34 C 126/2020
č. j. 34 C 126/2020-37
V PLATNOSTIMěstský soud v Brně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 9. června do splatnosti. Soud se opřel o § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., podle něhož náklady na odtah vozidla nese jeho provozovatel, pokud byla dopravní značka umístěna nejméně sedm dní před zákazem stání. Zjištěné skutkové okolnosti potvrzovaly, že žalovaný byl provozovatelem vozidla a nerespektoval dočasný zákaz stání. Soud odmítl náhradu nákladů za zastoupení advokátem, protože statutární město má k dispozici interní právní službu a případ nevykazoval významnou právní ani skutkovou složitost.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Matoušem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím - náklady na odtah vozidla
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 Kč od 9.6.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou došlou soudu dne 9. 7. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 31. 7. 2019 byl proveden odtah vozidla registrační značka, značka příjmení, neboť žalovaný nerespektoval dopravní značení (dočasný zákaz stání z důvodu blokového čištění). Žalobci vznikly náklady spojené s odtahem v celkové výši 1 500 Kč, které jsou předmětem tohoto řízení.
2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Z pověření správce místních komunikací na území územní celek ze dne 30. 6. 2016 soud zjistil, za účelem zajištění výkonu správy místních komunikací byla pověřena společnost právnická osoba, IČO. Z usnesení schůze Rady města Brna č. R8/015 ze dne 27. 2. 2019, soud zjistil, že jméno územní celek stanovila cenu za zpětný odtah vozidla částkou 1 500 Kč včetně DPH. Z protokolu o provedení technického úkonu ze dne 31. 7. 2019 soud zjistil, že dne 31. 7. 2019 byl proveden odtah vozidla registrační značka, značka příjmení jméno z ulice anonymizováno, obec, a to za účelem blokového čištění. Z karty vozidla anonymizováno z centrálního registru vozidel soud zjistil, že provozovatelem vozidla byl v rozhodné době žalovaný. Z výzvy k zaplacení nákladů odtahu vozidla z 28. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzval.
5. Žalovaný však žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný 6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
7. Dle ust. § 19a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene Podle ust. § 19b odst. 2 věta první zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel 8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.
9. V daném případě žalovaný nerespektoval dočasnou dopravní značku o dočasném zákazu stání, která byla na ulici anonymizováno, obec dne 31. 7. 2019 umístěna za účelem blokového čištění, a proto bylo vozidlo registrační značka, značka anonymizováno, téhož dne odtaženo. Vzhledem k tomu, že k uvedenému dnu odtahu byl žalovaný provozovatelem předmětného vozidla, je povinen částku 1 500 Kč žalobci zaplatit. Žalovaný byl řádně žalobcem vyzván k úhradě této částky, uvedenou částku nezaplatil, proto ho soud k této povinnosti zavázal výrokem I. tohoto rozsudku včetně úroků z prodlení, když tyto jsou odůvodněny ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a jejich výše je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Z předmětného nálezu vyplývá, že: "U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musela využívat právní pomoci advokátů." Statutární město Brno má ve svém aparátu k dispozici právníky města, a v předmětné věci se jednalo toliko o agendu vymáhání pohledávek, která se nevyznačuje extrémní skutkovou či právní složitostí, o čemž svědčí i fakt, že se žalobce domáhal vydání platebního rozkazu, který je výstupem řízení rozkazního. Soud má tedy za to, že zastoupení advokátem v tomto případě není účelně vynaloženým nákladem. Na žalobce bylo tedy v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 100 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 OSŘ provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst.
1. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.