34 C 125/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: ; právnická osoba, část názvu právnické osoby, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, obec a číslo žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, příjmení sídlem adresa o zaplacení 30 110 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 110 Kč od 8.7.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 689 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou podanou dne 8.9.2020 na Městský soud v Brně se žalobce domáhal po žalované (dále jen„ žalovaný“) zaplacení částky ve výši částku ve výši 30 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 110 Kč od 8.7.2020 do zaplacení a též náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný dne 13.4.2019 v 17.21 hodin na jednosměrné komunikaci v ulici ulice v obec řídil motorové vozidlo značka automobilu, registrační značka. Při vyjíždění z parkovacího stání číslo narazil do projíždějícího vozidla značka automobilu, registrační značka, ve vlastnictví právnická osoba anonymizováno země, řízeného jméno příjmení. Po nehodě žalovaný s řidičem jméno příjmení krátce komunikoval, nicméně poté z místa nehody odjel s tím, že nemá čas s ním tuto nehodu řešit, musí jet do obec. Žalovaný řidiči vozidla značka automobilu neprokázal svoji totožnost ani nesdělil údaje ke svému vozidlu. jméno příjmení tedy nehodu ohlásil Policii ČR. Za popsané jednání byl žalovaný rozhodnutím Magistrátu města Brna, sp. zn. anonymizováno číslo spisová značka, uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. i) bod 3 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb.; rozhodnutí nabylo právní moci dne 27.7.2019. Vozidlo značka automobilu bylo u žalobce pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., žalobce tedy uhradil z titulu povinného ručení v rámci pojistné události číslo dne 27.9.2019 poškozené právnická osoba anonymizováno země částku ve výši 30 110 Kč za opravu poškozeného vozidla značka automobilu. S ohledem na obsah § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění od 23.9.2016, vznikl žalobci regresní nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistné plnění ve výši 30 110 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě této částky přípisem ze dne 25.6.2020, který byl dne 30.6.2020 vhozen do domovní schránky žalovaného. Žalovaný však žalobci dlužnou částku neuhradil, žalobce dne 24.7.2020 obdržel právní vyjádření právního zástupce žalovaného, který regresní nárok žalobce odmítl s tím, že žalovaný měl vážný důvod, pro který místo nehody opustil - dohodnutou schůzku v obec, na kterou potřeboval odjet. Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil tak, že není důvodný. Připustil, že dne 13.4.2019 byl účasten dopravní nehody, při níž došlo ke střetu jeho vozidla značka automobilu a vozidla značka automobilu, řízeného jméno příjmení. Žalovaný s řidičem jméno příjmení krátce komunikoval, navzájem si nafotili na své mobilní telefony doklady totožnosti a doklady od vozidla. Poté žalovaný z místa nehody odjel, neboť byl v časové tísni a pod velkým psychickým tlakem. Měl totiž dohodnutu důležitou schůzku v anonymizována dvě slova v obec u obec, kterou nešlo odložit. Při návštěvě měl žalovaný obdržet důležité informace o zdravotním stavu své tety - jediného příbuzného v České republice - jejíž zdravotní stav se měl zhoršit. Schůzka byla domluvena na přesný čas a s ohledem na vážný stav tety ji nešlo přesunout. Žalovaný tedy k opuštění místa nehody měl vážný důvod - obavu o život a zdraví osoby blízké, přičemž splnění povinností účastníka dopravní nehody bylo proti tomu méně závažnou záležitostí. Pokud nebyly pochybnosti o průběhu nehody, nemá žalobce nárok na zaplacení pojistného plnění poškozenému, byť žalovaný od místa nehody odjel; žalovaný zde odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 3744/2016. Z rozhodnutí Magistrátu města Brna, sp. zn. anonymizováno číslo spisová značka nelze bez dalšího vycházet, pokud lze doložit opak, tj. že žalovaný svoji totožnost řidiči poškozeného vozidla prokázal. Žalovaný nerozuměl natolik dobře česky, aby rozhodnutí správního orgánu porozuměl, nebylo mu ani zřejmé, že proti němu lze podat opravný prostředek. Cizí prvek v této věci spočívá v tom, že žalovaný je státním občanem země, nicméně s obvyklým svým pobytem na území České republiky. Pravomoc českých soudů se odvíjí obdobně od čl. 33 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a země o právní pomoci ve věcech občanských a trestních podepsané dne 12.10.1982 v Praze (vyhlášena pod č. 98/1984 Sb.), přičemž pravomoc českých soudů lze dovodit i dle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. ve spojení s § 84 a 85 občanského soudního řádu. Rozhodným právem je pak hmotné právo české obdobně dle čl. 33 citované mezinárodní smlouvy, neboť ke„ škodní“ události došlo na území České republiky. