36 C 20/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobce: ; jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa , obec o 109.300 Kč s příslušenstvím a o 25.000 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 134.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně, z částky 109.100 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení a z částky 25.000 Kč od 13. 9. 2019 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 10.000 Kč, vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje 1. měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

II. Návrh žalobce, aby mu žalovaná zaplatila zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, z částky 109.100 Kč od 2. 9. 2017 do 30. 11. 2018 a z částky 25.000 Kč od 1. 10. 2017 do 12. 9. 2019, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Ustanovenému advokátovi žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec], [ulice a číslo] se přiznává odměna ve výši 47.700 Kč.

V. Ustanovenému opatrovníkovi žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátovi se sídlem v [obec], se přiznává odměna ve výši 42.400 Kč. VI. [země] - Městskému soudu v Brně se právo na náhradu nákladů řízení ve výši 90.100 Kč, nepřiznává.

1. Žalobce se domáhal žalobou ve věci č. sp. 36 C 20/2018 podanou ke zdejšímu soudu dne 31. 1. 2018 původně po žalované a ještě po [celé jméno původní účastnice] zaplacení částky 109.100 Kč, na základě zpětvzetí žaloby proti [celé jméno původní účastnice] bylo řízení usnesením č. j. 36 C 20/2018-73 ze dne 16. 11. 2018 proti této zastaveno a současně i tímto usnesením bylo zastaveno řízení do částky 200 Kč včetně zákonného úroku z prodlení. Předmětem řízení zůstala částka 109.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2. 9. 2017 do zaplacení.

2. Další žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 11. 2018 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 25.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 10. 2017 do zaplacení. Usnesením č. j. 36 C 20/2018-86 ze dne 1. 2. 2019 soud obě tyto věci spojil ke společnému projednání.

