34 C 9/2026

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Zrušuje se vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni, stanovená mu naposledy rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4.12.2019, č.j. 22 Nc 37/2019-21, a to ode dne 1.10.2025.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení. Žalobou podanou dne 16.1.2026 k Městskému soudu v Brně a k výzvě soudu upřesněnou podáním ze dne 9.2.2026 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud ode dne 1.10.2025 zrušil vyživovací povinnost žalovaného - otce žalobkyně vůči ní. Žalobu odůvodnila tak, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4.12.2019, č.j. 22 Nc 37/2019-21 byla žalovanému stanovena povinnosti platit k rukám matky tehdy nezletilé žalobkyně výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1.12.2019 dále do budoucna. Žalobkyně je však již schopna se živit sama, je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, .. Žalovaný i přes to nadále žalobkyni, i prostřednictvím třetí osoby, výživné poukazuje, žalobkyně tyto platby zasílané již bez právního důvodu žalovanému vrací zpět.Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona občanského soudního řádu; účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili za použití výzvy dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu.Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4.12.2019, č.j. 22 Nc 37/2019-21, který nabyl právní moci dne 25.1.2020, soud zjistil, že tehdy nezletilá žalobkyně a též její bratr jménem , Jméno žalovaného, , narozený , datum, , byli svěřeni do výchovy matce - paní , jméno FO, a žalovaný byl zavázán platit na žalobkyni (k rukám matky) od 1.12.2019 výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně.Z pracovní smlouvy založené na č.l. 2 spisu má soud za prokázáno, že žalobkyně je od 25.8.2025 zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . jako „sales asistent - junior“.Výpisy z účtu žalobkyně z října, listopadu a prosince 2025 prokazují, že žalovaný žalobkyni dále poukazuje výživné (ve výši 4 000 Kč), ta mu je však vrací.Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku, lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.Od posledního soudního rozhodnutí, jímž byla upravena vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni došlo k zásadní změně poměrů. Žalobkyně uzavřela pracovní smlouvu, začala vykonávat výdělečnou činnost, čímž nabyla zjevně schopnosti se sama živit. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni v důsledku schopnosti žalované se sama živit tedy zanikla. Z tohoto důvodu soud v plném rozsahu vyhověl návrhu a vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni zrušil dle § 911 občanského zákoníku, a contrario (výrok I.), ode dne navrhovaného žalobkyní, tj. 1.10.2025, proti čemuž žalovaný (ostatně jako ani proti návrhu jako takovému) ničeho nenamítal.O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud s ohledem na povahu žalobkyní vzneseného nároku dle § 150 občanského soudního řádu, tj. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Lze zde ještě poznamenat, že řízení jako takové je osvobozeno od soudního poplatku dle § 11 odst. 1, písm. c) zákona č. 549/1991 Sb..