36 C 106/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne 18. 9. 1973 bytem adresa žalovaného o určení naplnění odkládací podmínky

I. Návrh žalobkyně, aby soud určil, že žalobkyně splečnost [právnická osoba], IČ: [osobní údaje žalobkyně], se sídlem [adresa žalobkyně], zapsaná v OR vedeném MS v [obec] odd. C vložka [číslo] splnila vůči společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u KS v [obec], oddíl B, vložka [číslo] svoji povinnost a poskytla jí dne 7. 10. 2013 půjčku ve výši 3.000.000 Kč a naplnila tak odkládací podmínku obsaženou ve exekučním titulu - notářském zápisu sepsaném JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] v kanceláři notářky [ulice a číslo], [obec a číslo] dne 4. 10. 2013 pod spisovou značkou [spisová značka], NZ [číslo], se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 6. 2018 po žalovaných 1. Ing. [jméno] [příjmení] a 2. [celé jméno původního účastníka] určení, že žalobkyně splnila vůči společnosti [právnická osoba] svoji povinnost a poskytla jí dne 7. 10. 2013 půjčku ve výši 3.000.000 Kč a naplnila tak odkládací podmínku obsaženou v exekučním titulu - notářském zápisu sepsaném JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] dne 4. 10. 2013 pod sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo]. V žalobě tvrdila, že žalovaní jsou fyzické osoby - dříve statutární zástupci společnosti [právnická osoba], která uzavřela dne 4. 10. 2013 se žalobkyní smlouvu o půjčce, na základě které žalobkyně této společnosti poskytla půjčku ve výši 3.000.000 Kč s úrokem ve výši 10 % ročně, přičemž se žalobkyně zavázala převést peněžní prostředky na účet společnosti [právnická osoba] č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] [obec] do 3 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o půjčce. Téhož dne byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanými dohoda o přistoupení k závazku, kterou žalovaní bez výhrad přistoupili k závazku společnosti [právnická osoba] a stali se tak společnými a nerozdílnými dlužníky. Dne 4. 10. 2013 byl před notářkou JUDr. [příjmení] sepsán notářský zápis [spisová značka] NZ [číslo], který navíc obsahoval i dohodu o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu dle § 71b - 71c not. ř. I v tomto zápisu žalovaní [číslo] [číslo] přijali závazek splnit pohledávku [právnická osoba] s. r. o. v celkové výši 3.024.657 Kč. Tato dohoda i dohoda o přistoupení k závazku má hmotně právní povahu a je samostatným zavazovacím titulem při splnění podmínky, že peněžní prostředky ve výši 3.000.000 Kč budou žalobkyni skutečně poskytnuty. Svoji povinnost žalobkyně ze smlouvy o půjčce splnila dne 7. 10. 2013, kdy peněžní prostředky byly připsány na účet společnosti [právnická osoba] Dle smlouvy o půjčce měly být vráceny žalobkyni nejpozději do 30 dnů ode dne připsání uvedené částky na účet dlužníka, tedy do 6. 11. 2013. Prvním dnem, kdy mohla žalobkyně požadovat vrácení půjčky po kterémkoliv z dlužníků, bylo 7. 11. 2013, což se nestalo ani po nesčetných výzvách žalobkyně i jejího právního zástupce. 1. žalovaný uhradil dne 12. 12. 2014 na účet oprávněného částku 200.000 Kč jako splátku půjčky ručitelem, téhož dne i 2. žalovaný uhradil částku 200.000 Kč s označením - splátka půjčky ručitele za [anonymizováno]. Jejich vůli vyjadřuje i dopis, který dne 12. 12. 2014 zaslali k rukám jednatele oprávněné [příjmení] [příjmení]. Dne 23. 2. 2015, kdy na společnost [právnická osoba] bylo zahájeno insolvenční řízení, podala žalobkyně proti oběma žalovaným návrh na nařízení exekuce podle exekučního řádu dle notářského zápisu [spisová značka] NZ [číslo] sepsaného dne 4. 10. 2013 notřákou JUDr. [příjmení], exekuční řízení je vedeno před Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka], po zahájení exekučního řízení podali oba žalovaní návrh na zastavení exekuce s odůvodněním, že hmotně právní závazek není platný, což zopakovali i na jednání před exekučním soudem dne 27. 10. 2016. Tento soud následně svým usnesením ze dne 28. 5. 2018 vyzval žalobkyni, aby dle § 43 odst. 2 ex. ř. a ust. § 262 odst. 2 o. s. ř. doložila naplnění sjednané odkládací podmínky, tedy, že skutečně společnosti [právnická osoba] půjčku poskytla. Naléhavý právní zájem spatřuje v tom, že je aktivně věcně legitimována, neboť sporný právní vztah se přímo dotýká její právní sféry. Je pro ni zásadní, aby v souvislosti s probíhající exekucí prokázala splnění odkládací podmínky, tedy že skutečně řádně poskytla půjčku společnosti [právnická osoba] Soudním rozhodnutím se dostane ochrany práv žalobkyně a bude postaveno najisto, že svoji povinnost vůči společnosti [právnická osoba] splnila.

