Městský soud v Brně · Rozsudek

35 C 73/2018

č. j. 35 C 73/2018-57

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-28 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2021:35.C.73.2018.1

Citované zákony (6)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce a účastníka řízení: jméno příjmení , datum narození bytem adresa o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím a nahrazení rozhodnutí

I. Zamítá se žaloba, že účastník řízení [jméno] [příjmení], [datum narození] je povinen zaplatit žalobci 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 21. 5. 2015 do zaplacení a že účastník řízení [jméno] [příjmení], [datum narození] je povinen nahradit žalobci náklady správního řízení ve výši 264 Kč, čímž měly být nahrazeny výroky II. a III. rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] - [anonymizováno] ve spojení s rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo].

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost účastníku řízení [jméno] [příjmení], narozenému [datum] (dále jen„ účastník či účastník řízení“) zaplatit žalobci částku 3 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení a dále nahradit žalobci náklady správního řízení ve výši 264 Kč, čímž by nahradil výrok II. a výrok III. rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] ve spojení s rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 15. 3. 2018, [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo]. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel žalobce s účastníkem smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které byla účastníku poskytována mobilní služba volání, SMS a internetu na telefonním čísle [tel. číslo] se sjednaným tarifem [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova]. Fakturou [číslo] vystavenou na částku 3 000 Kč byla účastníku řízení vyúčtována smluvní pokuta. Protože účastník účtované částky ani přes snahu o smírné řešení neuhradil, obrátil se žalobce na Český telekomunikační úřad s návrhem na zaplacení celé dlužné částky. Žalobce tvrdil, že ve věci vydaného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] ve spojení s rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 15. 3. 2018, č.j. ČT – 34 [číslo] byl žalobce dotčen na svých právech, neboť mu nebyl přiznán uplatněný nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč a nárok na úhradu nákladů správního řízení ve výši 264 Kč, s čímž žalobce nesouhlasí a cítí se dotčen na svých subjektivních soukromých právech.

2. Účastník řízení se ve věci samé k žalobě nevyjádřil.

3. Podle ustanovení § 244 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský osudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

4. Podle ustanovení § 247 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

5. Soud postupem podle § 250c odst. 1 o.s.ř. vyžádal od správního orgánu potřebné spisy a správní orgán se podle § 250c odst. 2 o.s.ř. k žalobě písemně vyjádřil podáním doručeným soudu dne [datum]. Správní orgán namítl, že smluvní pokuta byla sjednána neurčitě, poukázal na to, že pro případ porušení závazku za poskytované služby hradit má žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši jako by plnění účastníku poskytl a navrhl, aby soud žalobu zamítl.

6. Soud ze spisu předloženého Českým telekomunikačním zjistil, že rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo], bylo žalobci doručeno dne [datum]. Žaloba byla soudu doručena dne [datum], t. j. v zákonné lhůtě 2 měsíců. Soud neshledal žádný důvod podle § 250g o.s.ř., pro který by měl žalobu odmítnout.

7. Ve věci nelze podle § 250c odst. 3 o.s.ř. rozhodnout ve věci rozsudkem pro uznání. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

8. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkového stavu. Účastník byl přinejmenším v době od [datum] do [datum] účastníkem telefonní stanice č. +420 [tel. číslo], a to na základě Smlouvy - [anonymizována tři slova] služby ze dne [datum]. Účastník využíval sjednané komerční služby elektronických komunikací na daném telefonním čísle, konkrétně služeb hlasového volání, SMS zpráv a internetového připojení v mobilu. Uvedené služby byly žalobcem jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací a zároveň provozovatelem vlastní sítě elektronických komunikací (prostřednictvím jeho sítě elektronických komunikací) vyúčtovány účastníku, a to konkrétně vyúčtováním [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku 92,75 Kč, vyúčtováním [číslo] za období od 23. 3. 2014 do 22. 4. 2014 na částku 810,75 Kč, vyúčtováním [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku 1 528,75 Kč, vyúčtování [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku 3 422,16 Kč, vyúčtováním [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku 2 115,31 Kč, vyúčtováním [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku 181,50 Kč. Účastník žalobci za poskytnuté služby nezaplatil. Žalobce vyzval účastníka k úhradě dlužné částky. Žalovaný uvedené služby neuhradil a žalobce proto dopisem ze dne [datum] přistoupil ke zrušení poskytování služeb k [datum]. Následně žalobce vyúčtoval účastníku smluvní pokutu v částce 3 000 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum], neboť účastník porušil svoji základní povinnost, a to hradit cenu sjednanou za poskytované služby. Ujednání týkající se smluvní pokuty je obsaženo v [číslo listu] smlouvy nazvaném [anonymizována dvě slova]. Pod nadpisem následuje drobným písmem text:„ Nedílnou součástí tarifu [anonymizována tři slova] je internet v mobilu S, u tarifů [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] pak internet v mobilu M a u tarifu [anonymizována dvě slova] Plus internet v mobilu [anonymizováno]. Tarif Internetu v mobilu nelze zrušit samostatně, lze je však oproti standartním podmínkám zvýšit v rámci řady (M, L, XL, XXL), v takovém případě se měsíční paušál tarifu [anonymizováno] zvýší o odpovídající rozdíl standartních cen tarifů Internet v mobilu. U tarifů [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] Plus je v měsíčním paušálu zahrnut objem volných minut pro volání z ČR do zahraničí zóny 1 až (viz Ceník). Cena za hovory uskutečněné nad tento objem bude vyúčtována v následující zúčtovacím období.“ Následující text je veden větším fontem„ Název tarifu [anonymizována dvě slova], zaškrtnuto se závazkem.“ Údaj, že závazek je na 24 měsíců (Speciální nabídka) je pak uveden za mezerou přesahující 1 cm v odlišné výšce, a to způsobem, že není bez dalšího patrné, že se tento text vztahuje k údaji o závazku. Následuje opět text malým písmem. Text obsahuje ujednání:„ V případě využití Speciální nabídky se zavazujete řádně užívat službu a platit za ni po dobu závazku. Závazek se u tarifu FREE automaticky obnovuje (autoprolongace). Při ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání závazku výpovědí z Vaší strany nebo dohodou, je O2 oprávněna Vám vyúčtovat úhradu za předčasné ukončení (paušální odškodnění). Výše úhrady činí jednu pětinu součtu měsíčních paušálů (podle aktuálního paušálu včetně DPH) zbývající do konce sjednané doby závazku. V případě porušení závazku řádně užívat službu a platit za ni má O2 právo na zaplacení smluvní pokuty ve stejné výši.“ Z výroků II. a III. rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] - [anonymizováno] je zřejmé, že prvostupňově správní orgán zamítl uplatněný nárok žalobce na smluvní pokutu v částce 3 000 Kč (viz výrok II. rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 1. 3. 2016, [číslo jednací] [anonymizováno] – [anonymizováno]) a současně nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení (viz výrok III. uvedeného rozhodnutí). Důvodem pro nepřiznání smluvní pokuty byla dle odůvodnění skutečnost, že ujednání o smluvní pokutě není obsaženo ve smlouvě samotné, nýbrž ve Všeobecných obchodních podmínkách nebo Ceníku služeb. Žalobci byl vyměřen správní poplatek v částce 264 Kč a tento byl uhrazen. Náklady řízení přiznány nebyly s ohledem na poměrný úspěch obou stran (výrokem I. byl účastník řízení zavázán k úhradě částky 3 581,02 Kč jako ceny za poskytnutou službu elektronických komunikací). Proti výrokům II. a III. byl žalobcem podán rozklad, o němž bylo rozhodnuto rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo] tak, že o rozkladu bylo rozhodnuto tak, že oba napadené výroky II. a III. byly po projednání v rozkladové komisi potvrzeny s odůvodněním, že správní orgán I,. stupně sice použil chybnou právní úpravu, avšak závěry jím uvedené o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě platí i za úpravy stávající a není tak důvod pro změnu rozhodnutí.

9. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Dle ust. 250i o.s.ř. soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací na základě objednávky účastníka, kterou žalobce akceptoval dle ust. § 63 zákona č. 127/2005 Sb. Na základě této smlouvy se účastník zavázal řádně a včas hradit za poskytnuté služby k telefonní stanici č. + [tel. číslo] [anonymizováno]. Účastník odebíral tzv. služby třetích osob, a za toto plnění žalobci nehradil. Žalobce proto ukončil smlouvu ke dni [datum] a vyúčtoval účastníku smluvní pokutu, kterou vypočetl jako součin měsíčního paušálu 749 Kč a 20 měsíců zbývajících do konce trvání závazku, a z takto vypočtené částky jednu pětinu odpovídající 2 996 Kč žalobce zaokrouhlil na částku 3 000 Kč.

13. Soud odkazuje na obsáhlou judikaturu v otázkách velikosti písma ve smlouvách uzavíraných se spotřebiteli, ujednání zakládající nerovnováhu v právech a povinnostech stran a ohledně smluvní pokuty obsažené v obchodních podmínkách. Předložená smlouva obsahuje pasáže, jejichž velikost písma je na hranici čitelnosti. Jedná se o text, v němž běžný spotřebitel neočekává ujednání o smluvní pokutě. Svým obsahem hůře čitelný text v ostatních pasážích smlouvy odpovídá obchodním podmínkám, ve kterých je ujednání o smluvní pokutě nepřípustné. Soud ujednání o smluvní pokutě musel ve smlouvě vyhledat. Ujednání o smluvní pokutě zakládá možnost žalobce po účastníku nárokovat smluvní pokutu i v případě ukončení smlouvy dohodou. Takové ujednání zakládá nerovnováhu v právech mezi žalobcem jako podnikatelem a účastníkem jako spotřebitelem, neboť smlouva neobsahuje žádné sankce vůči žalobci, a již vůbec ne v případě ukončení smlouvy dohodou. Smluvní pokuta je definována neurčitě, neboť obsahuje početně vyjádřenou výši odvíjející se od výše měsíčního paušálu, aniž by smlouva obsahovala údaj, kolik konkrétně měsíční paušál činí. Definice smluvní pokuty využívá termín„ zbývající do konce sjednané doby závazku.“ Není výslovně uvedeno, že se jedná o závazek účastníka, a není uvedeno, zda se jedná o závazek hradit anebo užívat služby po dobu 24 měsíců. Žalobci náleží dle definice právo na zaplacení smluvní pokuty„ ve stejné výši.“ Soud považuje takovouto definici výše smluvní pokuty za neurčitou, neboť žalobce nejprve užívá termín„ úhrada za předčasné ukončení“, následně„ paušální odškodnění“ a konečně„ smluvní pokuta ve stejné výši,“ přičemž z terminologického hlediska není jednoznačné, že se jedná o téže, tedy smluvní pokutu.

14. Soud tedy uzavírá, že smluvní pokuta byla sjednána pro účastníka řízení jako spotřebitele těžko předvídatelným způsobem a znamená tak k tíži účastníka spotřebitele nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť žalobce žádná smluvní pokuta nestíhá. Text smluvní pokuty je uveden písmem na hranici čitelnosti v textu, který v ostatních částech smlouvy odpovídá obchodním podmínkám. Ujednání o smluvní pokutě obsažené v obchodních podmínkách je nepřípustné. Definice smluvní pokuty trpí terminologickými nepřesnostmi, je nesrozumitelná, v otázce výpočtu odkazuje na součet měsíčních paušálů, jejichž výši vůbec nedefinuje. Na základě údajů obsažených přímo ve smlouvě k výši smluvní pokuty nelze dospět, přičemž žalobce odkazuje ohledně výše smluvní pokuty na aktuální paušál, t.j. pravděpodobně aktuální ceník. Je nepřípustné, aby žalobce v otázce výše smluvní pokuty fakticky odkazoval na údaj v odlišné listině, a měl možnost takový údaj libovolně měnit aktualizací ceníku. Soud proto žalobu v souladu s ust. § 250i o.s.ř. zamítl, neboť dospěl k závěru, že správní orgán rozhodl o předmětu sporu správně.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o.s.ř., kdy plně úspěšnému účastníku řízení nevznikly žádné náklady a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.