33 C 68/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Cahlíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10 135,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 535,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši:- 14,75 % ročně z částky 542,16 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení,- 14,75 % ročně z částky 1 993,05 Kč od 23. 5. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v nároku na zaplacení částky 7 600 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 100 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení, 14,75 % ročně z částky 200 Kč od 23. 5. 2024 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne 10. 3. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 135,21 s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. K odůvodnění uvedl, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24. 6. 2014 byla žalovanému dodávána elektřina na adresu žalovaného v , adresa, , za což byla žalovanému vystavena faktura č. , hodnota, a faktura č. , hodnota, . Na základě obchodně technických podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o sdružených službách, vyúčtoval žalobce žalovanému smluvní pokuty za prodlení s platbami delším jak 10 dnů ve výši celkem 400 Kč, smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy v rámci vyúčtování vs. , Anonymizováno, ve výši 7 200 Kč. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky žalobcem upomenut, avšak na výzvu nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů, a to z vyúčtování č. , hodnota, , plánu záloh ze dne 21. 1. 2024 a ze dne 26. 1. 2023, upomínky ze dne 30. 10. 2023, vyúčtování č. , hodnota, , odstoupení od smlouvy ze dne 2. 5. 2024 včetně podacího archu, upomínky ze dne 21. 2. 2024, oznámení o přerušení ze dne 27. 3. 2024 včetně podacího archu, vyúčtování smluvní pokuty ze dne 29. 4. 2024, faktury č. , hodnota, , předžalobní výzvy ze dne 20. 8. 2024 včetně podacího archu, ceníku žalobce, obchodních podmínek žalobce, smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24. 6. 2014, dodatku ke smlouvě ze dne 8. 2. 2022 a upomínky ze dne 3. 6. 2024 včetně podacího archu, soud zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 24. 6. 2014 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobce řádně dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa v , adresa, . Dne 8. 2. 2022 účastníci uzavřeli dodatek ke smlouvě, kterým mimo jiné došlo ke změně doby uzavření smlouvy z doby neurčité na dobu určitou s automatickou prolongací smlouvy o 24 měsíců v případě, že žalovaný nejpozději do 40 dnů před uplynutím doby účinnosti smlouvy smlouvu nevypoví. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dnů. Dále si v dodatku účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace), pro případ, kdy žalovaný opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy. Tyto ujednání se nachází na samostatné straně označené samostatným nadpisem smlouva a neobsahující ani podpis stran ani identifikaci stran v části nazvané jako „Ostatní ujednání“. Celá tato strana nápadně svým členěním a velmi rozsáhlým obsahem textu na malé ploše (tzv. stěna textu) připomíná všeobecné obchodní podmínky.

5. Žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou č. , hodnota, spotřebu ve výši 542,16 Kč splatnou dne 7. 2. 2024. Součástí faktury je dle smluvní pokuta za prodlení se zaplacením zálohy ve výši 100 Kč v rámci upomínky ze dne 30. 10. 2023. Žalobce dále vyúčtoval žalovanému spotřebu fakturou č. , hodnota, na částku ve výši 1 993,05 Kč splatnou dne 22. 5. 2024. Součástí faktury je i nárokovaná smluvní pokuta ve výši 200 Kč za upomínky ze dne 21. 2. 2024 a 27. 3. 2024.

6. Žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve výši 7 200 Kč vyúčtováním smluvní pokuty VS 2461146801 splatné dne 9. 5. 2024. Vyúčtováním smluvní pokuty ze dne 3. 6. 2024 žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu za neuhrazení faktury č. , hodnota, .

7. Dle oznámení o přerušení ze dne 27. 3. 2024 žalobce žalovanému oznámil, že dojde k přerušení dodávky elektřiny ke dni 29. 4. 2024 pro opakované nehrazení dlužných faktur. Odstoupením od smlouvy ze dne 2. 5. 2024 odstoupil žalobce od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného.

8. Žalobce byl upomínkami ze dne 19. 9. 2018 a 6. 9. 2018 vyzván k uhrazení dlužných částek.

9. Z ostatních provedených důkazních prostředků nebyly zjištěny žádné další rozhodné skutečnosti.

10. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „EZ“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

11. Dle § 1746 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Dle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Dle § 1813 odst. 1 a 2 OZ zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

14. Dle § 1815 OZ ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

15. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobce řádně dodával žalovanému elektřinu. Žalovaný, který zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil žádné rozhodné skutečnosti, naproti tomu nesplnil svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradil fakturované částky za spotřebu. V tomto smyslu je tedy podaný žalobní návrh opodstatněný a soud rozhodl tak, že zavázal žalovaného uhradit částku 542,16 Kč a částku 1 993,05 Kč. Celkem se jedná o částku 2 535,21 Kč.

