36 C 177/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 14.600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8.000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 2.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.600 Kč od 22. 11. 2018 do zaplacení ve výši 9 %, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a částku 4.000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 400 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 11. 2021 po žalovaném zaplacení částky 10.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 11. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4.000 Kč, jako nároků ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne 21. 9. 2018.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní: smlouvy o zápůjčce, všeobecných obchodních podmínek (dále je VPP), výpisu z účtu žalobkyně o zaplacení zápůjčky žalovanému, upomínek zaslaných žalovanému, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně, mzdových lístků žalovaného za měsíce VII, VIII/2018, sjetiny z nahlédnutí do centrální evidence exekucí soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 21. 9. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému vyplatila částku 8.000 Kč na účet žalovaného č. , tel. číslo, dne 21. 9. 2018. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2.600 Kč, tedy celkem 10.600 Kč nejpozději do 21. 10. 2018. Žalovaný nevrátil žalobkyni ničeho, ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně. Před uzavřením smlouvy vycházela žalobkyně z výplatních lístků žalovaného za měsíce VII a VIII/2018, ze kterých bylo zjištěno, že čistá mzda v měsíci VII/2018 činila 17.271 Kč, za měsíc VIII/2018 17.666 Kč. Nahlédnutím do centrální evidence exekucí zjistila žalobkyně, že proti žalovanému není vedeno žádné exekuční řízení. Ve věci zjištění výdajů žalovaného žalobkyně tvrdila, že tyto byly zjištěny dotazem na výši výdajů, kdy žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje činí 4.500 Kč, dotazem na rodinný stav, kdy žalovaný uvedl, že je svobodný, dotazem na počet nezletilých dětí, kdy žalovaný uvedl, že nemá nezletilé děti a dotazem na druh bydlení, kdy žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním. Žádné důkazy však k tomuto žalobkyni žalovaným předloženy nebyly.

5. V rámci žalobního návrhu žalobkyně požaduje zaplacení částky 13.100 Kč, která sestává z jistiny 10.000 Kč + poplatku 2.600 Kč a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a částky 4.000 Kč, jako smluvní pokuty dle uzavřené smlouvy z důvodu porušení povinností žalovaným.

6. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

13. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně řádně nezjišťovala informace týkající se příjmu žalovaného, ani ohledně jeho reálných výdajů. Nepostupovala tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřovala údaje uvedené žalovaným ohledně jeho skutečných výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

18. Žalobkyně nesplnila svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalovanému poskytla zápůjčku v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

19. Soud uzavřel, že smlouva o zápůjčce byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

20. Protože smlouva o zápůjčce byla uzavřena dle Občanského zákoníku a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, posoudil soud nárok žalobkyně podle výše citovaných ustanovení OZ a ZSÚ. Žalobkyně ověřila výši příjmů žalovaného, ale naprosto rezignovala na ověření výše výdajů a výloh žalovaného. Tímto porušila svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalovanému byla prokazatelně vyplacena částka 8.000 Kč, žalovaný nevrátil ničeho, a proto je povinen žalobkyni zaplatit tuto částku jako bezdůvodné obohacení.

21. Ve věci uplatněného nároku na zaplacení částky 2.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.600 Kč od 22. 11. 2018 do zaplacení ve výši 9 %, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a částky 4.000 Kč jako smluvní pokuty soud ve výroku ad. II. žalobu zamítl, neboť se jedná o požadované plnění z absolutně neplatné smlouvy.

22. Pokud se týká lhůty k plnění žalovaného, žalovaný je nekontaktní, na výzvy soudu nereaguje, soudu nejsou známy jeho majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Proto dle § 87 odst. 1 ZSÚ soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně ve věci, když požadovala zaplacení částky 14.600 Kč a byla jí přiznána částka 8.000 Kč, byla úspěšná v rozsahu 55 %, neúspěšná v rozsahu 45 %. Procento úspěšnosti v její prospěch činí rozdíl (55 - 45) = 10 %. Při stoprocentní úspěšnosti by měla žalobkyně právo na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši , právnická osoba, Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, 3x odměny v souvislosti se zastoupením advokátem dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) v souvislosti s převzetím právního zastoupení, předžalobní výzvou, podanou žalobou, tj. 900 Kč + 3x režijní paušál á 100 Kč rovněž dle § 14b AT, tj. celkem 1.200 Kč. Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH. V součtu by pak činila náhrada nákladů řízení při stoprocentní úspěšnosti , právnická osoba, Kč, 10 % z této částky představuje částku 400 Kč. Soud nepřiznal právnímu zástupci žalobkyně odměnu v souvislosti s písemným podáním ve věci ze dne 17. 10. 2022, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení, když právní zásutpce žalobkyně doplňoval na předchozí výzvu soudu skutková tvrzení včetně označení důkazů, které měly být již součástí podané žaloby.