2. K důkazu navrhla smlouvu o půjčce a jejím zajištění ze dne 4. 10. 2013, dohodu o přistoupení k závazku ze dne 4. 10. 2013, notářský zápis č. [spisová značka] ze dne 4. 10. 2013, potvrzení Mgr. [jméno] [příjmení], insolvenčního správce dlužníka [právnická osoba], který potvdil, že dne 7. 10. 2013 byla z účtu žalobkyně převedena na účet společnosti [právnická osoba] částka 3.000.000 Kč, prohlášení Ing. [jméno] [příjmení], jednatele oprávněné - žalobkyně o tom, že dne 7. 10. 2013 byl podán [právnická osoba] příkaz k převodu částky 3.000.000 Kč, potvrzení vydané [anonymizováno] bankou potvrzující stejnou transakci a výpis z účtu č. [bankovní účet] žalobkyně o převodu částky 3.000.000 Kč na účet společnosti [právnická osoba] a rovněž navrhovala během řízení, aby soud ještě k důkazu provedl exekuční spis [spisová značka].

3. Žalovaný [číslo] v písemném podání ze dne 22. 1. 2019 navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení naplnění odkládací podmínky především za situace, že se žalobou o zaplacení vedenou u zdejšího soudu pod č. j. [spisová značka] domáhá zaplacení částky 2.600.000 Kč z titulu poskytnuté půjčky na základě smlouvy o půjčce ze dne 4. 10. 2013 v návaznosti na notářský zápis sepsaný téhož dne před notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod spis. zn. [spisová značka], NZ [číslo]. Dále poukázal na to, že žalobkyně byla povinna již při podání exekučního návrhu prokázat splnění odkládací podmínky.

4. Původně žalovaný [číslo] [celé jméno původního účastníka] se k žalobě nevyjádřil, dne [datum] zemřel, řízení bylo po dobu běžícího dědického řízení přerušeno a následně usnesením č. j. 36 C 106/2018-72 ze dne 5. 4. 2023 zastaveno s odůvodněním, že pozůstalostní řízení bylo skončeno vydáním usnesení, kterým bylo rozhodnuto o rozdělení výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty, kdy nařízením likvidace pozůstalosti zanikají dědická práva a žalovaný [číslo] nemá právního nástupce a povaha věci neumožňuje pokračovat vůči tomuto účastníkovi v řízení. Řízení bylo zastaveno dle § 107 odst. 5 o. s. ř.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to ze spisu zdejšího soudu č. sp. [spisová značka] - návrhem žalobkyně, jako oprávněné ze dne 23. 2. 2015 na nařízení exekuce, usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 10. 11. 2016, usnesením KS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 4. 2018, usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 5. 2018, písemným podáním žalobkyně, jako oprávněné ze dne 22. 6. 2018, usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 11. 2018 a usnesením KS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 10. 2022.