3. Žalobce tvrdil, že v květnu či červnu 2017 mu mělo vyplatit Ministerstvo spravedlnosti ČR (dále jen MS) finanční odškodnění ve výši 119.300 Kč. Tenkrát se dohodl s žalovanou, aby pro rychlejší převzetí peněz byla tato částka zaslána na její bankovní účet u [obec] (dále jen [anonymizováno]), což MS akceptovalo a peníze vyplatilo na účet žalované. Žalovaná společně s její dcerou [celé jméno původní účastnice] tyto peníze použily pro vlastní potřeby. Dále tvrdil, že v červnu 2018 vložil částku 25.000 Kč na účet žalované u [anonymizováno]. Nárok žalobce na zaplacení částky 119.100 Kč vyplývá z rozsudku OS [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne 16. 11. 2017, na jehož základě mu byla částka 119.100 Kč vyplacena dne 11. 4. 2017. V té době nedisponoval vlastním bankovním účtem a do 3. 5. 2018 vykonával trest domácího vězení na Ubytovně [obec], [ulice a číslo] a zřízení si vlastního účtu bylo pro něj problematické. Po dohodě s žalovanou nechal tuto částku převést na účet žalované č. [bankovní účet] (dále jen účet). Doba splatnosti sjednána nebyla. V té době věděl, že nebude moci po výkonu trestu ubytovnu dále užívat, proto se dohodl s žalovanou, že po vykonání trestu se nastěhuje k žalované do bytu na adrese [adresa], tato dohoda se odrazila i v tom, že si se souhlasem žalované nechal změnit již 9. 4. 2017 své trvalé bydliště. Protože měl společně se synem užívat domácnost žalované, dohodl se s žalovanou, že si může z částky, kterou bude mít uloženou na jejím účtu, strhávat za něho a jeho syna částku 5.000 Kč měsíčně na pokrytí nákladů společné domácnosti. Společné soužití trvalo pouze po dobu 2 měsíců a bylo ukončeno, když se žalovaná na popud své dcery z bytu odstěhovala, čímž došlo k zániku práva užívání všem členům domácnosti. Žalovanou vyzýval několikrát písemně, nejméně 1. 9. 2017 za přítomnosti syna [jméno], aby mu částku 109.100 Kč vrátila, neboť se jedná o původně převedenou částku 119.100 Kč poníženou o 10.000 Kč odpovídající 2 měsíčním příspěvkům na společnou domácnost, aby tuto částku vydala. Žalovaná mu částku 109.100 Kč nevrátila a užila ji blíže neurčeným způsobem pro vlastní potřebu. Částku 25.000 Kč nabyl jako výhru při hře v kasinu a tuto vložil v hotovosti na účet žalované osobně přímo v bance. Jedná se o platbu přímo na přepážce [obec] v [obec] (ul. [anonymizována dvě slova]). Přesné datum si nepamatuje, jednalo se o dobu, kdy byla na účet žalované vložena částka 119.100 Kč. K zaplacení částky 25.000 Kč žalovanou vyzýval společně s výzvou k zaplacení částky 119.100 Kč. Odmítl tvrzení žalované, že by za pomoci její platební karty vybral z účtu 119.000 Kč.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, tvrdila, že neví, zda měl žalobce svůj vlastní účet, dle svého vlastního vyjádření měl dluhy a požádal ji, zda by mu mohla být částka poskytnutá MS na její účet s tím, že mu tuto částku vybere z účtu po částech podle jeho potřeby, s čímž souhlasila a částka 119.100 Kč byla převedena na její účet. Protože věděla, že žalobce má dluhy a nemá kde bydlet, souhlasila s tím, aby se nastěhoval do jejího bytu, který užívala v době od 1. 4. 2014 do 31. 7. 2017 na [anonymizována dvě slova] [číslo] v [obec]. Na základě společné domluvy žalobci celou částku vybrala již během měsíce dubna, a to celkově ve výši 162.000 Kč, ve dnech 12. 4., 14. 4., 18. 4., 19. 4., 22. 4., 23. 4. 2017 - po částkách 15.000 Kč, 16. 4. 2017 3x částku 3.000 Kč, 4.000 Kč, 2.000 Kč a 26. 4. 2017 částku 57.000 Kč. Žalobce ji vždy požádal o výběr z bankomatu ve večerních hodinách, šel s ní do bankomatu blízko bytu na [anonymizována dvě slova] a ona mu ihned po výběru z bankomatu peníze předala. Žalobce, jako drogově závislý má bohatou trestní minulost, jako matka ho chtěla chránit a zajistit mu přístřeší. Souhlasila s ubytováním žalobce v jejím bytě, kam si vodil v noci drogově závislé kumpány, žádná dohoda o příspěvku částky 5.000 Kč měsíčně za možnost bydlení v jejím bytě uzavřena nebyla. Žalobce ji za možnost bydlení nic neplatil, pokud chtěl finanční prostředky, které neměla aktuálně k dispozici, předala mu platební kartu a žalobce sám peníze z bankomatu vybral, a to převážně z bankomatu na [anonymizováno] náměstí v [obec]. Požadovaná částka byla žalobci vrácena v celém rozsahu. Žalobce v době zaslání částky 119.100 Kč disponoval s účty u [anonymizována tři slova] bank [anonymizována dvě slova] and [právnická osoba], [právnická osoba], na svůj účet si nenechal zaslat tuto částku proto, aby nebyla postižena exekučním příkazem v souvislosti s vymáhanými dluhy žalobce. Žalobce tak ve snaze vyhnout se exekučnímu postižení finanční částky tuto ukryl před věřiteli na účet své matky. Žalobci předala vyšší částku, než žalobce požaduje. Částka 25.000 Kč jí byla připsána na účet, tato nepochází od žalobce ani od něj pocházet nemůže, neboť v té době žalobce vykonával trest domácího vězení a nemohl osobně vložit částku, kterou měl vyhrát v kasinu v hotovosti v bance na její účet. Chování žalobce se příčí dobrým mravům, žalovaná je nemocná, pobývá v Domově pro seniory, má příjem pouze ze starobního důchodu ve výši 13.643 Kč, po zaplacení výloh spojených s bydlením v domově jí zůstane méně než 1.000 Kč měsíčně, nemá žádné úspory, v případě, že by soud dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, žádala o prodloužení lhůty k plnění, případně možnosti dlužnou částku splácet. Žalobce si dne 9. 4. 2017 nechal změnit své trvalé bydliště na adresu žalované ještě před vykonáním trestu domácího vězení a bez vědomí a souhlasu žalované. Ke dni podání žaloby - 31. 1. 2018 již bezdůvodné obohacení netrvalo, neboť žalovaná těmito částkami již nedisponovala, protože je vrátila žalobci. Je toho náhzoru, že na tento případ lze aplikovat ust. § 2292 OZ, dle kterého učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat. Osobní zájem, stejně jako plnění na vlastní nebezpečí spatřuje ve skutečnosti, že žalobce žalovanou obohatil za účelem odklonění svého majetku, aby tento nebyl postižen v rámci exekuce.

