34 C 211/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 86 467,78 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 16 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit -) částku ve výši 1 700 Kč -) úrok ve výši 4 864,75 Kč -) úrok z prodlení 4 081,92 Kč -) úrok ve výši 29 % ročně z částky 18 300 Kč od 29.1.2022 do zaplacení -) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 300 Kč od 29.1.2022 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 29 998 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit -) částku ve výši 2 786,44 Kč -) úrok ve výši 592,85 Kč -) úrok z prodlení 7 312,75 Kč -) úrok ve výši 6,2 % ročně z částky 32 784,44 Kč od 29.1.2022 do zaplacení -) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 784,44 Kč od 29.1.2022 do zaplacení se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23 581 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit -) částku ve výši 11 802,34 Kč -) úrok ve výši 7 650,66 Kč -) úrok z prodlení 7 892,45 Kč -) úrok ve výši 14 % ročně z částky 35 383,34 Kč od 29.1.2022 do zaplacení -) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 383,34 Kč od 29.1.2022 do zaplacení se zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou na soud dne 25. 10. 2022, doplněnou o podání ze dne 12. 12. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 86 467,78 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla dne 4. 3. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 6 592 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 7 626 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 278 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 646 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 3 400 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 300 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 864,75 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 081,92 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 18 300 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 300 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení.

2. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 10. 10. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 40 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 3 938 Kč s úrokovou sazbou 6,2 % ročně, odměny za zpracování a administrativní činnost ve výši 4 140 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 2 920 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 417 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 10 002 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 32 784,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 592,85 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 312,75 Kč, úroku ve výši 6,2 % ročně z částky 32 784,44 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 784,44 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení.

3. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 16. 7. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 50 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 7 615 Kč s úrokovou sazbou 14 % ročně odměny za zpracování a administrativní činnost ve výši 17 070 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 7 320 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 3 417 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 26 419 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 35 383,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 650,66 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 892,45 Kč, úroku ve výši 14 % ročně z částky 35 383,34 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 383,34 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení.

4. S účinností ke dni 28. 1. 2022 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce.

5. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.

6. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.).

7. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

8. Ze smlouvy ze dne 4. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč za celkové náklady ve výši 19 496 Kč sestávající z úroku ve výši 6 592 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 7 626 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 278 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet v 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč.

9. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce [číslo] ze dne 1. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil v nájmu, byl ženatý, zaměstnaný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Měsíční příjem žalovaného činil 19 700 Kč, další příjmy domácnosti činily 18 600 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 3 000 Kč, žalovaný dále hradil další splátky v celkové výši 1 500 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmů a výdajů žalovaného předložením pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu, výplatními páskami za prosinec 2018 a leden 2019.

10. Z přehledu plateb ke smlouvě o zápůjčce [číslo] (tabulka umoření) se podává, že dluh žalovaného na jistině ke dni 18. 10. 2019 činil 18 300 Kč.

11. Ze smlouvy ze dne 10. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč za celkové náklady ve výši 10 998 Kč sestávající úroku ve výši 3 938 Kč s úrokovou sazbou 6,2 % ročně, odměny za zpracování a administrativní činnost ve výši 4 140 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 2 920 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 417 Kč.

12. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce [číslo] ze dne 9. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil v nájmu, byl ženatý, zaměstnaný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Měsíční příjem žalovaného činil 19 700 Kč, další příjmy domácnosti činily 18 600 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 3 000 Kč, žalovaný dále hradil další splátky v celkové výši 1 500 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmů a výdajů žalovaného předložením pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu, výplatními páskami za červenec a srpen 2018.

13. Z přehledu plateb ke smlouvě o zápůjčce [číslo] (tabulka umoření) se podává, že dluh žalovaného na jistině ke dni 18. 10. 2019 činil 32 784,44 Kč.

14. Ze smlouvy ze dne 16. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč za celkové náklady ve výši 32 005 Kč sestávající úroku ve výši 7 615 Kč s úrokovou sazbou 14 % ročně odměny za zpracování a administrativní činnost ve výši 17 070 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 7 320 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 3 417 Kč.

15. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce [číslo] ze dne 16. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil v nájmu, byl ženatý, zaměstnaný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Měsíční příjem žalovaného činil 19 700 Kč, další příjmy domácnosti činily 18 600 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 3 000 Kč, žalovaný dále hradil další splátky v celkové výši 1 500 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmů a výdajů žalovaného předložením pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu, výplatními páskami za duben a květen 2018.

16. Z přehledu plateb ke smlouvě o zápůjčce [číslo] (tabulka umoření) se podává, že dluh žalovaného na jistině ke dni 18. 10. 2019 činil 35 383,34 Kč.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že s účinností k témuž dni právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], postoupil své pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobce. Postoupení pohledávek na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno dne 30. 1. 2022.

18. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě.

19. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla účastníky zpochybňována.

20. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

26. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

28. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností všech tří smluv o zápůjčce. Smluvní ujednání mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, byla svým charakterem spotřebitelskými smlouvami, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

29. V rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobce v případě všech tří smluv o zápůjčce zjišťoval a ověřoval informace týkající se příjmů a výdajů žalovaného pouze částečně.

