34 C 64/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Matoušem ve věci manžel: ; celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa manželky a manžela zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti manželka: ; celé jméno manželky, narozená dne datum bytem adresa manželky a manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky jménem celé jméno manželky, rozená příjmení, narozená dne datum a manžela jménem celé jméno manžela, narozený dne datum, uzavřené dne datum před Úřadem městské části, územní celek, obec - část obce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem podaným dne 7.5.2018 na Městský soud v Brně se celé jméno manžela domáhal rozvodu manželství s anonymizována dvě slova celé jméno manželky. Návrh odůvodnil následujícím způsobem: manželství bylo uzavřeno dne datum v obec. Za doby trvání manželství se účastníkům narodilo jedno nezletilé dítě - jméno celé jméno manžela (datum). Manželka se již dříve sama domáhala rozvodu, v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, následně však vzala žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Manželství bylo uzavřeno ze vzájemné citové náklonnosti, následně se manželé začali jeden druhému fyzicky i psychicky odcizovat. Nynější situace je taková, že ačkoliv manželé obývají dosud jeden byt na ulici ulice a číslo v obec, žijí zcela odděleně. Manžel se synem užívá jeden pokoj, manželka upravenou kuchyň. Náklady spojené s bydlením hradí manžel sám - neboť manželka nemá odpovídající příjmy, po dobu cca 4 let je evidována na Úřadu práce - ostatní náklady si hradí každý z účastníků zvlášť. Odděleně si účastníci zabezpečují i své osobní potřeby, jako je příprava stravy, praní prádla apod.. Popsaná situace trvá od srpna roku 2017 dosud, od uvedené doby se účastníci rovněž intimně nestýkají, volný čas spolu netráví. Tento způsob soužití je velmi náročný, manželka neustále vyvolává konflikty, obviňuje manžela z různých násilných aktů vůči ní, což se dotýká i nezletilého syna, jenž manželku opakované vyzývá k zachování klidu. Vůči manželce bylo vedeno přestupkové řízení, když na podzim 2017 po slovní rozepři vylila směrem k manželovi i nezletilému kastrol s vroucí vodou. Nezletilý jméno byl svěřen do péče manžela, který zabezpečuje veškeré potřeby, manželka o syna neprojevuje opravdový zájem. Manžel na manželku podal trestní oznámení pro neplacení výživného na nezletilého; řízení skončilo tak, že manželka byla shledána vinnou trestným činem zanedbání povinné výživy, jak vyplývá z trestního příkazu zdejšího soudu sp. zn. . Z uvedeného je zřejmé, že vztahy mezi manžely jsou zásadně narušeny, obnova manželského soužití tím zcela vyloučena a manželství účastníků tak nadále zůstává pouze formálním svazkem neplnícím svojí zákonem předvídanou společenskou funkci. Manželka se k návrhu vyjádřila tak, že s rozvodem nesouhlasí, a navrhuje zamítnutí návrhu. Připustila, že od srpna 2017 manželé nevedou společnou domácnost, každý bydlí odděleně ve svém pokoji a zvlášť si obstarává své životní potřeby, volný čas společně netráví, intimně se nestýkají, nicméně toto považuje za přechodné nedostatky v komunikaci, které lze překonat. Vzájemné vztahy nelze považovat za definitivně rozvrácené. Dále uvedla, že manžela stále miluje, i když se k ní choval agresivně, vulgárně jí spílal, v minulosti ji fyzicky napadal, do bytu musela opakovaně volat Policii ČR. Manželka má zdravotní problémy se zády, ale ty již ustupují, jakmile získá zaměstnání, je ochotna manželovi uhradit poměrnou část nákladů na bydlení, velmi jí záleží na zachování celé rodiny, minimálně do doby, než syn jméno dosáhne zletilosti. Cizí prvek je v řešené věci dán tím, že manželka je státní občan země, s obvyklým bydlištěm na území České republiky. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 30 odst. 4 Smlouvy mezi Českou republikou a země o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28.5.2001 (sdělení č. 123/2002 Sb.m.s.). S ohledem na znění čl. 30 odst. 2 uvedené smlouvy soud na řešenou věc aplikoval české hmotné právo. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v obec - část obce. Z usnesení č.j. číslo jednací a rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací, který nabyl ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, č.j. číslo jednací, právní moci dne 19.11.2019, pak soud zjistil, že opatrovnický soud rozhodl o výchově a výživě nezletilého dítěte účastníků řízení - jméno celé jméno manžela tak, že tento byl pro dobu před i po rozvodu manželství svěřen do výchovy manželovi a manželka byla zavázána platit na něj výživné; upraven byl i styk manželky s nezletilým. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. číslo jednací pak byla přijata nová úprava styku, tak že tento se již pro dobu před i po rozvodu nestanoví. Mezi účastníky nebylo sporným, že tito od srpna 2017, ač žijí v jednom bytě, nevedou společnou domácnost, každý bydlí odděleně ve svém pokoji a zvlášť si obstarává své životní potřeby, jako je nákup a příprava stravy, praní prádla a další obdobné činnosti, volný čas společně netráví, intimně se nestýkají. Uvedené vyplývá i z účastnických výpovědí manželů a též protokolu o jednání ve věci sp. zn. spisová značka ze dne 15.1.2019. Manžel jako účastník řízení dále vypověděl, že jakoukoliv obnovu manželského soužití považuje za zcela vyloučenou, vůči manželce ztratil veškeré kladné citové vazby. V úředním záznamu Policie ČR o podání vysvětlení ze dne 7.10.2017 manželka uvedla, že již minimální po dobu čtyř let je ze strany manžela fyzicky i verbálně napadána, jednou si musela zranění nechat ošetřit v nemocnici. Manžel má manželku škrtit, bít pěstí, za vlasy tahat po zemi v bytě, dále vypovídala o incidentu s vylitím vroucí vody směrem k manželovi a nezletilému synovi. Mezi stranami nebylo sporným, že za popsané jednání byla manželce v přestupkovém řízení uložena pokuta 4 000 Kč, která jí byla následně odpuštěna; uvedené podporuje i oznámení manžela o přestupku na č.l. 10 spisu. Ze spisu zdejšího spisu zdejšího soud sp. zn. spisová značka sem podává, že manželka dne 25.9.2017 podala návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že manžel manželku napadá, škrtí, vyhání z domu, manželka se obává o svůj život. Podáním ze dne 5.5.2018 pak vzala návrh zpět, s čímž manžel projevil nesouhlas. Řízení bylo usnesením č.j. číslo jednací zastaveno, pravomocně dnem 4.4.2018. V protokolu sepsaném u zdejšího soudu ve věci sp. zn. spisová značka dne 10.7.2018 manželka uvedla, že vztahy mezi účastníky jsou vyhrocené, manžel má manželku častovat vulgárními výrazy, vyhánět z domu. Manželka zde dále uvedla, že se„ těší“ až se rozvede. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem ve věci sp. zn. spisová značka ze dne 15.10.2019 se podává, že zástupkyně orgánu péče o dítě vypověděla, že dle nezletilého jméno je zdrojem konfliktu v rodině právě manželka, tedy jeho matka, což se potvrdilo při návštěvě obou rodičů u orgánu péče o dítě, kde manželka častovala manžela vulgárními výrazy. Z oznámení manžela ze dne 3.6.2020 a trestního příkazu zdejšího soudu č.j. číslo jednací se podává, že manžel na manželku podal trestní oznámení pro neplacení soudem stanoveného výživného na nezletilé syna jméno. Manželka byla shledána vinnou trestním činem zanedbání povinné výživy a byl jí uložen podmíněný trest odnětí svobody. Ze zprávy opatrovníka nezletilého z opatrovnického řízení ze dne 15.5.2020 vyplývá, že opatrovník neshledal, důvody pro které by manželství účastníků nemělo být rozvedeno, naopak uvedl, že další soužití rodičů považuje pro nezletilého za spíše škodlivé. Z ostatních listinných důkazů soud žádné další skutečnosti potřebné pro právní posouzení věci nezjistil, nebylo rovněž třeba provádět ani další důkazy pro to, aby soud mohl ve věci rozhodnout. