34 C 247/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 190 486,05 Kč s příslušenstvím - nájemné

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci -) částku 73 896,05 Kč -) úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 1 476,31 Kč od 21.9.2020 do zaplacení -) úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 8 896 Kč od 21.10.2020 do zaplacení -) úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 8 896 Kč od 21.11.2020 do zaplacení -) úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 8 896 Kč od 21.12.2020 do zaplacení -) úrok z prodlení 10 % ročně z částky 8 896 Kč od 21.1.2020 do zaplacení -) úrok z prodlení 10 % ročně z částky 8 896 Kč od 21.2.2020 do zaplacení -) úrok z prodlení 10 % ročně z částky 6 519 Kč od 21.3.2020 do zaplacení -) úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 21 420,74 Kč od 4.5.2021 do zaplacení -) částku 116 590 Kč -) úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 116 590 Kč od 8.6.2021 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 40 436 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou na soud dne 10. 6. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 190 486,05 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne 30. 4. 2018 užíval od 30. 4. 2018 bytovou jednotku [číslo] v bytových domech [anonymizována dvě slova] v budově bez č.p. a č.ev. – objekt k bydlení, která je součástí pozemku p. č. 8/5 a p. č. 8/3 v k.ú. [část obce]. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 8 500 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 160 Kč. Od 1. 7. 2019 bylo nájemné zvýšeno na 8 896 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nájemného za říjen 2019 až duben 2020, žalobce proto dne 24. 3. 2020 vypověděl nájemní vztah bez výpovědní doby. Nájemní vztah zanikl výpovědí ke dni 22. 4. 2020. Žalovaný však předmětný byt užíval i nadále do 26. 5. 2021 bez právního důvodu. Žalobce se proto domáhal úhrady částky v celkové výši 200 790 Kč sestávající z částky 52 475,31 Kč za dlužné nájemné a zálohy na služby za období od října 2019 až dubna 2020, z částky 21 420,74 Kč za nedoplatek za vyúčtování služeb za rok 2020 a z částky 116 590 Kč za užívání bytu žalovaným bez právního důvodu od 23. 4. 2021 do 26. 5. 2021. S ohledem na prodlení žalovaného se žalobce domáhal rovněž zaplacení úroku z prodlení.

2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

5. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 30. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaný užíval bytovou jednotku [číslo] (interně označeno jako 404/) o výměře 31,32 m² nacházející se ve 4. nadzemním podlaží v budově bez č.p. a č.ev. – objekt k bydlení, která je součástí pozemku p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců od 30. 4. 2018 s možností automatické prolongace smlouvy. Nájemné činilo 8 500 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu činily 2 160 Kč. Nájemné a zálohy byly splatné do 20. dne kalendářního měsíce, který předcházel měsíci, za který měl být nájem a služby hrazeny. Mezi stranami bylo ujednáno, že nájem a zálohy na služby mohou být každoročně zvýšeny o 100 % míry inflace. Oznámením žalobce ze dne 31. 5. 2019 došlo od 1. 7. 2019 k navýšení nájemného na částku 8 896 Kč.

6. Z dopisu ze dne 24. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce vypověděl nájemní smlouvu z důvodu prodlení žalovaného s úhradou nájemného a záloh za služby za období od října 2019 do dubna 2020 bez výpovědní doby. Dopis byl žalovanému odeslán dne 24. 3. 2020 a doručen dne 22. 4. 2020.

7. Z faktury [číslo] ze dne 13. 4. 2021 soud zjistil, že žalovanému vznikl nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok 2020 ve výši 21 420,74 Kč. Faktura se stala splatnou dne 3. 5. 2021.

8. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2020, č.j. 20 C 102/2020-22, se podává, že žalovanému byl uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku do 15 dnů od právní moci citovaného rozhodnutí. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 3. 2021. K vyklizení bytové jednotky došlo dne 26. 5. 2021.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 190 486,05 Kč. Předžalobní výzva byla odeslána dne 2. 6. 2021.

10. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil a v řízení nijak neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.

11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník.

13. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle 2246 odst. 1 občanského zákoníku si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

15. Podle § 2248 občanského zákoníku si strany mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.

16. Podle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

17. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

19. Žalovaný v období od 30. 4. 2018 do 22. 4. 2020 užíval předmětný byt na základě nájemní smlouvy, nezaplatil však nájemné a zálohy za služby za období od října 2019 do dubna 2020. Za měsíc říjen 2019 činilo dlužné nájemné 1 476,31 Kč, za měsíc listopad 2019, prosinec 2019, leden 2020, únor 2020 a březen 2020 činilo dlužné nájemné vždy 8 896 Kč a za poměrnou část dubna (tj. do 22. 4. 2020) činilo nájemné 6 519 Kč. Dlužné služby za rok 2020 činily 21 420,74 Kč. Soud proto přiznal žalobci nárok na zaplacení částky v celkové výši 73 896,05 Kč z titulu dlužného nájemného a služeb.

20. Žalovaný od 23. 4. 2020 do 26. 5. 2021 i nadále užíval bytovou jednotku, ačkoliv mu proto nesvědčil žádný právní důvod, a obohatil se tak o 116 590 Kč. V případě užívání bytu bez právního důvodu pak výše bezdůvodného obohacení odpovídá peněžité částce vynakládané obvykle v daném místě a čase formou nájemného obdobného bytu, který by osoba, jež byt užívá, byla za obvyklých okolnosti povinna plnit dle nájemní smlouvy (viz např. rozhodnutí NS 28 Cdo 3612/2010). Soud proto z titulu bezdůvodného obohacení přiznal žalobci nárok na zaplacení částky ve výši 116 590 Kč.

21. Žalobě tak bylo zcela vyhověno, kdy soud zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobci plnění v celkové výši 190 486,05 Kč (výrok I.). Správnost žalované částky žalovaný nijak nerozporoval.

22. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 436 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 620 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a.t.) sestávající z částky 8 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 8 740 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 8 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 písm. a) a.t a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 5 696 Kč.