36 C 198/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobce: Anonymizováno ., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupený advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 13.987,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9.500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu žalovaný zaplatil částku ve výši 4.487,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.500 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení ve výši 15,00 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 810,72 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 4. 2023 po žalovaném zaplacení částky 13.987,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.500 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení ve výši 15 %, jako nároků ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Tvrdil, že před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost, kdy vycházel z údajů poskytnutých žalovaným při podání žádosti o úvěru, ve kterém uvedl, že má měsíční příjem ve výši 47.917 Kč a souhrn pravidelných výdajů ve výši 18.700 Kč. Žalobce oprávněně očekával, že informace poskytnuté žalovaným jsou úplné a pravdivé a tyto ověřil výpisy z účtů žalovaného za období VII - IX/2022, ze kterých vyplynul kreditní obrat, tedy součet příjmů ve výši několika set EUR. Na základě smlouvy žalovanému poskytl úvěr ve výši 9.500 Kč dne 17. 10. 2022 převodem na účet č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal ve smlouvě zaplatit úvěr jednorázově nejpozději do 14. 11. 2022 včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.900,51 Kč. Žalovaný žalobci úvěr ani poplatek neuhradil. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 9.500 Kč, úrok a poplatek za poskytnutí úvěru do data splatnosti ve výši 2.900,51 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 9.500 Kč od 15. 11. 2022 do 30. 4. 2023 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.500 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobcem předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobcem - editace profilu klienta (žádostí žalovaného o uzavření smlouvy), výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, EUR za období 1. 7. - 31. 7., 1. 9. - 30. 9. 2022 profilu klienta - žalovaného ze dne 16. 10. 2022 smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 10. 2022, potvrzení , právnická osoba, ze dne 12. 4. 2023 o platbě 9.500 Kč soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, v žádosti uvedl své nacionály, počet členů domácnosti - 4, manželka - ne, úvěr v bance - měsíční splátka 3.700 Kč, ostatní výdaje (telefon, jízdenky apod.) 15.000 Kč, výše měsíčních závazků - 18.700 Kč, zaměstnaný u , právnická osoba, . jako , Anonymizováno, od V/2022, prokazatelný čistý měsíční příjem - 47.917 Kč, žalobce ověřil výši příjmu od zaměstnavatele z účtu žalovaného č. , částka, za měsíc VII/2022, kdy žalovaný obdržel od svého zaměstnavatele 885 EUR + 1.609 EUR, což v součtu činí cca 64.844 Kč, dále pak v měsíci IX/2022, kdy žalovaný obdržel od zaměstnavatele platby ve výši 754,50, 622,50, 200, 844,50 EUR, což v součtu činí cca 62.959 Kč. Z těchto výpisů rovněž vyplývá, že počáteční zůstatek v měsíci VII/2022 činil 861,33 EUR, příjmy celkem 2.494 EUR, výdaje celkem 3.355,33 EUR a konečný zůstatek 0,00 EUR; v měsíci IX počáteční zůstatek 0,00 EUR, příjmy celkem 2.521,50 EUR, výdaje celkem 1.851,50 EUR, tedy v měsíci VII příjmy cca 64.844 Kč, výdaje 87.238 Kč a v měsíci IX příjmy cca 65.546 Kč a výdaje cca 48.139 Kč. Žalobce dále zjistil, že ke dni 16. 10. 2022 neměl žalovaný zaplacený spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč, který vznikl dne 15. 10. 2022, úvěr ve výši 8.000 Kč, který vznikl dne 6. 8. 2022 a dále ukončil platby v souvislosti s dalšími 8 uzavřenými úvěrovými smlouvami. Z listinného důkazu označeného jako , Anonymizováno, vyplývá, že žalovaný v současné době celkem dluží 8.000 Kč. V návaznosti na to byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 17. 10. 2022, dle které činila výše jistiny úvěru 9.500 Kč, zápůjční úroková sazba pevná - úrok 36 % ročně, úrok 262,36 Kč, celková výše poplatků za poskytnutí úvěru 2.638,15 Kč, sleva na poplatku za poskytnutí úvěru 5 %, RPSN 3.124,33 %, počet splátek 1, jednorázová výše splátky 12.400,51 Kč, doba trvání úvěru od 17. 10. 2022 do zaplacení, 28 dnů od odeslání finančních prostředků, bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , dle potvrzení , právnická osoba, ze dne 12. 4. 2023 byla dne 17. 10. 2022 provedena platba ve výši 9.500 Kč z účtu majitele - žalobce č. , č. účtu, na bankovní účet příjemce č. , č. účtu, - žalovaného. Z e-mailové zprávy žalobce a předžalobní výzvy právního zástupce žalobce bylo zjištěno, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobce.

