34 C 15/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33 034 Kč s příslušenstvím - podnájemní smlouva

I. Řízení se zastavuje pro částku ve výši 11 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 800 Kč od 21.4.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 800 Kč od 21.5.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 800 Kč od 21.6.2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 535,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 535,06 Kč od 18.12.2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit- částku ve výši 3 412,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 412,94 Kč od 21.4.2021 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 535,06 Kč od 21.4.2021 do 17.12.2021- částku ve výši 8 343 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 343 Kč od 21.5.2021 do zaplacení- částku ve výši 8 343 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 343 Kč od 21.6.2021 do zaplaceníse zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 23.11.2023, doplněnou podáním ze dne 18.4.2024 a ze dne 4.9.2024, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 33 034 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 748 Kč od 21.4.2021 do zaplacení, z částky 12 143 Kč od 21.5.2021 do zaplacení a z částky 12 143 Kč od 21.6.2021 do zaplacení a též náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tak, že je podnájemcem bytu č. , hodnota, o velikosti 1 + kk v domě na , adresa, (dále jen „byt“ či „předmětný byt“), a to na základě podnájemní smlouvy ze dne 4.12.2019, uzavřené s nájemcem bytu a členem bytového družstva paní , právnická osoba, , s tím že vlastníkem bytu je , právnická osoba, , IČO , IČO, . Jak vlastník, tak nájemce udělili žalobci souhlas s dalším podnájmem bytu. Smlouvou o podnájmu ze dne 13.2.2020 tedy žalobce dále podnajal předmětný byt žalovanému, a to na dobu určitou od 13.2.2020 do 28.2.2021 s možností prolongace tohoto užívacího vztahu. Strany si ve smlouvě sjednaly (čl. IV smlouvy), že žalovaný bude za užívání bytu hradit měsíčně „podnájemné“ ve výši 8 990 Kč, a to vždy do 20. dne předcházejícího měsíce, na které je podnájemné určeno, současně s podnájemným byl pak žalovaný povinen hradit i zálohy na služby ve výši 3 153 Kč, od 1.2.2021 pak ve výši 3 800 Kč měsíčně. Dle čl. VIII/1 pak žalovaný složil u žalobce jistotu ve výši 12 143 Kč sloužící k zajištění povinností žalovaného platit podnájemné a plnit případně další povinnosti ze smlouvy. Jelikož žalovaný neplatil nájemné a zálohy na služby řádně a včas, ukončil žalobce podnájem dle čl. IX/2, písm. f) smlouvy výpovědí bez výpovědní doby. Výpověď byla žalovanému doručena dne 28.4.2021 e-mailem, k tomu dni tedy podnájemní vztah zanikl, žalovaný žalobci byt předal dne 17.5.2021, o čemž byl stranami pořízen zápis. Žalovaný je však, neboť k ukončení nájemního vztahu došlo z důvodů na jeho straně, v souladu s ujednáním čl. IX/3 smlouvy povinen žalobci uhradit ušlý nájem za dobu, než byl předmětný byt znovu pronajat, což se stalo dne 1.8.2021. Povahově jde tedy o nárok na náhradu škody - ušlý zisk za dobu od 1.5.2021 do 31.7.2021. Celkové nároky žalobce byly ovšem vyšší - v částce 50 902,74 Kč, kterou tvoří 33 641 Kč dlužné podnájemné a zálohy na služby, 15 708 Kč jako cena za výmalbu, úklid a opravu škod (k čemuž se žalovaný zavázal v čl. II/10 smlouvy, byt však nepředal vyčištění a vymalovaný na bílo, proto tak žalobce musel učinit na svůj náklad), 450,50 Kč jako cena za zhotovení nových klíčů (které žalovaný ztratil) a 1 103,24 Kč nedoplatek za elektřinu za dobu od 1.12.2020 do 31.7.2021. Na