5. Mezi účastníky je nesporné, že na účet žalované vedený u [právnická osoba] [bankovní účet] byla dne 11. 4. 2017 převedena MS částka 119.000 Kč, dne 24. 4. 2017 vloženo pokladnou 25.000 Kč, žalobce byl v době od 3. 5. 2018 ve výkonu trestu odnětí svobody - domácí vězení na Ubytovně [obec], [ulice a číslo].

6. Naopak je mezi účastníky sporné, zda žalovaná formou výběrů z jejího účtu u [anonymizováno] ze dne 12. 4., 14. 4., 4 výběrů dne 16. 4., 18. 4., 19. 4., 22. 4., 23. 4. a 26. 4. 2017 žalobci celkem zaplatila 162.000 Kč, zda byl žalobce přítomen u jednotlivých výběrů, zda si finanční prostředky z bankomatu vybíral sám, zda žalovaná žalobci před bankomatem na [anonymizováno] náměstí v [obec] vybrané finanční prostředky předávala (důkazní břemeno je na žalované), dále je sporné, zda žalobce vložil na účet žalované částku 25.000 Kč dne 24. 4. 2017, kdy důkazní břemeno bylo na žalobci a navíc bylo sporné, zda žalobce zaplatil žalované 2x 5.000 Kč za možnost bydlení v jejím bytě a zda žalovaná učinila souhlas k tomu, aby si žalobce převedl trvalé bydliště do jejího bytu, kdy důkazní břemeno bylo na žalobci.

7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to výpisem z účtu žalované za období od 1. 4. do 30. 6. 2017, přípisy [anonymizováno] zdejšímu soudu ze dne 24. 8., 1. 10., 19. 11. 2020, pokladním dokladem o vložení částky 25.000 Kč ze dne 24. 4. 2017, přípisem [anonymizováno] zdejšímu soudu ze dne 5. 1. 2021, porovnáním parafy žalobce na žalobě č.sp. 36 C 20/2018 a na žalobě ve věci [spisová značka], dále soud provedl dokazování listinnými důkazy - čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne 13. 9. 2018, ze spisu u OS [obec] č. sp. [spisová značka] rozsudkem č. j. [číslo jednací], rozsudkem KS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 11. 2018. Dále přípisy [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] zdejšímu soudu ze dne 16. 3. 2018, výpisem z centrálního registru vězňů ohledně žalobce ke dni 3. 10. 2019, výpisem z centrální evidence obyvatel ohledně trvalého pobytu žalobce ke dni 3. 10. 2019; oznámením [obec] správy sociálního zabezpečení ohledně výše důchodu žalované ze dne 30. 12. 2019, dodatkem [číslo] ke smlouvě uzavřené mezi žalovanou a Domovem pro seniory [ulice] ze dne 17. 1. 2020, výplatnicí od tohoto sociálního zařízení pro žalovanou za II/2020 a vyúčtováním za měsíce X - XII/2019 a I [číslo], potvrzením domova o pohybech na účtu žalované ze dne 24. 2. 2020.

8. K dotazu soudu a žádosti o zaslání dokladů o vložení hotovosti 25.000 Kč vkladem dne 24. 4. 2017 a sdělení, kdo tento vklad učinil, o zaslání kamerových záznamů z bankomatu v [obec] [ulice], [ulice], na základě kterých by bylo možno zjistit, kdo byl přítomen výběrů v období od 12. 4. do 23. 4. 2017 z účtu žalované a komu a na základě jakého dokladu byla vyplacena pokladnou částka 57.000 Kč, [anonymizováno] přípisem ze dne 24. 8. 2020 sdělila, že kamerové záznamy z bankomatů [anonymizováno] z roku 2017 již nejsou k dispozici z důvodu prošlé archivační lhůty. Přípisem ze dne 1. 10. 2020 sdělila, že dne 26. 4. 2017 byla vyplacena částka 57.000 Kč [celé jméno žalované], [datum narození] na základě předložení občanského průkazu. Vložení hotovosti ve výši 25.000 Kč dne 24. 4. 2017 bylo bez identifikace, neboť při vkladu hotovosti do 1.000 EUR není nutné uvádět identifikaci klienta. [příjmení] záznamy jsou uchovávány maximálně po dobu 120 dní, standardně však po kratší a po uplynutí této archivační doby je již nelze doložit. Přílohou přípisu [anonymizováno] ze dne 19. 11. 2020 byl pokladní doklad o vložení hotovosti 25.000 Kč ze dne 24. 4. 2017, ze kterého soud zjistil, že na účet žalované byla dne 24. 4. 2017 v 15.26 hod. vložena částka 25.000 Kč na pobočce [ulice], [ulice a číslo], [obec], přípisem ze dne 5. 1. 2021 [anonymizováno] zdejšímu soudu ještě sdělila, že na tomto dokladu je uveden podpis vkladatele. Při porovnání parafy na pokladním dokladu„ [anonymizováno]“ -s parafou žalobce na žalobě ve věci 36 C i ve věci [anonymizováno] C na lze zcela jednoznačně vyhodnotit, že se jedná o parafu žalobce. Žalobce byl tedy vkladatelem částky 25.000 Kč na účet žalované dne 24. 4. 2017 v 15.26 hod.