5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobce řádně zjišťoval informace ohledně příjmů žalovaného, které za měsíc VII/2022 činily cca 64.844 Kč a za měsíc IX/2022 ve výši 62.959 Kč, žádným způsobem však nebyly zjištěny výdaje žalovaného a pokud žalobce tvrdí, že vycházel právě z účtu žalovaného u , Anonymizováno, v EUR, je z těchto výpisů zcela prokazatelné, že žalovaný měl vysoké příjmy, ale také vysoké výdaje, kdy za měsíc VII byl konečný zůstatek na účtu 0,00 a koncem měsíce IX byl konečný zůstatek pouze 670 EUR. Z plateb, které jsou na těchto účtech vůbec nelze dovodit, komu žalovaný platil, resp. z jakého důvodu komu plnil, žalobce při uzavření smlouvy věděl, že žalovaný dluží částku 15.000 Kč na základě spotřebitelského úvěru ze dne 15. 10. 2022 a částku 8.004 Kč na základě spotřebitelského úvěru ze dne 6. 8. 2022, přičemž rovněž zjistil, že žalovaný v předchozí době měl splaceno 8 dalších úvěrů. Žalobce si musel být vědom toho, že riskuje při uzavření takovéto úvěrové smlouvy a nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádně neověřil výlohy žalovaného. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. Žalobce nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalovanému poskytl úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

17. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

18. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud dospěl k závěru, že žalobce sice ověřil výši příjmů žalovaného, ale naprosto rezignoval na ověření výše výdajů a výloh žalovaného, porušil svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovanému byla prokazatelně částka 9.500 Kč převedena na jeho účet, žalovaný nezaplatil ničeho, a proto je povinen žalobci zaplatit částku 9.500 Kč jako bezdůvodné obohacení.

19. Ve věci požadované částky 4.487,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.500 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně soud žalobu ve výroku ad. II. zamítl, neboť se jedná o nároky z absolutně neplatné smlouvy.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého částečně úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 810,72 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 13.987 Kč, soud mu přiznal částku 9.500 Kč, což činí 68 % úspěchu ve sporu, 32 % neúspěchu a procento úspěšnosti žalobce činí rozdíl, tj. 36 %. Při stoprocentní úspěšnosti by žalobci náleželo právo na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 2.252 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny v souvislosti se zastoupením advokátem - úkon á 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o žalobu, kdy žalovaná částka nepřesahuje částku 50.000 Kč, žalobce podává podobné žaloby na takovýchto defacto formulářových žalobách u soudu opakovaně, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b AT v souvislosti s převzetím právního zastoupení, předžalobní výzvou, žalobou, tedy v součtu 1.200 Kč, z toho 21 % 252 Kč, jako DPH, neboť právní zástupkyně žalobce je plátcem této daně. Soud nepřiznal žalobci 1 úkon právního zastoupení za doplnění žaloby dle výzvy soudu, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení, když žalobce doplňoval tvrzení a označoval důkazy, která měla být obsažena již v žalobě. 36 % částky 2.252 Kč činí 810,72 Kč. Tuto částku je povinen žalovaný zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce.