Městský soud v Brně · Rozsudek

34 C 70/2023

č. j. 34 C 70/2023-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-31 · ECLI:CZ:MSBR:2023:34.C.70.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl o rozvodu manželství, jehož účastníci nikdy spolu nežili, nebyli v kontaktu od srpna 2022 a žijí na různých kontinentech. Soud dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a proto jej podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl. Odměna opatrovníka manžela byla přiznána ve výši 3 900 Kč za tři úkony právní služby a náhradu výdajů. Soud rozhodl, že Česká republika nemá povinnost náhradu odměny opatrovníka manžela zaplatit.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci manželka: Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Anonymizováno manžel:Anonymizováno zastoupený opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o rozvod manželství

I. Manželství manželky jménem Anonymizováno Anonymizováno, rozená Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 a manžela jménem Anonymizováno Anonymizováno, narozený datum, uzavřené dne datum v obci jméno FO, Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Soud přiznává opatrovníku manžela - Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátce, sídlem adresa - odměnu za zastupování ve výši 3 900 Kč.

IV. Česká republika - Městský soud v Brně nemá právo na náhradu odměny opatrovníka manžela. Návrhem podaným dne 5.4.2023 na Městský soud v Brně se Anonymizováno Anonymizováno, rozená Anonymizováno domáhala rozvodu manželství. Návrh odůvodnila následujícím způsobem: manželství bylo uzavřeno dne datum; za trvání manželství se manželce dítě nenarodilo. Účastníci se seznámili v roce 2018, avšak nikdy, ani potom jako manželé, spolu trvale nežili, manželka manžela navštěvovala cca dvakrát ročně v Anonymizováno, šlo o vztah tzv. na dálku. Po uzavření manželství manžel zažádal o vízum do České republiky, to mu však bylo opakovaně zamítnuto. Plynutím času bylo oběma účastníkům stále více zřejmé, že udržování takového vztahu není perspektivní, od srpna 2022 manželé nejsou v kontaktu, manželka nemá o manželovi žádné bližší informace. Po vzájemné dohodě zaslal manžel manželce svůj písemný souhlas s rozvodem manželství. Obnovu vztahu mezi účastníky manželka pokládá za vyloučenou. Manžel sám se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil. Jelikož jde o osobu, neznámého pobytu, ustanovil mu soud opatrovníka dle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu. Opatrovník uvedl, že je na manželce, aby prokázala kvalifikovaný rozvrat manželství, s tím, že konečné rozhodnutí ponechává na úvaze soudu. Cizí prvek spočívá v řešené věci v tom, že manžel je státní občan Anonymizováno, s obvyklým bydlištěm na území Anonymizováno. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 3 písm. a) bod v) nařízení EU č. 1111/2019, přičemž pravomoc českých soudů lze dovodit rovněž z § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., neboť manželka je státní občan České republiky s obvyklým svým bydlištěm na území České republiky. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. pak soud na řešenou věc aplikoval české hmotné právo. Účastníci uzavřeli manželství dne datum, jak plyne z oddacího listu. Dítě se za trvání manželství nenarodilo, což plyne z výpisu z evidence obyvatel manželky. Účastníci spolu nikdy nevedli společnou domácnost, manželka manžela pouze navštěvovala v Anonymizováno, cca dvakrát ročně, jak soud zjistil z její účastnické výpovědi. Poté, co manželovi nebylo vydáno vízum k pobytu na území České republiky, veškeré kontakty od srpna 2022 mezi manžely ustaly, manžel manželce pouze v říjnu 2022 zaslal svůj písemný souhlas s rozvodem manželství. Příčinou rozvratu manželství je odlišnost povah manželů vyplývající z odlišných kultur a jejich věkový rozdíl. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Po provedeném dokazování a podřazení skutkového stavu pod výše uvedené ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je tak hluboce, trvale a nevratně rozvráceno, že již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Rozvrat jejich manželství je dle názoru soudu zřejmý již z toho, že účastníci řízení spolu v zásadě nikdy jako manželé nežili, od srpna roku 2022 nejsou v žádném kontaktu, krom písemného souhlasu manžela s rozvodem z října 2022; každý žije na jiném kontinentu. Za tohoto stavu má soud za to, že manželství účastníků je nadále skutečně pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel. Jelikož se za trvání manželství dítě nenarodilo, nebylo nutno se zabývat podmínkou dle § 755 odst. 3 občanského zákoníku. Jelikož nebyla zjištěna ani existence překážek podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku, soud manželství zcela v souladu s § 755 odst. 1 rozvedl (výrok I.). Příčinou rozvratu odlišnost povah manželů. Zde lze poznamenat, že zjištění vlastní příčiny rozvratu manželství není podmínkou rozvodu manželství, je-li kvalifikovaný rozvrat mezi účastníky najisto postavený. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., současně nebyly soudem shledány okolnosti případu, které by odůvodňovaly případně přiznání i náhrady těchto nákladů nebo jejich části. Odměna ustanoveného opatrovníka manžela (výrok III.) ve smyslu § 140 odst. 2 občanského soudního řádu činí 3 900 Kč a je představována: - odměnou za tři úkony právní služby po 1 000 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé a účast na jednání dne 31.10.2023) - paušální částkou náhrad hotových výdajů 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jelikož bylo návrhu manželky vyhověno, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalovaného dle § 149 odst. 2 občanského soudního řádu (výrok IV.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Manžel, jenž přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci výroku o rozvodu manželství oznámit orgánu pověřenému vést matriku, u něhož je manželství zapsáno, že opět přijímá své dřívější příjmení. Účastníci jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanské průkazy s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušného orgánu k zápisu změny osobního stavu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.