34 C 117/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35 607,67 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 700 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 750 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit- částku ve výši 8 749,06 Kč- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 656,4 Kč- kapitalizovaný úrok ve výši 8 293,96 Kč- úrok z prodlení z částky 17 449,06 Kč od 22.10.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně- úrok 15 % ročně z částky 17 449,06 Kč od 22.10.2024 do zaplaceníse zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 700 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 750 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit- částku ve výši 9 307,82 Kč- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 189,20 Kč- kapitalizovaný úrok ve výši 9 839,37 Kč- úrok z prodlení z částky 16 007,82 Kč od 22.10.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně- úrok 15 % ročně z částky 16 007,82 Kč od 22.10.2024 do zaplaceníse zamítá.

V. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit- částku 2 150,79 Kč- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 329,79 Kč- kapitalizovaný úrok ve výši 4 518,56 Kč- úrok z prodlení z částky 2 150,79 Kč od 22.10.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně- úrok 15 % ročně z částky 2 150,79 Kč od 22.10.2024 do zaplaceníse zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou na soud dne 10. 4. 2025, doplněnou o podání ze dne 17. 9. 2025, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 35 607,67 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , byla dne 18. 4. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 22 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 13 890 Kč s úrokovou sazbou 15 %, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 956 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 297 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 13 300 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 449,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 293,96 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 656,40 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 17 449,06 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 449,06 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

2. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 29. 11. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 12 623 Kč s úrokovou sazbou 15 % ročně a poplatku za administrativní činnost ve výši 10 508 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 1 438 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 13 300 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 007,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 839,37 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 189,20 Kč, úroku ve výši 15 % z částky 16 007,82 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 007,82 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

3. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 16. 8. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 6 592 Kč s úrokovou sazbou 15 % ročně a poplatku za administrativní činnost ve výši 7 626 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 646 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 36 400 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 2 150,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 518,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 329,79 Kč, úroku ve výši 15 % z částky 2 150,79 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 150,79 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

4. S účinností ke dni 21. 10. 2024 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce.

5. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.

6. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.).

7. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

8. Ze smlouvy ze dne 18. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému v poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč za celkové náklady ve výši 19 346 Kč, sestávající z úroku ve výši 13 890 Kč s úrokovou sazbou 15 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatkem ze komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 956 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet ve 18 měsíčních splátkách po 2 297 Kč.

9. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 17. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil v nájmu, byl ženatý, starobní důchodce a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Měsíční příjem žalovaného činil 9 063 Kč, další příjmy domácnosti činily 5 075 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 6 980 Kč, žalovaný dále hradil další splátky v celkové výši 6 285 Kč.

10. Z přehledu plateb ke smlouvě o zápůjčce č. , hodnota, (tabulka umoření) se podává, že dluh žalovaného na jistině ke dni 25. 10. 2024 činil 17 449,06 Kč.

11. Ze smlouvy ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému v poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč za celkové náklady ve výši 23 131 Kč, sestávající z úroku ve výši 12 623 Kč s úrokovou sazbou 42 % ročně a poplatkem za administrativní činnost ve výši 10 508 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet ve 30 měsíčních splátkách po 1 438 Kč.

12. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil v nájmu, byl ženatý, starobní důchodce a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Měsíční příjem žalovaného činil 14 888 Kč, další příjmy domácnosti činily 10 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 3 950 Kč, žalovaný dále hradil další splátky v celkové výši 4 847 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmů a výdajů žalovaného výplatními páskami za období od září do října 2019 a složenkami za září a říjen 2019.

13. Z přehledu plateb ke smlouvě o zápůjčce č. , hodnota, (tabulka umoření) se podává, že dluh žalovaného na jistině ke dni 25. 10. 2024 činil 16 007,82 Kč.

14. Ze smlouvy ze dne 16. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč za celkové náklady ve výši 19 496 Kč, sestávající z úroku ve výši 6 592 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši 7 626 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 5 278 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet ve 27 měsíčních splátkách po 1 638 Kč.

15. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 16. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil v nájmu, byl ženatý, starobní důchodce a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Měsíční příjem žalovaného činil 14 883 Kč, další příjmy domácnosti činily 9 800 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 4 750 Kč, žalovaný dále hradil další splátky v celkové výši 6 032 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmů a výdajů žalovaného dohodou o provedení práce, výplatními páskami za období od června do července 2019 a složenkami za červenec a srpen 2019.

16. Z přehledu plateb ke smlouvě o zápůjčce č. , hodnota, (tabulka umoření) se podává, že dluh žalovaného na jistině ke dni 25. 10. 2024 činil 2 150,79 Kč.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 soud zjistil, že s účinností k témuž dni právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , postoupil své pohledávky za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávek na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno dne 21. 10. 2024.

18. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 12. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě.

19. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla účastníky zpochybňována.

20. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

26. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

28. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností všech tří smluv o zápůjčce. Smluvní ujednání mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, byla svým charakterem spotřebitelskými smlouvami, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

29. V rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobce v případě všech tří smluv o zápůjčce zjišťoval a ověřoval informace týkající se příjmů a výdajů žalovaného pouze částečně.

30. V případě všech tří smluv o zápůjčce zjišťoval právní předchůdce žalobce údaje týkající se příjmů žalovaného, avšak pouze částečně. Žalovaný uvedl kromě příjmu ze starobního důchodu, případně také dohody o provedení práce další příjem domácnosti. Výši tohoto zdroje předchůdce žalobce vůbec neověřoval. Schopnost splácet úvěr (tzv. úvěruschopnost) však není určena pouze výši příjmů, ale také výší reálných výdajů. Na zjištění výdajů žalovaného právní předchůdce žalobce zcela rezignoval a spokojil se se strohým sdělením stran výdajů žalovaného, aniž by je jakýmkoliv způsobem ověřoval. Právní předchůdce žalobce nezjišťoval (a tedy ani neověřoval), jaké jsou reálné výdaje žalovaného, jaká částka z odhadovaných výdajů je vynakládána na nájemné, náklady spojené s bydlením, osobní potřeby žalovaného, obživu, léky apod.

31. Právní předchůdce žalobce tedy postupoval zcela formálně a do formulářů hodnocení klienta uvedl údaje sdělené žalovaným bez toho, že by se alespoň pokusil ověřit zejména výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do formulářů právního předchůdce žalobce k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Právní předchůdce žalobce před uzavřením každé jednotlivé smlouvy o zápůjčce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neověřoval údaje uvedené žalovaným. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).

32. Právní předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému zápůjčky v rozporu s § 86 z.s.ú. Neplatnost všech tří smluv o zápůjčce ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).

33. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , byly od počátku absolutně neplatné. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

34. Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byly pohledávky za žalovaným řádně postoupeny, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 8 700 Kč (poskytnutá jistina ve výši 22 000 Kč ponížená o úhrady žalovaného ve výši 13 300 Kč) a jistiny ve výši 6 700 Kč (poskytnutá jistina ve výši 20 000 Kč ponížená o úhrady žalovaného ve výši 13 300 Kč) a soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. a III.). Soud pravidelné splátky ve výši 750 Kč a 750 Kč považuje za přiměřené možnostem a schopnostem spotřebitele hradit dluh, když žádné bližší skutečnosti ke schopnostem a možnostem žalovaného dluh splácet nebyly zjištěny, přičemž žalovaný nemůže být stran splácení dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na tom být hůře, než by byl, pokud by smlouvy o úvěry měly být platné. Ve zbytku nároku soud žalobu ohledně smluv ze den 18.4.2020 a 29.11.2019 zamítl (výrok II., IV). Pokud jde o požadavek žalobce ve vztahu k úvěrové smlouvě ze dne 16.8.2019, pak zde žalobci nenáleží ničeho, neboť poskytnutá jistina činila 2 000 Kč, přičemž žalovaný žalobci na „tuto smlouvu“ uhradil částku 36 400 Kč. zde tedy nároky žalobce soud zamítl v plné výši (výrok V.).

35. Výrok VI. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaný byl z procesního hlediska převážně úspěšný, náležela by mu proto (poměrná) náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.