9. Dále soud z listinných důkazů v pořadí, tak jak jsou uvedeny pod bodem 7 od 5. řádku, zjistil, že syn žalobce [jméno] [příjmení] učinil dne 13. 9. 2018 písemné,,čestné prohlášení”, ve kterém uvedl, že byl přítomen ústní dohodě žalobce s jeho matkou - žalovanou o tom, že peníze od MS ČR 119.000 Kč nechá jeho otec zaslat na bankovní účet své matky a z této částky ona bude strhávat měsíčně 5.000 Kč za nájem a stravu, což trvalo 2 měsíce, poté jeho otce nechala jeho sestra [celé jméno původní účastnice] za asistence MP vystěhovat. V případě ukončení nájmu, ke kterému došlo, měla být vrácena zbylá částka v hotovosti jeho otci. Dále byl svědkem toho, jak jeho otec sepsal písemnou výzvu k vrácení částky 109.000 Kč dne 1. 9. 2017 a tuto vhodil do poštovní schránky. OS [obec] rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 11. 2017 rozhodl o povinnosti ČR - MS zaplatit žalobci 78.800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, současně byla zamítnuta žaloba do částky 1.562.200,00 Kč z titulu náhrady škody za nezákonné rozhodnutí státu. Z rozsudku vyplývá, že MS ještě před rozhodnutím věci, a to dne 11. 4. 2017 žalobci vyplatilo částku 119.100 Kč na účet č. [bankovní účet]. Na základě odvolání MS do výroku o povinnosti zaplatit částku 78.800 Kč rozhodl KS [obec] rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 11. 2018 tak, že v tomto napadeném výroku rozsudek potvrdil do částky 22.800 Kč a do částky 56.000 Kč žalobu zamítl s odůvodněním, že takovýmto rozhodnutím by se s přihlédnutím k tomu, že žalobci již byla vyplacena částka 118.200 Kč, by se žalobci dostalo celkem 197.000 Kč, ačkoli požadoval jen 141.000 Kč. Rozsudek KS [obec] nabyl právní moci dne 13. 12. 2018 a výrok I. původního rozsudku OS [obec] ohledně částky 22.800 Kč dne 13. 12. 2018 a zamítavý výrok II. původního rozsudku nabyl právní moci dne 4. 1. 2018.

10. Z přípisu [anonymizováno] zdejšímu soudu ze dne 16. 3. 2018 soud zjistil, že žalobce si u této banky dne 10. 12. 2008 otevřel běžný účet a v období od 5. 9. 2017 do 16. 1. 2018 bylo provedeno 6 blokací na základě exekučních příkazů soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] a pohledávek Celního úřadu, Finančního úřadu. Ke dni 16. 3. 2018 měl ještě žalobce otevřený účet u [anonymizována dvě slova], ke dni 14. 3. 2018 byl na tomto běžném účtu mínusový zůstatek 25,80 Kč.

11. Dále soud zjistil, že žalovaný je od 16. 12. 2017 ve výkonu trestu odnětí svobody, plánovaný konec věznění je 15. 9. 2023. Ke dni 3. 10. 2019 měl žalovaný trvalý pobyt hlášený na adrese [adresa žalobce] (úřední adresa), v období od 9. 3. 2017 do 29. 1. 2018 měl uvedenu adresu trvalého pobytu v [obec] [část obce], [obec] [ulice], [ulice] č. or. 1.