dlužnou částku 50 902,74 Kč žalobce započetl složenou jistotu ve výši 12 143 Kč, dále přeplatek žalovaného z vyúčtování služeb a energií za rok 2020 ve výši 2 781,16 Kč a přeplatek z vyúčtování služeb a energií za rok 2021 ve výši 2 944,52 Kč, a to tak, že částkou 15 708 Kč byla plně pokryta cena za výmalbu, úklid a opravu škod, částkou 450,50 Kč plně pokryta cena za zhotovení klíčů, částkou 1 103,24 Kč byl zcela pokryt nedoplatek za elektřinu a částkou 606,94 Kč částečně dlužné podnájemné za měsíc 5/2021, které tak zůstalo neuhrazené ve výši 8 748,06 Kč. Předmětem žaloby tak je podnájemné a služby za měsíc 6/2021 ve výši 12 143 Kč a za měsíc 7/2021 v téže výši, celkem tedy částka 33 034,06 Kč coby součet částek 8 748,06 Kč a 2 x 12 143 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě této dlužné částky, přípisem ze dne 17.12.2021, žalovaný však neuhradil ničeho, žalobci tak náleží rovněž úrok z prodlení z dlužných částek dle čl. IV. odst. 2 podnájemní smlouvy vždy ode dne následujícího po dni splatnosti nájemného na ten který měsíc 5 až 7/2021.Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že není důvodná, žalobci žádnou částku z titulu nájemného ani nedoplatku za služby nedluží. V měsících 6 a 7/2021 již v bytě nebydlel, v zásadě ani v měsíci 5/2021. Žalovaný byt předal v pořádku a uklizený. Za kuchyňskou linkou se nacházela vlhkost a plíseň, žalovaný tuto záležitost řešil již cca 9 měsíců před odstěhováním se z bytu. Sprchový kout byl poškozen již v době započetí nájemního vztahu, žalovaný v bytě žádnou škodu nezpůsobil, vše řešil od začátku.Po předestření zatímního názoru soudu na řešenou věc (zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015) vzal žalobce před zahájením jednání žalobu co do částky 11 400 Kč s příslušenstvím zpět. Vzal-li žalobce žalobu o 3x 3 800 Kč specifikovaných v podání ze dne 4.9.2024 jako „zálohy na služby“, pak částí této částky bylo nutně i podnájemné, neboť žalobou se žalobce domáhal podnájemného a služeb dle původního evidenčního listu, tj. 8 990 Kč podnájemného a 3 153 Kč záloh služby, v součtu částky 12 143 Kč za jednotlivý měsíc, s tím, že na měsíc 5 /2021 byla žalovaným uhrazena částka ve výši 2 788 Kč a žalobcem na tento nárok započtena částka 606,94 Kč). Soud tedy řízení v této části zastavil dle § 96 odst. 2 a 4 občanského soudního řádu (výrok I.).Cizí prvek v této věci spočívá v tom, že žalovaný, je státní občan Slovenské republiky, avšak s obvyklým pobytem na území České republiky. Pravomoc českých soudů se nicméně odvíjí od čl. 24 odst. 1 nařízení EU č. 1215/2012 neboť jeho předmětem je (podpod)nájem nemovitosti, pravomoc by však jinak bylo možno dovodit i z čl. 4 odst. 1 téhož nařízení, neboť v České republice má žalovaný své obvyklé bydliště. Rozhodným právem je pak podle čl. 4 odst. 1, písm. c) nařízení ES č. 593/2008 hmotné právo české, neboť předmětem smlouvy je (podpod)nájem bytu nacházejícího se na území České republiky; strany si hmotné právo české jinak i sjednaly odkazem na český občanský zákoník ve smlouvě ze dne 13.2.2020 ve smyslu čl. 3 odst. 1 téhož nařízení.Soud rozhodoval dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání dne 17.10.2024 nedostavil, ačkoliv byl k němu řádně předvolán; žádost o odročení ani omluvu soudu nezaslal.Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že žalobce s žalovaným dne 13.2.2020 uzavřeli dvoustranný právní úkon s názvem „Podnájemní smlouva“, což podporuje tato listina, stejně jako protokol o předání nemovité věci s datem 13.2.2020. Z listiny s názvem „Podnájemní smlouva“ se podává, že předmětem „podnájmu“ měla být bytová jednotka č. , Anonymizováno, 5 v budově č.p. