36 C 103/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o 66.840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35.020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 35.020 Kč od 10. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení -) částky 18.500 Kč -) kapitalizovaného úroku ve výši 13.029,53 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4.382,78 Kč, -) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 25.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 25.000 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 1. 2020, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 750 Kč od 10. 1. 2020 do zaplacení, -) částky 13.320 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 10.247,04 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.449,43 Kč, -) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 18.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 18.000 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 1. 2020, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7.230 Kč od 10. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu dne 2. 12. 2020 po žalované zaplacení částky 42.750 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4.382,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13.029,53 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 25.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 26. 8. 2016 mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, IČO (původní věřitel). Dále se domáhala zaplacení částky 24.090 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.449,43 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10.247,04 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 18.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 23,72 % ročně z částky 18.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 14. 6. 2016 s týmž věřitelem.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. K jednotlivým nárokům:

5. Ve věci smlouvy číslo tvrdila, že tuto uzavřel původní věřitel s žalovanou po posouzení schopnosti žalované požadovanou zápůjčku splácet, kdy poskytnuté informace žalovanou byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané,,ověření dokumenty”, tyto však jsou soudu nepředložila. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne 26. 08. 2016 dále uvedla, že je zaměstnána jako operátorka ve společnosti právnická osoba, její měsíční příjem činí 15.500 Kč, žije v nájmu, ve společné domácnosti s ní žije partner, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, splácí úvěr, přičemž splátka činí 2.200 Kč měsíčně. Celkové výdaje činí 7.600 Kč, jako částku nájmu uvedla 2.000 Kč, inkaso a ostatní výdaje domácnosti ve výši 3.700 Kč. Při uzavření smlouvy předložila žalovaná dokumenty k ověření, a to výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouvu. Následně byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, které se zavázala vrátit původnímu věřiteli včetně částky 18.500 Kč, která se skládá z poplatku za administrativní činnost ve výši 5.000 Kč, úroku ve výši 3.500 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.000 Kč, a to v 58 týdenních (sedmidenních) splátkách po 750 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli zaplatila celkem částku 750 Kč, která byla započítána na jednotlivé nároky dle uzavřené smlouvy. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, žalovaná nevrátila ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.

6. Ve věci smlouvy číslo tvrdila, že tuto uzavřel původní věřitel s žalovanou po posouzení schopnosti žalované požadovanou zápůjčku splácet, kdy poskytnuté informace žalovanou byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané,,ověření dokumenty”, tyto však jsou soudu nepředložila. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne 26. 08. 2016 dále uvedla, že je zaměstnána jako operátorka ve společnosti právnická osoba, její měsíční příjem činí 43.000 Kč, kdy uvedla, že v částce 15.000 Kč jde o čistou mzdu a v částce 28.000 Kč jde o další příjem, který nebyl blíže specifikována a ostatní příjmy činí 18.000 Kč, přičemž také nebyly blíže specifikovány. Dále žalovaná uvedla, že žije v nájmu, ve společné domácnosti s ní žije partner, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, splácí úvěr, přičemž splátka činí 2.200 Kč měsíčně. Celkové výdaje činí 26.400 Kč. Při uzavření smlouvy předložila žalovaná dokumenty k ověření, a to výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouvu. Následně byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč, které se zavázala vrátit původnímu věřiteli včetně částky 13.320 Kč, která se skládá z poplatku za administrativní činnost ve výši 3.600 Kč, úroku ve výši 2 520 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.200 Kč, a to v 58 týdenních (sedmidenních) splátkách po 540 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli zaplatila celkem částku 7.230 Kč, která byla započítána na jednotlivé nároky dle uzavřené smlouvy. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, žalovaná nevrátila ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 vyplývá, že pohledávky za žalovanou vzniklé ze smluv číslo původní věřitel postoupil na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že dopisem ze dne 6. 12. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 66.840 Kč jako nároků ze smluv o půjčce číslo. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne 7. 1. 2020.

9. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena podle Občanského zákoníku a ZSÚ ve znění zák. č. 145/2010 Sb., posoudil soud tento nárok podle těchto zákonných ustanovení.

10. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud dospěl k závěru, že tato smlouva o zápůjčce je ve smyslu výše citovaného ustanovení ust. § 9 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná, neboť původní věřitel neposoudil úvěruschopnost žalované, jako spotřebitele s odbornou péčí, a to zejména z důvodu, že naprosto rezignoval na zjištění a ověření skutečných výloh žalované.

19. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že smlouva o půjčce číslo uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované úvěr splácet. Původní věřitel neověřoval výdaje žalované a vyšel z tvrzení, že hradí nájem ve výši 2.000 Kč měsíčně, což je při dvou osobách v domácnosti nereálné. Dále měl původní věřitel zohlednit, že žalovaná splácí i jiný úvěr. Lze tak dospět k závěru, že své povinnosti původní věřitel v rámci zkoumání úvěruschopnosti, a to zejména výdajů žalované, neposoudil správně. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat. Žalobkyni lze přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 OZ, neboť bylo prokázáno, že žalovaná čerpala od původního věřitele částku 25.000 Kč a vrátila částku 750 Kč, tudíž je povinna zaplatit rozdíl - částku 24.250 Kč. Jestliže byla uzavřena absolutně neplatná smlouva, nelze přihlížet k tomu, zda původní věřitel nebo žalobkyně započítala zaplacenou částku částečně na jistinu, částečně na další poplatky či úroky ve smlouvě.

20. Soud rovněž dospěl soud k závěru, že smlouva o půjčce číslo uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované úvěr splácet. Ze zákaznické karty není zřejmé, jaké konkrétní příjmy má žalovaná, co konkrétně představují„ ostatní příjmy a další příjmy.“ Původní věřitel neověřoval výdaje žalované. Je přinejmenším podezřelé, že žalovaná s odstupem dvou měsíců uvedla v zákaznické kartě různé údaje ohledně svých příjmů i výdajů. Dále měl původní věřitel zohlednit, že žalovaná splácí i jiný úvěr. Lze tak dospět k závěru, že své povinnosti původní věřitel v rámci zkoumání úvěruschopnosti, a to zejména výdajů žalované, neposoudil správně. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat. Žalobkyni lze přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 OZ, neboť bylo prokázáno, že žalovaná čerpala od původního věřitele částku 18.000 Kč a vrátila částku 7.230 Kč, tudíž je povinna zaplatit rozdíl - částku 10.770 Kč. Jestliže byla uzavřena absolutně neplatná smlouva, nelze přihlížet k tomu, zda původní věřitel nebo žalobkyně započítala zaplacenou částku částečně na jistinu, částečně na další poplatky či úroky ve smlouvě.

21. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, rozhodl soud podle § 1970 OZ a vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení od 1. dne následujícího poté, co byla žalované doručena výzva k plnění (oznámení o postoupení pohledávky) tedy dne 10. 1. 2020 (třetí pracovní den od odeslání výzvy dle § 573 občanského zákoníku).

22. Ve výroku ad. II. soud ve zbývající části, tj. do částky 18.500 Kč a částku 13.320 Kč, jako rozdílu mezi žalovanou částkou 42.750 Kč a 24.090 Kč a přisouzenou částkou 24.250 Kč a 10.770 Kč včetně zbývajícího příslušenství. Úrok z prodlení přiznal soud ode dne 10. 1. 2019 ve výši 8,05% ročně z částek 24.250 Kč a 10.770 Kč. Ve zbývající částky soud žalobu ohledně zákonného úroku z prodlení zamítl.

23. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ - postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení písemně informována.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 30,51% (ohledně částky 45.683,32 Kč – jistina a příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná v rozsahu 69,49% (ohledně částky 104.064,02 Kč – jistina a příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). Žalovaná by tedy měla právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 38,98 %. Žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to ve třech písemných vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.