12. Ohledně majetkového a sociálního postavení žalované soud zjistil, že je starobní důchodkyně, od I [číslo] pobírá starobní důchod celkem ve výši 13.643 Kč, na základě dodatku [číslo] ke smlouvě [číslo] 2017 o poskytnutí služby sociální péče, kterou uzavřela s Domovem pro seniory, [ulice] v souladu se zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, je žalovaná v tomto zařízení ubytována a počínaje dnem 1. 2. 2020 je povinna platit úhradu za ubytování ve výši 200 Kč/den a 170 Kč za stravování rovněž za 1 den. Celková denní částka činí 370 Kč, za měsíc II/2020 zaplatila za bydlení a stravu 10.730 Kč, celkový přijatý příjem sociálního zařízení činil 13.643 Kč, zůstatek příjmu 2.913 Kč, za doplatky za léky za I [číslo] žalovaná zaplatila částku 1.062 Kč. V měsíci X [číslo] žalovaná doplácela za léky 618 Kč, v měsíci XI 605 Kč, XII/2019 704 Kč a I/ 2020 1.062 Kč. Z listinného důkazu,,pohyby na účtu klienta” od 1. 7. 2018 a od 1. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná má ještě další výlohy za kadeřníka, pedikúru, průběžně na účet vkládá finanční částky a tyto rovněž průběžně vybírá.

13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2992 OZ byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ať uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem jí obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

16. Podle § 6 odst. 2 OZ nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

17. Podle § 7 OZ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

18. Podle § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

19. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení OZ dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je v obou věcech po právu. Ohledně částky 25.000 Kč žalobce unesl důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že tuto částku vložil na účet žalované. Tvrzení má soud za prokázáno z žalobcem navržených důkazů, a to z pokladního dokladu ze dne 24. 4. 2017 a písemných sdělení [anonymizováno] ze dne 1. 10. 2020 a ze dne 5. 1. 2021, ze kterých vyplývá, že částka 25.000 Kč byla vložena na účet žalované dne 24. 4. 2017 v 15.26 hodin na základě pokladního dokladu podepsaného žalobcem, jako vkladatelem této částky. Soud nemá pochybnosti, že by parafa žalobce na tomto listinném důkazu žalobci nenáležela, neboť je téměř totožná s parafou žalobce na žalobě podané ve věci [anonymizováno] C, dále pak i na žalobě ve věci 36 C na konci, kde odděluje svůj podpis Soud proto žalobce nepoučoval, aby označil další důkazy, kterými by své tvrzení ohledně vložení částky 25.000 Kč na účet prokazoval. Tvrzení žalobce v rámci celého řízení se od takto zjištěného skutkového stavu neodchyluje. Žalobce ohledně tohoto tvrzení je proto i dostatečně věrohodný.

20. Pokud se týká částky 109.100 Kč, mezi účastníky bylo nesporné a rovněž i z listinného důkazu - výpisu z účtu za období od 1. 4. 2017 do 30. 6. 2017 má soud za prokázáno, že dne 11. 4. 2017 MS převedlo na tento účet částku 119.100 Kč, což vyplynulo i z dalších dvou listinných důkazů - rozsudku OS [obec] a KS [obec]. Žalovaná tvrdila, že jednotlivé finanční částky v měsíci dubnu 2017 v celkové výši 162.000 Kč, a to včetně částky 57.000 Kč, která byla vybrána dne 26. 4. 2017, žalobce vybral sám z bankomatu poté, co mu půjčila kartu nebo, že s žalobcem k bankomatu přišla, finanční částku vybrala a tuto částku mu předala. Důkazní břemeno ohledně tohoto tvrzení bylo na žalované. Žalovaná však neprokázala, že by k tomuto skutkovému stavu došlo. Ze zprávy [anonymizováno] dokonce vyplynulo, že částka 57.000 Kč dne 26. 4. 2017 byla vybrána žalovanou proti dokladu - jejímu občanskému průkazu. [příjmení] záznamy k dispozici nejsou, žalovaná se svým tvrzením o vybrání částky 57.000 Kč ze dne 26. 4. 2017 žalovaným, což nebyla pravda, jeví soudu značně nevěrohodná a jejím tvrzením o vybrání těchto částek žalobcem event. předáním z její strany žalobci nevěří a tento skutek ani nebyl prokázán.

21. Ohledně tvrzení žalované, že žalobce odkláněl finanční prostředky a v návaznosti na to by bylo možno aplikovat ust. § 2292 OZ, rovněž bylo důkazní břemeno na žalované. Žalovaná prokázala, že žalobce skutečně v té době finanční prostředky odkláněl na její účet, neboť od 10. 12. 2008 měl zřízený účet u [anonymizováno] a ke dni 14. 3. 2018 i účet u [anonymizována dvě slova], na jeho účtu u [anonymizováno] bylo v rámci exekučních řízení v období od 5. 9. 2017 do 16. 1. 2018 provedeno 6 blokací v celkové výši 113.897,84 Kč. Žalovaná však o tomto odklánění finančních prostředků věděla, což připustila sama v rámci svých tvrzení, když žalobci umožnila převést částku 119.100 Kč od Ministerstva spravedlnosti na její účet. Nelze proto aplikovat ust. § 2992 OZ, na základě kterého by žalovaná nebyla povinna obohacení vydat. Žalobce prokázal, že žalované bez právního důvodu převedl částku 119.100 Kč, požaduje však vrácení pouze částky 109.100 Kč, není již vůbec podstatné, zda se s žalovanou dohodl na tom, že jí bude platit měsíčně částku 5.000 Kč v souvislosti s umožněním bydlení v jejím bytě. Důkazní břemeno ohledně vrácení této částky žalobci bylo, tak jak soud zopakoval již opakovaně, na žalované, žalovaná však toto tvrzení neprokázala, naopak bylo prokázáno, že vybrala sama proti předložení svého [číslo obč. průkazu] 000 Kč dne 26. 4. 2017. Soud neprováděl další důkazy navržené účastníky, a to výslech svědků - syna žalobce a dcery žalované (sestry žalobce), neboť ze strany syna žalobce a dcery žalované, současně sestry žalobce, lze důvodně předpokládat vnitřní vztah k účastníkům. Pro rozhodnutí není rovněž podstatné řešit, zda se žalovaný přihlásil na adresu trvalého pobytu v bytě žalované bez jejího souhlasu. Soud proto provádění navržených důkazy žalovanou ohledně této skutečnosti rovněž zamítl.

22. O povinnosti žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb. Ohledně zaplacení bezdůvodného obohacení lze uvažovat o prodlení 1. den následující po doručení výzvy k plnění. Žalobce tvrdí, že žalovanou vyzval několikrát písemně, nejméně 1. 9. 2017, kdy u toho byl přítomen i jeho syn [jméno] k zaplacení částky 109.100 Kč. K důkazu soud provedl čestné prohlášení syna žalobce ze dne 13. 9. 2018, který však soud nemůže považovat za důkaz věrohodný, protože se nejedná o čestné prohlášení např. formou notářského zápisu nebo s úředně ověřeným podpisem. Syn žalobce v rámci tohoto prohlášení uvádí, že před ním žalobce vhodil do poštovní schránky dopis s písemnou výzvou žalované k vrácení částky 109.000 Kč dne 1. 9. 2017. Soud tento důkaz nepovažuje za věrohodný i z toho důvodu, že žalobce ani žádný konkrétní dopis nepředložil. Pokud tvrdil, že žalovanou vyzval doporučeným dopisem navrhujícím smír a e-maily ze dne 13. 9. 2018, takové důkazy před rozhodnutím ve věci nepředložil. Soud proto přiznal zákonný úrok z prodlení od 2. dne následujícího po doručení žaloby ve věci 36 C - doručenou dne 29. 11. 2018, od 2. dne následujícího po doručení žaloby, tj. od 1. 12. 2018 soud žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 109.100 Kč přiznal a ve zbývající části, tj. od 2. 9 2017 do 30. 11. 2018 zamítl. Ve věci zaplacení částky 25.000 Kč soud přiznal zákonný úrok z prodlení 2. dnem po doručení žaloby ve věci [anonymizováno] C - žaloba doručena dne 11. 9. 2019, tudíž soud přiznal zákonný úrok z prodlení z této částky až od 13. 9. 2019 a za dobu od 1. 10. 2017 do 12. 9. 2019 nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení zamítl.