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , tj. předmětný byt (čl. I/1). Žalobce je smlouvě označen jako „nájemce“ a žalovaný coby „podnájemce“. Podnájemní vztah byl sjednán na dobu určitou, od 13.2.2020 do 28.2.2021 (čl. I/4 a III/1 smlouvy) s tím, že pokud některá ze stran 60 dnů před uplynutím podnájemního vztahu nesdělí druhé straně, že hodlá podnájem ukončit, doba jeho trvání se prodlužuje o stejné období, na které byl podnájem sjednán, nejdéle však na jeden rok. Výši nájemného si strany sjednaly (čl. IV/1) odkazem na evidenční list č. , hodnota, s tím, že bude hrazeno (čl. IV/2) žalovaným vždy do 20. dne předcházejícího měsíce společně se zálohami na služby dle evidenčního listu. Dle čl. IX/1 bylo podnájemní vztah možno ukončit dohodou stran, nebo výpovědí bez uvedení důvodu. Výpověď je třeba doručit formou doporučeného dopisu nebo e-mailem uvedeným v záhlaví smlouvy (své e-maily zde uvedly obě strany), účinky výpovědi nastoupí uplynutím tříměsíční výpovědní doby, počínající běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy je výpověď doručena. Dle čl. IX/2 byl žalobce oprávněn podnájem vypovědět bez výpovědní doby z důvodu podstatného porušení podmínek podnájmu, za které se dle písm. f) tohoto článku považuje též prodlení s úhradou nájemného nebo jiného peněžitého plnění po dobu delší 14 dnů po splatnosti. Dle čl. IX/3 v případě neuskutečněné návaznosti dalšího podnájemce, v případech ukončení podnájmu z důvodů na straně žalovaného, zejména (ne však výlučně) z důvodů dle čl. IX/2 smlouvy, je žalovaný povinen uhradit žalobci ušlý nájem, tj. škodu v podobě ušlého zisku ve výši celkové měsíčného nájemného za každý, byť jen započatý měsíc prodlení; žalobce je oprávněn započíst na tento svůj nárok složenou jistotu. Dle čl. II/10 bylo povinností žalovaného při ukončení podnájemního vztahu byt fyzicky uvolnit, vyklidit z něj své věci a vyčištěný a znovu na bílo vymalovaný žalobci předat … Dle čl. X/10 se vztahy neupravené smlouvou mají řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, zejm. § 2274 a.n.Z evidenčního listu nájemného č. , hodnota, ze dne 13.2.2020 se podává, že žalovaný měl za užívání bytu s odkazem na čl. IV/1 podnájemní smlouvy hradit za užívání předmětného bytu nájemné v částce 8 990 Kč měsíčně a zálohy na služby s nájmem bytu spojené ve výši 3 153 Kč, celkem měsíčně tedy 12 143 Kč.Z evidenčního listu nájemného č. , hodnota, ze dne 1.2.2021 se podává, že žalovaný měl za užívání bytu s odkazem na čl. IV/1 podnájemní smlouvy hradit od uvedeného data za užívání předmětného bytu nájemné v částce 8 990 Kč měsíčně a zálohy na služby s nájmem bytu spojené ve výši 3 800 Kč, celkem měsíčně tedy 12 790 Kč.Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce je zřejmé, že tento je podnikatelem, tzv. dle formy, u jednání dne 17.10.2024 připustil, že (pod)najímání a správa nemovitostí, tj. i bytů, tvoří předmět jeho podnikatelské činnosti.Z výpisu z katastru nemovitostí a podnájemní smlouvy ze dne 4.12.2019 vyplývá, že vlastníkem předmětného bytu je bytové družstvo, , právnická osoba, , IČO , IČO, , nájemcem bytu a členem bytového družstva je pak paní , právnická osoba, .Z podnájemní smlouvy ze dne 4.12.2019 dále vyplývá, že nájemkyně předmětného bytu , právnická osoba, byt podnajala žalobci s tím, že byt bude dále podnajat (čl. II/7 smlouvy).Z žádosti o souhlas s pronájmem bytu ze dne 1.2.2020 a souhlas pronajímatele ze dne 4.12.2019 se podává, že jak nájemkyně bytu paní , právnická osoba, měla souhlas vlastníka bytu k tomu, aby