a žalovaných. Z mínění soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b advokátního tarifu.