Městský soud v Brně · Rozsudek

34 C 243/2022

č. j. 34 C 243/2022-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-05-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2023:34.C.243.2022.1

Citované zákony (13)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného , země o zaplacení 410 423,77 Kč s příslušenstvím - faktura

I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci - částku ve výši 410 423,77 Kč - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 27 260,05 Kč od 16.12.2021 do zaplacení - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 27 260,05 Kč bod 16.1.2022 do zaplacení - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 76 009,67 Kč od 15.12.2021 do zaplacení - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 21.12.2021 do zaplacení - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 736,89 Kč od 7.2.2022 do zaplacení - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 8 470 Kč od 9.2.2022 do zaplacení - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 169 588,15 Kč od 7.6.2022 do zaplacení - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 9 310,25 Kč od 7.6.2022 do zaplacení - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 736,89 Kč od 7.6.2022 do zaplacení - úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 8 470 Kč od 7.6.2022 do zaplacení - náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, přičemž plněním jednoho žalovaného zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost druhého žalovaného.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 57 838,40 Kč, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou soudu dne 10. 11. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném 1) a žalovaném 2), společně také jako„ žalovaní“, zaplacení částky 410 423,77 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným 1) byla dne 10. 9. 2021 uzavřena rámcová nájemní smlouva, v rámci které byla mezi účastníky téhož dne uzavřena nájemní smlouva k motorovému vozidlu, na základě které se žalovaný 1) zavázal žalobci hradit nájemné dle vystavených faktur. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv faktury byl žalovaný 1) povinen hradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Mezi účastníky smlouvy byla dále pro případ předčasného vrácení vozidla sjednána povinnost žalovaného 1) uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši čtyřnásobku měsíčního nájemného a pro případ ujetí nadlimitních kilometrů uhradit sazbu 10 Kč bez DPH za 1 km. Žalovanému 1) vznikl dluh v celkové výši 410 423,77 Kč sestávající z dlužného nájemného ve výši 27 260,05 Kč za prosinec 2021 a dlužného nájemného ve výši 27 260,05 Kč za leden 2021, dále dluh za užívání náhradního vozidla ve výši 76 009,67 Kč, dluh za půjčení náhradního vozidla ve výši 10 000 Kč, dluh na kapitalizovaném smluvním úroku za pozdní úhradu faktur ve výši 2 748,51 Kč, smluvní pokuta za předčasné vrácení vozidla ve výši 109 040,20 Kč ponížená jednostranným zápočtem na částku 79 040,20 Kč, dluh za ujetí nadlimitních kilometrů ve výši 169 588,15 Kč, dluh za spoluúčast z pojistného plnění ve výši 9 310,25 Kč, dluh za vyúčtovaný přestupek v [země] ve výši 736,89 Kč a dluh za přefakturaci nákladů [právnická osoba] a.s. spojených se zajištěním vozidla ve výši 8 470 Kč. Dne 1. 6. 2021 byla mezi žalobcem a žalovaným 2) uzavřena dohoda o ručení, na základě které se žalovaný 2) zavázal uhradit za žalovaného 1) veškeré dluhy vyplývající z rámcové smlouvy. Jelikož žalovaný 1) ani přes výzvu ze strany žalobce ničeho neuhradil, vyzval žalobce žalovaného 2) k úhradě dluhu z titulu ručitelského závazku. Žalovaní na dluh neuhradili ničeho.

2. Žalovaní se k nároku uplatněnému v žalobě nevyjádřili.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).