30. V případě smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] i smlouvy o zápůjčce [číslo] právní předchůdce žalobce zjišťoval údaje týkající se příjmů žalovaného, a to navíc pouze částečně. Žalovaný ve všech případech uvedl, že má jediný zdroj příjmů; za tento pak lze důvodně považovat mzdu vyplácenou žalovanému ze strany jeho zaměstnavatele ve výši 19 700 Kč. Žalovaný však dále vždy uvedl další příjem domácnosti ve výši 18 600 Kč. Právní předchůdce žalobce, přesto, že si byl vědom, že uvádí pouze jediný zdroj příjmů, nezjišťoval, co je zdrojem dalšího příjmu domácnosti žalovaného a spokojil se s pouhým tvrzením žalovaného, že tento příjem skutečně má, samotná výše dalšího příjmu pak nebyla ověřována vůbec. Výdaje žalovaného nebyly nijak ověřovány. Právní předchůdce žalobce nezjišťoval (a tedy ani neověřoval), jaké jsou reálné výdaje žalovaného, jaká částka z odhadovaných výdajů je vynakládána na nájemné, náklady spojené s bydlením, osobní potřeby žalovaného, obživu, léky apod. Právní předchůdce nadto žalovanému poskytl zápůjčky i při vědomí, že žalovaný již hradí další dluhy. Na tomto místě tak měl předchůdce žalobce o to pečlivěji zkoumat reálné výdaje žalovaného a nespokojit se s pouhým odhadem jejich výše.

31. Právní předchůdce žalobce tedy postupoval zcela formálně a do formulářů hodnocení klienta uvedl údaje sdělené žalovaným bez toho, že by se alespoň pokusil ověřit zejména výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do formulářů právního předchůdce žalobce k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Právní předchůdce žalobce před uzavřením každé jednotlivé smlouvy o zápůjčce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neověřoval údaje uvedené žalovaným. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).

32. Právní předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému zápůjčky v rozporu s § 86 z.s.ú. Neplatnost všech tří smluv o zápůjčce ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).

33. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce [číslo] [číslo] byly od počátku absolutně neplatné. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

34. Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byly pohledávky za žalovaným řádně postoupeny, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 16 600 Kč (dne 4. 3. 2019 poskytnutá částka ve výši 20 000 Kč ponížená o úhradu žalovaného ve výši 3 400 Kč), 29 998 Kč (dne 10. 10. 2018 poskytnutá částka ve výši 40 000 Kč ponížená o úhradu žalovaného ve výši 10 002 Kč) a 23 581 Kč (dne 16. 7. 2018 poskytnutá částka ve výši 50 000 Kč ponížená o úhradu žalovaného ve výši 26 419), tj. částky v celkové výši 70 179 Kč. Ve zbylé části co do částky 1 700 Kč, 2 786,44 Kč a 11 802,34 Kč soud žalobu zamítl. V části nároku na zaplacení příslušenství v podobě (kapitalizovaných) úroků soud žalobu rovněž zamítl, neboť ujednání o smluvním úroku vychází z absolutně neplatných smluv o zápůjčkách.

35. Ohledně (kapitalizovaných) úroků z prodlení soud nárok žalobce zamítl, neboť žalovaný se dosud nedostal do prodlení. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnutých a dosud nevrácených jistin. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácených jistin a určit způsob jejich splácení. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu).

36. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (výrok I., III. a V.) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II., IV. a VI.).

37. Výrok VII. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 86 467,78 Kč (18 300 Kč, 32 784,44 Kč a 35 383,34 Kč) a příslušenství ve výši 58 266,38 Kč (v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 081,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 864,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 312,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 592,85 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 892,45 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 650,66 Kč a ke dni vyhlášení rozsudku taktéž úrok z prodlení výši 10 % ročně z částky 18 300 Kč od 29. 1. 2022 do 24. 4. 2023 v kapitalizované výši 2 261 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 18 300 Kč od 29. 1. 2022 do 24. 4. 2023 v kapitalizované výši 6 557 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 784,44 Kč od 29. 1. 2022 do 24. 4. 2023 v kapitalizované výši 4 050 Kč, úrok ve výši 6,2 % ročně z částky 32 784,44 Kč od 29. 1. 2022 do 24. 4. 2023 v kapitalizované výši 2 511 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35 383,34 Kč od 29. 1. 2022 do 24. 4. 2023 v kapitalizované výši 4 372 Kč a úrok ve výši 14 % ročně z částky 35 383,34 Kč od 29. 1. 2022 do 24. 4. 2023 v kapitalizované výši 6 120 Kč). Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 70 179 Kč (16 600 Kč + 29 998 Kč + 23 581 Kč), neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 74 555,16 Kč (1 700 Kč + 2 786,44 Kč + 11 802,34 Kč + příslušenství ve výši 58 266,38 Kč). Žalovanému, který byl z procesního hlediska úspěšnější, by proto náležela (poměrná) náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají, rozhodl soud tak, že náklady řízení nebyly přiznány žádnému z nich.