jej podnajala, tak měl i takový souhlas i žalobce od , právnická osoba, .Z výpovědi podnájemní smlouvy ze dne 28.4.2021 a e-mailu rovněž ze dne 28.4.2021 se podává, že žalobce toho dne doručil na e-mail žalovaného uvedený ve smlouvě ze dne 13.2.2020 projev vůle směřující k ukončení nájemní smlouvy, a to z důvodu neplacení nájemného.Z listiny s názvem „Vyúčtování jistoty“ se podává, že žalobce použil složené jistoty ve výši 12 143 Kč jakož přeplatků z vyúčtování služeb na úhradu svých nároků za žalovaným, zejm. spočívajících v úklidu a vymalování bytu a zhotovení nových klíčů k bytu.Z protokolu o převzetí bytu ze dne 17.5.2021 se podává, že žalovaný žalobci předmětný byt poté, co žalovanému byla doručena výpověď z nájmu bytu předal právě dne 17.5.2021, zápis byl podepsán žalovaným i zástupcem žalobce. Vyplývá z něj, že byt nebyl vymalován bílou barvou, byl vyklizen, nikoliv však uklizen.Z vyúčtování služeb za dobu od 13.2.2020 do 31.12.2020 se podává, že žalovanému vznikl přeplatek ve výši 2 781,16 Kč.Z vyúčtování služeb za dobu od 1.12.2020 do 31.7.2021 se podává, že žalovanému měl vzniknout na elektřině nedoplatek ve výši 1 103,24 Kč.Z vyúčtování služeb za dobu od 1.1.2021 do 31.7.2021 se podává, že žalovanému měl vzniknout na dodávkách tepla, studené vody a teplé vody přeplatek ve výši 2 944,52 Kč.Z faktury č. , Anonymizováno, ze dne 27.5.2021, splatné 10.6.2021 se podává, že žalobce nechal poté, co žalovaný byt dne 17.5.2021 vyklidil byt uklidit, provést drobné opravy a vymalovat za částku 15 708 Kč. Z faktury se dále podává, že tuto služby měla pro žalobce provést společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, dne 26.5.2021Z faktury č. P20210152 ze dne 11.6.2021, splatné 25.6.2021 se podává, že žalobce nechal poté, co žalovaný byt dne 17.5.2021 zhotovit kopie klíče od bytu za částku 450,50 Kč. Z faktury se dále podává, že tuto služby měla pro žalobce provést společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, dne 11.6.2021Z přípisu právního zástupce žalobce ze dne 17.12.2021 a připojeného poštovního podacího archu se podává, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky 36 286 Kč (nároků ze smlouvy o podnájmu včetně příslušenství).Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.Pokud žalovaný uváděl, že se na bytě nacházely nějaké závady, nedoplnil, zda mu nějakým způsobem ztěžovaly či znemožňovaly užívání bytu, nedoložil, že by vady vytkl ani netvrdil a neprokazoval, že by uplatnil nějaký nárok z vad pronajaté věci (žalobce popíral, že by žalovaný někdy u žalobce uplatnil jakýkoliv nárok z titulu vad pronajaté věci, uvedl též, že žádné vady ani nereklamoval). Žádnou námitku započtení, ani vzájemný návrh v tomto směru žalovaný neučinil. Pokud by se žalovaný k jednání dne 17.10.2024 dostavil, dostalo by se mu ze strany soudu případného poučení dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, aby jím tvrzené skutečnosti doplnil a důkazy k nim předložil. Poučení dle § 118a občanského soudního řádu se provádí toliko u jednání, a protože se žalovaný k jednání nedostavil, o možnost být poučen se takto připravil.Po podřazení skutkového stavu pod níže uvedená ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. a též s ohledem na obsah „podnájemní“ smlouvy ze dne 13.2.2020, dospěl soud k závěru, že žaloba je (po jejím částečném zpětvzetí) důvodná je z malé části.Smlouva, kterou žalobce s žalovaným dne 13.2.2020 uzavřeli a jejímž předmětem, resp. účelem bylo umožnit užívání (za úplatu) předmětného bytu žalovanému k bydlení, je smlouva nepojmenovaná (§ 