34 C 70/2021
V PLATNOSTIMěstský soud v Brně rozhodl o rozvodu manželství uzavřeného v Polsku, které bylo považováno za hluboce a trvale rozvrácené. Soud se opřel o čl. 56 odst. 1 a čl. 57 odst. 2 polského zákona o rodině, podle něhož manželství nelze obnovit. Rozhodnutí bylo vydáno na základě polského hmotného práva, které se aplikuje podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bod 1 nařízení Rady ES č. 2201/2003. Náhrada nákladů řízení byla odmítnuta, protože žádný z účastníků nemá právo na její přiznání.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci manželka: ; jméno jméno celé jméno manžela, narozená dne datum bytem adresa manžela proti manžel: ; celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa manžela o rozvod manželství
I. Manželství manželky jménem jméno jméno celé jméno manžela, narozená dne datum a manžela jménem celé jméno manžela, narozený dne datum, uzavřené dne datum v obci anonymizováno, Polsko, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem podaným dne 12.4.2021 na Městský soud v Brně se jméno jméno celé jméno manžela a celé jméno manžela domáhali rozvodu jejich manželství. Návrh odůvodnili následujícím způsobem: manželství bylo uzavřeno dne datum v obci v obci anonymizováno, Polsko. Za trvání manželství se manželce dítě nenarodilo. Manželé společně žili v Polsku do roku 2008, pak se manželka odstěhovala do České republiky a do roku 2016 žili manželé odděleně. V roce 2016 manželé soužití obnovili a žili společně do října 2020, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti. Manželství oba považují za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, obnova manželského soužití je vyloučena a manželství účastníků tak nadále zůstává pouze formálním svazkem neplnícím svoji společenskou funkci. Cizí prvek spočívá v řešené věci v tom, že oba manželé jsou státními občany Polské republiky s obvyklým bydlištěm na území České republiky. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 3 odst. 1 písm. a) bod 1 nařízení Rady ES č. 2201/2003. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. pak soud na řešenou věc aplikoval polské hmotné právo. Účastníci uzavřeli manželství dne číslo v obci v obci anonymizováno, Polsko, jak plyne z oddacího listu. Účastníci společnou domácnost nevedou od října roku 2020, což nebylo mezi nimi sporným a což oba uvedli v rámci svých účastnických výpovědí. Za trvání manželství se účastníkům dítě nenarodilo. Po provedeném dokazování a podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení slovenského zákona o rodině v rozhodném znění dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je tak hluboce, trvale a nevratně rozvráceno, že již nelze očekávat obnovení manželského soužití, proto soud manželství účastníku dle čl. 56 § 1 a čl. 57 odst. 2 polského zákona o rodině č. 9/1964 rozvedl. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., současně nebyly soudem shledány okolnosti případu, které by odůvodňovaly případně přiznání i náhrady těchto nákladů nebo jejich části. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Právo na odvolání však již účastníkům nenáleží, neboť se ho po vyhlášení rozsudku výslovně do protokolu v souladu s § 207 odst. 1 občanského soudního řádu vzdali. Manžel, jenž přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci výroku o rozvodu manželství oznámit orgánu pověřenému vést matriku, u něhož je manželství zapsáno, že opět přijímá své dřívější příjmení. Účastníci jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanské průkazy s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušného orgánu k zápisu změny osobního stavu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.