33 C 299/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení částky 11 219 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 219 Kč -) s 0,1 % úrokem z prodlení denně z částky 1 841 Kč od 21. 6. 2021 do zaplacení, -) s 0,1 % úrokem z prodlení denně z částky 7 351 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení, -) s 0,1 % úrokem z prodlení denně z částky 2 027 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 40 662,29 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši 1 535 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 9. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 219 Kč, a to spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 1 841 Kč od 21. 6. 2021 do zaplacení, z částky 7 351 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení a z částky 2 027 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Svůj žalobní návrh odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 20. 2. 2018 v souladu s ust. § 2483 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a dále v souladu s ust. § 6 odst. 1 zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí ve znění účinném ke dni 20. 2. 2018 smlouvu o obchodním zastoupení [číslo] která byla ukončena odstoupením od smlouvy ze strany žalobce dne 24. 4. 2020.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že se nachází v insolvenčním řízení, které bylo usnesením KS v [obec] dne 15. 2. 2021 schváleno. Dle názoru žalovaného měla být pohledávka žalobce uplatněna v rámci insolvenčního řízení přihláškou.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.

4. Dle čl. II. výše uvedené Smlouvy bylo jejím předmětem obchodní zastoupení žalobce, kterým se rozuměla dlouhodobá odborná činnost žalovaného, jakožto zprostředkovatele a nezávislého podnikatele, vykonávaná v rozsahu vymezeném plnou mocí udělenou žalovanému za tímto účelem žalobcem dle § 441 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném k 20. 2. 2018, směřující k vyhledávání zájemců o uzavírání pojistných a jiných smluv se smluvními subjekty a k uzavírání pojistných smluv mezi smluvními subjekty a třetími osobami a v dalších souvisejících činnostech, kterými se rozumělo zajišťování styku s třetími osobami a řádná péče o ně, přijímání návrhů na změny smluv nebo odstoupení od nich, jakož i přijímání oznámení týkajících se smluvního vztahu apod., tj. spolupůsobení při správě pojistných a jiných smluv, přičemž žalovaný tuto činnost vykonával na své náklady s využitím svých prostředků a jménem, na účet a ve prospěch žalobce.

5. V ČÁSTI C čl. IV. písm. D. bod 2. předmětné Smlouvy bylo mezi žalovaným a žalobcem dále sjednáno, že za činnost definovanou výše náleží žalovanému z provizí odměna, která byla blíže specifikována v ČÁSTI C čl. VI. písm. C. Smlouvy, přičemž způsob výpočtu a podmínky zaplacení ve vztahu k jednotlivým smluvním subjektům, s nimiž byly zprostředkovávané smlouvy uzavírány, vyplývaly z provizních řádů uveřejněných na adrese [webová adresa] V ustanovení ČÁSTI C čl. VI. písm. C. bod 7 Smlouvy bylo taktéž ujednáno, že právo na provizi zaniká za podmínek stanovených v jednotlivých provizních řádech a ve všech případech, kdy žalobce provizi, kterou obdržel od smluvního subjektu za činnost obchodního zástupce, tedy za činnost žalovaného, vrátil tomuto smluvnímu subjektu, obecně zpravidla v případě nerealizace nebo předčasného skončení smluvního vztahu mezi třetí osobou získanou obchodním zástupcem, tedy žalovaným (tzv. storno smlouvy). V tomto ustanovení Smlouvy je taktéž uvedeno, že k zániku práva na provizi může dojít i v době, kdy je Smlouva již ukončena. Dále dle ČÁSTI C čl. VI. písm. C. bod 8. Smlouvy platí, že jestliže došlo k zániku práva na provizi, která již byla agentem, tedy žalobcem vyplacena, je zprostředkovatel, tedy žalovaný, povinen tuto provizi ve stanovené lhůtě vrátit.