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Po provedeném dokazování a podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je tak hluboce, trvale a nevratně rozvráceno, že již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Rozvrat jejich manželství je dle názoru soudu zřejmý z toho, že účastníci řízení spolu od léta roku 2017, tedy pod dobu více jak tří let, manželsky nežijí (§ 758 zákona č. 89/2012 Sb.), tj. nevedou společnou domácnost (kde každý z manželů dobrovolně dle svých možností uhrazuje náklady na společný život a vykonává i další pro chod společné domácnosti charakteristické aktivity jako je společné nakupovaní, vaření, praní, úklid apod.), intimně se nestýkají, volný čas jako manželé spolu netráví a ztratili k sobě kladné citové vztahy - čehož zjevným projevem jsou ať již fyzické či verbální vzájemné ataky. Dobu více jak tří let odděleného soužití pak dle názoru soudu nelze považovat za nějaký dočasný stav či chvilkové nedorozumění, leč za stav setrvalý a v zásadě neměnný. Byť manželka v prvním svém vyjádření k návrhu uváděla a poté u jednání vypovídala, že má manžela stále ráda, resp. jej miluje, z jejich dalších podání a rovněž provedených důkazů je evidentní, že tomu tak může být jen stěží - s ohledem na jednání manžela, které zde tak detailně popisuje (tvrzené bití pěstí, tahání za vlasy, vyhánění z domu, vulgární nadávky na vzhled a původ manželky). O pozitivních vztazích mezi manžely nesvědčí ani to, že buď podali trestní oznámení u Policie ČR, či policii za účelem řešení rodinných sporů přivolali. Emoce, kam spadá i láska, lze jen obtížně prokazovat, nicméně na city lze objektivně usuzovat z jednání toho kterého člověka. Pokud manželka manželovi vulgárně spílá dokonce před orgánem péče o dítě, či se jej snaží polít vroucí vodou, nelze dle názoru soudu z její strany vůči manželovi o jakékoliv lásce hovořit. Existenci kladných citových vazeb manžela vůči manželce pak manžel striktně vyloučil. Za tohoto stavu má soud za to, že manželství účastníků je nadále skutečně pouze formálním svazkem a neplní svůj obsah a společenský účel vyplývající zejména z § 687 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.. Příčinou rozvratu byla v konečném důsledku odlišnost povah a účastníků a z ní vyplývající neschopnost shodnout se na řešení jakýchkoliv rodinných záležitostí, včetně výchovy syna a dále neshody ohledně financování potřeb rodiny; zde lze poznamenat, že zjištění vlastní příčiny rozvratu manželství není podmínkou rozvodu manželství, je-li kvalifikovaný rozvrat mezi účastníky jednoznačně zjištěn. Podmínka dle § 755 odst. 3 občanského zákoníku byla též splněna, když o úpravě poměrů nezletilého dítěte účastníků řízení pro dobu po rozvodu bylo opatrovnickým soudem pravomocně rozhodnuto. Jelikož nebyla zjištěna ani existence překážek podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku, resp. manželé spolu nežijí po dobu delší tří let, soud manželství zcela v souladu s § 755 odst. 1 rozvedl (výrok I.). O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., současně nebyly soudem shledány okolnosti případu, které by odůvodňovaly případně přiznání i náhrady těchto nákladů nebo jejich části. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Manžel, jenž přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci výroku o rozvodu manželství oznámit orgánu pověřenému vést matriku, u něhož je manželství zapsáno, že opět přijímá své dřívější příjmení. Účastníci jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanské průkazy s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušného orgánu k zápisu změny osobního stavu.