Městský soud v Brně · Rozsudek

34 C 289/2024

č. j. 34 C 289/2024-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2025:34.C.289.2024.1

Citované zákony (9)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozená Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 65 726 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 65 726 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 65 726 Kč od 27.9.2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 952,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou na soud dne 21. 11. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 65 726 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 7. 2020 užíval byt č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v domě na , adresa, , jehož vlastníkem je žalobce. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou do 31. 5. 2024, nájem činil 8 000 Kč, zálohy na služby 4. 00 Kč. Žalovaný však předmětný byt užíval i po skončení nájemního vztahu. Podanou žalobou se žalobce domáhá úhrady dlužného nájemného za únor až květen 2024 (4x12 500 Kč) a dále vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu za červen 2024 (12 500 Kč) a část měsíce července 2024 (1 806 Kč).

2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.

3. Cizí prvek v řešené věci spočívá v tom, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012/, právnická osoba, příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když nemovitost, jež je předmětem nájmu, se nachází na území České republiky (výlučná pravomoc). Účastníci v čl. 7.1 nájemní smlouvy výslovně ujednali, že práva a povinnosti smluvních stran se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem; právem rozhodným je proto podle čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008/ES hmotné právo české.

4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaný souhlasil za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Mezi účastníky byla dne 21. 7. 2020 uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobce jako vlastník bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve 12. podlaží domu č.p. 112 v , Anonymizováno, na adrese , adresa, (dále jen „předmětný byt“), přenechal žalovanému k užívání předmětný byt. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 31. 5. 2024. Podle dodatků č. , hodnota, až 5 činilo nájemné za rok 2024 částku 8 000 Kč a zálohy na služby s užíváním byru částku 4 500 Kč.

6. Z dohody uzavřené mezi účastníky dne 8. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný vůči žalobci uznal dluh na nájemném a zálohách na služby ve výši 65 726 Kč. Dluh sestával s dlužného nájemného a služeb za únor, březen, duben a květen 2024 ve výši 4x12 500 Kč, dále dluh za užívání bytu za červen 2024 ve výši 12 500 Kč a dluh za užívání bytu od 1. do 8. 7. 2024 ve výši 3 226 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 000 Kč vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce; první splátka byla splatná 20. 9. 2024.

7. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 10. 2024 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu a současně jej upozornil na možnost uplatnění nároku soudní cestou; upomínka byla odeslána žalovanému 8. 10. 2024.

8. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, přesto, že byl ze strany žalobce k zaplacení dluhu vyzván. Žalovaný nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.

9. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).

10. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v období od 21. 7. 2020 do 31. 5. 2024 užíval předmětný byt na základě nájemní smlouvy, nezaplatil však nájemné a zálohy za služby za únor, březen, duben a květen 2024. Podle nájemní smlouvy činilo nájemné 8 000 Kč a úhrady za služby spojené s užíváním bytu činily 4 500 Kč. Žalovaný v červnu 2024 a od 1. do 8. 7. 2024 užíval předmětný byt i nadále, ačkoliv mu proto nesvědčí žádný právní důvod, a obohatil se tak na úkor žalobce o 11 725 Kč (červen 12 500 Kč, poměrná část července 3 225 Kč). Žalovanému tedy vznikl dluh v celkové výši 65 726 Kč, který žalovaný uznal co do důvodu a výše.

12. Jelikož žalovaný na dluh neuhradil ničeho, soud návrhu žalobce v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 65 726 Kč. Správnost žalované částky žalovaný nijak nerozporoval.

13. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. Lhůta k plnění byla stanoveno podle 160 odst. 1 o. s. ř.

15. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalované, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 17 952,20 Kč a představují:- zaplacený soudní poplatek 3 287 Kč,- náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 3 740 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby),- paušální částku náhrad hotových výdajů 900 Kč za tři úkony po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby),- částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 2 545,20 Kč.

16. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.