34 C 153/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 116 Kč s příslušenstvím - faktura

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 116 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 116 Kč od 19.12.2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 116 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jako poskytovatel ústavní i ambulantní lékařské péče poskytl žalovanému zdravotní péči, která nebyla hrazena z prostředků komerčního zdravotního pojištění cizinců z důvodu výluky z pojištění. Poskytnutá zdravotní péče byla vyčíslena na 1 116 Kč. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k zaplacení dluhu, avšak do dnešního dne neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav. Žalobce je státní příspěvkovou organizací zřízenou ústředním orgánem státní správy v oboru zdravotní péče. Ve dnech 26. 4. 2017, 7. 6. 2017 a 29. 6. 2017 byla žalovanému na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u sv. [jméno] v [obec] poskytnuta zdravotní péče. Žalobce uplatnil u pojistitele žalovaného ([právnická osoba]) nárok na zaplacení částky 1 116 Kč za poskytnutou zdravotní péči žalovanému, pojistitel žalovaného však odmítl částku uhradit s ohledem na skutečnost, že v daném případě se jedná o výluku z komplexního zdravotního pojištění cizinců. Za provedené lékařské úkony proto žalobce dne 4. 12. 2017 vystavil žalovanému fakturu [číslo] na částku 1 116 Kč se splatností dne 18. 12. 2017. S ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného nedošlo k úhradě předmětné faktury, byl o úhradu dluhu upomenut dne 20. 3. 2018 a byl současně vyzván k jeho úhradě.

5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný.

6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

7. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytováni je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobce vyúčtovanou zdravotní péči poskytl, povinností žalovaného pak bylo náklady takto vynaložené řádně a včas uhradit. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, výši požadované částky nerozporoval, soud tedy žalobě s ohledem na výše uvedené plně vyhověl. Současně soud v projednávané věci aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobci i úrok z prodlení. Žalovaný je povinen plnit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

9. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 100 dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a návrhu ve věci samé.