16. V případě příslušenství pak soud vycházel z ustanovení § 1970 OZ, když se žalovaný dostal dnem po splatnosti faktur do prodlení s peněžitým plněním, žalobce tak má právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení z těchto částek, když výše úroku z prodlení odpovídá podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

17. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v části, ve které se žalobce domáhá hrazení smluvní pokuty ve výši celkem 7 600 Kč nedůvodná. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla uzavřena se žalovaným jako spotřebitelem, když se jednalo o dodávky pro domácnost žalovaného, a žalobce v ní vystupoval jako podnikatel s ohledem na jeho předmět podnikání. Jedná se tak o spotřebitelskou smlouvu. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Tento závěr Ústavního soudu se vázal obecně na jakýkoliv druh spotřebitelské smlouvy a nebyl vázán pouze na starou úpravu smluvní pokuty, platnou před 1. 1. 2014, když se jednalo zároveň o výklad v souladu se směrnicí Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která je nadále platná. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobce, že smluvní pokuta je zakotvena přímo ve smlouvě. Dle struktury předmětné smlouvy stojí strana 1. a strana 2. jako dva samostatné oddíly, když oba jsou uvedeny nadpisem smlouva. Mimo toto jsou až na straně 2. smlouvy uvedeni účastníci této smlouvy i ostatní individualizovaná smluvní ujednání (odběrné místo, zvolený tarif apod.) a podpisy stran. Celá první strana nápadně svým členěním a velmi rozsáhlým obsahem textu na malé ploše (tzv. stěna textu) připomíná všeobecné obchodní podmínky. Za takovýchto skutečností je dle názoru soudu nepodstatné, zda je strana s podmínkami uvedena jako strana první, když smlouva lze předložit tak, že je celá pouze na straně 2. Stranu 1. tak soud posoudil jako samostatně stojící všeobecné obchodní podmínky, které neobsahují podpis žalovaného. Soud považuje za liché tvrzení žalobce, že strana 2. neobsahuje prakticky žádná práva a povinnosti účastníků ani jiné podstatné náležitosti smlouvy a tak nemůže stát samostatně. Zákon nevylučuje možnost, že celý obsah smlouvy může být upraven ve všeobecných obchodních podmínkách a samotná smlouva pak může obsahovat pouze odkaz na předmětné obchodní podmínky a nic jiného. Strana 2. smlouvy obsahuje odkaz na stranu 1. smlouvy (zákazník prohlašuje, že se seznámil se smluvním textem na obou stranách smlouvy). To odpovídá pak odkazu na všeobecné obchodní podmínky. Strana 2. smlouvy je uvedená jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, je na ní uvedený zákazník i obchodník, odběrné místo, platební podmínky a tarif. Již z těchto základních informací lze odvodit, co je základním obsahem dané smlouvy. Pokud by chtěl žalobce skutečně vtělit tato ujednání přímo do smlouvy, mohl jednoduše označení účastníků dát před podmínky na straně 1. smlouvy nebo přímo na stranu podmínek umístit podpisy účastníků.

18. Mimo výše uvedené by přicházelo do úvahy i posouzení ujednání o smluvní pokutě za ukončení dodávky jako zneužívajícího ujednání dle ust. § 1813 a násl. OZ. Celá smlouva obsahuje smluvní pokuty jen ve vztahu k porušení povinností žalovaného a ani jednu smluvní pokutu ve vztahu k porušení povinností žalobce. Smluvní pokuta trestá pouhé dvě prodlení s placením (a nikoliv předčasné ukončení smlouvy) pokutou za celé trvání smluvního vztahu. Toto v kombinaci se skutečností, že se jedná vzhledem k omezené vypověditelnosti smlouvy v době, kdy má smlouva skončit uplynutím času (a předčasné ukončení smlouvy je postihováno smluvní pokutou), a automatickému prodlužování smlouvy, o smlouvu uzavřenou na dobu pseudo-neurčitou se značným zvýhodněním na straně žalobce.

19. V dané věci byl závěru soudu tak nárok na smluvní pokutu zakotven v obchodních podmínkách neobsahujících podpis žalovaného. Aby soud mohl smluvní pokutu přiznat, musel by být na obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, připojen podpis žalovaného. Jedno vyhotovení s podpisem obchodních podmínek by tak měl k dispozici jak žalobce, tak žalovaný. K takovému ujednání podle § 1815 OZ soud nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ve výroku II. tak byla žaloba zamítnuta pro žalovanou smluvní pokutu a úrok z prodlení pro tuto pokutu.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšnějšímu žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.