23. Soud přiznal ustanovenému advokátovi žalobce odměnu v celkové výši 47.700 Kč. Tato částka sestává z odměny za 1 úkon právní pomoci á 5.000 Kč (dle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. - dále jen AT, kdy tarifní hodnota činí součet tarifních hodnot ve 2 spojených věcí, tj. 109.300 Kč + 25.000 Kč = 134.300 K), odměna dle § 7 AT činí 6.500 Kč, snížení dle § 12a odst. 1, 2 AT představuje odměna za 1 úkon á 5.000 Kč. Soud přiznal odměnu za převzetí po ustanovení soudem včetně projednání věci s žalobcem dne 10. 9. 2018, dále za 2 další jednání s žalobcem přesahující 1 hodinu dne 18. 9. a 27. 11. 2018, kdy ustanovený advokát jednal s žalobcem ve věznici, dále kvalifikovaná výzva žalované k zaplacení dlužných částek ze dne 12. 9. 2018, 4x písemné podání ve věci samé ze dne 18. 9. 2018, 5. 11. 2019, 3. 3., 17. 4. 2020 + 1 účast při jednání u soudu dne 6. 1. 2021, tedy za 9 úkonů právní pomoci á 5.000 Kč = 45.000 Kč, k tomu 9x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 AT, tj. 2. 700 Kč, v součtu 47.700 Kč. Tato částka bude zaplacena Mgr. [příjmení], advokátovi z účtu Městského soudu v Brně.

24. Ustanovenému opatrovníkovi žalované přiznal soud odměnu v celkové výši 42.400 Kč. Tato částka sestává z odměny za 1 úkon á 5.000 Kč stejně, jak uvedeno výše při stanovení odměny ustanovenému advokátovi žalobce. Soud nesnížil odměnu ustanovenému opatrovníkovi na částku 1.000 Kč dle § 9 odst. 5 AT, neboť se jedná o diskriminační ustanovení zastupujícího opatrovníka ve funkci advokáta tak, jak judikoval Ústavní soud zejména ve svém nálezu Pl. ÚS 22/19. Advokátovi -Mgr. [příjmení] náleží odměna za 8 úkonů právní pomoci (převzetí funkce opatrovníka po ustanovení soudem, nahlížení do spisu dne 13. 1. 2020, písemná podání ve věci ze dne 10. 2., 16. 3., 1. 4., 14. 5. 2020, účast při 2 jednáních u soudu dne 22. 7. 2020 a 6. 1. 2021 Celkem odměna činí 8x 5.000 Kč, tj. 40.000 Kč, k tomu 8x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 AT v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci, tj. 2.400 Kč v součtu 42.400 Kč. Tato částka bude vyplacena Mgr. [příjmení] z účtu zdejšího soudu.

25. O náhradě nákladů řízení, které vznikly státu, rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud ve věci zaplatí odměnu ustanovenému advokátovi žalobce a odměnu ustanovenému opatrovníkovi žalované v celkové výši 90.100 Kč, podle úspěchu v řízení by byla povinna zaplatit tuto částku neúspěšná žalovaná. Vzhledem k tomu, že u žalované jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, neboť žalovaná pobírá pouze starobní důchod ve výši 13.643 Kč, její zdravotní stav neumožňuje, aby se účastnila jednání u soudu, z tohoto důvodu jí byl rovněž ustanoven opatrovník, pobývá v domově pro seniory, kde její měsíční výlohy v souvislosti s ubytováním a stravováním činí cca 11.100 Kč (370 Kč den x 30 dnů). Žalované pak zbývá pro vlastní potřebu 2.543 Kč, kdy ještě navíc měsíčně doplácí určité částky na léky odpovídající jejímu věku. Soud proto ČR - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 90.100 Kč nepřiznal.

26. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud ve výroku ad. III. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšný žalobce by měl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, protože tomuto žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

27. O povinnosti žalované zaplatit žalobci přiznanou částku 134.100 Kč včetně příslušenství rozhodl soud ve splátkách ve výši 10.000 Kč měsíčně počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci rozsudku vždy ke každému poslednímu dni v měsíci až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. ze stejných důvodů, jako když ČR vůči žalované nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, které státu v tomto řízení vznikly. Žalovaná je sociálně slabá, po zaplacení výloh s bydlením a stravou v domově pro seniory jí ze starobního důchodu měsíčně zbývá pro vlastní potřebu pouze částka 2.543 Kč, kdy navíc měsíčně doplácí různé částky za léky. Jedná se defacto o14 měsíčních splátek, které žalovaný obdrží ještě před ukončením jeho trestu odnětí svobody, který je plánován na 15. 9. 2023