4. Z rámcové nájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným 1) jako nájemcem byla dne 10. 9. 2021 uzavřena rámcová smlouva o poskytnutí práva užívání vozidla a služeb s tímto spojených, jež byly smlouvou specifikovány. Na základě nájemní smlouvy mohly být dále uzavírány individuální nájemní smlouvy, přičemž práva a povinnosti smluvních stran plynoucí z rámcové smlouvy současně platila i pro individuální nájemní smlouvy uzavřené mezi stranami. Dle čl. 18 [číslo] byl žalovaný 1) povinen uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši čtyřnásobku měsíčního nájemného v případě ukončené individuální nájemní smlouvy v prvním a druhém roce svého trvání. Dle čl. 20 byl žalovaný 1) povinen hradit žalobci poplatek za překročení sjednaného nájezdu (km). Dle čl. 20 byl žalovaný 1) povinen hradit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s jakoukoliv částkou.

5. Z nájemní smlouvy ze dne 10. 9. 2021 soud zjistil, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným 1) jako nájemcem byla na základě rámcové smlouvy uzavřena individuální nájemní smlouva o nájmu vozidla [anonymizováno 7 slov], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“). Žalovaný 1) se zavázal hradit nájemné ve výši 27 260,05 Kč měsíčně na základě faktury vystavené žalobcem; nájemné bylo splatné ve lhůtě 14 dnů od vystavení faktury. Žalovaný 1) se dále zavázal uhradit sazbu 10 Kč za každý ujetý nadlimitní kilometr při dohodnutím ročním nájezdu 40 000 Kč a celkovým nájezdu 160 000 km. Dle protokolu o předání a převzetí vozidla žalovaný 1) převzal vozidlo dne 10. 9. 2021.

6. Z ručitelského prohlášení ze dne 10. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaný 2) se pro případ prodlení žalovaného 1) s úhradou jakéhokoliv dluhu z rámcové a nájemní smlouvy ze dne 10. 9. 2021 zavázal uhradit žalobci dluh za žalovaného 1).

7. Z faktury 2021 ze dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že za pronájem vozidla v prosinci 2021 bylo žalovanému 1) vyúčtováno nájemné ve výši 27 260,05 Kč. Faktura se stala splatnou 15. 12. 2021.

8. Z faktury 30210215 ze dne 30. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému 1) za užívání náhradního vozidla [anonymizováno] částku 76 009,67 Kč. Faktura se stala splatnou 14. 12. 2021.

9. Z faktury 2021 ze dne 20. 12. 2021 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému 1) za půjčení náhradního vozidla částka 10 000 Kč. Faktura se stala splatnou 20. 12. 2021.

10. Z faktury 2022 ze dne 1. 1. 2022 soud zjistil, že za pronájem vozidla v lednu 2022 bylo žalovanému 1) vyúčtováno nájemné ve výši 27 260,05 Kč. Faktura se stala splatnou 15. 1. 2022.

11. Z výpovědi nájemní smlouvy soud zjistil, že žalobce dne 19. 1. 2022 vypověděl nájemní smlouvu z důvodu prodlení žalovaného 1) s úhradou nájemného.

12. Z faktury 2022 [číslo] ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému 1) za náklady spojené se zajištěním náhradního vozidla [SPZ] částku 8 470 Kč. Faktura se stala splatnou 8. 2. 2022.

13. Z oznámení [právnická osoba] o vyřízení škody ze dne 14. 3. 2022 soud zjistil, že žalobci byla vyplacena úhrada plnění z havarijního pojištění ve výši 176 896 Kč.

14. Z dopisu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] soud zjistil, že uvedená společnost dne 7. 1. 2022 vystavila fakturu za přestupek spáchaný žalovaným 1) v [země]. Pokuta činila 30,25 euro.

15. Z protokolu o předání a vrácení vozidla soud zjistil, že žalovaný 1) vozidlo vrátil žalobci dne 1. 2. 2022. Z protokolu se dále podává, že stav tachometru činil 167 789 km a automobil byl poškozen (zadní nárazník, horní lišta, nedodány 21 alu kola, nedodáno zadní plato zavazadlového prostoru, interiér znečištěn).

16. Z výzvy ze dne 20. 5. 2022 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného 1) na dluh v celkové výši 420 103,77 Kč a vyzval jej k úhradě nejpozději do 6. 6. 2022.

