34 C 17/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt číslo o velikosti 3 + 1, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží budovy adresa v obci obec, části územní celek, k.ú. část obce, na ulici ulice a číslo, obec, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 534 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 1. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala vyklizení bytu číslo o velikosti 3+1, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží budovy adresa v obci obec, části obce Starý Lískovec, k.ú. část obce, na ulici ulice a číslo, obec (dále jen„ byt“ nebo„ předmětný byt“). Žalobkyně uvedla, že výlučným vlastníkem bytu je územní celek, které žalobkyni přenechalo byt do nájmu na základě nájemní smlouvy ze dne 8. 10. 2007. V září 2018 žalobkyně přenechala byt k dočasnému užívání jméno příjmení, který řádně hradil nájemné ve výši ujednané mezi žalobkyní a územní celek. K panu příjmení se následně přistěhovala žalovaná, která byt užívá až do současnosti i po smrti pana příjmení, nehradí však žádné nájemné a na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohacuje. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k vyklizení bytu, žalovaná však byt užívá i nadále.

2. Žalovaná se k doručené žalobě nevyjádřila.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaná souhlasila za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu).

4. Soud provedl dokazování listinami, ze kterých zjistil následující skutkový stav. Vlastníkem bytu číslo o velikosti 3+1, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží budovy adresa v obci obec, k.ú. část obce, na ulici ulice a číslo, obec, je dle informativního náhledu do Katastru nemovitostí obec. U této nemovitosti nejsou evidována žádná věcná práva, která by ji zatěžovala. Mezi územní celek jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem byla dne 8. 10. 2007 uzavřena smlouva o nájmu bytu číslo PSČ číslo, na základě které byl žalobkyni přenechán předmětný byt k užívání na dobu neurčitou. Žalobkyně přenechala byt k užívání jméno příjmení, ke kterému se bez souhlasu žalobkyně přistěhovala žalovaná; byt žalovaná užívá i po smrti jméno příjmení (jaro 2021). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vystěhování a k vyklizení bytu, a to dopisem ze dne 20. 9. 2021, 18. 10. 2021, 14. 12. 2021, 1. 3. 2022 a 8. 7. 2022, žalovaná však byt do dnešního dne nevyklidila.

5. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost uvedených listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

6. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

7. Podle § 1041 odst. 1 občanského zákoníku kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu a jeho podřazení pod zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně jako nájemce bytu je ve sporu aktivně hmotněprávně legitimována. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná předmětný byt nevyklidila a zasahuje tímto způsobem do nájemního práva žalobkyně a je tudíž ve sporu pasivně hmotněprávně legitimována. Za této situace svědčí žalobkyni jako oprávněnému nájemci právo domáhat se ochrany svého práva, tj. vydání věci neprávem zadržované, resp. vyklizení bytu neprávem (bez právního důvodu) užívaného žalovanou.

9. Jelikož v řízení byl prokázán nárok žalobkyně na vyklizení bytu, který byl v žalobě dostatečně identifikován, shledal soud žalobu důvodnou, a proto jí v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost byt vyklidit. Lhůta k vyklizení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4. vyhlášky 1 500 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky ve výši á 300 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 11 534 Kč.

11. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.