6. Právní zástupce žalobkyně na čtením listin, které předložil k žalobě, již netrval.

7. Z výše citovaných listinných důkazů obsažených ve spise zdejšího soudu č. sp. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně jako oprávněná návrhem ze dne 23. 2. 2015 navrhla nařízení exekuce proti povinným [celé jméno žalovaného] a [celé jméno původního účastníka] dle notářského zápisu [spisová značka] NZ [číslo] sepsaného dne 4. 10. 2013 notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky ve výši 2.624.657 Kč. Zdejší soud vydal dne 9. 3. 2015 pod č. j. [číslo jednací] pověření soudního exekutora k provedení exekuce na majetek povinných na základě vykonatelného exekučního titulu, notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti sepsaného notářkou JUDr. [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] dne 4. 10. 2013 k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 2.624.657 Kč a náhrady nákladů exekučního řízení. Provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení], Exekuroský úřad [obec a číslo]. Usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 10. 11. 2016 soud zamítl návrh povinných [celé jméno žalovaného] a [celé jméno původního účastníka] na zastavení exekuce, vedené soudní exekutorkou [exekutorský úřad] 3, JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] na základě pověření Městského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 3. 2015. Soud dospěl k závěru, že v okamžiku podání návrhu na exekuci o závazku nebylo žádných pochyb, tento povinní jednoznačně uznávali a pokud tuto skutečnost začali v průběhu exekuce popírat, doložila oprávněná na výzvu soudu další doklady svědčící o půjčce a jejím vyplacení. Krajský soud v Brně usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 4. 2016 k odvolání obou povinných výše citované usnesení zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, a to zejména s odůvodněním v čl. 12 tohoto rozhodnutí, že je zřejmé, že oprávněná dosud zákonem předvídaným způsobem nedoložila naplnění odkládací podmínky obsažené v exekučním titulu a bylo na soudu I. stupně, aby na místo provádění zcela nepřípadného dokazování k prokázání naplnění uvedené odkládací podmínky, oprávněnou kvalifikovaným způsobem vyzval k doložení naplnění sjednané odkládací podmínky v intencích ust. § 43 odst. 2 ex. ř. či ust. § 262 odst. 2 o. s. ř. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 5. 2018 zdejší exekuční soud žalobkyni jako oprávněnou vyzval, aby dle § 43 odst. 2 ex. ř. a ust. § 262 odst. 2 o. s. ř. ve lhůtě do 1 měsíce od doručení usnesení doložila naplnění sjednané odkládací podmínky, obsažené v exekučním titulu - notářském zápisu JUDr. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo] a současně ji poučil o možnosti odmítnutí návrhu či zamítnutí návrhu z důvodu neunesení důkazního břemene. Na tuto výzvu žalobkyně jako oprávněná podáním ze dne 22. 6. 2018 doručeným zdejšímu soudu 25. 6. 2018 předložila k prokázání splnění odkládací podmínky listiny, a to opis potvrzení Mgr. [jméno] [příjmení], insolvenčního správce dlužníka [právnická osoba], který potvdil, že dne 7. 10. 2013 byla z účtu oprávněné převedena na účet společnosti [právnická osoba] částka 3.000.000 Kč, prohlášení Ing. [jméno] [příjmení], jednatele oprávněné o tom, že dne 7. 10. 2013 byl podán [právnická osoba] příkaz k převodu částky 3.000.000 Kč z účtu společnosti blíže specifikovaného čísla na účet společnosti [právnická osoba] blíže specifikovaného čísla a potvrzením vydaným [anonymizováno] bankou potvrzující stejnou transakci a ještě navrhla, aby soud vyžádal u [anonymizováno] banky předložení informace potvrzení o převodu částky 3.000.000 Kč z účtu oprávněné na účet společnosti [právnická osoba] a dále připojení spisu KS v [obec] sp. zn. [insolvenční spisová značka], který byl veden v souvislosti s insolvenčním řízením společnosti [právnická osoba] Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 11. 2018 soud opětovně návrh povinných [příjmení] [celé jméno žalovaného] a Ing. [celé jméno původního účastníka] na zastavení exekuce zamítl. V odůvodnění odkázal na původní rozhodnutí ze dne 10. 11. 2016, následné rozhodnutí KS v [obec] ze dne 26. 4. 2018 a doplňující tvrzení a doložení důkazů oprávněnou po výzvě soudu. Dospěl k závěru, že je sice pravdou, že ke dni podání návrhu nebylo oprávněnou spolu s ostatními listinami doloženo potvrzení o naplnění sjednané odkládací podmínky v souladu s § 262 odst. 2 o. s. ř., když byl doložen pouze výpis z účtu svědčící o poskytnutí půjčky bez notářského ověření, nicméně jednalo se o nedostatek odstranitelný a oprávněná ihned na výzvu soudu doložila splnění podmínky potvrzením insolvenčního správce s notářsky ověřeným podpisem. Na základě doložených důkazů tak není žádných pochybností o tom, že splnění sjednané odkládací podmínky bylo dostatečně prokázáno a proto soud návrhy povinných na zastavení exekuce jako nedůvodné zamítl. Proti tomuto usnesení podali odvolání oba povinní, následně během odvolacího řízení povinný [příjmení] [celé jméno původního účastníka] zemřel dne 21. 12. 2018 a KS v [obec] jako soud odvolací usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 10. 2022 rozhodl tak, že usnesení soudu I. stupně v jeho části ve vztahu k povinnému [celé jméno původního účastníka] zrušil a řízení o návrhu tohoto povinného na zastavení exekuce, prováděné soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka] na základě pověření Městského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2015, č. j. [číslo jednací] v té její části, pokud je vedena proti jeho osobě, zastavil a v části ve vztahu k povinnému [celé jméno žalovaného] usnesení soudu I. stupně potvrdil s tím, že oprávněná a povinný [celé jméno původního účastníka] nemají ve vzájemném vztahu právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vyšel ze správného rozhodnutí soudu nižšího, že za prokázané vzal, že na uvedený účet dlužníka byla ve sjednané lhůtě 36 dnů půjčka 3.000.000 Kč skutečně poskytnuta (3. den od vyhotovení předmětných listin - 4. 10. 2013 - a tedy dne 7. 10. 2013 byla částka připsána na určený účet dlužníka). Na tomto místě soud I. stupně správně neakceptoval námitku povinných, že přistoupit ke smlouvě o půjčce lze pouze v případě, že již došlo k jejímu naplnění, přičemž odmítl, že by na danou věc bylo možno použít závěry Vrchního soudu v Praze vyjádřené v jeho rozsudku ze dne 4. 4. 1996, sp. zn. 5 Cmo 131/95, když poukázal na tu skutečnost, že v řešeném případě vystupovali ručitelé dluhu za účinnosti Občanského zákoníku platného do 31. 12. 1991. V bodě 14 odvolací soud uvedl, že pokud povinný [příjmení] [celé jméno žalovaného] i zpochybňuje, že oprávněná nedostala své povinnosti zákonem předvídaným způsobem doložit, že se podmínka, na níž je vznik závazku vázán, splnila (v daném případě došlo k faktickému vyplacení předmětné půjčky), potom je třeba připomenout, že oprávněná podmínku vymezenou v ust. § 43 odst. 2 ex. ř. splnila, když nakonec doložila listinu, v němž insolvenční správce Mgr. [příjmení], který byl insolvenčním soudem jmenován insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba] potvdil, že dne 7. 10. 2013 byla na účet dlužníka [číslo jednací] přípsána částka ve výši 3.000.000 Kč z účtu [bankovní účet] s názvem [právnická osoba], přičemž podpis insolvenčního správce na této listině byl dne 4. 5. 2015 ověřen [jméno] [příjmení], notářskou tajemnicí pověřenou Mgr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 9. 11. 2022.

8. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citované ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že je na místě žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalobkyně se domáhá určení, že žalobkyně splnila vůči společnosti [právnická osoba] svoji povinnost a poskytla jí dne 7. 10. 2013 půjčku ve výši 3.000.000 Kč a naplnila tak odkládací podmínku obsaženou v exekučním titulu - notářském zápisu sepsaném JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] v kanceláři notářky [ulice a číslo], [obec a číslo] dne 4. 10. 2013 pod sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo]. Z exekučního spisu zdejšího soudu, zdejší soud jako nalézací zjistil, že všechny předběžné otázky, které žalobkyně požaduje vyřešit v rámci tohoto řízení, byly již pravomocně exekučním soudem vyřešeny, a to navíc i v rámci odvolacího řízení, a to pravomocně ke dni 9. 11. 2022.

10. Určovací žalobu nutno považovat za žalobu výjimečnou, kterou lze podávat pouze tenkrát, kdy nelze žalovat na plnění. Žalobkyně se u zdejšíhou soudu domáhá ještě, proti dnes už jen žalovanému [příjmení] [celé jméno žalovaného] v rámci řízení pod č. sp. [spisová značka], rovněž i zaplacení částky, která je totožná s částkou vymáhanou v exekučním řízení. Dále se jako oprávněná domáhá na základě tvrzeného exekučního titulu výkonu rozhodnutí, kdy řízení není doposud skončeno, ale v rámci odvolacího řízení, kdy soud rozhodoval o návrhu obou povinných na zastavení exekuce v exekučním řízení, byly tyto otázky již pravomocně vyřešeny. Je pak na žalobkyni, aby exekuční řízení dokončila pouze s 1. žalovaným [příjmení] [celé jméno žalovaného], neboť Ing. [celé jméno původního účastníka] během exekučního řízení zemřel a obě řízení vůči němu byla pravomocně zastavena.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého by měl plně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, protože se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal, když nepožadoval po žalobkyni ničeho, rozhodl soud tak, že mu právo na náhradu nákladů řízení soud nepřiznal.