36 C 195/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 21 720 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 998 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 7 722 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 132,85 Kč od 15.5.2022 do 2.6.2022 a zákonným úrokem z prodlení z částku 21 720 Kč ve výši 11,75% ročně od 3.6.2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 532,90 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne 6.6.2022 po žalovaném zaplacení částky 21 720 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 20.9.2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a to prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný měl úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 392,56 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku věřiteli zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, dále byly sjednány další poplatky – poplatek ve výši 99 Kč za bezpečnou splátku, poplatek ve výši 49 Kč za SMS servis a úrok ve výši 735 Kč. Žalovaný uhradil dvakrát 1 Kč za účelem odložení splatnosti další splátky a dále uhradil částku 1 000 Kč. Dále žalovaný ničeho neuhradil, byla mu účtována smluvní pokuta a účelně vynaložené náklady. Žalobkyně tedy požaduje uhrazení zbývající jistiny, poplatek za poskytnutí úvěru, za bezpečnou splátku za SMS servis, poplatků za prodloužení splatnosti, úroky, účelně vynaložené náklady a smluvní pokutu.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o úvěru, výpisu proplacení smlouvy, výpisu z účtu žalovaného, č. [bankovní účet] ze dne 1.9.2021, smluvních podmínek, zákaznické karty, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně, výzvy před zesplatněním a výzvy k splacení celého úvěru včetně příslušných podacích archů soud zjistil, že původní žalobkyně uzavřela dne 20.9.2021 s žalovaným předmětnou smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl částku 15 000 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] Kopii výpisu z účtu poskytl žalovaný žalobkyni při uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit částku ve výši 15 000 Kč, jako jistinu + částku 495 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru a případných volitelných poplatků – za službu expresní výplata částku 199 Kč, za službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, za službu bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně za prodloužení doby splatnosti o 30 dnů poplatek ve výši 1 485 Kč. Celkovou částku se zavázal zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši stanovené splátkovým kalendářem, který je součástí smlouvy. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 1 002 Kč. V kartě zákazníka je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s výší příjmů 20 500 Kč, příjem partnera je 60 000 Kč, dále z karty i tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný byl lustrován v ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBUS s negativními výsledky. Výdaje žalovaného nebyly zjišťovány, žalobkyně vyšla z životního minima členů domácnosti, minimální výdaje na bydlení. Dále bylo uvedeno, že žalovaný splácí jiný úvěr se splátkami ve výši 2 453 Kč. Z dopisu ze dne 13.3.2022 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení částky 21 590 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy, výzvu odeslala žalovanému dne 15.3.2022.

5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně řádně nezjišťoval informace týkající se příjmů a výdajů spotřebitele. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval příjmy žalovaného a jeho výdaje ani nezjišťoval, vyšel pouze ze statistického modelu. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. Žalobkyně nesplnila svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalovanému poskytla úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C -679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

17. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

18. Protože smlouva o úvěru byla uzavřena dle Občanského zákoníku a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, posoudil soud nárok žalobkyně podle výše citovaných ustanovení OZ a ZSÚ. Původní věřitel neověřil výši příjmů žalovanému a nezjišťoval výdaje žalovaného. Tímto porušil svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovanému byla prokazatelně vyplacena částka 15 000 Kč, žalovaný uhradil částku 1 002, a proto je povinen žalobkyni zaplatit rozdíl mezi částkou 15 000 Kč a částkou 1 002 Kč, tedy 13 998 Kč. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Soud žalobu zamítl také ohledně příslušenství, neboť jde o plnění požadovaná na základě absolutně neplatné smlouvy.

19. Pokud se týká lhůty k plnění žalovaného, žalovaná je nekontaktní, na výzvy soudu nereaguje, soudu nejsou známy její majetkové a výdělkové poměry, na základě, kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Proto dle § 87 odst. 1 ZSÚ soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého částečně úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 532,90 Kč. Při stoprocentní úspěšnosti by měla žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 321 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 889 Kč, odměny za 3 úkony právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) á 500 Kč za převzetí právního zastoupení, předžalobní výzvu, podanou žalobu, k tomu 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b AT v souvislosti s týmiž úkony, 21 % DPH ze součtu odměn a režijních paušálů, tj. z částky 1 800 Kč. Žalobkyně celkem požadovala zaplacení částky 21 720 Kč a příslušenství, celkově byla úspěšná do částky 13 998 Kč. Žalovaný byl úspěšný v částce 7 722 Kč a příslušenství ve výši 132,85 Kč a 915,96 Kč (zákonný úrok z prodlení kapitalizován ke dni 11.10.2023). Úspěch žalobkyně tak představuje 61,48%, úspěch žalované pak 38,52 %, procento úspěšnosti činí rozdíl 22,96 % pro žalobkyni. 22,96 % z částky 2 321 Kč činí 532,90 Kč. Tuto částku zaplatí žalovaný žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.