6. Ze smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 20. 2. 2018 soud zjistil, že v čl. VI. písm. C bodu 9 je dohodnut smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Z provizní přílohy – bodového systému [obec] podnikatelské pojišťovny platné od 1. 3. 2018 soud zjistil způsob výpočtu provize a výpočet storna provize. Z odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 24. 4. 2020 má soud za prokázané, že došlo k řádnému odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení.

7. Dále má soud za prokázané, že dne 31. 5. 2018 uzavřel žalovaný pojistnou smlouvu [anonymizována dvě slova] [číslo] s paní [jméno] [celé jméno svědkyně], z provize za sestavu [číslo] je zřejmá výše provize 4 438,10 Kč. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 16. 7. 2018 je zřejmá platba 30 000 Kč (jako část v rámci souhrnu provizí k dané sestavě) a ze dne 1. 8. 2018 platba ve výši 32 307 Kč (jako druhá část v rámci souhrnu provizí k dané sestavě. K ukončení pojistné smlouvy [číslo] došlo dohodou ze dne 15. 3. 2021. Z potvrzení o stornu pojistné smlouvy [číslo] je zřejmá účinnost storna ke dni 1. 5. 2021. Z faktury [číslo] vyplývá výše storna vyplacené provize – 1 841 Kč s datem splatnosti 20. 6. 2021, která byla zaslaná žalobci dne 2. 6. 2021.

8. Dne 22. 8. 2018 uzavřel žalovaný pojistnou smlouvu [anonymizována dvě slova] [číslo] s paní [celé jméno svědkyně], z provize za sestavu [číslo] má soud za prokázané výši provize a to 16 377,40 Kč. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 1. 10. 2018 je zřejmé poukázání částky 14 537 Kč (představující nárok na provizi v rámci dané sestavy [číslo]). Z žádosti o zrušení pojistné smlouvy [číslo] je zřejmé datum 29. 3. 2021 a z potvrzení o stornu pojistné smlouvy [číslo] je zřejmé, že došlo ke stornu k 1. 6. 2021. Z faktury [číslo] je zřejmá výše storna vyplacené provize – 7 351 Kč s datem splatnosti 20. 7. 2021 podacího archu pošty ze dne 2. 7. 2021. Paní [celé jméno svědkyně] se k soudu dostavila dne 13. 6. 2022 jako svědkyně a uvedla, že pojistnou smlouvu uzavírala s žalovaným, novou pojistnou smlouvu s žalovaným neuzavírala a dále s ním již nespolupracovala.

9. Z pojistné smlouvy [číslo] je zřejmé, že tato byla uzavřena s paní [celé jméno svědkyně] dne 18. 6. 2018. Z provize za sestavu [číslo] má soud za prokázané výši provize 4 885,50 Kč, která byla poukázána žalovanému, dle výpisu z účtu dne 15. 8. 2018 společně s dalšími provizemi v celkové výši 30 000 Kč a dne 3. 9. 2018 ve výši 53 212 Kč. Z potvrzení o stornu pojistné smlouvy [číslo] je zřejmé, že k tomu došlo 1. 7. 2021 na základě žádosti o zrušení smlouvy ze dne 29. 4. 2021. Z vystavené faktury [číslo] znějící na částku 2 027 Kč je zřejmá výše storna vyplacené provize a datum splatnosti 20. 8. 2021. Faktura byla dle podacího archu odeslaná 3. 8. 2021.

10. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva prostřednictvím právního zástupce žalobce dne 27. 8. 2021.

11. Podle § 2483 občanského zákoníku smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

12. Podle § 2507 občanského zákoníku je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného.

13. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení ve smyslu ust. § 2483 a násl. občanského zákoníku, na základě které se žalovaný zavázal pro žalobkyni uzavírat dohodnuté typy smluv a žalobkyně se zavázala žalovanému za uzavřené smlouvy vyplatit ujednanou provizi. Vzhledem ke skutečnosti, že došlo ke stornování shora uvedených smluv, které prostřednictvím žalobce uzavřela třetí osoba se smluvním subjektem, došlo v souladu s ust. § 2507 občanského zákoníku a v souladu se shora uvedenými ustanoveními části C čl. VI. písm. c) bod 8 k zániku práva žalovaného na již vyplacenou provizi. Právo na dříve vyplacenou provizi tak zaniklo a došlo tím ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku k bezdůvodnému obohacení žalovaného.