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že žalovaný dne 13.4.2019, přibližně v 17.20 hodin na jednosměrné komunikaci v ulici ulice v obec řídil motorové vozidlo značka automobilu, registrační značka a při couvání - vyjíždění z parkovacího stání -narazil do projíždějícího motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, ve vlastnictví právnická osoba anonymizováno země, řízeného jméno příjmení a toto vozidlo poškodil. Spornou nebyla ani skutečnost, že žalovaný nevyčkal příjezdu Policie ČR ani nesepsal s řidičem poškozeného vozidla záznam o nehodě a místo nehody opustil s tím, že má dohodnutou schůzku v obec. Výše uvedené podporuje rozhodnutí - příkaz Magistrátu města Brna, odboru dopravy ze dne 3.7.2019 číslo jednací, též fotografie poškozeného vozidla značka automobilu, detail relace o dopravní nehod a videozáznam nehody z poškozeného vozidla. Z příkazu Magistrátu města Brna, odboru dopravy ze dne 3.7.2019 číslo jednací se podává, že žalovaný byl shledán vinným přestupkem dle § 125c odst. 1 písm. k ), § 125c odst. 1 písm. i), bod 3 a § 125c odst. 5 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., neboť při couvání nesledoval řádně situaci za svým vozidlem a narazil do projíždějícího vozidla značka automobilu, dále místo nehody po jisté době opustil, aniž by prokázal řidiči poškozeného vozidla svoji totožnost a sdělil údaje o vozidle a současně řídil vozidlo, jež nesplňovalo technické podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, neboť mu nesvítil zpětný světlomet. Za popsané jednání byla žalovanému uložena pokuta ve výši 3 000 Kč Příkaz byl žalovanému doručen dne 18.7.2019, jak plyne z doručenky na č.l. 18 správního spisu a nabyl právní moci dne 27.7.2019, neboť žalovaný proti tomuto rozhodnutí nepodal opravný prostředek. Sporným dále nebylo, že vozidlo značka automobilu vlastnil a provozoval v okamžik nehody žalovaný a že toto vozidlo bylo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb. u žalobce, což podporuje i pojistná smlouva na č.l. 8 spisu; ze smlouvy plyne, že žalovaný je vlastníkem i provozovatelem vozidla a současně i pojistníkem. Mezi stranami nebylo rovněž sporu, že žalovaný uhradil vlastníku poškozeného vozidla značka automobilu částku 30 110 Kč, a to za opravu tohoto vozidla, což vyplývá i z listin s názvem oznámení pojistné události a uplatnění nároku, zakázkového listu k opravě motorového vozidla, faktur právnická osoba příjmení a anonymizováno, technické zprávy - kontroly faktury a konečně dokladu o vyplacení pojistného plnění a sdělení výše pojistného plnění. Z přípisu žalovanému ze dne 6.3.2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky ve výši 30 110 Kč, dále pak ještě přípisem právního zástupce žalobce ze dne 25.6.2020, který byl žalovanému doručen dne 30.6.2020, jak plyne z připojené doručenky a reakce právního zástupce žalovaného ze dne 24.7.2020. Mezi stranami nebylo sporným, že žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil. Z potvrzení Alzheimer centra obec ze dne 10.3.2021 se podává, že teta žalovaného se v zařízení Alzheimer centra nachází od 18.2.2015 dosud. Fotografie občanského průkazu jméno příjmení a fotografie zelené karty poškozeného vozu prokazují toliko, že jméno příjmení žalovanému při nehodě tyto své doklady předložil. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována, šlo o právní zhodnocení jinak v zásadě nesporného skutkového stavu. Naproti tomu žalovaný přes poučení ze strany soudu neprokázal, že by zde byl důvod hodný zřetele, pro který dne 13.4.2019 opustil místo nehody na anonymizována dvě slova v obec, tj. že měl smluvenou schůzku v Alzheimer Centru v obec u obec, která se měla týkat zdravotního stavu jeho tety; nedoplnil tvrzení a ani důkaz, na jakou konkrétní dobu byla schůzka smluvena a že se této schůzky žalovaný tedy zúčastnil. Naopak z prohlášení matky žalovaného ze dne 7.2.2021 (kde je však uvedeno nesprávní datum události) a z účastnické výpovědi samotného žalovaného vyplývá, že se do Alzheimer Centra měl dostavit bez předem domluveného termínu; dostavil se mimo návštěvní hodiny, takto již byl v Alzheimer Centru vícekrát, zdravotní stav tety byl ustálený, stejný jako obvykle. Z vyjádření