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), neboť jí do užívání byt přenechává žalovanému žalobce coby podnájemce (byť se ve smlouvě ze dne 13.2.2020 označuje za „nájemce“), žalovaného by tedy bylo možno technicky považovat za „podpodnájemce“ a smlouvu ze dne 13.2.2020 za smlouvu „podpodnájemní“. S ohledem na znění § 1 odst. 2 občanského zákoníku uzavření takového dvoustranného právního úkonu nic nebrání, tedy podnajatý byt lze i dále podnajímat (jak vlastník bytu SBD, tak nájemce , právnická osoba, k tomuto dali souhlas ve smyslu § 2275 občanského zákoníku). Strany si ve smlouvě detailně upravily vzájemná práva a povinnosti, nicméně i na tento právní vztah - „podpodnájem“ je nutno použít analogicky úpravu jemu nejbližší, tj. (dosti kusou) úpravu podnájmu, ale zejm. nájemního vztahu - to při šetření akcesorické povahy podnájmu, resp. zde „podpodnájmu“ (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019 či 26 Cdo 1002/2023).Strany si v čl. IX/2 smlouvy ze dne 13.2.2020 sjednaly důvody, pro které lze „podpodnájemní“ vztah ukončit výpovědí bez výpovědní doby, tj. ihned, již doručením výpovědi, v tomto případě dle písm. f) pro neplacení nájemného a dalších plateb řádně a včas (že by tento výpovědní důvod snad naplněn nebyl žalovaný netvrdil ani nedokládal). Výpověď byla žalovanému doručena dne 28.4.2021, tohoto dne tedy zanikl i „podpodnájemní“ vztah mezi účastníky, žalovaný nicméně byt předal žalobci dne 17.5.2021 (zde je třeba uvést, že (pod- i podpod-)nájemní smlouva je jinak smlouvou konsensuální, faktické užívání předmětu nájmu tedy není v zásadě nutné). Žalobce se nakonec domáhal - po upřesnění svých žalobních tvrzení a částečném zpětvzetí žaloby - po žalovaném náhrady škody v podobě ušlého zisku za dobu, po kterou předmětný byt nebyl pronajat, a to s ohledem na ujednání v čl. IX/3 smlouvy, konkrétně za dobu od 1.5.2021 do 31.7.2021, když od 1.8.2021 byt již pronajat být měl. Za měsíc 5/2021 šlo tedy o částku 4 948 Kč, za měsíc 6/2021 a 7/2021 vždy 8 343 Kč.S ohledem na výše uvedené má soud za to, že ujednání čl. IX/3 smlouvy ze dne 13.2.2020 je nutno posoudit i z pohledu § 2239 občanského zákoníku. Soud v ujednání čl. IX/3 smlouvy spatřuje pro žalovaného tzv. zjevně nepřiměřenou povinnost. Žalovaný totiž (byť by došlo k ukončení podnájemního vztahu z důvodů na jeho straně) tímto způsobem nese či kryje rizika podnikání žalobce, který bez jakéhokoliv omezení a po v zásadě jakkoliv dlouhou dobu může (ale nemusí, neboť má možnost se „hojit“ na žalovaném) obstarávat nového podpodnájemce. Jelikož pronájem a správa nemovitostí je předmětem podnikání žalobce (jakož zjevně i s ním personálně propojených společností), je žalovaného třeba považovat za spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku) a ustanovení čl. IX/3 nutno posoudit i z pohledu § 1813 a 1815 občanského zákoníku. Zde má soud se stejným zdůvodněním jako shora za to, že jde o ujednání, které zakládá na straně žalovaného významnou nerovnováhu v jeho neprospěch. K ujednání čl. IX/3 smlouvy tedy nelze přihlížet (ať to již z teoreticko - právního pohledu znamená nicotnost tohoto ujednání či nikoliv), pro strany z nějak tedy neplynou žádná práva a povinnosti, resp. nelze je na vztahy mezi účastníky aplikovat. Nárok žalobce na úhradu škody v podobě ušlého zisku - úplaty za užívání bytu dle čl. IX/3 za dobu od 18.5.2021 do 31.7.2021 důvodný není a soud proto tento žalobní požadavek včetně nároku na úrok z prodlení zamítl (výrok II.). Připojit lze ještě, že takový požadavek by nebyl důvodný ani, pokud by se měl posoudit snad jako škoda dle § 2913 a.n. občanského