35 C 31/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 3 491 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 491 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 9. 2018 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6 087 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 491 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena Smlouva o spolupráci, jejímž předmětem bylo získávání kontaktů na zájemce o pojištění a smlouva o obchodním zastoupení, jejímž předmětem byla zprostředkovatelská činnost žalovaného pro žalobce. Žalovanému za řádné plnění smlouvy náležela odměna a provize ve sjednané výši. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci odměnu nebo její část v případě, že dojde k ukončení pojistné smlouvy uzavřené v důsledku činnosti žalovaného. Tento závazek žalovaného trval i po ukončení smlouvy. Dne [datum] byla smlouva ukončena. Žalobou uplatněná pohledávka se sestává z částky 3 491 Kč představující nárok žalobce na vrácení části provizí vyplacených žalovanému v důsledku předčasného ukončení příslušných pojistných smluv. Žalovaný byl žalobcem opakovaně upomínán. Žalobce poukázal na to, že žalovaný uzavřel smlouvu jako podnikatel, podpisem smlouvy stvrdil, že se seznámil s vnitropodnikovou normou žalobce a poukázal na oprávněnost krácení provizí v případě předčasného ukončení smlouvy s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu. Žalobce podáním ze dne [datum] podrobně dotvrdil jakým způsobem dospěl k jednotlivým částkám storna pojistných smluv, a poukázal na to, že výpočet je prováděn specializovaným softwarem pojistných matematiků a předložil k důkazu historii provizí žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci k podané žalobě vyjádřil opakovaně. V podání ze dne 1. 3. 2019 namítl, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, odměna žalovaného byla sjednána ve vnitropodnikové normě žalobce, kterou žalobce žalovanému nepředal, uvedená norma je neplatná pro nesrozumitelnost, je pro žalovaného zvlášť nevýhodná, není jasné, jak žalobce došel jednotlivým součástem nárokované částky. Žalovaný ve vyjádření ze dne 16. 10. 2020 vyslovil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, setrval na svojí argumentaci a polemizoval s tvrzeními žalobce.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř., kdy žalovaný s uvedeným postupem vyslovil souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř.

4. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se pro právního předchůdce žalobce, [právnická osoba] zavázal vyhledávat zájemce o pojištění. Účastnici v článku č. 4 smlouvy výslovně dohodli, že předmětem smlouvy není výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví dle smlouvy v režimu zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích. Podle čl. V. smlouvy žalovanému vznikl nárok na odměnu za předané kontakty. Podle čl. V. smlouvy žalovanému vznikl nárok na odměnu dle ustanovení o dělené provizi a na tuto odměnu se vztahují příslušná ustanovení o zániku práva na odměnu. Podle č. II. smlouvy nebyl žalovaný oprávněn provádět činnosti směřující k uzavření či změně smluv, inkasovat pojistné. Žalovaný uzavřel smlouvu jako podnikatel, živnostník. Účastníci dále dne [datum] uzavřeli smlouvu o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. [anonymizováno], kdy účastníci se dohodli na uzavření smlouvy podle § 2493 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako„ OZ“), v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, kdy se žalovaný zavázal ve smyslu § 2483 OZ uzavírat pojistné smlouvy se třetími osobami výhradně pro žalobce či jeho partnery a žalobce se zavázal žalovanému za tuto činnost zaplatit odměnu, a to zejména provizi. Účastníci v čl. II odst. 2 smlouvy vyloučili aplikaci § 1799 a § 1800 OZ. Odměna je definována na třetí straně smlouvy jako soubor finančních plnění, stanovených obchodními podmínkami, vyplácených zprostředkovateli za výkon činností specifikovaných ve smlouvě. Obchodní podmínky jsou definovány jako soubor vnitropodnikových norem s uvedením těch nejdůležitějších. Žalovaný uzavřel smlouvu jako živnostník. Ve čl. XVI. odst. 6 smlouvy podpisem smlouvy zprostředkovatel stvrzuje, že mu byly obchodní podmínky a vnitropodnikové normy předány. V č. XVI odst. 4 vzal žalovaný na vědomí, že žalobce je oprávněn obchodní podmínky a vnitropodnikové normy aktualizovat.

5. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce odstoupil od smlouvy o obchodním zastoupení pro neplnění minimálního produkčního limitu. Žalovaný odstoupení dle doručenky převzal dne [datum]. Dne [datum] účastníci uzavřeli dohodu o ukončení smlouvy o spolupráci ze dne [datum].

6. Úplným výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že zapsaným předmětem podnikání žalobce je pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví 363/1999 Sb. Z pracovní směrnice [obec] [anonymizována tři slova] ver. [číslo] (dříve [příjmení] [číslo]) soud zjistil, že uvedená listina obsahuje klíč pro matematický způsob výpočtu odměny, včetně strany 57, zániku práva na odměnu. Podle uvedené zánik práva na odměnu může nastat po ukončení smlouvy. Podle bodu [číslo] jsou pojistné smlouvy uzavírány na dobu min. 3 let a navazuje způsob výpočtu krácení odměny. Směrnice pak obsahuje konkrétní způsob výpočtu provize pro jednotlivé druhy pojistných produktů, jakožto způsob výpočtu provize, jejíž část se žalovaný žalobci zavázal vrátit pro případ předčasného ukončení pojistných smluv uzavřených v důsledku činnosti vykonávaných žalovaným.