17. Výzvou ze dne 15. 8. 2022 byl žalovaný 1) a žalovaný 2) upozorněni na výši dluhu a vyzváni k jeho úhradě.

18. Žalovaní žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradili, resp. nijak v řízení neprokázali (povinnost důkazní byla v tomto případě na jejich straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnili. Žalovaní netvrdili ani nedoložili jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči nim žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.

19. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

20. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

21. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ občanský zákoník“).

22. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2018 odst. 1 občanského zákoníku kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

24. Podle § 2018 odst. 2 občanského zákoníku ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

25. Podle § 2021 občanského zákoníku věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

26. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

27. Podle § 2321 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

28. Po posouzení zjištěného skutkového stavu a jeho podřazení pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným 1) jako nájemcem byla dne 10. 9. 2021 uzavřena rámcová smlouva o nájmu, na základě které byla téhož dne uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku. Žalovaný 1) se zavázal hradit žalobci nájemné ve výši 27 260,05 Kč měsíčně dle vystavených faktur, tuto povinnost však nesplnil a žalobci proto vznikl nárok na zaplacení dlužného nájemného za prosinec 2021 a leden 2022 ve výši 2x 27 260,05 Kč. Na vozidle byla způsobena škoda, kdy v důsledku této skutečnosti žalovaný 1) užíval náhradní vozidlo a vznikla mu proto vůči žalobci povinnost uhradit částku za užívání náhradního vozidla po dopravní nehodě ve výši 76 009,67 Kč a dále povinnost uhradit částku za půjčení náhradního vozidla ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s dopravní nehodou žalovanému 1) dále vznikla povinnost uhradit spoluúčast z pojistného plnění ve výši 9 310,25 Kč a přefakturaci nákladů spojených se zajištěním vozidla ve výši 8 470 Kč. Žalovaný 1) způsobil dopravní přestupek na území [země], čímž mu vůči žalobci vznikla povinnost zaplatit pokutu za přestupek ve výši 736,89 Kč (30,25 euro při kurzu 24,36 Kč za euro). V důsledku prodlení žalovaného 1) s úhradou faktur za pronájem vozidla žalobce odstoupil od smlouvy o nájmu dopravního prostředku. Jelikož byla smlouva ukončena předčasně, vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši čtyřnásobku měsíčního nájmu v částce 109 040,20 Kč; smluvní pokuta byla jednostranným zápočtem žalobce ponížena na částku 79 040,20 Kč. Při vrácení vozidla bylo zjištěno, že žalovaný 1) překročil sjednaný limit ujetých kilometrů o 14 015,55 km a žalobci proto vznikl nárok na úhradu částky 169 588,15 Kč za nadlimitní nájezd (při sazbě 10 Kč bez DPH za ujetý kilometr).

29. Žalovaný 2) vůči žalobci prohlásil, že v případě prodlení žalovaného 1) s úhradou dluhu ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku splní jako ručitel dluh za žalovaného 1). Žalovaný 1) ani přes výzvu žalobce ze dne 20. 5. 2022 svůj dluh nesplnil, žalobce proto vyzval žalovaného 2) ke splnění jeho ručitelského závazku.

30. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud návrhu žalobce zcela vyhověl (výrok I.) a zavázal žalované k povinnosti uhradit žalobci částku v celkové výši 410 423,77 Kč s tím, že plněním jednoho žalovaného zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost druhého žalovaného. Jelikož se žalovaní dostali do prodlení s úhradou dluhu, soud rovněž vyhověl nároku žalobce v části kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 748,51 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Povinnost žalovaných zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky plyne z ustanovení § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

31. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

32. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 57 838,40 Kč a představují: - soudní poplatek ve výši 20 522 Kč - náklady právního zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 9 980 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (tj. za převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu) - paušální částku náhrad hotových výdajů 900 Kč (za 3 úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 6 476,40 Kč. Náklady řízení jsou žalovaní povinni uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.