33 C 70/2026

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Cahlíkem ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky Anonymizováno sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 17 280 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v nároku na zaplacení: - částky ve výši 3 250 Kč - částky ve výši 4 030 Kč - nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč - úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 250 Kč od 4. 10. 2024 do 9. 7. 2025, - úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 250 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení, - úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 1. 12. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 280 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 9. 2024 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaná však dosud žalobci dlužnou částku nevrátila. Žalovaná se zavázala, že částku splatí do 3. 10. 2024 spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč. Žalobce dále nárokuje poplatky za upomínání ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 030 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z předložených listinných důkazů, a to výpisu z účtu, tabulky insolvenční a exekuční rejstřík, tabulky Kontomatik, výzvy ze dne 3. 7. 2025 včetně podacího lístku, smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 9. 2024, všeobecných obchodních podmínek žalobce, upomínky ze dne 10. 10. 2024, 17. 10. 2024, 24. 10. 2024, 2. 11. 2024 a ze dne 17. 11. 2024, soud zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobce předložil soudu žalovanou fyzicky nepodepsaný návrh smlouvy o zápůjčce, na základě které měl poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč do 3. 10. 2024. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím zadání PIN kódu 1463. Stejný kód je na Všeobecných obchodních podmínkách žalobce. Z výpisu z účtu vyplynulo, že žalobce zaslal dne 3. 9. 2024 částku 10 000 Kč na účet žalované. Žalobce výše uvedenými upomínkami upozorňoval žalovanou na nezaplacenou částku. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne 3. 7. 2025 se splatností do 3 dnů. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 3. 7. 2025. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.

5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím webové stránky resp. jméno FO přes sms byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaná se smlouvou souhlasila a svou činností na smlouvu připojila svůj, byť prostý, elektronický podpis. Smlouva není žalovanou fyzicky podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení osoby, která měla uvedený PIN kód ke smlouvě připojit. Důvod pochybovat o podpisu smlouvy vzbuzuje rovněž skutečnost, že úplně stejný kód se nachází na podpisové doložce všeobecných obchodních podmínek žalobce. Ke splnění povinnosti důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen.

11. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. spisová značka). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.).

12. Nutnost blíže zkoumat prosté elektronické podpisy vyplývá již z jejich povahy – jakýchkoliv dat připojených ke smlouvě, které účastník používá k podpisu. Obecně písemnost smlouvy vyžaduje smlouvu sepsanou na fyzickém podkladu, který je pak stvrzen účastníky podpisem. Obsah smlouvy je pak (v teoretické rovině) neoddělitelný od podpisů. Na obdobném principu funguje kvalifikovaný elektronický podpis, který přes státem uznanou certifikační autoritu identifikuje osobu, která podpis na určitý dokument připojila, a zaručuje integritu dat a podpisu (že se podepsaná data od podpisu nezměnila). Nároky na smlouvu uzavřenou prostředky elektronické komunikace by měly pro fikci písemnosti dle ust. § 561 odst. 1 OZ pak dle názoru soudu splňovat alespoň obdobnou propojenost „podpisu“ účastníků a elektronického dokumentu. Jedině pak lze alespoň v rámci rozumných možností zaručit zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby zároveň (v informatickém názvosloví authentication a identificiation). Opsání kódu ze sms a jeho uvedení v elektronickém dokumentu toto vzájemné propojení nevytváří, neboť tento kód může jakákoliv osoba umístit na jakýkoliv jiný konec elektronického dokumentu bez jakékoliv možnosti ověřit, kdo jej tam připojil (obdoba napsání jména na fyzické smlouvě na psacím stroji) a zda následně tento dokument nebyl změněn (je obecnou známostí, že většina elektronických dokumentů je přes editor změnitelná, pokud není jakkoliv chráněná před změnou např. zakódováním). Z nařízení eIDAS rovněž vyplývá, že by i u prostého elektronického podpisu měl být zvolen způsob, který podepisující používá k podepisování – tedy dle výkladu soudu běžně se tímto způsobem podepisuje. Soud se nedomnívá, že sms kód generovaný žalobcem a nikoliv žalovanou, který by žalovaná opsala žalobci a žalobce jej připojil k neurčitému počtu dokumentů, splňuje podmínku běžného používání tohoto způsobu žalovanou jako podpisu.

13. Obecně kopie občanského průkazu, sms, inkaso, zaslání platby z účtu žalované ani emaily jednoznačně nemohou určit, kdo byl jednající osobou, která sms, email či občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv zvolený žalobcem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby, která smlouvu měla přepsáním sms kódu stvrdit. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy 14. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části skutečně poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč, neboť předestřené smlouvy nebyly ze strany žalované řádně podepsány (akceptovány) a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětných smluv. Žalobce poskytl žalované dne 3. 9. 2024 peněžní prostředky bez právního důvodu. Žalobci tak vznikl dle § 2993 OZ nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 10 000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl pouze v části poskytnuté jistiny a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 10 000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce prokazatelně vyzval žalovanou k uhrazení celé dlužné částky výzvou ze dne 3. 7. 2025 se splatností do 3 dnů. Žalovaná se tak v souladu s ust. § 573 OZ ocitnula v prodlení dne 10. 7. 2025. Od tohoto data žalobci náleží úrok z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. V rozdílu mezi nárokovaným úrokem z prodlení a přiznaným úrokem z prodlení soud žalobu zamítnul ve výroku II.

15. Co se týče nároku na poplatky za poskytnutí zápůjčky, poplatky za upomínání a smluvní pokutu, soud žalobu zamítnul, když, jak je výše uvedeno, nebylo prokázáno, že by byla smlouva uzavřena a nebylo tak prokázáno, že by žalobci nárok na zaplacení těchto částek vzniknul.

16. S ohledem na neprokázání existence výše uvedených smluv se soud dále nezabýval otázkou ohledně případné absolutní neplatnosti smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. spisová značka či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka) či alespoň absolutní neplatnosti některých ujednání smlouvy pro rozpor s dobrými mravy (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18) či pro úroky/poplatky ve výši rozporné s dobrými mravy (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), která by dle obsahu tvrzení žalobce ohledně podmínek sjednání smluv mohla přicházet v úvahu.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Účastníci měli ve věci úspěch srovnatelný (rozdíl do 5 %). Soud tak žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.