zákoníku, neboť porušení smlouvy žalovaným (nevymaloval byt na bílo, což měla provést dne 26.5.2021 společnost personálně propojená s žalobcem, , právnická osoba, ) není v příčinné souvislosti se vznikem případné škody, (ne)vymalování bytu není objektivní překážkou pro to, aby byl byt o velikosti 1 + kk v , Anonymizováno, - , Anonymizováno, standardním způsobem dále tržně pronajímán.Důvodný je tak pouze požadavek žalobce na zaplacení částky za faktické užívání bytu žalovaným poté, co nájemní vztah skončil, nicméně zde byl soud vázán návrhem, tj. za období počínající dnem 1.5.2021 do 17.5.2021, kdy žalovaný byt žalobci protokolárně předal zpět do dispozice, právně hodnocené jako náhrada ve výši ujednaného nájemného dle § 2295 občanského zákoníku (k tomuto odlišnému právnímu posouzení věci nebylo potřebí doplňovat rozhodné skutečnosti ani důkazy, tj. žalobce poučovat dle § 118a odst. 2 občanského soudního řádu).Žalobce při vyčíslovaní svého požadavku za měsíc květen 2021 vycházel z původního evidenčního listu, tj. z částky 8 990 Kč na podnájemném a 3 135 Kč na zálohách na služby, v součtu tedy z částky 12 143 Kč. Žalobce připustil, že žalovaný na tento „dluh“ uhradil částku 2 788 Kč (v žalobě uváděl původní výši dluhu 9 355 Kč) a dále na tento „dluh“ započetl částku 606,94 Kč, v podání ze dne 4.9.2024 vzal pak u tohoto „dluhu“ žalobu částečně zpět o 3 800 Kč, za měsíc květen 2021 se tak stále domáhá po žalovaném částky 4 948 Kč. Součet částek 2 788 Kč a 606,94 Kč činí 3 394,94 Kč, jde o platby, které žalovaný na úhradu za své užívání bytu za měsíc květen zaplatil. Náhrada dle § 2295 občanského zákoníku žalobci může náležet, jak již uvedeno shora, nikoliv za celý měsíc květen 2021, nýbrž jen za dobu od 1.5.2021 do 17.5.2021, tj. v částce 4 930 Kč (8 990 Kč/31 dnů měsíce května x 17 dnů). Od částky 4 930 Kč je však nutno odečíst již uhrazených 2 788 Kč a 606,94 Kč, tj. 3 394,94 Kč, žalobce má tedy nárok na zaplacení náhrady ve výši 1 535,06 Kč.Soud proto žalobci s ohledem na výše uvedené přiznal částku 1 535,06 Kč (výrok II.), částku 3 412,94 Kč (coby rozdíl mezi požadovanými 4 948 Kč a přiznanými 1 535,06 Kč) s příslušenstvím zamítl (výrok III.)Protože žalovaný žalobci náhradu za měsíc květen 2021, řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení (§§ 1968 a 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.) Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení, a to v zákonné výši, avšak až od výzvy k plnění ze dne 17.12.2021 (nejde totiž o „podpodnájemné“ dle smlouvy, která určovala jeho splatnost předem, leč o nárok ze zákona, jehož splatnost není specielně upravena, je tedy splatný na výzvu ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku); požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení za dobu od 21.4.2021 do 17.12.2021 soud zamítl (výrok III.).Co se týká nákladů řízení mezi účastníky (výrok IV.), pak: předmětem řízení byla na jistině částka 33 034 Kč. Z toho byla žalobci soudem přiznána částka 1 535,06 Kč, v tomto rozsahu byl tedy v řízení úspěšný. Ohledně částky 31 498,94 Kč s příslušenstvím žalobce buď vzal žalobu zpět nikoliv pro chování žalovaného, nebo byla jeho žaloba zamítnuta. Neúspěch žalovaného byl tedy jen nepatrný (necelých 5 % žalované jistiny), soud proto dle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žalovanému náleží plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalovaným vynaložené činí 300 Kč a představují paušální částku náhrad hotových výdajů 300 Kč za jeden úkon za 300 Kč dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za jedno podání ve věci samé).