Alzheimer Centra ze dne 13.4.2021 pak plyne, že žádný záznam o návštěvě tety žalovaného dne 13.4.2019 není evidován. Soud pak neprováděl vůbec důkaz zdravotní dokumentací tety žalovaného; pokud je tato umístěna v Alzheimer Centru v obec u obec, je zřejmé, že její zdravotní stav zjevně není dobrý, nicméně rozhodující pro posouzení věci nebyl aktuální zdravotní stav tety, nýbrž skutečnost, zda žalovaný měl - dle svých obranných skutkových tvrzení - na den 13.4.2019 sjednánu v Alzheimer Centru schůzku, kterou nebylo možno přesunout a zda tedy tato schůzka byla vážným důvodem pro opuštění místa dopravní nehody v obec. Soud neprováděl ani důkaz výslechem svědka jméno příjmení - řidiče vozu značka automobilu - neboť skutečnost, zda si s žalovaným navzájem prokázali totožnost a případně předali doklady o vozidlu byla jednak pro soud závazně vyřešena rozhodnutím správního orgánu o přestupku, jednak ani tato skutečnost neměla na právní posouzení věci vliv, když rozhodující je - jak již uvedeno shora - zda se žalovaný zúčastnil předem sjednané schůzky v Alzheimer Centru v obec u obec. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění od 23.9.2016 pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění od 23.9.2016 bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 2927 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb. soud k závěru, že žaloba je důvodná. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zakotvené v zákoně č. 168/1999 Sb. se vztahuje na odpovědnost každé osoby, která za škodu, jež byla způsobena v souvislosti s provozem pojištěného vozidla, odpovídá. Odpovědnost provozovatele vozidla za škodu způsobenou jeho provozem (§ 2927 občanského zákoníku) nevylučuje souběžnou odpovědnost řidiče vozidla za škodu způsobenou při téže škodní události porušením právní povinnosti podle § 2910 odst. 1 občanského zákoníku (srov. stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 2837/2007). Z toho plyne, že v případě plurality odpovědných subjektů (řidiče a provozovatele vozidla) závisí na pojistiteli, který z uvedeného titulu plnil poškozenému, vůči kterému z nich (případně zda vůči oběma) uplatní své postihové (regresní) právo vyplývající z ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2871/2007 a 25 Cdo 1957/2006). Pokud tedy jde o odpovědnost žalovaného coby vlastníka a provozovatele vozu vozidla značka automobilu dle § 2927 občanského zákoníku za vzniklou škodu, tuto dle standardního výkladu právní teorie i praxe tvoří tři prvky: vznik škody (újmy), škodná událost vyvolaná zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, a příčinná souvislost mezi nimi. Možnost se této odpovědnosti zprostit je v zásadě vyloučena. Prvním předpokladem této odpovědnosti za škodu je vůbec její existence. Škoda (majetková újma, jež je ocenitelná penězi) může nastat buď v podobě škody skutečné anebo v podobě ušlého zisku. Z výše uvedených důkazů je zřejmé, že věcná škoda právnická osoba anonymizováno Česká republika zde vznikla a tvoří ji cena opravy poškozeného vozidla značka automobilu. Druhým předpokladem vzniku této odpovědnosti za škodu je škodná událost vyvolaná zvláštní povahou provozu dopravního prostředku. Pokud vozidlo značka automobilu, jehož provozovatelem je žalovaný (a které při nehodě i současně řídil) couvalo s nastartovaným motorem - vyjíždělo z parkovacího stání na průjezdní komunikaci, je nutno učinit závěr, že šlo o pohyb vozidla v rámci provozu tohoto dopravního prostředku. Třetím předpokladem tohoto typu anonymizováno za škodu je příčinná souvislost mezi způsobenou škodou a provozem vozidla. I existence příčinné souvislosti mezi provozem a vzniklou škodou byla prokázána, neboť škoda na vozidle zn. Škoda Citigo nastala v důsledku dopravní nehody způsobené žalovaným coby provozovatelem a současně i přímo řidičem vozidla značka automobilu. Žalovaný tedy odpovídá coby vlastník a provozovatel vozidla značka automobilu za škodu vzniklou provozem vozidla na vozidle značka automobilu, přičemž tuto škodu v podobě ceny opravy vozidla značka automobilu uhradil v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. žalobce coby pojistitel vozidla značka automobilu. Jelikož však žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla značka automobilu, a v okamžik nehody i jeho řidič, který tuto nehodu způsobil, jak plyne z pravomocného rozhodnutí příslušného správního orgánu místo nehody opustil, aniž by zde pro to byl dán zřetele hodný důvod, vzniklo žalobci coby pojistiteli vozidla značka automobilu dle zákona č. 168/1999 Sb. právo požadovat po žalovaném regresní úhradu toho, co plnil poškozenému - právnická osoba anonymizováno Česká republika (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb.). S ohledem na výše uvedené tedy soud návrhu žalobce vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 30 110 Kč žalobci (výrok I.). Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci tím vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení. Podle nařízení vlády č. 351/2012 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení, a to od 8.7.2020, což je den následující po posledním dni lhůty k plnění (§ 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.), kterou žalobce žalovanému k úhradě regresní náhrady poskytl v přípise ze dne 25.6.2020, doručené žalovanému dne 30.6.2020. Pokud jde o námitky žalovaného, pak tyto nejsou důvodné: - jak plyne ze skutkové části rozsudku, žalovaný neprokázal, že by zde byl důvod hodný zvláštního zřetele, pro který místo nehody„ mohl“ opustit, tj. že by měl na den 13.4.2019 smluvenou schůzku, kterou nebylo možno odložit v Alzheimer Centru v obec u obec, kde byla a dosud je umístěna jeho teta. Lze jen uvést, že dopravní nehoda je poměrná vážná událost, která má zpravidla vyšší finanční dopady do sféry účastníků, proto je jak v zákoně č. 361/2000 Sb., tak zákoně č. 168/1999 Sb. kladen požadavek její na řádné vyšetření a finanční likvidaci, čemuž bezdůvodné opuštění místa dopravní nehody zjevně nenapomáhá a je proto sankcionováno možností pojistitele uplatnit regresní nárok vůči pojištěnému - soud je vázán pravomocným rozhodnutím správního orgánu o tom, že se žalovaný coby řidič vozidla dopustil přestupku (§ 135 odst. 1 občanského soudního řádu), což v sobě zahrnuje i popis jednání, jímž se žalovaný takového přestupku, resp. přestupků dopustil. Týká se to tedy i otázky prokázání totožnosti žalovaného řidiči poškozeného vozidla, nicméně, jak je již uvedeno ve skutkové části rozsudku, tato skutečnost není pro právní posouzení rozhodná. Rozhodná je zde skutečnost, že žalovaný po nehodě opustil místo dopravní nehody, když odtud odjel, když již samotné opuštění místa nehody je dle nynějšího znění § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. předpokladem pro vznik regresního nároku žalobce - skutečnost, zda žalovaný do detailu porozuměl obsahu správního rozhodnutí, není rovněž rozhodná, to za situace, kdy příkaz byl žalovanému doručen a žalovaný proti němu opravný prostředek nepodal - rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 3744/2016 se týká právní úpravy před 22.9.2016, navíc § 10 odst. 1, písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., kde byla upravena jiný z důvodů, kdy může pojistitel po pojištěném (škůdci) požadovat náhradu za to, co vyplatil poškozenému. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 25 689 Kč a představují: - zaplacený soudní poplatek 1 205 Kč - náklady právního zastoupení advokátem 14 040 za 6 úkonů právní služby po 2 340 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, dvě písemná podání ve věci samé a účast na jednání soudu dne 25.3.2021 a 18.5.2021) - paušální částku náhrad hotových výdajů 1 800 Kč (za 6 úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - paušální částku náhrad za promeškaný čas 800 Kč za 8 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za promeškaný čas strávený cestou ze sídla právního zástupce žalobce (obec) na místo jednání soudu a zpět dne 25.3.2021, přičemž cesta z obec do obec automobilem trvá průměrně 2 hodiny. - paušální částku náhrad za promeškaný čas 1 200 Kč za 12 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za promeškaný čas strávený cestou ze sídla právního zástupce žalobce (obec) na místo jednání soudu a zpět dne 18.5.2021, přičemž cesta z obec do obec vlakem trvá průměrně 3 hodiny. - cestovné za jednu cestu právního zástupce žalobce na jednání soudu dne 25.3.2021 z obec do obec a zpět o délce 404 km vykonané osobním automobilem zn. Honda Civic, registrační značka se spotřebou paliva BA 95 5,5 litrů na 100 km při ceně 27,80 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a pevné sazbě náhrad 4,40 Kč km, tj. 2 395 Kč - cestovné za 1 cestu právního zástupce na jednání soudu dne 18.5.2021 z obec do obec a zpět ve výši 340 Kč, přičemž cena jízdenky veřejné dopravy (právnická osoba anonymizováno) z obec do obec činila 165 Kč a nazpět 175 Kč. - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 4 249 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně a ve lhůtě, lze podat návrh na výkon rozhodnutí.