15. K námitce žalovaného a to, že žalobce měl svůj nárok uplatnit v rámci insolvenčního řízení soud uvádí následující. Dne 18. 6. 2020 bylo vyhlášeno usnesení [insolvenční spisová značka] o úpadku žalovaného spojené s povolením oddlužení, které nabylo právní moci dne 25. 6. 2020. S poukazem na skutečnost, že všechny pojistné smlouvy byly ukončeny až po úpadku žalovaného, nic nebránilo žalobci uplatnit tyto pohledávky s poukazem na § 168 odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona přímo žalobou, když bylo poukazováno na to, že dlužník, jakožto osoba s dispozičně oprávněnými (ust. § 229 odst. 3 písm. e) insolvenčního zákona podepsal smlouvu o obchodním zastoupení s tím, že je dán nárok žalobce na vrácení storen vůči dlužníku, když ke vzniku tohoto nároku kromě jiných předpokladů musí být splněno to, že ke stornování pojistných smluv došlo až po rozhodnutí o úpadku a žalovaný byl vyzván k zaplacení storna provizí. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně úroků z prodlení sjednaných v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku.

16. Soud uložil žalovanému, jako zcela neúspěšnému účastníkovi v tomto řízení, v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. povinnost zaplatit náklady řízení spočívající v přiznaném svědečném paní [celé jméno svědkyně] O svědečném bylo rozhodnuto usnesením č. j. 33 C 299/2021- 47 ze dne 7. 7. 2022.

17. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě představují náklady řízení na straně úspěšného žalobce celkem částku 40 662,29 Kč. Tato částka se sestává jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále za odměnu za právní zastoupení za 10 úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 580 Kč (tarifní hodnota 11 219 Kč). Konkrétně jde o tyto úkony - příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne 13. 9. 2021, replika k odporu žalovaného ze dne 14. 12. 2021, podání s doložením podkladů na výzvu soudu ze dne 22. 3. 2022, doložení podkladů ze dne 30. 5. 2022, účast u soudního jednání dne 28. 2. 2022, účast u soudního jednání dne 13. 6. 2022, účast na soudním jednání 25. 8. 2022. Soud přiznal také paušální náhradu hotových výdajů za tyto úkony právní pomoci dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky ve výši 300 Kč. Dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas ve výši 32 půl hodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy celkem částku 3 200 Kč. Současně soud přiznal, na základě vyčíslení nákladů řízení žalobcem ze dne 29. 8. 2022, také náhradu za jízdné [obec] – [obec] a zpět dne 28. 2. 2022, kdy byl použit osobní automobil [anonymizováno], průměrná spotřeba paliva – motorové nafty 5,5 l /100 km, cena pohonných hmot 27,20 Kč, [obec] [obec] a zpět – 416,60 km, paušál 4,40 Kč/km, palivo: 1,50 Kč/km, tedy celkem 5,90 Kč/km x 416,60 km = 2 457,94 Kč. Dále soud přiznal také náhradu za jízdné [obec] – [obec] a zpět dne 9. 5. 2022, 13. 6. 2022 a 25. 8. 2022 při použití totožného osobního automobilu [anonymizováno] u těchto tří jednání, průměrná spotřeba paliva – motorové nafty 5,8 l /100 km, cena pohonných hmot 36,10 Kč, [obec] [obec] a zpět – 416,60 km, paušál 4,70 Kč/km, palivo: 2, 09 Kč/km, tedy celkem 6,79 Kč/km x 416,60 km x 3 zpáteční jízdy = 8 486,10 Kč, celkem tedy ve výši 10 944,04 Kč. Soud přiznal také DPH v zákonem stanovené výši dle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkové náklady řízení ve výši 40 662,29 Kč soud uložil žalovanému zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.