33 C 49/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 400 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 4. 10. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 000 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené částky za zahájený odtah vozidla dne 3. 10. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z protokolu o odtažení motorového vozidla číslo ze dne 3. 10. 2020 soud zjistil, že výše uvedeného dne ve 22:15 hodin, došlo k zahájení odtahu vozidla registrační značka na ulici adresa v obec, neboť tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, neboť neoprávněně stál na vyhrazeném parkovišti. Žalovaný jako vlastník vozidla byl zavázán k úhradě částky 400 Kč do tří dnů od převzetí, tj. od 3. 10. 2020, kdy k převzetí došlo ve 22:30 hodin. Z karty vozidla registrační značka soud zjistil, že vlastníkem vozidla registrační značka, tovární značky [anonymizovánog, barva bílá, byl v době od 1. 9. 2020 do 7. 10. 2020, žalovaný. Z pověření ze dne 19. 2. 2001, č. j. KP/223 a mandátní smlouvy číslo ze dne 10. 3. 2000 soud zjistil, že společnost právnická osoba, se sídlem adresa, jako mandantář žalobce, je oprávněn k zajištění správní činnosti při výkonu vlastnických práv žalobce k místním komunikacím na území územní celek, mimo jiné k zajišťování činnosti souvisejících s odtahy vozidel. Z výpisu Usnesení schůze Rady územní celek č. R6/085 ze dne 14. 11. 2012 soud zjistil, že výše poplatku za zahájený odtah vozidla činí 400 Kč včetně DPH. Z přípisu anonymizována dvě slova ze dne 27. 11. 2020 a doručenky na jméno žalovaného s datem podání dne 27. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky.

5. Dle ustanovení § 45 odst. 1 a 4 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů platí, že kdo způsobí překážku provozu na pozemních komunikacích, musí tuto neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklady vlastník pozemní komunikace; je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklady jeho provozovatele. Dle ustanovení § 2 písm. b) je provozovatelem vozidla vlastník vozidla, nebo jiná fyzická nebo právnická osoba zmocněná vlastníkem k provozování vozidla vlastním jménem.

6. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, je vlastníkem dálnic a silnic první třídy stát. příjmení silnic druhé a třetí třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí.

7. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaný jako provozovatel osobního motorového vozidla způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, aniž by tuto neprodleně odstranil. Ve smyslu ustanovení § 45 zákona o silničním provozu, tak byl žalovaný povinen uhradit žalobci částku za nedokončený odtah tohoto vozidla ve výši stanovené v Usnesení schůze Rady územní celek č. R6/085 ze dne 14. 11. 2012 a to konkrétně v částce 400 Kč. Příslušenství pohledávky je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se se svým plněním dostal do prodlení, žalobci tak náleží právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále v paušální náhradě a to za dva úkony po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu tak, že žalobci nepřiznal odměnu za zastupování advokátem. Soud své rozhodnutí opíral o nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 376/12. U žalobce lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Náklady právního zastoupení tak nelze považovat za účelně vynaložené. Proti rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).