7. Žalobce požaduje v řízení po žalovaném 1 187 Kč v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy [číslo] uzavřené se [právnická osoba], částku 341,40 Kč v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy [číslo] uzavřené s [jméno] [celé jméno žalovaného], částku 341,40 Kč v souvislosti s ukončením odlišné pojistné smlouvy [číslo] uzavřené s [jméno] [celé jméno žalovaného], částku 345,30 Kč v souvislosti s ukončením odlišné pojistné smlouvy [číslo] uzavřené se [právnická osoba], částku 315,70 Kč v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy [číslo] uzavřené s [jméno] [celé jméno žalovaného], částku 1 474 Kč v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy [číslo] uzavřené s [jméno] [celé jméno žalovaného]. K výše zmíněným smlouvám předložil žalobce smlouvy, na kterých je žalovaný podepsán jako zástupce [obec] [anonymizováno]. Dále žalobce ke každé smlouvě předložil upomínku dlužného pojistného a informaci o zániku dlužného pojistného.

8. Celkem žalobce ve svých tvrzeních vyčíslil provize v částce 4 005,60 Kč, v řízení pak nárokuje 3 491 Kč. Rozdíl v částce 514,60 Kč se dle výpisu žalobce, agregace jednotlivých odměn, sestává z odměny žalovaného 236,50 Kč za pojistnou smlouvu [číslo] uzavřenou se [právnická osoba] v provizním období září 2016, z odměny žalovaného 236,50 Kč za prolongaci pojistné smlouvy [číslo] uzavřené se [právnická osoba] v provizním období únor 2017, z odměny žalovaného 41,20 Kč za sjednání pojistné smlouvy [číslo] uzavřené se [jméno] [příjmení] v provizním období leden 2018. Z hlediska vyčíslení storen provizí agregace odpovídá tvrzením žalobce. Ze souhrnu vyplacených odměn soud zjistil, že žalovanému bylo na odměnách vyplaceno 72 904,70 Kč.

9. Upomínkou ze dne [datum] upomenul žalobce žalovaného o zaplacení. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k zaplacení. [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávek.

10. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod příslušná ustanovení hmotného práva shledal soud nárok žalobce po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena dne [datum] smlouva o obchodním zastoupení podle § 2483 OZ, kdy se žalovaný zavázal uzavírat pojistné smlouvy se třetími osobami výhradně pro žalobce či jeho partnery a žalobce se zavázal žalovanému za tuto činnost zaplatit odměnu, a to zejména provizi. Účastníci v čl. I odst. 2 smlouvy vyloučili aplikaci § 1799 a § 1800 OZ. Podle § 1799 OZ doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát. Podle § 1751 odst. 1 OZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Jde o obecné ustanovení, které s odkazem na podmínky stojící mimo vlastní text smlouvy počítá. Mají-li se takovéto podmínky stát součástí obsahu smlouvy, musejí být připojeny k nabídce nebo musejí být stranám známy. Zde zkoumané ustanovení je speciální úpravou pro adhezní smlouvy. Oproti citovanému § 1751 odst. 1 OZ musí být slabší strana ještě navíc upozorněna na existenci odkazu a jeho význam. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o obchodním zastoupení jako živnostník podnikatel, nikoliv v pozici slabší strany. Žalovaný neuzavíral smlouvu z pozice slabšího, ale z pozice podnikatele, jehož hlavní motivací je dosažení zisku. Podpisem smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil s obchodními podmínkami a vyslovil s těmito souhlas, včetně konkrétních vnitropodnikových norem žalobce. Současně vzal na vědomí, že žalobce může obsah podmínek aktualizovat. Žalobce vylíčil jednotlivě storna pojistných smluv a z předložených důkazů k těmto smlouvám soud zjistil, že byly ukončeny předčasně. Předložil k důkazu agregaci pojistných smluv, ze které vyplývá, jak dospěl k nárokované částce, a že na storna započítal odlišné provize žalovaného. Samotná směrnice pak obsahuje popsanou mechaniku výpočtu odměny a storen provizí, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že provizní sestavu včetně storen počítá obvykle k tomu specializovaný software, a listině obsažené tabulky a naznačené způsoby výpočtu storen neshledal v ničem neobvyklé, nenalezl rozpor mezi žalobcem předloženými listinami a žalobními tvrzeními. Soud má za to, že smluvní odměna žalovaného byla sjednána platně, žalovaný tuto opakovaně čerpal v částkách desítek tisíc po dobu několika let. Žalovaný, který v uvedeném smluvním vztahu vystupoval obdobně jako žalobce v pozici podnikatele, se v provizním systému žalobce s ohledem na délku spolupráce s žalobcem a vyplacené výši provize, logicky musel orientovat. Obdobně byl ve směrnici srozumitelně a určitě ujednány podmínky, za kterých žalobci vzniká nárok na vrácení částí vyplacených provizí. V otázce storen provizí se opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud a vyhodnotil tyto jako přípustné. Soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení žalované částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení je dán v souladu s ustanovením § 1970 OZ. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč pak vyplývá z ust. § 513 OZ, je ho výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 087 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 1 000 Kč za každé písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., konkrétně za žalobu a vyjádření žalobce k odporu žalovaného ze dne 12. 4. 2019 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 987 Kč. Pokud se jedná o doplnění žaloby učiněné žalobcem dne 15. 4. 2019, soud žalobci náhradu nákladů za tento úkony právní služby nepřiznal pro neúčelnost, neboť podáním byly doplněny skutečnosti, jež měly být obsaženy v již žalobním návrhu. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).